Souhvězdí Draka

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right;margin-left:0.5em; background:#CDC9C9;" ! colspan="2" | Souhvězdí Draka |- bgcolor="#FFFAFA" | align="center" colspan="2" | [[Soubor:Draco constellation map.png|center|260px]] |- bgcolor="#FFFAFA" | Latinský název || Draco |- bgcolor="#FFFAFA" | Latinský genitiv || Draconis |- bgcolor="#FFFAFA" | Latinská zkratka || <tt>Dra</tt> |- bgcolor="#FFFAFA" | [[Rektascenze]] || 15 h |- bgcolor="#FFFAFA" | [[Deklinace]] || +75° |- bgcolor="#FFFAFA" valign="top" | [[Rozloha]] || 1083 [[čtverečný stupeň|čtverečných stupňů]] |- bgcolor="#FFFAFA" | Viditelnost na [[zeměpisná šířka |zeměpisné šířce]] || +90° až -15° |- bgcolor="#FFFAFA" | Nejlepší pozorovatelnost || Červenec |- bgcolor="#FFFAFA" | Počet hvězd jasnějších<br />[[hvězdná velikost|než]] 3^m || 3 |- bgcolor="#FFFAFA" | Nejjasnější hvězda,<br />Velikost || [[Etamin]] (&gamma;&nbsp;Dra) (2,23) |- bgcolor="#FFFAFA" valign="top" | Sousední souhvězdí<br /> | [[Pastýř (souhvězdí)|Pastýř]]<br />[[Herkules (souhvězdí)|Herkules]]<br />[[Souhvězdí Velké medvědice|Velká medvědice]]<br />[[Lyra (souhvězdí)|Lyra]]<br />[[Labuť (souhvězdí)|Labuť]]<br />[[Cefeus (souhvězdí)|Cefeus]]<br />[[Malý medvěd (souhvězdí)|Malý medvěd]]<br />[[Žirafa (souhvězdí)|Žirafa]] |} '''Drak''' ([[latina|latinsky]] ''Draco'', 2. p. ''Draconis'') je [[souhvězdí]] na [[severní obloha|severní obloze]]. Je jedním z 88 moderních souhvězdí a také jedním z 48 souhvězdí, která zavedl starořecký astronom Ptolemaios. Leží mezi souhvězdími [[Malý medvěd (souhvězdí)|Malého medvěda]], [[Žirafa (souhvězdí)|Žirafy]], [[Souhvězdí Velké medvědice|Velké medvědice]], [[Pastýř (souhvězdí)|Pastýře]], [[Herkules (souhvězdí)|Herkula]], [[Lyra (souhvězdí)|Lyry]], [[Labuť (souhvězdí)|Labutě]] a [[Cefeus (souhvězdí)|Cefea]]. Drak je [[cirkumpolární souhvězdí]] severní oblohy. V České republice je vidět po celý rok. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v červnu a červenci. 2. června je v horní kulminaci (je nejvýše nad obzorem). V dolní kulminaci je 1. listopadu. V listopadu a prosinci je v nejhorším pozorovacím postavení. ==Původ jména== Z nejranější psaných záznamů se dozvídáme, že staří Egypťané ztotožňovali toto souhvězdí s [[Tawaret]]ou, bohyní severní oblohy v panteonu jejich božstev. Vážená jako stále bdělá neboť souhvězdí nikdy nezapadá, byla zobrazována jako nelítostná ochranná bohyně, jejíž tělo bylo složeno z částí krokodýla, člověka, lva a hrocha. Existuje mnoho dalších mýtů, týkajících se tohoto souhvězdí. Řecké pojmenování, ''Draco'', vychází z jeho podobnosti s drakem, i když existují alternativní výklady, jako např. legenda o matce velbloudů. Podle nejznámějšího řeckého mýtu se jedná o [[Ládón]]a, stookého draka, který měl za úkol hlídat zlatá jablka v zahradě [[Hesperidky|Hesperidek]]. Poslala ho tam [[Héra]], když zjistila, že