Strahovský klášter

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Praha Strahovsky klaster.jpg|thumb|upright=1.4|Strahovský klášter]] '''Strahovský klášter''' je nejstarší [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] klášter v [[Čechy|Čechách]], založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších [[architektura|architektonických]] památek [[Česko|České republiky]]. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také [[Památník národního písemnictví]] a součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna. == Historie == [[Soubor:Strahov COA.jpg|thumb|left|150px|Znak kláštera]] Klášter byl založen roku 1140 [[Vladislav II.|Vladislavem II.]] na popud olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]] a dostal nové jméno Sion. Roku 1143 sem přišli premonstrátští mniši z westfálského [[Steinfeld]]u. Kamenný kostel a klášter byl pak vybudován ve druhé polovině 12. století, roku [[1178]] zde byl pohřben král Vladislav II. a po úpravách byl kostel podruhé vysvěcen roku 1182. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter různě přestavován. Po vyplenění v [[husitské války|husitských válkách]] roku 1420 byl obnoven a výrazně přestavěn až v letech 1601-1605 (kostel) a 1614-1626. Roku 1613 byla také nově založena opatská zahrada. Roku 1627 sem byly z [[Magdeburg]]u převezeny ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. [[Norbert z Xanten|Norberta]] (+1134) a 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko, které odvezlo i velkou část knihovny. Barokní přestavbu vedli architekti [[Giovanni Domenico Orsi]] (1671-1674), který postavil také nový knihovní sál (dnešní Teologický), a [[Jan Baptista Mathey]] (budova opatství, po 1682). Po poškození kostela roku 1742 opravoval fasády [[Anselmo Lurago]] a koncem 18. století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel [[Ignác Jan Nepomuk Palliardi]]. Roku 1950 byl klášter uzavřen a řehoníci z větší části deportováni do sběrných táborů. Při rekonstrukci pro účely [[Památník národního písemnictví|Památníku národního písemnictví]] v letech 1950-1953 se ukázalo, že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly, a to až do výše prvního patra. V letech 1992-1993 byl klášter obnoven a v následujících letech opraven.<ref>P. Vlček a kol., ''Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany''. Str. 348-360. </ref> == Bazilika Nanebevzetí Panny Marie == Původně [[románská architektura|románská]] [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov)‎|bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] z druhé poloviny 12. století byla [[gotická architektura|goticky]] přestavována po požáru v roce 1258. Zároveň byla k severní boční lodi přistavěna kaple zasvěcená původně [[Svatá Voršila|sv. Voršile]], dnes [[Norbert z Xanten|sv. Norbertovi]]. Další přestavba přišla po vyplenění basiliky husity a dlouhém chátrání až za opata [[Jan Lohel|Jana Lohelia]] v letech 1601-1605, kdy byla stržena příční loď a staré věže průčelí a postaveny nové. V [[renesanční architektura|renesančních]] úpravách pokračoval i jeho nástupce [[Kašpar Questenberg]], který v letech 1630-1631 nechal basiliku prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi pak nechal přistavět kapli [[Panna Marie Pasovská|Panny Marie Pasovské]]. Současná [[barokní architektura|barokní]] podoba basiliky je dílem italského architekta A. Luragha, který vedl přestavbu poté, co byla v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Basilika byla důkladně opravena po roce 1993.<ref>P. Vlček a kol., ''Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany''. Str. 112-124.</ref> == Knihovna == Strahovská knihovna je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v ČR. Uchovává přes 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 [[prvotisk]]ů, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, a spojovací chodby mezi nimi. === Teologický sál === [[Soubor:Strahov Monastery 001.jpg|thumb|upright=1.4|Teologický sál.]] Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671-1674 podle návrhu a pod vedením G. D. Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721-1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání [[Bible]]. === Kabinet kuriozit a spojovací chodba === Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata a pod.). === Filosofický sál === Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 1783-1785 s novým průčelím od I. J. Palliardiho a sochami [[Ignác Platzer|I. Platzera]]. