Srbská kampaň 1. světové války

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Vojska Ada Ciganlija.jpg|thumb|Srbské jednotky]] Tento článek pojednává o bojích na frontě v Srbsku během [[první světová válka|první světové války]]. ==Vyhlášení války== [[Image:Serbian guns taken by Austrians.jpg|thumb|Srbské kanóny ukořistěné Rakušany]] 28. června [[1914]] se v Sarajevu uskutečnil Srb [[Gavrilo Princip]] atentát na rakouského následníka trůnu [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda]]. Z tohoto činu obvinilo rakousko-uherské mocnářství [[Srbsko]] jako stát. Dne 5. července se proti Srbsku postavilo i [[Německo]], když [[Vilém II. Pruský|císař Vilém II.]] ujistil [[Rakousko-Uhersko]] německou pomocí, i kdyby konflikt se Srbskem přerostl v celoevropskou válku. Již 7. července rozhodla rakousko-uherská ministerská rada o válce se Srbskem. 23. července bylo zasláno Srbsku ultimátum, jehož ostře formulované podmínky byly pro [[Srbsko]] nepřijatelné, pokud nechtělo ztratit suverenitu. Srbsko na radu [[Rusko|Ruska]], které ještě nebylo na válku připraveno, ustoupilo, ale ultimátum v plném rozsahu nemohlo přijmout. Dne [[28. července]] 1914 tedy vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a rakouské dělostřelectvo vypálilo několikrát na [[Bělehrad]]. Následující den však začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat srbské hlavní město soustavně. ==První rakousko-uherská ofenzíva== Provedením rakouské ofenzívy proti Srbsku byl pověřen generál [[Oskar Potiorek]], který svou lehkomyslností umožnil sarajevský atentát. Svoji ofenzívu vedl pod heslem ''"utlučeme Srby čepicemi."'' Shromáždil celkem 19 divizí, což bylo o třetinu více, než mohli postavit do boje [[Srbové]]. Rakouský útok začal 12. srpna [[1914]] a zhroutil se prakticky během pouhých deseti dnů. Srbové a Černohorci odpověděli protiútokem do [[Bosna|Bosny]] a [[Banát]]u, který však byl vzhledem k nedostatečnému počtu vojska odsouzen k nezdaru. ==Druhá rakousko-uherská ofenzíva== [[Image:Wn21-43.jpg|thumb|Srbské ženy odnášejí raněné]] Druhá rakousko-uherská ofenzíva proti Srbsku začala 7. září u řeky Driny. Mezi armádami probíhaly krvavé boje, při nichž zahynulo značné množství vojáků na obou stranách. Rakušané se byli nuceni stáhnout, ale ani [[Srbové]] na tom nebyli dobře. Chyběla jim výzbroj a munice, bez které byla další obrana nemyslitelná. Naštěstí rakouské útoky ustaly a srbští spojenci začali dodávat Srbům válečný materiál po Soluňské železnici a po [[Dunaj]]i. ==Třetí rakousko-uherská ofenzíva== Třetí rakouská ofenzíva začala 5. listopadu [[1914]]. Rakousko-uherská vojska si tentokrát počínala lépe a 2. prosince obsadila nakrátko [[Bělehrad]]. To však netrvalo dlouho. Srbové obdrželi velkou dodávku munice od Spojenců a 3. prosince 1914 se vrhli do útoku. Tvrdé boje trvaly do 15. prosince [[1914]] a Srbům se podařilo vyhnat rakousko-uherská vojska ze svého území. Tato první fáze války skončila tak, jako začala, prakticky bez změny hranic. Hrůzné však byly počty obětí. Srbská armáda ztratila přibližně 170.000 mužů, rakousko-uherské ztráty činily 215.000 mužů. Na srbské civilisty však přišla další pohroma - epidemie [[tyfus|tyfu]], která zabila další stovky