Doupovské hory

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Doupovské hory | obrázek = Úhošť1.jpg | popis1 = Úhošť | popisek2 = Vrch [[Úhošť]] | maxnázev = [[Hradiště (934 m)|Hradiště]] | maxvýška = 934 | rozloha = 607 | délka = 36 | nadřaz = [[Podkrušnohorská oblast]] | podřaz = [[Jehličenská hornatina]], [[Hradišťská hornatina]], [[Rohozecká vrchovina]] | soused = [[Krušné hory]], [[Mostecká pánev]], [[Rakovnická pahorkatina]], [[Tepelská vrchovina]], [[Slavkovský les]], [[Sokolovská pánev]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Česko]] | hornina = | poznámka = | povodí = [[Labe]] | mapa = Doupovske hory CZ I3B-4.png | popisek.mapa = Doupovské hory na mapě Česka }} [[Soubor:Lestkov7.11.JPG|thumb|250 px|right|Pohled z [[Miřetice u Klášterce nad Ohří|Miřetic]] na vrchy Doupovských hor: [[Lestkov (hrad)|Lestkov]], [[Mravenčák]] (531 m) a [[Černý vrch (678 m)]]]] '''Doupovské hory''' ([[němčina|německy]] ''Duppauer Gebirge'') jsou [[geomorfologický celek|geomorfologickým celkem]] na jihu [[Krušnohorská subprovincie|Krušnohorské soustavy]]. Toto pohoří leží převážně na pravém břehu [[řeka|řeky]] [[Ohře]], jen velmi malá část mezi [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrovem nad Ohří]] a [[Perštejn|Perštejnem]] zasahuje i na břeh levý. Název získaly podle zaniklého města [[Doupov]]. == Geologie a geomorfologie == Doupovské hory jsou tvořeny [[třetihory|třetihorními]] [[sopka|sopečnými]] materiály - [[láva|lávou]] ([[tefrit]]y, [[leucitit]]y) a [[tuf]]em. Původně se totiž jednalo o [[stratovulkán]], z něhož se však dochovala již jen [[eroze|erozí]] značně rozrušená [[kaldera]]. Proto mají Doupovské hory podobu ploché [[hornatina|hornatiny]] kruhovitého půdorysu, jejíž nejvyšší vrcholy o výšce 700 až 934 m obklopují oválnou sníženinu ležící v úrovni přibližně 550 m. Na lávových proudech vznikly strukturní plošiny, v sypkých pyroklastických uloženinách se vytvořily příkré svahy. Vnitřek bývalé kaldery je odvodňován [[řeka|říčkou]] [[Liboc (řeka)|Liboc]], která se k východu prořezává hlubokým [[údolí (geomorfologie)|údolím]]. Vodní toky na vnějších svazích kaldery (povodí [[Blšanka|Blšanky]] a [[Střela (řeka)|Střely]]) vytvořily radiální (prstencovitou) říční síť. Kaldera je obklopena (především na východě) oddělenými nižšími [[kopec|kopci]], které mají podobu sopečných kup a kuželů či tabulových hor se stupňovitými svahy. Při severozápadním okraji protéká [[Ohře]] mohutným [[průlomové údolí|průlomovým údolím]]. == Významné hory a kopce == * [[Hradiště (934 m)]] * [[Pustý zámek (928 m)]] * [[Velká Jehličná]] (828 m) * [[Trmovský vrch]] (744 m) * [[Černý vrch (678 m)]] * [[Úhošť]] (593 m) * [[Skytalský vrch]] (552 m) * [[Šumburk (541 m)]] * [[Chlum (539 m)]] * [[Mravenčák]] (531 m) == Turistika == Více než polovinu plochy pohoří zabírá pro veřejnost nepřístupný [[Vojenský újezd Hradiště]]. Turistické stezky proto vedou pouze po okrajových částech hor. == Ochrana území == Celé Doupovské hory jsou chráněny jako významná [[ptačí oblast]] soustavy [[Natura 2000]] o rozloze 63 116 [[hektar|ha]]. Na území je také vyhlášeno [[významné ptačí území]] o rozloze 63 000 [[hektar|ha]]. === Maloplošná chráněná území === * [[Národní přírodní rezervace]]: [[Úhošť]] * [[Přírodní rezervace]]: [[Dětanský chlum]], [[Ostrovské rybníky]], [[Sedlec (přírodní rezervace)|Sedlec]], [[Vinařský rybník]], [[Valeč (přírodní rezervace)|Valeč]] * [[Přírodní památka|Přírodní památky]]: [[Čedičová žíla Boč]], [[Mravenčák]], [[Orchidejová louka Černýš]], [[Orchidejová louka pod Himlštejnem]], [[Rašovické skály]], [[Skalky skřítků]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [[Kategorie:Sopky v Česku]] [[Kategorie:Krušnohorská soustava]] [[Kategorie:Ptačí oblasti v Česku]] [[Kategorie:Významná ptačí území v Česku]] [[Kategorie:Okres Karlovy Vary]] [[Kategorie:Okres Chomutov]] [[Kategorie:Okres Louny]] [[Kategorie:Vojenský újezd Hradiště]] [[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]

Návrat na stránku „Doupovské hory“.