Spojené království Nizozemské

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox zaniklý stát | název = Nizozemské království | originální název = Koninkrijk der Nederlanden<br />Royaume des Pays-Bas | rok vzniku = 1815 | rok zániku = 1830 (1839) | před 1 = Holandské království | před 1 vlajka = Flag of the Netherlands.png | před 2 = | před 2 vlajka = | po 1 = Nizozemské království | po 1 vlajka = Flag of the Netherlands.png | po 2 = Belgie | po 2 vlajka = Flag of Belgium.png | po 3 = Limburské vévodství | po 3 vlajka = Duchylimburg.png | vlajka = Flag of the Netherlands.png | vlajka velikost = 110px | článek o vlajce = Nizozemská vlajka | znak = Coat of arms of the Netherlands.png | znak velikost = 120px | článek o znaku = Státní znak Nizozemska | mapa = Map-Europe 1815-Netherlands.png | mapa velikost = 260px | mapa poznámka = Spojené Nizozemí v roce 1815 | hlavní město = [[Amsterdam]] | rozloha = | rozloha poznámka = | nejvyšší bod = | nejvyšší bod poznámka = | počet obyvatel = | počet obyvatel poznámka = | jazyky = [[holandština]], [[francouzština]], [[němčina]] | národnostní složení = ??? | náboženství = [[protestanství]], [[katolictví]] | měna = [[Nizozemský gulden]] | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] | vznik = 1815 - Spojeno [[vídeňský kongres|vídeňským kongresem]] | zánik = 1830 - odtžení [[Belgie]]<br />1839 - Vilém I. uznal Belgii }} '''Spojené království Nizozemské''' ([[holandština|holandsky]]: ''Verenigd Koninkrijk der Nederlanden'', [[francouzština|francouzsky]]: ''Royaume-Uni des Pays-Bas'') nebo '''království spojeného Nizozemí''', byl neoficiální název ''Nizozemského království'', v letech 1815-1830/1839, tj. po jeho vytvoření na Vídeňském kongresu až do odtržení [[Belgie]] (Jižního Nizozemí) v roce 1830 a jeho mezinárodním uznání [[londýnský protokol|londýnským protokolem]] v roce 1839, kdy Belgii musel uznat i nizozemský král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I]]. Navzdory [[personální unie|personální unii]] mezi [[království spojeného Nizozemí|Nizozemským královstvím]] a [[Lucemburské velkovévodství|Lucemburským velkovévodstvím]], nebylo Lucembursko nikdy jeho součástí, jelikož bylo součástí [[Německý spolek|Německého spolku]]. == Vytvoření == {{Podrobně|Vídeňský kongres}} Spojené království Nizozemské bylo vytvořeno po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] na Vídeňském kongresu roku 1815. Vzniklo spojením bývalého [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých [[Republika spojených nizozemských provincií|Spojených nizozemských provincií]] (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko) a jeho králem se stal [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] z dynastie [[Oranžsko-Nasavská dynastie|Oranžsko-nasavské]]. Nově utvořený stát byl unitárním, jednotným státem, který se členil na provincie. Na vídeňském kongresu probíhala důležitá jednání jakou podobu má obnovené spojené Nizozemí mít. Po odmítnutí nejrůznější variant i varianty krále Viléma I. bylo rozhodnuto přijmout pozměněný králův návrh. Na vídeňském kongresu byly tedy jako součást jednotného spojeného království Nizozemského uznány tyto bývalá území: [[Soubor:Vereinigteskoenigreich.png|thumb|left|250px|'''Historické Nizozemí po roce 1815'''<br />'''1''', '''2''' a '''3''' Spojené království Nizozemské (do roku 1830)<br />'''1''' a '''2''' [[Nizozemské království]] (po roce 1830)<br />'''2''' [[Limburk|Vévodství Limburské]] (mezi 1839-1867, člen [[Německá konfederace|Německé konfederace]])<br />'''3''' a '''4''' [[Belgie]] (po roce 1830)<br />'''4''' a '''5''' [[Velkovévodství Lucemburské]] (do roku 1830) <br />'''4''' [[Lucemburk (belgická provincie)]] (k Belgii v roce 1839)<br />'''5''' [[Velkovévodství Lucemburské]] (tzv. německé lucemburko; po roce 1839)<br /><br />Azurově jsou hranice [[Německá konfederace|Německéko spolku]].]] * [[Republika spojených nizozemských provincií|Spojených nizozemských provincií]] (Severní Nizozemí) * [[Rakouské Nizozemí]] (Jižní Nizozemí) * a území biskupského-knížectví [[Lutych]], s malými změnami hranic ve prospěch Pruska Ke království Nizozemskému (oficiální název) bylo [[personální unie|personální unií]] připojeno [[Lucembursko]], které bylo na Vídeňském kongresu povýšeno na velkovévodství a stalo se jako nezávislý stát členem [[Německý spolek|Německého spolku]], také díky tomu se i přes snahy krále Viléma I. v budoucnu nestalo součástí Nizozemského království. Pro připojení Lucemburska naléhal na velmoci král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] s důvodem, že Nizozemsko bude díky Lucembursku větším soupeřem pro velkou [[Restaurace Bourbonů|Francii]]. Poté argumentoval tím, že Lucembursko je také jako Belgie součástí historického [[Nizozemsko|Nizozemí]], ovšem neuspěl. Sjednocením většiny Nizozemí uskuteční král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]], sen jeho dávného předchůdce místodržícího [[Vilém I. Oranžský|Viléma I. Oranžského]], vůdce [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluce]], proti tehdejší španělské nadvládě. [[Soubor:Pays-Bas.PNG|thumb|Nizozemské provincie v roce 1815]] === Členění státu === Spojené království Nizozemské bylo jednotným a unitárním státem, který se dělil na historické provincie. Dělení a provincie zůstaly téměř beze změn i v současné Belgii a Nizozemsku. Jediná provincie, která odtržením Belgie v roce 1830 utrpěla byl [[Limburg (provincie)|Limburg]], který byl rozdělen (vyznačeno na mapě). I když v letech [[1970]]-[[1993]] v rámci federalizace [[Belgie]] bylo [[Jižní Brabantsko|Jižní (belgické) Brabantsko]] rozděleno mezi regiony: [[Bruselský region]], [[Vlámský Brabant]] a [[Valonský Brabant]]. {| |----- | * [[Antverpy (provincie)|Antverpy]] * [[Drenthe]] * [[Frísko]] * [[Gelderland]] * [[Groningen (provincie)|Groningen]] * [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]] | * [[Holandsko]] * [[Limbursko]] * [[Lutych (provincie)|Lutych]] * [[Namur (provincie)|Namen]] * [[Severní Brabantsko]] * [[Východní Flandry]] | * [[Overijssel]] * [[Utrecht (provincie)|Utrecht]] * [[Západní Flandry]] * [[Zeeland]] * [[Jižní Brabantsko]] |} === Vláda === [[Soubor:Willem I in kroningsmantel.jpg|thumb|král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]]]] Ústava nově utvořeného království dávala královi větší pravomoce než má panovník v současném [[Nizozemsko|Nizozemsku]] nebo [[Belgie|Belgii]]. Král téměř absolutní veto, vláda měla 8 ministrů, kteří nebyly odpovědní parlametu, ale králi. Parlament měl 2 komory. Členové první komory byli stará i novější šlechta a králem jmenovaní. Druhá komora měla 110 členů, 55 jich bylo voleno na severu a 55 na jihu. === Rozvoj státu === I když jak na severu tak na jihu byl odost nezaměstnaných, Nizozemsko se pomalu rozvíjelo. I když hospadářské rozdíly severu a jihu nebyly příliš velké část obyvatelstva přesto žila v bídě. Král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém]] se bohatství země pokusil rozdělit těmito projekty: * Budování nových cest * Kopání nových [[kanál]]ů a rozšíření stávajících kanálů * Rozšíření ocelářského průmyslu na jihu * zavedení [[metrický systém|metrického systému]] * Uložení nové dovozní a vývozní daně * Otevření přístavu [[Antverpy]] == Odtržení Belgie == {{Hlavní článek|Belgická revoluce}} [[Soubor:Wappers belgian revolution.jpg|thumb|250px|''Scéna z belgické revoluce roku 1830'', [[Gustav Wappers]] (1834), [[Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique]], Brusel]] V roce 1830 se Belgičané vzbouřily čímž začala tzv. [[Belgická revoluce]]. Hlavní příčinou belgické revoluce byla politická a ekonomická nadvláda Nizozemců nad [[francouzština|francouzsky]] mluvícím obyvatelstvem. Hospodářské aktivity, jako např. obchod a počátky [[Industrializace|průmyslové revoluce]], byly totiž soustředěny na území dnešního [[Nizozemsko|Nizozemska]], zejména v přístavu [[Amsterdam]]. Jádrem sporů byla také skutečnost, že Nizozemci podporovali volný obchod, zatímco Belgičané požadovali ochranu svého trhu zavedením cel. Belgičané si rovněž stěžovali, že je s nimi nakládáno jako s druhořadými občany, ačkoliv jich v království nežilo méně než 3,5 milionu oproti 3 milionům Nizozemců. Většina úředních míst v té době byla svěřena Nizozemcům. Dalším důvodem sporů byly náboženské a kulturní rozdíly. Belgičané