tisíc Srbů. ==Rok 1915== [[Image:Serbian retreat WWI.jpg|thumb|Ústup srbské armády]] V roce [[1915]] panoval až do října na srbské frontě relativní klid. Ale o osudu Srbska se rozhodlo v [[Dardanely|Dardanelách]]. Dokud probíhala britská invaze - [[Bitva o Gallipoli]], [[Bulharsko]] se neodvažovalo zaútočit na Srbsko, spíše se očekávala pomoc [[Řecko|Řecka]] a [[Rumunsko|Rumunska]]. Když bylo zřejmé, že britský útok na Gallipoli ztrácí dech, situace na balkánském bojišti se náhle změnila. Německé vrchní velitelství usoudilo, že chce-li účinně pomáhat svému spojenci [[Turecko|Turecku]], musí být bagdádská dráha, která vedla Srbskem, průjezdná. Pro rozhodující útok na Srbsko byly shromážděny dvě rakousko-uherské armády a armáda bulharská, celkem 682 tisíc vojáků, což byla proti Srbům trojnásobná přesila. Do čela vojsk byl jmenován německý generál von Mackensen. Útok na Srbsko začal 7. října [[1915]]. Srbové neměli proti tak obrovské přesile žádnou šanci. Boje trvaly dva měsíce, avšak srbská armáda se rozhodla nekapitulovat. Zbytky armády ustupovaly [[Albánie|Albánií]] a [[Černá Hora|Černou Horou]] k jadranskému pobřeží, kam dospělo zhruba 155 tisíc mužů. Odtud je spojenecké lodě převezly na řecký ostrov [[Korfu]]. ==1918== [[Image:BulgarianPOW-Skra.jpg|thumb|Bulharští zajatci]] V roce [[1916]] byla srbská armáda převezena do severního Řecka a dislokována na Soluňské frontě. 2. července [[1917]] vypovědělo [[Řecko]] válku Centrálním mocnostem a srbská armáda bojovala po boku Spojenců na [[balkán]]ské frontě. Až v polovině září roku [[1918]] byla zahájena velká ofenzíva, protože [[Bulharsko]] se zmítalo v problémech a bylo zralé na porážku. Většina německých vojsk byla odvolána na západní frontu a Rakušané posílili svými jednotkami italskou frontu. Za čtrnáct dnů požádalo Bulharsko o příměří a demoralizovaná armáda vyhlásila republiku. Ústup zbytků německých a rakouských vojsk z [[Balkán]]u se podobal spíše útěku. Vystaveni útokům místního obyvatelstva nebyli schopny vytvořit linii odporu. Balkánská fronta se tak v samém závěru války zhroutila. ==Srbské ztráty== [[Image:Austrians executing Serbs 1917.JPG|thumb|Hromadná poprava Srbů]] [[Srbsko]] utrpělo obrovské oběti na životech. Království Srbsko ztratilo během války 1.100.000 obyvatel, z toho bylo zhruba 450 tisíc vojáků a 650 tisíc civilistů. Civilisté umírali nejen na následky válečných událostí, ale též z důvodů nedostatku potravy, epidemií a španělské chřipky. Mnoho lidí se stalo obětí dosud nevídaných [[masakr]]ů, jenž prováděla rakousko-uherská armáda na civilistech, kteří se postavili (byť i domněle) proti agresorovi. Lidé včetně žen byli hromadně [[Poprava zastřelením|stříleni]], [[Oběšení|věšeni]], bylo dokonce přistupováno k drastické metodě trestu smrti [[zardoušení]]m. Ztráty obyvatelstva za 1. světové války znamenaly pro Srby demografickou katastrofu. ==Literatura== * Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984 * Yvette Heřtová, Zákopová válka, Mladá fronta 1983 {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bitvy první světové války]] [[Kategorie:První světová válka]] [[Kategorie:Bitvy českých dějin první světové války]]

Návrat na stránku „Srbská kampaň 1. světové války“.