Areál (biologie)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Areál''' (''z latiny'') je území, oblast rozšíření, část zemnského povrchu, ve kterém vyskytuje určitý [[taxon]] ([[druh (biologie)|druh]], [[rod (biologie)|rod]], [[společenstvo]]). Areál se člení na [[subareál]]y, dílčí jednotky se pak nazývají [[Arela|arely]]. Areály jsou různě velké. Některé organismy jsou [[kosmopolitní]], tedy vyskytují se (přirozeně nebo s pomocí člověka) po celém [[svět]]ě. [[Organismus]] s [[cirkumpolární]]m areálem se vyskytuje v [[Mírný podnebný pás|mírném]] až [[boreální]]m pásu okolo celé [[Země]]. Pokud je areál velmi malý, označujeme takový organismus jako [[endemit]] určitého území. == Různé způsoby dělení areálů == === Podle taxonu === Areály se mohou též dělit i podle typu [[taxon]]u. Nejčastěji se setkáváme s areály [[Druh (biologie)|druh]]ů, [[rod (biologie)|rod]]ů a [[Čeleď|čeledí]]. Můžeme mít ale areály vyšších taxonomických jednotek jako je [[řád (biologie)|řád]] či [[říše (biologie)|říše]], nebo areály nižších taxonomický jednotek než je druh. === Podle velikosti === Areály se rozdělují podle velikosti na: * '''kosmopolitní'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, III. svazek, písmeno I-L, heslo: kosmopolitní (biologie), vydala Academia, Praha 1985</ref> - daný taxon je rozšířen po celém světě, vyjma extrémních [[biotop]]ů pro daný taxon nevýhodných (např. [[Antarktida]], [[páramo]]). V případě areálů druhů se jedná hlavně o rostliny vodní či žijící poblíž vodních zdrojů - např. [[Hasivka orličí]] (''Pteridium aquilinum''), [[rákos obecný]] (''Phragmintes australis'') či [[orobinec širolistý]] (''Typha latifolia''). Kosmopolitními areály rodů jsou např. areál [[ostřice]] (''Carex''), [[pryskyřník]]u (''Ranunculus''), [[Kostřava|kostřavy]] (''Festuca'') nebo [[bika|biky]] (''Lazula''). Kosmopolitními čeleďmi jsou např. [[hvězdnicovité]] (''Asteraceae''), [[lipnicovité]] (''Poaceae'') či [[ostřicovité]] (''Cyperaceae''). ** '''druhotně (sekundárně) kosmopolitní''' - jde o sekundární rozšíření způsobené například člověkem ([[faktor antropický]]). Jedná se například o [[jitrocel větší]] (''Plantago mayor''), [[lipnici roční]] (''Poa annua''), [[rdesno ptačí]] (''Polygonum aviculare'') či [[Pampeliška lékařská|pampelišku lékařskou]] (''Taraxacum officinale''). Časté je sekundární kosmopolitní rozšíření u [[plevel]]ů (např. [[kokoška pastuší-tobolka]] (''Capsela bursa-pastoris'')). Vzhledem k tomu, že taxony jsou šířeny v podstatě bezděčně je sekundární kosmopolitní rozšíření význačné u areálů druhů. [[Soubor:Drosera distribution.png|thumb|eurychorní areál rosnatky (''Drosera'' sp.)]] [[Soubor:Drosera-rotundifolia.jpg|thumb|[[rosnatka okrouhlolistá]] (''Drosera rotundifolia'')]] * '''eurichorní/euryzonní'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, II. svazek, písmeno D-CH, heslo: euryzonní, vydala Academia, Praha 1984 </ref> - je areál zasahující několik [[kontinent]]ů. Areály druhů jsou např. areál [[borovice lesní]] (''Pinus silvestris'') rozkládající se v pásu jdoucím od [[Španělsko|Španělska]] po východní [[Čína|Čínu]], areál [[Jalovec obecný|jalovce obecného]] (''Juniperus comunis'') rozkládající se v [[Euroasie|Euroasii]] a Severní Americe či areál [[přeslička rolní|přesličky rolní]] (''Equisetum arvense'') rozložený cirkumpolárně (obtočně) na severní polokouli. V případě rodů jsou to rody [[leknín]] (''Nympaea'') a [[rosnatka]] (''Drosera'') jejichž areál se nachází v mírných pásech a tropech celého světa; [[šťavel]] (''Oxalis'') rostoucí od tropů po studený pás celosvětově. Eurychorní areál má i řada čeledí. Jedná se např. o [[borovicovité]] (''Pinaceae'') a [[dřínovité]] (''Cornaceae'') rostoucí cirkumpolárně na severní polokouli; [[arekovité]] (''Arecaceae''), [[banánovníkovité]] (''Musaceae'') a [[pepřovníkovité]] (''Piperaceae'') rostoucí v tropech či čeledě [[dřišťálovité]] (''Berberidaceae''), [[lnovité]] (''Linaceae'') a [[révovité]] (''Vitaceae''). * '''mezochorní''' - je areál zaujímající nejčastěji pouze jeden kontinent. Příkladem je druhových