Rosetta (sonda)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Probíhající vesmírný let}} '''Rosetta''' je kosmická [[sonda]] organizace [[Evropská kosmická agentura|ESA]] určená primárně pro průzkum jádra [[kometa|komety]] [[67P/Churyumov-Gerasimenko]]. Té dosáhne po desetileté misi v roce [[2014]], během které absolvuje několik průletů kolem [[Země]], [[Mars (planeta)|Marsu]] a planetek ([[Seznam planetek 2751-3000|2867]]) [[Šteins (planetka)|Šteins]] a ([[Seznam planetek 1-250|21]]) [[Lutetia (planetka)|Lutetia]]. Po navedení na dráhu kolem komety vysadí na její povrch malé přistávací pouzdro '''Philae''' vybavené přístroji pro přímé zkoumání kometárního jádra. == Popis tělesa == Sonda má přibližně tvar [[kvádr]]u o rozměrech 2,8×2,1×2,0 metru. Od spodní části až ke středu tělesa prochází vertikální [[válec|válcová]] šachta motorového úseku o průměru 1,194 m vyrobená z [[hliník]]u a vyztužená prstenci. [[Elektrická energie|Elektrickou energii]] jí dodává dvojice [[solární panel|solárních panelů]] s rozpětím 32 metrů. Množství energie, které dodávají sondě se mění v závislosti na její vzdálenosti od Slunce. V [[apsida (astronomie)|aféliu]] je to 400 [[watt|W]], ve vzdálenosti 3,4 [[Astronomická jednotka|AU]] 850 W. Kromě solárních panelů má i čtyři dobíjitelné [[akumulátor]]ové baterie. Sonda je složena ze dvou základních bloků: modul užitečného zatížení PSM (''{{cizojazyčně|en|Payload Support Module}}''), který obsahuje vědecké přístroje a služební modul BSM (''{{cizojazyčně|en|Bus Support Module}}'') se systémy zabezpečujícími provoz sondy. Na jednom boku je namontována natáčecí [[anténa]] a z druhé strany je upevněn přistávací aparát ''Philae''. Panel s vědeckými přístroji bude neustále namířen na kometu, zatímco solární panely budou otočeny ke [[Slunce|Slunci]]. Sonda musí odolávat velkým tepelným rozdílům souvisejícími s její proměnnou vzdáleností od Slunce. Z tohoto důvodu je vybavena i ohřívacími tělesy. Sonda má též motorový úsek, který jí umožňuje vykonávat potřebné manévry. Palivo pro [[raketový motor|motor]] se nachází ve dvou nádržích, přičemž každá má objem 1106 litrů. K motorové jednotce patří i čtyři 35litrové nádrže se stlačeným [[plyn]]em. Orientace se udržuje sérií 24 motorků, každý s tahem 10 [[Newton|N]]. Povely na sondu jsou vysílány v [[Frekvenční pásmo|pásmu]] S a v opačném směru vysílání probíhá v pásmech S a X. [[Soubor:Rosetta computer model.jpg|right|thumb|Kresba sondy Rosetta v blízkosti jejího cíle, komety [[67/P Churyumov-Gerasimenko]]]] === Vědecké přístroje === * zobrazovací systém OSIRIS (''{{cizojazyčně|en|Optical, Spectroscopic and Infrared Remote Imaging System}}'') * Širokoúhlá [[kamera]] (WAC – ''{{cizojazyčně|en|Wide Angle Camera}}'') * Úzkoúhlá kamera (NAC – ''{{cizojazyčně|en|Narrow Angle Camera}}'') * ultrafialový spektrometr ALICE (''{{cizojazyčně|en|UV Spectrometer}}'') * VIRTIS (''{{cizojazyčně|en|Visible and IR Mapping Spectroscopy}}'') * mikrovlnný [[spektrometr]] MIRO (''{{cizojazyčně|en|Microwave Instrument}}'') * plynový a hmotový [[spektrograf]] ROSINA (''{{cizojazyčně|en|Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis}}'') * prachový hmotnostní spektrometr COSIMA (''{{cizojazyčně|en|Cometary Secondary Ion Mass Analyzer}}'') * přístroj pro částicovou morfologii MIDAS (''{{cizojazyčně|en|Micro Imaging Dust Analysis Systém}}'') * rádiový spektrometr CONSERT (''{{cizojazyčně|en|Comet Nucleus Sounding Experiment}}'') * detektor a analyzátor prachových částic GIADA (''{{cizojazyčně|en|Grain Impact Analyser and Dust Accumulator}}'') * elektrostatický analyzátor IES (''{{cizojazyčně|en|Ion and Electron Senzor}}'') * plynový chromatograf a hmotový spektrometr - experiment MODULUS Berenice (''{{cizojazyčně|en|Methods of determining and Understanding Light elements from Unequivocal Stable isotope compositions}}'') * RSS (''{{cizojazyčně|en|Radio Science Investigation}}'') * přístroj na detailní studium plazmy LAP (''{{cizojazyčně|en|Langmuir Probe}}'') * [[magnetometr]] MAG (''{{cizojazyčně|en|Fluxgate Magnetometer}}'') * analyzátor [[Fyzika plazmatu|plazmy]] ICA (''{{cizojazyčně|en|Ion Composition Analyser}}'') * impedanční sonda MIP (''{{cizojazyčně|en|Mutual Impedance Probe}}'') == Přípravy na start == Původním cílem sondy byla kometa [[46P/Wirtanen]]. Start se měl uskutečnit v lednu [[2003]], ale měsíc před plánovaným startem došlo k havárii rakety Ariane 5, stejné nosné rakety, která měla vynést do vesmíru i Rosettu. Start sondy byl pozastaven do vyšetření příčin havárie. Po skončení vyšetřování však už kometa a Země nebyly ve vzájemně vhodné poloze, proto se v květnu 2003 přistoupilo k náhradnímu řešení, že cíl sondy bude změněn a to za kometu 67/P Churyumov-Gerasimenko. 