L-33 Solo

{| class="infobox" style="width:16em;" 
|+ style=font-size:large;| '''L-33 Solo'''
| colspan=2 style="text-align:left; font-size:smaller;" |
|-
| colspan="2" | 
|-
| '''Označení typu'''
| L-33 Solo
|-
| '''Délka'''
| 6.62 m
|- 
| '''Výška'''
| 1.43 m
|-
| '''Rozpětí'''
| 14.12 m
|- 
| '''Plocha křídla'''
| 11 m²
|- 
| '''Prázdná hmotnost'''
| 210 kg
|- 
| '''Maximální vzletová hmotnost'''
| 340 kg
|- 
| '''Maximální rychlost'''
| 248 km/h
|- 
| '''Maximální rychlost v poryvu'''
| 
|- 
| '''Pádová rychlost'''
| 65 km/h
|-
| '''Minimální opadání'''
| 0.69 m/s 
|- 
| '''Klouzavost'''
| 31:1 
|}
'''L-33 Solo''' je jednomístný samonosný [[kluzák]] celokovové konstrukce s ocasními plochami typu T. 

== Historie ==
Kluzák byl koncipován jako pokračovací letoun pro přechod ze cvičných typů [[L-13 Blaník]] a [[L-23 Super Blanik]]. Vývojové práce byly zahájeny na konci roku [[1989]] pod vedením konstruktérů Mariana Mečiara a Václava Zajíce. Stavba prvních tří prototypů započala v roce [[1991]]. K záletu prototypu s imatrikulací OK-120 došlo v roce [[1992]]. Sériová výroba byla v [[Let Kunovice|Letu Kunovice]] zahájena v roce [[1993]] a dodnes bylo vyrobeno asi 100 kusů. Více než polovina produkce je dnes registrována v [[USA]].  

== Konstrukce ==
Trup je oválného průřezu. Přední část tvoří [[poloskořepina]] vystužená přepážkami a podélníky. Zadní část tvoří svinutý
kuželový kornout nesoucí ocasní plochy typu T. Ve spodní části je napevno umístěn hlavní podvozek s hydropneumatickým tlumičem a pevné zád'ové kolečko. [[Křídlo]] je jednonosníkové konstrukce bez podélníků a je opatřeno jednoduchou vzdušnou brzdou. Profil křídla u kořene je FX 66-17 AII-182 a na jeho konci FX 60-126, vzepětí činí 3°.

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kluzáky]]