Bernartice (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města| | název = Bernartice | status = obec | kraj = Olomoucký | okres = Jeseník | ob.roz.půs = [[Jeseník]] | pov.ob = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] | země = [[České Slezsko|Slezsko]] | výměra = 28,51 | obyvatelé = 929 | zem.šíř = 50° 22' 42" | zem.dél = 17° 05' 09" | PSČ = 79057 | početzsj = 3 | početč = 3 | početk = 3 | adresa = Bernartice<br />79057&nbsp;Bernartice | web = bernartice.rychleby.cz/ | úř.web = | email = bernartice@javornicko.cz | starosta = Ing. Mojmír Michálek | foto = | popisek.foto = | znak = | vlajka = | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Bernartice |lat_deg=50 |lat_min=22 |lat_sec=42 |lon_deg=17 |lon_min=05 |lon_sec=09 |float=center }} | NUTS5 = CZ0711 524891 | NUTS4 = CZ0711 | NUTS3 = CZ071 | nad.výš = 247 }} Obec '''Bernartice''' (německy ''Barzdorf'') leží v&nbsp;[[Okres Jeseník|okrese Jeseník]]. Má 929&nbsp;obyvatel a&nbsp;[[katastrální území]] obce má rozlohu 2851&nbsp;[[Hektar|ha]]. Je to řadová ves sledující tok Vojtovického potoka. Ve vzdálenosti 19&nbsp;km jižně leží město [[Jeseník]], 35&nbsp;km jižně město [[Vrbno pod Pradědem]], 46&nbsp;km jižně město [[Šumperk]] a&nbsp;51&nbsp;km jižně město [[Bruntál]]. Bernartice se nacházejí na hranici s [[Polsko|Polskem]]. == Historie == Bernartice jsou zmiňovány poprvé roku 1284 jako ''Bernhardi villa'' v obvodu [[Otmuchów|otmuchovského]] hradu patřícího vratislavskému biskupovi (archaický půdorys kostela však naznačuje větší stáří). Název je později zaznamenán jako ''Bertholdis villa'' (1291, 1305), německy ''Bertholdisdorf'' (1420), což se postupně přeměnilo na ''Barzdorf''. V obci jsou stopy osídlení již z doby kamenné, avšak samotná, původně značně velká - 75 lánů - lesní lánová ves vznikla patrně až kolonizační aktivitou biskupů podél Vojtovického potoka. Na jihu na ni plynuje navazuje [[Buková (Bernartice)|Buková]] a na severu Dziewiętlice. Ves byla pojmenována po svém [[lokátor|lokátorovi]] Bernardovi nebo Bertoldovi. Již roku 1305 se zde připomíná kostel, roku 1579 pak římskokatolická fara. Ves zůstala v držení vratislavských biskupů až do konce patrimoniální správy roku 1850, nejprve v rámci panství Frýdberk (nyní [[Žulová]]), pak [[Jánský Vrch]]. Toto panství se po rozdělení [[Slezsko|Slezska]] roku 1742 stalo součástí rakouské (české) části [[Nisské knížectví|Nisského knížectví]] v rámci [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]]<ref>Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 862</ref>. Bernartice značně trpěly událostmi třicetileté války, kdy se v ní střídavě usadila vojska obou stran, a morem roku 1633, který zanechal v obci jen 13 obyvatel; ještě roku 1650 bylo z 26 lánů 20 pustých, zanikly zdejší rybníky i olejny. Mor udeřil opět roku 1713, přesto nabyla ves v průběhu 18. století opět na významu. Jako v jiných vesnicích Jesenicka bylo v Bernarticích bohaté dědičné fojtství (původně zřejmě věnované [[lokátor|lokátorovi]]), zmiňované již v roce 1305 a zapisované do zemských desek jako samostatný statek. Zatímco pozemky biskupského tzv. Horního dvora byly roku 1579 rozprodány obyvatelům, Dolní dvůr s řadou pozemků zůstal ve vlastnictví fojtů, kteří se často střídali. Přímo na pozemcích fojství vznikla kolem roku 1782 osada Pavlinka.<ref>Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 868</ref> V polovině 19. století byl majitelem fojtství Josef Latzel, který založil jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku (ovšem v Horních Bernarticích na pruské straně) a v roce 1848 se stal za zdejší kraj poslancem ústavodárného [[Kroměřížský sněm|Kroměřížského sněmu]]. Jeho potomkům fojtský velkostatek patřil ještě za první pozemkové reformy, kterou přežil prakticky v nezměněném rozsahu. Základem hospodářství obce zůstalo zemědělství, i když zde fungovala od roku 1892 továrna na zápalky a po I. světové válce výroba čisticích a pracích prostředků. Roku 1896 byly Bernartice napojeny na lokální železnici z [[Lipová-lázně|Dolní Lipové]] směrem do [[Německo|Německa]] a o rok později byla vybudována její odbočka z Bernartic do [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníka]]. Po II. světové válce a odsunu Němců menší průmyslové podniky a provozy zanikly, zachováno a rozvíjeno bylo jen zemědělství. [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] v Bernarticích bylo z největších v oblasti a v roce 1974 k němu byla připojena další okolní družstva, takže ke konci socialistické éry obhospodařovalo 4117 hektarů zemědělské půdy. Pro zaměstnance JDZ bylo postaveno i menší sídliště. V roce [[1959]] proběhla úprava hranic s [[Polsko|Polskem]] a katastr Bernartic se zmenšil z 1917 ha na 1866 ha. K obci Bernartice od počátku přináležely osady [[Buková (Bernartice)|Buková]] a [[Horní Heřmanice (Bernartice)|Horní Heřmanice]] s