areálů jsou: [[dub letní]] (''Quercus robur''), [[brslen evropský]] (''Euonymus europea'') a [[ostřice chlupatá]] (''Carex pilosa'') rostoucí převážně v Evropě. Dále rody [[dřípatka]] (''Soldanella''), [[ocún]] (''Colchicum'') či [[chrastavec (rod)|chrastavec]] (''Knautia'') a čeledě [[ořechovité]] (''Juglandaceae'') či [[dosnovité]] (''Cannaceae''). * '''stenochorní/stenozonní'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, V. svazek, písmeno Pom-S, heslo: stenozonní, vydala Academia, Praha 1986</ref> - je malý areál, zasahující pouze určitý region v rámci kontinentu. Jedná se převážně o areály druhů. Může jím být areál [[modřín opadavý|modřínu opadavého]] (''Larix decidua''), který roste přirozeně v [[Alpy|Alpách]] a [[Karpaty|Karpatech]], areál [[jírovec maďál|jírovce maďálu]] (''Aesculus hippocastanum'') rozkládající se na [[Balkán]]u či [[dřípatka karpatská|dřípatky karpatské]] (''Soldanella carpatica'') rozšířené v západních Karpatech. Příkladem rodového stenochorního areálu je [[Monotypní taxon|monotypní]] areál rodu ''[[Petrocoptis]]'', který se přirozeně vyskytuje v [[Pyreneje|Pyrenejích]] a na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]]. U čeledí není tento typ areálu tak častým. Příkladem může být areál čeledě ''[[Lactoriadaceae]]'', která se vyskytuje na [[Ostrovy Juana Fernandéze|ostrovech Juana Fernandéze]]. * '''oligotopní/polytopní'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, IV. svazek, písmeno M-Pol, heslo: polytopní, vydala Academia, Praha 1986</ref> - areál sestávající se z několika malých [[Arela|arel]]. Příkladem může být areál [[Ruměnice turňanská|ruměnice turňanské]] (Onosma tormensis). * '''monotopní'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, IV. svazek, písmeno M-Pol, heslo: monotopní, vydala Academia, Praha 1986</ref> - areál se sestává nejčastěji z jedné malé arely. Příkladem je například [[smetanka pieninská]] ''Taraxacum pieninicum'' rostoucí v masivu [[Trzy Korany]] v [[Pieniny|Pieninách]] v Polsku nebo druh rostliny ''[[Lacandonia schismatica]]'', vyskytující se pouze na malém území v [[Lakandonský prales|lakandonském pralese]] v mexickém státě [[Chiapas]]. === Podle hustoty === Jak již bylo uvedeno výše dle hustoty se areály dělí na: * '''eurytopní'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, II. svazek, písmeno D-CH, heslo: eurytypní, vydala Academia, Praha 1984</ref> - s hustým výskytem taxonu * '''stennotopní'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, V. svazek, písmeno Pom-S, heslo: stennotopní, vydala Academia, Praha 1986</ref> - s řídkým výskytem taxonu === Podle souvislosti === Podle souvislosti se areály dělí na ''kontinuální'' (souvislé), ''disjunktivní'' (nesouvislé) a ''polydisjunktivní''. Souvislý areál znamená, že daný taxon (druh, rod, čeleď…) se vyskytuje na určitém území ohraničením hranicí areálu. Toto území je souvislé. Většina areálů je disjunktivních. Ty mohou být makrodisjunktivní či mikrodisjunktivní. Malé ostrůvky areálu resp. arely se nazývají [[Exkláva (fytogeografie)|exklávy]]. Mezi disjunktivnimi areály tak vznikají disjunkce, tedy území bez rozšíření daného taxonu. Disjunktivní areál je rozdělený [[Disjunkce|disjunkcí]], tzn. přerušením, kde se daný taxon nevyskytuje. Příkladem disjunktivního areálu je areál [[Modřín opadavý|modřínu opadavého]] (''Larix decidua''), který se vyskytuje převážně v [[Alpy|Alpách]], ale také částečně i v jiných horách. Typy disjunkcí: • arktoalpínská, • evropsko-altajská, • evropsko-východoasijská, • středoevropsko-kavskazská, • mediteránní, • pontická, • severoatlantská, • holoarktická, • severopacifická, • pantropická, • paleotropická, • jihoatlantská, • holantarktická, • bipolární == Hranice areálu == Hranice areálu je nejčastěji dána [[Podnebí|klimatem]]. To ale neznamená, že by nebyl ovlivněn dalšími [[Faktory biotické|biotickými]] i [[Faktory abiotické|abiotickými]], případně [[Faktory antropické|antropickými]] faktory. V případě že se uvnitř areálu nachází ostrov, kde daný taxon není rozšířen - nazývá se takové území '''''areálová