Bukovina (Kralovice)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídlo | název = Bukovina | foto = | popisek.foto = | charakter = malá vesnice | obyvatelé = 60 | č.p. = 24 | PSČ = 331&nbsp;61 | obec = [[Kralovice]] | okres = Plzeň-sever | země = [[Čechy]] | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] | k.ú. = Bukovina u Mladotic | výměra = 3,03 | zem.šíř = 49°59′24″ | zem.dél = 13°24′44″ | nad.výš = 515–530 | mapa = }} '''Bukovina''' je [[vesnice]] v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], část obce [[Kralovice]], 5&nbsp;km severozápadně od Kralovic. Ve vsi žije okolo 60 obyvatel a její [[katastrální území]] zaujímá 303,07&nbsp;ha. Vsí protéká [[Řemešínský potok]]. == Historie == Poprvé je Bukovina připomínána roku 1186 v majetku [[Klášter Kladruby|kladrubského benediktinského kláštera]]. V průběhu 13. století je ves spojena se sousední [[Sedlec (okres Plzeň-sever)|Sedlcem]] a [[Řemešín]]em v jeden [[újezd]]. Idík ze Švábenic věnoval roku 1281 celý újezd [[Praha|pražskému]] klášteru božího hrobu na Zderaze, nad kterým měl patronát získaný věnem své manželky, dcery Všebora Hrabišice, jejíž předci klášter na konci 12. století založili. Na přelomu 14. a 15. století se Bukovina krátce dostává do majetku [[Klášter Plasy|plaského cisterciáckého kláštera]], ale po jeho vypálení husity zastavil král Zikmund Bukovinu spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi za zásluhy katolickým pánům, bratřím [[Hanuš z Kolovrat|Hanušovi]] a [[Bedřich z Kolovrat|Bedřichovi z Kolovrat]] na [[Libštejn (hrad)|Libštejně]] a [[Krašov (hrad)|Krašově]]. Po smrti Bedřicha roku 1432 připadla Bukovina Hanušovi, po kterém jej zdědil jeho syn [[Hanuš II. z Kolovrat|Hanuš]] a nakonec vnuk [[Albrecht z Kolovrat|Albrecht]]. Ten prodal roku 1485 Bukovinu spolu s hradem Krašov a dalšími vesnicemi [[Jetřich Bezdružický z Kolovrat|Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat]]. Později se Bukovina dostala do držení pánů z Landštejna. Král Ferdinand I. postoupil roku 1531 pustý klášter božího hrobu na Zderaze [[Dorota z Doupova|Dorotě z Doupova]] a též jí povolil vymáhat původní statky kláštera. Dorota využila příležitost a vyzvala [[Vilém Sviták z Landštejna|Viléma Svitáka z Landštejna]], aby vydal nazpět Bukovinu, Sedlec, Řemešín a díl [[Potvorov]]a. Vilém Sviták odmítl vsi vydat a celá záležitost se dostala až k menšímu soudu. Vilém z Landštejna však zemřel. Řešení sporu nakonec našel mocný šlechtic [[Florián Gryspek|Florián Gryspek z Gryspachu]], který si na králi vyprosil svolení na vyplacení vsí od Kateřiny, ovdovělé ženy Viléma Svitáka. Roku 1546 koupil Florián Gryspek Bukovinu spolu se Sedlcem a Řemešínem, připojil je ke [[Kaceřov (okres Plzeň-sever)|kaceřovskému]] panství a král mu následně zajistil jejich dědičné držení. V urbáři kaceřovského panství z roku 1558 se uvádí v Bukovině 10 usedlostí s 8 osedlými, kteří dohromady hospodařili na 10 lánech a pozemcích po zaniklé vsi Doubravici. Po konfiskaci majetku [[Gryspekové z Gryspachu|pánů z Gryspachu]] králem Ferdinandem II. získal Řemešín [[Klášter Plasy|plaský cisterciácký klášter]], který jej držel ve svém majetku až do svého zrušení roku 1785. V průběhu třicetileté války bylo 6 usedlostí vypáleno. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panstvím pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternicha]]. Po zrušení feudálního zřízení se Bukovina stala samostatnou obcí v kralovickém soudním a politickém okrese, v letech 1869–1900 byla částí obce Trojany a od roku [[1910]] opět samostatnou obcí. == Okolí == Bukovina sousedí s [[Potvorov]]em na severu, [[Sedlec (okres Plzeň-sever)|Sedlcem]] na severovýchodě, s [[Mariánský Týnec|Mariánským Týncem]] na východě, s [[Trojany (okres Plzeň-sever)|Trojany]] na jihozápadě a s [[Řemešín]]em na západě. == Reference == * [[Irena Bukačová]], Jiří Fák, Karel Foud: ''Severní Plzeňsko I''; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8 * Karel Rom: ''Představujeme obce regionu: Bukovina''; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/2004), č. 5, s. 2. * Karel Rom: ''Hrad Krašov a jeho majitelé''; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4 <!-- HlavičkaObecNav --><br /> '''Bukovina'''&nbsp;| [[Hradecko]]&nbsp;| [[Kralovice]]&nbsp;| [[Mariánský Týnec]]&nbsp;| [[Řemešín]]&nbsp;| [[Trojany (Kralovice)|Trojany]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Plzeň-sever]]

Návrat na stránku „Bukovina (Kralovice)“.