vlastními katastry. Na katastru Bernartic se dále nalézaly: * na východ od vsi, po stranách Gotartovického potoka, ves '''Gotartovice''' (něm. ''Gotthardsdorf''). Ta vznikla parcelací panského dvora roku 1780 a byla nazvána podle vratislavského biskupa Gottharda Philippa Schaffgotsche. Roku 1836 měla 10 domů a 66 obyvatel a roku [[1930]] 9 domů a 35 vesměs německých obyvatel, po II. světové válce však zanikla. * na západ zmíněná osada '''Pavlinka''' (něm. ''Paulinaburg''). Tuto osadu s pivovarem, palírnou a mlýnem založila Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků, krátce poté, co roku 1779 koupila statek bernartického fojství. Osada měla roku 1836 20 domů a 110 obyvatel a roku [[1930]] 17 domů a 65 německých obyvatel. Ani ona nepřečkala poválečné vylidnění a nyní z ní ní nyní zbývá jen jedna budova. ===Správní vývoj<ref>Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003</ref>=== 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Nisské knížectví]], panství [[Jánský Vrch]] + lenní fojtství Bernartice * od [[1. leden|1. ledna]] 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník, * od roku 1855 do roku 1868 vévédství slezské, smíšený okres Javorník, * od roku 1868 do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník * od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník : (kromě: ([[20. listopad]]) [[1938]]-[[1945]] říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau) ** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]], * od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]], * od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] ===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975</ref>=== ''Celá obec Bernartice'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 3057 || 3369 || 3063 || 2951 || 2810 || 2623 || 2631<ref group="p ">z toho: 71 Čechoslováků, 2520 Němců; 2592 řím. kat., 22 evang., 11 čsl., 6 bez vyzn.</ref> || 2408 || 1318 || 1200 || 1188 || 1067 || 898 || 884 || 911<ref group="p ">z toho: 766 Čechů, Moravanů a Slezanů, 60 Slováků, 8 Němců, 4 Poláci; 217 řím. kat., 1 čsl. hus., 10 evang., 6 pravosl., 525 bez vyzn.</ref> |} <references group="p " /> ''Část obce (osada) Bernartice'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 1617<ref group="p ">bez Pavlinky a Gotartovic 1436</ref> || 2136 || 2320 || 2085 || 2046 || 2005 || 1875 || 1919<ref group="p ">z toho: 61 Čechoslováků, 1824 Němců; 1888 řím. kat., 22 evang., 10 čsl., 6 bez vyzn.</ref> || 860 || 802 || 814 || 722 || 751 || 797 |} <references group="p " /> ===Církevní správa<ref>Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 862; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999</ref>=== Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do [[farnost Bernartice|farnosti Bernartice]] (s farním kostelem sv. Petra a Pavla), která patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]] a je dlouhodobě administrována excurrendo z [[Vidnava|Vidnavy]]. Evangeličtí věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sbor]]u v [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníku]]. Věřící [[Československá církev husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde se nalézá rovněž sídlo farnosti pro pravoslavné věřící. == Členění obce == === Části obce === * Bernartice * [[Buková (Bernartice)|Buková]] * [[Horní Heřmanice (Bernartice)|Horní Heřmanice]] === Základní sídelní jednotky === * Bernartice * Buková * Horní Heřmanice === Katastrální území === *Bernartice u Javorníka (1865,68 ha) *Buková u Bernartic (590,38 ha) *Horní Heřmanice u Bernartic (395,66 ha) == Zajímavosti == * Římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla. Jádro budovy a portál je v přechodném [[románský sloh|románsko]]-[[gotika|gotickém]] slohu, vzhled kostela však byl vícekrát změněn, zejména přístavbou [[baroko|barokní]] věže v letech 1711-1712 a boční lodě roku 1896. * Pozdně barokní zámeček vzniklý z bývalé budovy fojtství koncem 18. století, s romantickou "tyrolskou" přístavbou bočního křídla z 2. poloviny 19. století. == Významné osobnosti == V Bernarticích se narodil kartograf [[Josef Jüttner]] (1775-1848). == Název == * Česky ''Bernartice'' (1869 ''Bernatice''), německy ''Barzdorf'', polsky ''Bernarcice''. * Česky ''Buková'', německy ''Buchsdorf''. * Česky ''Horní Heřmanice'' (1869 ''Horni Heřmanice'' ), německy ''Oberhermsdorf'' (1890 ''Ober Hermsdorf''). ==Externí odkazy== [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:524891 Statistické údaje ČSÚ] <!-- HlavičkaObecNav --><br /> '''Bernartice'''&nbsp;| [[Buková (Bernartice)|Buková]]&nbsp;| [[Horní Heřmanice (Bernartice)|Horní Heřmanice]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Článek z Wikipedie}} {{Okres Jeseník}} [[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]

Návrat na stránku „Bernartice (okres Jeseník)“.