Rohožník - lom v Dubči

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox chráněné území v Česku | typ = PP | název = Rohožník - lom v Dubči | foto = Lom Rohoznik.JPG | popis = Mohutné lavice Řevnického křemence ordoviku v lomu Rohožník | vyhlášena = [[1. září]] [[1988]] | vyhlásil = | úsop = 1123 | lokalita = [[Dubeč]] | výška = 250 – 270 | výměra = 3,45 ha | okres = Praha | poznámky = | commons = | loc-map = {{LocMap|Česko|lat_deg=50|lat_min=3|lat_sec=21|lon_deg=14|lon_min=34|lon_sec=59|caption=|label=Rohožník - lom v Dubči|mark=Green pog.png|AlternativeMap=Relief Map of Czech Republic.png}} }} '''[[Přírodní památka]] Rohožník - lom v Dubči''' tvoří dva samostatně stojící opuštěné [[lom|lomy]], nacházející se mezi Dubečkem a [[Dubeč|Dubčí]], v kopcích na pravém břehu [[Říčanský potok|Říčanského potoka]]. Obě lokality spojuje úzký pruh ochranného pásma. Území je součástí přírodního parku [[Říčanka]] a slouží jako objekt exkurzního charakteru.<ref>http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm</ref> == Historie == Původní název Rohožníku byl Rohozný vrch. Dřívější pojmenování bylo odvozeno od [[rákosí]], které hojně rostlo v [[mokřad|mokřadech]] dříve obklopující kopce a kterému se ve [[staročeština|staročeštině]] říkalo rohoz. Z tohoto názvu se dá usuzovat, že oblast byla obydlena už v dávných dobách. V 19. a 20. století se zde intenzivně těžil kámen. Během [[archeologie|archeologického]] průzkumu, který zde probíal v 50. letech 20. století, byly nalezeny četné zbytky [[keramika|keramiky]] vyráběné [[kočovník|kočovníky]]. Díky tomu byla oblast prohlášena archeologickou kulturní památkou, což kopce zřejmě zachránilo před úplným vytěžením. Z nálezů vyplynulo, že Rohožník byl jedním z nestarších osídlených míst v okolí. Sídliště tu vzniklo nejpíš již v [[eneolit|eneolitu]], asi 2000 let př. n. l., a s přestávkami existovalo až do doby hradištní.<ref>http://www.prazskestezky.cz/dubec/dub05.html</ref> == Důvod vyhlášení == Odkryta odlišnost mezi [[ordovik|ordovikem]] (skalecké křemence) a [[křída|křídou]] (perucké vrstvy).<ref>http://www.geology.cz/app/glok/glok_cz.pl?id_=216&tt_=z</ref> == Geologie == [[Image:Lom_rohoznik_-_M-vrasa.JPG|thumb|left|M-vrása v rohožníku]]Hřbet Rohožníku se skládá z hornin libeňského souvrství ordoviku. Z nich nejtvrdší jsou lavice řevnických křemenců, místy až 420 centimetrů tlusté. Z křemencových [[výchoz|výchozů]] lze vyčíst vývoj [[sedimentace|usazování]] hornin v této části pražské pánve. Na křemence nepravidelně nasedají [[slepenec|slepence]] peruckých vrstev a [[pískovec|pískovce]], které jsou zřejmě pozůstatkem sladkovodních jezer, které se zde nalézaly dříve, než je zalilo [[druhohory|druhohorní]] moře. Vrstvy řevnického křemence jsou proloženy také jílovitou [[břidlice|břidlicí]]. Z tohoto střídání lze odvodit změny poměrů v ordovickém moři. V době usazování křemenců bylo hlubší a sedimentace klidnější. V dalším období došlo k horotvorným pohybům, jejichž důsledkem bylo zvrásnění místních hornin. Tyto intenzivní pohyby jsou dobře patrné v menším lomu na výrazné [[vrása|vráse]] ve tvaru písmene M. Mohutná křemencová lavice ve vedlejším lomu však těmto vrásněním odolala. Z kamene vytěženého v Rohožníku se dříve vyráběly [[kočičí hlavy]], jimiž byla v minulosti vydlážděna značná část ulic v [[Praha|Praze]]. V současnosti je lze najít už jen na několika místech.<ref>http://www.geology.cz/app/glok/glok_cz.pl?id_=216&tt_=z</ref><ref>http://www.prazskestezky.cz/dubec/dub06.html</ref> == Květena == Na skalních ostrožnách lomů se daří společenstvím okrajů skal na kyselém podkladě. Na travnaté ploše se zachovaly zbytky teplomilného společenstva. Roste tu [[smělek]], šalvěj a [[srpek]], [[ostřice časná]] a [[mateřídouška panonská]]. Nejvíce plošně rozšířené je zde společenstvo s dominantním a expanzivním [[ovsík vyvýšený|ovsíkem vyvýšeným]], které obsazuje sušší, slunné svahy a plošinu. Roste ale i na dnech lomů a na vlhčích a zastíněných místech. Na svahu orientovaném na jihozápad rostou společenstva drolin s [[chmerek vytrvalý|chmerkem vytrvalým]] a na hlubší půdě trávníky s [[kostřava žlábkatá|kostřavou žlábkatou]] a [[mochna stříbrná|mochnou stříbrnou]]. Výslunné plochy jsou ohrožovány náletem keřů, především hlohu, růže, trnky a bezu, které musejí být odstarňovány.<ref>http://www.prazskestezky.cz/dubec/dub07.html</ref><ref>http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm</ref> == Zvířena == V přírodním byl parku pozorován výskyt řady [[obojživelník|obojživelníků]]. Žije zde [[skokan hnědý]], [[skokan zelený]], [[ropucha obecná]], [[ropucha zelená]] a [[kuňka obecná]]. Území je útočištěm živočichů z okolní zemědělsky využívané krajiny. Z ptáků tu hnízdí hrdlička, tři druhy pěnic, budníčci, drozd, kos, červenka, stehlík, pěnkava, strnadi, [[straka obecná]] a [[kalous ušatý]]. Z [[bezobratlí|bezobratlých]] zde najdeme pouze běžnější druhy suchých [[pastvina|pastvin]].<ref>http://www.prazskestezky.cz/dubec/dub06.html</ref><ref>http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm</ref> == Lesnictví == V ochranném pásmu byl vysázen porost [[borovice černá|borovice černé]]. V oblasti lomu v Dubči se vyskytují náletové dřeviny, které jsou odstranovány při asanačních zásazích.<ref>http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm</ref> == Souřadnice == {{geo cz|50|3|20.684|14|34|59.331}} ==Reference== <references/> ==Externí odkazy== * [http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_foto/ppark-1.jpg Letecký pohled] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině]] [[Kategorie:Kopce v Praze]] [[Kategorie:Lomy v Česku]] [[Kategorie:Přírodní památky v Praze]] [[Kategorie:Skalní útvary v Praze]]

Návrat na stránku „Rohožník - lom v Dubči“.