exkláva'''''. Z hlediska vývoje a změny hranice areálu dochází k takzvané oscilaci, což je krátkodobá změna hranice areálu. Dlohodobá změna hranice areálu je označována jako expanze (rozšíření) a regrece (zmenšení). == Stabilita areálu == Stabilita areálu je dána výše zmíněnými ekologickými faktory. Taxon, který dosáhne hranice podmínek své existence vytvoří „stabilní areál“. V současnosti dochází hlavně vlivem člověka (faktory antropické) ke zmenšování areálů. Druhy, které ustupují před vlivy člověka se nazávají [[Antropofobní druhy|antropofobní]], druhy, které se šíří činností člověka se nazývají [[Antropofilní druhy|antropofilní]]. == Centrum areálu == Rozlišují se tři druhy center areálu: ''geometrické'', ''frekvenční'' a ''genetické''. * '''geometrické centrum areálu''' se nacházi v [[Geometrický střed|geometrickém středu]]. * '''frekvenční centrum areálu''' se nachází v místě, kde je nejhustší výskyt daného taxonu. U areálů rodů a čeledí bývá těchto center více. * '''genetické centrum areálu''' se nachází na území předpokládaného vzniku taxonu. Podle počtu center rozlišujeme areály ''monocentrické'' (1 centrum), ''bicentrické'' (2 centra), ''tricentrické'' (3 centra) až ''polycentrické'' (n center). == Zvláštní druhy areálů == [[Soubor:Illustration Acorus calamus0.jpg|thumb|barevná kresba puškvorce obecného]] [[Soubor:Kaal knopkruid plant Galinsoga parviflora.jpg|thumb|pěťour malokvětý]] === Reliktní areál === {{viz též|glaciární relikt}} Je vlastně zbytek rozšíření určitého původně většího areálu. Rozsah původního areálu se zjišťuje z [[Paleobotanika|paleobotanických]] nálezů. Reliktním areálem je např. areál rodu [[jinan]] (''Ginkgo'') rozkládající se v provincii [[provincie An-chue|An-chue]] v Číně, který se ještě na počátku [[Čtrtohory|čtvrtohor]] rozkládal cirkumpolárně na severní polokouli '''Reliktní areál''' není to samé co [[Relikt (biologie)|relikt]]. === Nepůvodní areál === {{viz též|nepůvodní druh}} Nepůvodní areál je areál vzniklý činností člověka. [[Taxon]]y související se vznikem areálu působením člověka se nazývají '''antropofyty'''. Podle typu antropogenní příčiny rozlišujeme ''archeofyty'', ''neofyty'' a ''apofyty''. Existují i druhy u kterých již původní areál není znám ([[heřmánek cizí]], [[šťavel žlutý]]). ==== Archeofyty ==== [[Archeofyt]]y jsou taxony, nejčastěji druhy, které byly zavlečeny na určité území činností člověka v [[Prehistorie|prehistorii]]. Jedná se například o [[Kopřiva žahavka|kopřivu žahavku]] (''Urtica urens''), [[mák vlčí]] (''Papaver rhoeas'') či [[koukol polní]] (''Agrostemma githago'') zavlečené na na dnešní území České republiky v prehistorii. ==== Neofyty ==== [[Neofyt]]y<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, IV. svazek, písmeno M-Pol, heslo: neofyt, vydala Academia, Praha 1986</ref> jsou taxony, nejčastěji druhy, které byly zavlečeny na určité území činností člověka v době historické. Je to například případ [[Puškvorec obecný|puškvorce obecného]] (''Acorus calamus''), který byl zavlečen v 16. století na dnešní uzemí ČR z [[Indie]]. Jiným příkladem může být [[pěťour maloúborný]] (''Galinsoga parviflora'') k jehož zavlečení došlo v 19. století z [[Amerika|Ameriky]]. ==== Apofyty ==== Apofyty jsou taxony, nejčastěji druhy z místní [[Květena|květeny]] [[Migrace rostlin|migrující]] na antropogenně vytvořené [[biotop]]y, tedy na místa vytvořená lidskou činností. Příkladem mohou být [[kopřiva dvoudomá]] (''U. dioica''), [[kuklík městský]] (''Geum urbanum'') či [[bršlice kozí noha]] (''Aegopodium podagraria''). == Zobrazení areálů == V [[chorologie|chorologické]] praxi se areály zobrazují pomocí geografických map. Konkrétní zobrazení může být ''síťové'', ''obrysové'' či ''bodové''. obrysové - vychází ze známých krajních lokalit, které se spojí == Zdroje == === Reference === <references /> === Literatura === * Malá československá encyklopedie ČSAV, I. svazek, heslo: areaál (ekologie) vydala Academia, Praha 1984 [[Kategorie:Ekologie]] [[Kategorie:Chorologie]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Areál (biologie)“.