Douglas AIR-2 Genie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:AIR-2A Genie 2.jpg|thumb|AIR-2 Genie v muzeu]] [[Image:Plumbbob John Nuclear Test.jpg|thumb|Fotografie zkušebního výbuchu střely Genie na americké jaderné střelnici v Nevadě.]] '''Douglas AIR-2A Genie''' byla [[Neřízená střela|neřízená střela]] [[Střela vzduch-vzduch|vzduch-vzduch]] s nukleární hlavicí [[Jaderná hlavice W25|W25]] o síle 1,5 kilotun. Během [[Studená válka|studené války]] ji používalo [[US Air Force|americké letectvo]] (od 50. let) a [[Royal Canadian Air Force|kanadské letectvo]] (1968–1980). Výroba střely Genie a cvičných a pokusných střel z ní odvozených skončila v roce [[1963]]. Na americké jaderné střelnici v [[Nevada|Nevadě]], byla jedna ze střel Genie pokusně odpálena z letounu [[Northrop F-89 Scorpion]]. == Vývoj == V roce [[1947]] zařadil [[Sovětský Svaz]] do své výzbroje strategický [[bombardér]] [[Tupolev Tu-4]], který byl kopií amerického typu [[Boeing B-29 Superfortress]]. V případě, že by se již nevracel zpět, byl by jeho dolet dostatečný pro napadení kontinentálního území [[Spojené státy americké|USA]] atomovými zbraněmi, které SSSR od roku [[1949]] vlastnil. Na přelomu 40. a 50. let se tedy důležitou otázkou stala likvidace sovětských bombardérů. Proti odolnému a rychle letícímu bombardéru se typická druhoválečná výzbroj v podobě [[kulomet]]ů a [[kanón]]ů ukázala nedostatečnou. Řešením se ukázalo být nasazení protiletadlových řízených střel, které ale tehdy byly teprve v plenkách. Některé typy byly vybaveny raketnicemi neřízených střel, které byly vystřelovány v salvách. Ty ale nebyly tak účinné, jak se očekávalo. V roce [[1954]] začala firma [[Douglas Aircraft]] uvažovat o možnosti výroby střely vzduch-vzduch osazené jadernou hlavicí. Střela měla být neřízena a tím pádem jednoduchá a spolehlivá. Jaderná hlavice měla zaručit její dostatečnou účinnost i proti celým svazům bombardérů. Výsledná střela měla hlavici W25 ráže 1,5 kilotun a poháněl ji raketový motor [[Thiokol]] ''SR49-TC-1'' na pevné palivo s tahem 162 kN. Dostřel střely byl přibližně 10 km. Zaměření a vystřelení střely bylo řízeno palubním střeleckým systémem letounu. Hlavice byla nastavena na opožděný výbuch až poté, co motoru rakety došlo palivo. Do té doby se hlavice vůbec nemohla odjistit a útočící letoun se mezitím mohl dostatečně vzdálit od místa výbuchu. Výbuch hlavice měl zničit vše v okruhu 300 metrů. == Varianty == K prvním zkušebním odpalům došlo v roce [[1956]] a střela byla do služby přijata v roce [[1957]] pod označením '''MB-1'''. Obvykle se jí říkalo ''Genie'' a její jiná přezdívka byla ''Ding-Dong''. Do roku [[1963]] bylo vyrobeno okolo 3 150 střel. V roce 1962 byla střela přeznačena na '''AIR-2A Genie'''. Mnoho střel bylo postupně modernizováno, vybaveno motory umožňujícími větší dostřel a jinou hlavicí. Neoficiálně jsou někdy označovány '''AIR-2B'''. V malém množství byla vyráběna neozbrojená cvičná varianta '''MB-1-T''' ('''ATR-2A'''). == Genie v US Air Force == [[Image:Convair F-106A Delta Dart 1.jpg|thumb|[[Convair F-106 Delta Dart]] americké Národní gardy při cvičném odpalu ATR-2A]] Střelou Genie byly vyzbrojeny čtyři typy amerických stíhacích letounů. Jednalo se o [[Northrop F-89 Scorpion]], [[McDonnell F-101 Voodoo]], [[Convair F-106 Delta Dart]] a [[Lockheed F-104 Starfighter]] (ten ji ovšem nikdy nenesl v operační službě). Firma [[Convair]] nabídla letectvu modernizaci typu [[Convair F-102 Delta Dagger]] pro nesení střel Genie, ale k objednávce nedošlo. Střela byla ve výzbroji amerického letectva až do roku [[1988]], kdy byl vyřazen Convair F-106 Delta Dart, poslední typ schopný ji nést. == Genie v Royal Canadian Air Force == Jediným dalším uživatelem střely byla [[Kanada]], jejíž stíhací letouny [[CF-101 Voodoo]] střelu nosily až do roku [[1984]]. Střely byly Kanadě poskytnuty za předem daných podmínek a mohly být bojově použity jen s americkým souhlasem. Pro aktivaci střely existovaly dva klíče (kanadský a americký), které musely být použity společně. [[Royal Air Force]] krátce uvažovalo o použití střely Genie u svého typu [[English Electric Lightning]]. K tomu ale nakonec nedošlo. == Ostré střelby == K ostrému odpalu střely Genie došlo pouze jednou a to 19. července [[1957]] během experimentálního projektu [[Operace Plumbbob]]. Střela MB-1 byla vystřelena na americké jaderné střelnici v [[Nevada|Nevadě]]. Byla vypálena ve výšce 4 500 metrů ze stíhacího letounu Northrop F-89J Scorpion patřícího Národní gardě státu [[Montana]]. Zajímavostí je, že skupina amerických důstojníků se dobrovolně nacházela na zemi poblíž výbuchu, aby prokázaly, že použití střely nad obydlenými oblastmi je bezpečné. Letoun F-89J, ze kterého byla střela odpálena, se dodnes zachoval. == Externí odkazy == {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Řízené střely]]

Návrat na stránku „Douglas AIR-2 Genie“.