Hesperidky, kterým strom svěřila, si trhají jablka pro sebe. Ládón uhlídal jablka až do té doby, kdy jedenáctou z dvanácti [[Hérakles|Héraklových]] prací bylo právě jejich ukradení. Stohlavý Ládón však měl ohromnou sílu a navíc nikdy nespal, takže bylo nanejvýš obtížné jablka získat. Héraklés využil nabídku [[Titáni|titána]] [[Atlás]]e a nechal si od něj jablka donést. Předtím však musel zabít Ládóna, kterého se Atlás bál. Zastřelil ho otráveným šípem přes zahradní zeď. Podle legendy později Héra umístila Ládóna na obloze jako souhvězdí Draka. V jiné řecké báji souhvězdí představuje [[drak]]a, kterého zabil [[Kadmos]] při zakládání [[Théby|Théb]]. Ve třetí legendě souhvězdí představuje draka chránícího [[zlaté rouno]] a kterého přemohl [[Iásón]]. Skutečnost, že se jedná o cirkumpolární souhvězdí, které nikdy nezapadá pod obzor, hraje v bájesloví také důležitou úlohu. ==Hvězdy== Alfa Draconis nese jméno [[Thuban]] (3,7 mag). Je to modrobílý obr. Thuban byl před 5000 lety [[Polárka|Polárkou]]. Byl nejbližší hvězdou severního nebeského pólu, od kterého byl vzdálený 10´. Vlivem [[precese]] se ale posunul na své dnešní místo a na místo Polárky se dostane až kolem roku 20 000. Hlavu Draka tvoří beta Draconis ([[Rastaban]]), gama Draconis ([[Etamin]]), zéta Draconis ([[Grumium]]) a ní Draconis ([[Kuma (hvězda)|Kuma]]). Rastaban (2,8 mag) je žlutý obr. Etamin (2,2 mag) je oranžový obr a nejjasnější hvězda v Drakovi. Eta Draconis, také [[Aldhibain]] (2,3 mag) je těsná dvojhvězda. [[Ný Draconis]] (4,9 mag) je taktéž dvojhvězda. Další dvojhvězdou v Drakovi je [[omikron Draconis]] (4,6 mag). [[Soubor: NGC6543.jpg|thumb|mlhovina Kočičí oko]] ==Objekty vzdáleného vesmíru== * [[Seznam objektů vzdáleného vesmíru v souhvězdí Draka]] V Drakovi je velmi mnoho [[New General Catalogue|NGC]] objektů. Jen málo z nich je přístupných pro malé dalekohledy. Nejjasnější je [[planetární mlhovina]] NGC 6543, známá také jako [[Kočičí oko (mlhovina)|Kočičí oko]]. Má jasnost 8,1 mag. == Viz také == [[Seznam hvězd v souhvězdí Draka]] == Externí zdroje == * [http://www.obloha.webzdarma.cz/obrdra.php Souhvězdí Draka na webuzdarma (česky)] * [http://www.astro.pef.zcu.cz/hvezdy/main.php?tema=souhvezdi&page=3&id=33 Detail souhvězdí Draka na Astronomickém serveru Pedagogické fakulty ZČU] == Reference == * [[Josip Kleczek]] ([[1986]]), ''Naše souhvězdí'' – Albatros, Praha * RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek ([[1984]]), ''Přehled astronomie'' – SNTL, Praha * Kevin Tildsley, Philip Eagles ([[2005]]), ''Noční obloha'' – Slovart * Joachim Herrmann ([[2005]]), ''Která je to hvězda?'' – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík * Martin Rees ([[2006]]), ''Vesmír'' – Euromedia Group k. s. == Externí odkazy == {{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Souhvězdí|Drak]] [[Kategorie:Souhvězdí Draka| ]]

Návrat na stránku „Souhvězdí Draka“.