Terst

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Terst | orig.jméno = Trieste | foto = File:PiazzaUnità 1.jpg | popisek.foto = Piazza Unità d'Italia | znak = | vlajka = | stát = Itálie | pojem.vyšší.celek = oblast | název.vyšší.celek = [[Friuli-Venezia Giulia]] | pojem.nižší.celek = provincie | název.nižší.celek = [[Provincie Trieste|Trieste]] | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Terst |position=left |width=200 |lat=45.63 |long=13.8 |float=center |background=#FFFFDD}} | rozloha = 84,49 | obyvatelé = 205&nbsp;374 | rok = 2008 | hustota = 2445 | souřadnice = {{Coor|45_38_N_13_48_E|45° 38' s. š., 13° 48' v. d.}} | nad.výš = 2 | PSČ = 34100 | telefon = + 40 | starosta = | admin.děl = | etnické.složení = | nábož.složení = | web = www.comune.trieste.it }} '''Terst''' (italsky: '''Trieste'''; [[chorvatština|chorvatsky]] a {{vjazyce2|sl|''Trst''}}; [[furlanština|furlansky]] a německy: ''Triest''; latinsky: ''Tergeste'') je přístavní město u [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v [[Itálie|Itálii]], přímo na hranici se [[Slovinsko|Slovinskem]]. Je hlavním městem autonomní oblasti [[Friuli-Venezia Giulia]] a [[Provincie Terst|provincie Trieste]]. Na konci roku [[2007]] mělo 208&nbsp;000 obyvatel. Terst býval nejdůležitějším přístavem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], což mu vtisklo [[Střední Evropa|středoevropský]] a zároveň mnohonárodnostní ráz, kdy zde vedle převládajících [[Italové|Italů]] žily komunity většiny národů a náboženství monarchie. == Historie == [[Soubor:Trieste Canal-Grande.jpg|thumb|left|Canal Grande v centru města byl zřízen v polovině 18. století.]] Místo bylo osídleno již v neolitu, v 1. tisíciletí př. n. l. zde žili Venetové a Ilyrové. Římská kolonizace zde proběhla v 1. století př. n. l., ''Tergeste'' připomíná již [[Strabón]]<ref>''Geografia'', V, 1, 9; VII, 5, 2.</ref> v době Augustově. Po pádu Říma bylo město v rukou [[Byzanc]]e, následně jej roku 788 získali Frankové, později o něj usilovala Benátská republika. Od 6. století zde sídlilo [[biskupství]]; nejznámějším biskupem byl v 15. století humanista Aeneas Silvius Piccolomini, pozdější papež [[Pius II.]] Terst s přilehlým vnitrozemím se stal součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] v roce 1382, v jejímž rámci zachoval svoji autonomii až do 18. století. Rozvoj města se urychlil poté, co císař Karel VI. v roce 1719 prohlásil Terst svobodným přístavem, a jeho význam vzrostl tím, že se v r. 1730 stal centrem správy [[Rakouské přímoří|Přímoří]]. V r. 1775 se Terst stal součástí [[Dědičné habsburské země|dědičných zemí]] a krátce nato byl spojen s oblastí [[Gorice a Gradiška|Goricí a Gradišky]]. V důsledku napoleonských válek Habsburská monarchie o celé [[Rakouské přímoří|Přímoří]] přišla nejdříve ve prospěch napoleonského italského království a následně se Terst stal v roce 1809 součástí [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]], které byly přímo spravovány [[Francie|Francií]]. Porážkou Napoleona [[Rakousko]] v r. 1813 znovu získalo tuto oblast a tři roky poté ji přeměnilo na [[Ilyrské království]]. Po r. 1825 byl Terst se svým bezprostředním okolím odloučen od místní správy a podřízen přímo koruně. V r. 1849 bylo Ilyrské království zrušeno a Terst se stal sídlem místodržícího pro celou korunní zemi Přímoří. Ta se skládala se z markrabství Istrie (včetně ostrovů [[Kvarnerský záliv|Kvarnerského zálivu]]), okněžněného hrabství Gorice a Gradiška a od nich odděleného Terstu. V souvislosti s [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherským vyrovnáním]] získal Terst samosprávu a bylo zde i vrchní zemské hejtmanství. Z hlediska hospodářského byl Terst největším a nejvýznamnějším přístavem [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] Zatímco koncem 19. století byl jedním z největších měst monarchie, dnes má méně obyvatel než před 100 lety. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy Terst okupovala [[Třetí Říše]], byl nárokován [[Jugoslávie|Jugoslávií]], na rozdíl od [[Istrie]] však zůstal italský – v rámci [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terst]] se totiž nacházel v zóně A, která po zániku tohoto státního útvaru v roce [[1954]] připadla Itálii. == Kultura == Kolem roku 1900 byl Terst jedním z literárních center Evropy. Svá díla tu psal [[James Joyce]], [[Italo Svevo]], [[Umberto Saba]], [[Rainer Maria Rilke]] a další. Pochází odtud také několik spisovatelů [[slovinština|slovinského jazyka]]. Město má hned tři literární muzea: joyceovské, svevovské, třetí je věnováno [[Francesco Petrarca|Petrarcovi]] a [[Aeneas Silvius Piccolomini|Piccolominimu]]. Terst byl městem mnoha jazyků, kultur a náboženství – vedle [[Italové|Italů]] zde žila početná komunita [[Němci|Němců]], [[Slovinci|Slovinců]], [[Srbové|Srbů]] a [[Židé|Židů]]. Slovinská menšina existuje dodnes, nově přicházejí imigranti např. z [[Albánie]]. Od 19. století působily ve městě obchodní školy, univerzita byla založena teprve roku [[1924]]. === Pamětihodnosti === [[Soubor:Municipiots.jpg|thumb|left|Radnice]] Středem města je náměstí [[Piazza Unità d'Italia]] (náměstí Jednoty Itálie), kde stojí množství paláců především z 19. století, včetně radnice (Palazzo del Municipio). Mezi nejvýznamnější památky Terstu patří [[zámek Miramare]], který si nechal v letech 1856–1860 zbudovat Maxmilián I. Mexický; nachází se na pobřeží na severním okraji města. Ve středu města se nalézá hrad San Giusto, v současnosti s expozicí historických zbraní a římským [[lapidárium|lapidáriem]]. Z hradeb se nabízí kruhový výhled na město a okolí. Ze starověku se dochovaly zbytky římského divadla a baziliky, ze starších kostelů především katedrála San Giusto, umístěná poblíž hradu. Je zde také [[Srbská pravoslavná církev|srbský pravoslavný]] chrám, luteránský kostel a [[synagoga]]. Budova divadla [[Teatro Verdi]] byla postavena roku 1798 v [[neoklasicismus|neoklasicistním]] stylu. Kuriozitou je dosud provozní [[Opicinská tramvaj]], uvedená do provozu roku [[1902]]. Jde o jakýsi smíšený typ [[tramvaj]]e a [[lanová dráha|lanovky]], která mezi centrem Terstu a obcí [[Opicina]] překonává výškový rozdíl 326&nbsp;m za stoupání až 26 %. == Hospodářství == Terst sice přišel o část svého někdejšího významu, je však jedním z nejbohatších italských měst a vévodí žebříčkům [[kvalita života|kvality života]].<ref>[http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Italia/2009/12/qualita-vita-2009.shtml?uuid=8055d2d4-ec79-11de-8611-3bf5bd190b43&DocRulesView=Libero Trieste batte Aosta: è prima nella qualità della vita] ilSole24ore.it, 19. 12. 2009.</ref> Svůj význam si drží [[loděnice]], zejména výroba lodních motorů. Své laboratoře tu mají také telekomunikační firmy ([[Alcatel]]). Sídlí zde několik [[káva|kávových]] koncernů, z nichž nejznámější je [[Illy]]. V 19. století se s obchodem rozmohlo také [[banka|bankovnictví]] a [[pojišťovnictví]] (Lloyd Adriatico, [[Generali]]). Město je domovem lodní společnosti [[Italia Marittima]] (dříve Lloyd Triestino), jedné z nejstarších dosud fungujících na světě. == Doprava == [[Soubor:Trieste tram 407.jpg|thumb|Vůz unikátní Opicinské tramvaje na konečné v centru města]] Město je dálničním přivaděčem napojeno na [[Dálnice A4 (Itálie)|dálnici A4]] ([[Turín]]–slovinská hranice), další [[Evropská silnice|silniční tahy]] vedou do [[Lublaň|Lublaně]] a do chorvatské [[Rijeka|Rijeky]]. Železnice dorazila do Terstu od [[Vídeň|Vídně]] již roku 1857. Po rozpadu mocnářství, kdy přístav ztratil na významu, se octl také mimo hlavní železniční trasy, neboť místní [[hlavové nádraží]] ''Trieste Centrale'' leží na odbočce z tranzitního tahu mezi Itálií a státy bývalé [[Jugoslávie]]. Terst má tedy časté vlakové spojení pouze s [[Benátky|Benátkami]] a [[Udine]], několik spojů zajíždí do [[Milán]]a, [[Řím]]a a dalších měst, avšak mezinárodní spoje chybějí. Autobusy je suplují jen částečně (do [[Koper]]u či dále na [[Balkán]], vnitrostátní autobusová doprava není v Itálii rozšířena). Dostupnost veřejnou dopravou proto není zdaleka ideální. Terstský přístav je v současnosti významný pro nákladní dopravu, fungují však také [[trajekt]]ové linky do několika přístavů Jaderského moře včetně [[Albánie|albánské]] [[Drač]]e. Západně od města leží [[letiště Trieste-Ronchi dei Legionari]], které je spíše regionálního významu. Městskou dopravu zajišťují [[autobus]]y, okrajově též [[Opicinská tramvaj]]. == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Benátky]], [[Itálie]] * [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Como]], [[Itálie]] * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Graz]], [[Rakousko]] * [[Soubor:Flag of Slovenia.png|24px]] [[Lublaň]], [[Slovinsko]] * [[Soubor:Flag of Ukraine.png|24px]] [[Mykolajiv]], [[Ukrajina]] == Galerie == <gallery> Soubor:Teatro Romano di Trieste 2.jpg|Římské divadlo Soubor:Triestecathedral.jpg|Katedrála San Giusto Soubor:Trieste Palazzo del Governo 04032007 01.jpg|Guvernerský palác Soubor:Teatro Verdi.jpg|Teatro Verdi </gallery> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * (italsky) [http://www.comune.trieste.it/ Oficiální stránky] * (italsky) [http://www.triestecittadellascienza.com/ Trieste Città della Scienza] * (italsky) [http://www.retecivica.trieste.it/triestecultura/new/ Trieste cultura] {{Provincie Trieste}}{{commonscat|Trieste}}{{Článek z Wikipedie}} {{Itálie}} [[Kategorie:Obce v provincii Trieste]] [[Kategorie:Přístavy Jaderského moře]] [[Kategorie:Terst| ]] [[Kategorie:Města v Itálii]]

Návrat na stránku „Terst“.