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat knihovní mobiliář z roku 1778 ze zrušeného kláštera v [[Louka (Znojmo)|Louce u Znojma]]. Nástropní fresky jsou od [[Franz Anton Maulbertsch|F. A. Maulbertsche]] z roku 1794 a znázorňují duchovní vývoj lidstva. == Obrazárna == Strahovský klášter po staletí pečoval o vzdělanost a kulturu. Již v 18. století zde existovala hodnotná sbírka obrazů. Rok po svém zvolení strahovským opatem (1834) se Jeroným J. Zeidler rozhodl pro vybudování [[Obrazárna|obrazárny]]. Stalo se tak v souvislosti se zájmem o ''Růžencovou slavnost'', Dürerovo stěžejní dílo, jež bylo v té době v majetku kláštera. Do obrazárny bylo hned po zřízení umístěno na 400 obrazů. V průběhu dalších let byla získána řada významných děl a byl také pořízen katalog. V sedmdesátých letech 19. století čítala obrazárna přes tisíc položek. Sál se stovkami obrazů navštěvovaly ročně desítky, později stovky zájemců z celé Evropy. Přesto byla možnost shlédnout sbírku omezena jejím umístěním v prostorách klauzury. Po násilném zrušení kláštera roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů. Společně s obnovení řeholního života byl v letech 1992–1993 fond obrazárny z větší části scelen, sbírka nyní obsahuje půldruhého tisíce maleb. Od roku 1993 je část kolekce poprvé veřejnosti prezentována ve stálé expozici, představující výběr části nejkvalitnějších obrazů z časového rozmezí 14. až 19. stol. Současná expozice je výběrem tematických celků, jež jsou ve strahovské sbírce obsaženy. == Současnost kláštera == V současnosti je opatem Královské kanonie premonstrátů na Strahově Rmus. D. [[Michael Josef Pojezdný]] (zvolen původně ještě tajně v r. [[1987]]). Ke kanonii patří celkem 75 řeholníků, žijících v klášteře samotném, nebo na farách po celé České republice a v části Slovenska. === Místa působení strahovských premonstrátů v současnosti === ==== Arcidiecéze pražská ==== * klášter a farnost Praha Strahov * farnost Praha - Nebušice * farnost Praha - Vinohrady * farnost Praha - Košíře * farnost Praha - Řepy * farnost Praha - Střešovice * farnost Říčany u Prahy ==== Diecéze litoměřická ==== * farnost Bohušovice nad Ohří * farnost Doksany + tamní klášter sester premonstrátek * farnost Liběšice u Žatce * farnost Štětí nad Labem * farnost Žatec ==== Diecéze českobudějovická ==== * farnost Bechyně * farnost Horní Planá * řeholní dům a farnost Milevsko * farnost Světlík ==== Diecéze brněnská ==== * farnost Bučovice * řeholní dům a farnost Jihlava - sv. Jakub * farnost Křenovice u Slavkova * farnost Louka u Znojma ==== Arcidiecéze Olomoucká ==== * řeholní dům a farnost Svatý Kopeček u Olomouce ==== Diecéze Ostrava-Opava ==== * farnost Mořkov ==== Arcidiecéze bratislavská (Slovensko) ==== * farnost Holíč ==== Diecéze nitranská (Slovensko) ==== * farnost Vráble == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Praha, Strahovský klášter, nádvoří 01.jpg|Nádvoří Image:Strahov-monestry abbeychurch.jpg|Klášterní bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově Image:Strahov - interíer baziliky Nanebevzetí Panny Marie.jpg|Interiér baziliky Image:Bibliothèque monastère Strahov.jpg|Bibliotéka </gallery> ===Literatura=== * ''Ottův slovník naučný'', heslo Praha 16. Popis města - Strahov. Sv. 20, str. 411n. * P. Vlček a kol., ''Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany''. Praha: Academia 2000. * {{Citace monografie | jméno=Julius| příjmení=Košnář | titul = Staropražské pověsti a legendy | vydavatel = Vincentinum| místo = Praha | rok = 1933 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680 | typ kapitoly = - kapitola| kapitola = O premonstrátském klášteře na Strahově |url kapitoly= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288687&mcp=&author=&s=jpg&p_ind=152&x=0&y=0| strany= 152-155}} * {{Citace monografie | příjmení = Zap | jméno = Karel Vladislav | rok = 1868 | titul = Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze | vydavatel = Kober | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/37744 | kapitola = Klášter na Strahově | typ kapitoly = - kapitola | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=831&author= }} ==Reference== <references/> ===Související články=== * [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků]] * [[Seznam opatů premonstrátského kláštera v Praze na Strahově]] ==Externí odkazy== * [http://www.monastery.cz/ www.monastery.cz] * [http://www.strahovmonastery.cz/ www.strahovmonastery.cz] * [http://www.strahovskyklaster.cz/webmagazine/page.asp?idk=278 Strahovská knihovna] * http://www.premonstrati.org {{commonscat|Strahov Monastery}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Premonstrátské kláštery v Česku|Strahov]] [[Kategorie:Panovnická pohřebiště v Česku|Praha]] [[Kategorie:Kláštery v Praze]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v Praze]] [[Kategorie:Poutní místa pražské arcidiecéze]] [[Kategorie:Hradčany]]

Návrat na stránku „Strahovský klášter“.