byli převážně [[Katolictví|katolíci]], zatímco Nizozemci byli [[protestantství|protestanti]]. V budoucnosti se však náboženství ukázalo jako hlavní jednotící prvek celé [[Belgie]], stejně jako král. Král Vilém I. ale nechtěl připustit rozdělení země a pokusil se obnovit pořádek silou, avšak královskému vojsku pod vedením králova druhého syna Bedřicha se nepodařilo dobýt Brusel v krvavých bojích v ulicích města, které se odehrály mezi [[23. srpen|23.]] a [[26. srpen|26. srpnem]]. === Vyhlášení nezávislého Belgického království === [[Soubor:Saksen-Koburg Leopold.jpg|thumb|první belgický král [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]]]] Den poté byla v [[Brusel]]u vyhlášena provizorní vláda a [[4. říjen|4. října]] následovalo prohlášení nezávislosti. V listopadu se v Bruselu sešel Národní kongres a [[7. únor]]a 1831 byla vyhlášena ústava. Belgie byla prohlášena dědišnou parlamentní monarchií podle [[salický zákon|salického zákona]] a [[království]]m. Belgičtí politikové budovali tzv. "stát na zelené louce". Prvním belgickým králem byl zvolen sasko-cobursko-gothajský princ Leopold, který nabídku koruny přijal a stal se [[21. červenec|21. července]] téhož roku králem [[Leopold I. Belgický|Leopoldem I]]. Belgie se po celé 19. století stala vzorem pro evropské liberály. ==== Mezinárodní a nizozemské uznání, důsledky ==== {{Hlavní článek|Londýnská smlouva (1839)}} Evropské mocnosti oficiálně uznaly nezávislost [[Belgie]] až roku 1839, kdy byla podepsána [[Londýnský protokol|Londýnská smlouva]]. Neutralitu Belgie se zaručila střežit [[Spojené království|Velká Británie]], což bylo uplatněno na začátku první světové války. Belgie měla být podle této smlouvy nezávislou a neutrální zemí, zahrnující [[Západní Flandry]], [[Východní Flandry]], [[Brabant (belgická provincie)|Brabant]], [[Antverpy (provincie)|Antverpy]], [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]], [[Namur (provincie)|Namur]] a [[Lutych (provincie)|Lutych]], jakož i část [[Lucembursko (belgická provincie)|Lucemburska]] a provincie [[Limburk (belgická provincie)|Limburk]]. Nizozemský král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] odmítal uznat nezávislost [[Belgie]] do roku 1839, kdy musel ustoupit pod tlakem [[Londýnská smlouva (1839)|Londýnské smlouvy]]. Po svém odtržení od Nizozemska získala Belgie také o něco málo více než polovinu Lucemburského velkovévodství, z Lucemburska pak zbyla jen německá část, francouzsky mluví část se stala (největší) belgickou provincií [[Lucemburk (belgická provincie)|Lucemburk]]. Díky uznání územní ztráty ve prospěch Belgie se Lucembursko stalo [[neutrální]] a plně nezávislou zemí, díky čemuž byly veškeré dosavadní Nizozemké (či pruské) nároky zrušeny. [[Personální unie]] Nizozemska a Lucemburska vydržela až do roku 1890, kdy zemřel král [[Vilém III. Nizozemský|Vilém III.]] a na trůn nastoupila jeho dcera [[Vilemína (Nizozemsko)|Vilemína]]. Jelikož bylo Lucembursko podstatně změnšeno a bylo členem [[Německý spolek|Německého spolku]] a díky tomu ztratilo [[Prusko]] přístup k řece [[Máza|Máze]], bylo rozhodnuto oddělit nizozemskou část Limburska jako (polo)nezávislého vévodství v personální unii v Nizozemskem, které bude členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. Tato situace byla upravena [[Londýnská smlouva (1867)|Londýnskou smlouvou z roku 1867]]. === Paradox Belgické revoluce === V určitém smyslu byla belgická revoluce [[Valonsko|valonskou]] revolucí francouzsky mluvící vyšší a střední třídy a nadvláda Nizozemců byla nahrazena nadvládou Valonů. Úředním jazykem byla určena francouzština, zatímco [[vlámština]] byla na školách zakázána. === Související články === * [[Belgická revoluce]] * [[Nizozemsko]] * [[Benelux]] * [[Londýnský protokol]] * [[Dějiny Nizozemska]] * [[Dějiny Belgie]] * [[Dějiny Lucemburska]] * [[Seznam nizozemských panovníků]] === Reference === <references /> {{Commons|Atlas of the Netherlands}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny Belgie]] [[Kategorie:Dějiny Lucemburska]] [[Kategorie:Dějiny Nizozemska]] [[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]]

Návrat na stránku „Spojené království Nizozemské“.