3. prosince 2003 byly ukončeny přípravy sondy ke startu. 27. ledna 2004 se sonda začala plnit pohonnými látkami a 10. února byl na sondu umístěn adaptér ACU (''{{cizojazyčně|fr|Adapteur de Charge Utile}}''), který ji spojoval s [[nosná raketa|nosnou raketou]]. 16. února byla sonda připevněna na nosnou raketu. 24. února byla připravená nosná raketa i s jejím nákladem odvezena z montážní budovy na místo startu. První pokus o start [[26. únor]]a byl odvolán 20 minut před zážehem motorů rakety kvůli špatnému [[počasí]] na [[Guyanské kosmické centrum|kosmodromu]]. Také druhý pokus o start následujícího dne byl odvolán. Sonda nakonec úspěšně odstartovala [[2. březen|2. března]] [[2004]] v čase 07:17:44 UTC. == Průběh letu == 2 minuty 30 sekund po startu byly odhozeny pomocné rakety. 10 minut 30 sekund po startu svoji činnost ukončil první stupeň rakety a oddělil se od komplexu. Sonda byla na vyčkávací dráze až do 09:14:29 UT, kdy se zapálil druhý stupeň rakety a postupně zvýšil rychlost až nad [[Úniková rychlost|druhou kosmickou rychlost]]. V čase 09:32:36 UT se sonda oddělila od nosné rakety a stále se vzdalovala od Země. V čase 09:34 UT sonda opět navázala spojení se sledovací stanicí v Kourou, která zkontrolovala její stav. V čase 09:37 UT řízení sondy převzalo [[středisko řízení vesmírných letů|středisko]] ESOC. 5. března sonda opustila [[sféra gravitačního vlivu|sféru gravitačního vlivu]] Země. [[Soubor:Rosetta Slovak.jpg|center|thumb|650px|Schéma dráhy sondy Rosetta. Čárkovaně je označená budoucí cesta sondy, nepřerušovanou čarou dráha, kterou už přeletěla]] Cesta ku kometě je složitá, ještě složitější, než předpokládal původní letový plán. Po startu se sonda nacházela na [[heliocentrická dráha|heliocentrické dráze]] v blízkosti oběžné dráhy Země. Po roce samostatného letu se přiblížila k Zemi, jejíž [[gravitační pole]] změnilo dráhu sondy a umožnilo její přiblížení k [[Mars (planeta)|Marsu]] v únoru 2007. Během letu k Marsu ultrafialový spektrometr sondy sledoval kometu [[9P/Tempel 1]] v průběhu impaktu projektilu další kometární sondy [[Deep Impact (sonda)|Deep Impact]]. V roce [[2006]] kamerový systém OSIRIS udělal celkově 283 snímků planetky 2867 Šteins, díky nimž bylo možno upřesnit dobu [[rotace]] planetky (6,052 ± 0.007 hodiny). [[24. únor]]a 2007, během přibližování k Marsu, zahájila sonda sledování planety. [[25. únor]]a se sonda dostala do rádiového zákrytu Marsu (planeta zastínila její rádiové spojení se Zemí) a v čase 02:15 UT přeletěla [[apsida (astronomie)|pericentrem]] Marsu ve výšce 250 km. [[Gravitační manévr]] u Marsu opět výrazně změnil dráhu sondy, čímž umožnil její druhý přelet okolo Země. Při vzdalování sondy od Marsu přístroje opět sledovaly planetu a její [[Phobos (měsíc)|měsíc Phobos]] a naměřené údaje vysílala na Zem. 13. listopadu se uskutečnil druhý přelet a gravitační manévr u Země. Rosetta minula Zemi ve vzdálenosti 5301 km od jejího povrchu. Koncem března 2008 byly systémy sondy uvedeny do [[hibernace]], ze které se sonda probudila koncem července 2008. 4. srpna se začalo navigační snímkování planetky 2867 Šteins. První snímky planetky zhotovila ze vzdálenosti 24 milionů km, k největšímu přiblížení došlo [[5. září]] 2008. Sonda proletěla kolem planetky ve vzdálenosti 800 kilometrů rychlostí 8,6 km/s. == Důležité časové údaje == * [[2. březen|2. března]] [[2004]] – start * [[4. březen|4. března]] [[2005]] – první průlet kolem [[Země]] * [[25. únor]]a [[2007]] – průlet kolem [[Mars (planeta)|Marsu]] * [[13. listopad]]u 2007 – druhý průlet kolem Země * [[5. září]] [[2008]] – průlet kolem planetky ([[Seznam planetek 2751-3000|2867]]) [[Šteins (planetka)|Šteins]] * listopad 2009 - třetí průlet kolem Země * [[10. červenec|10. července]] [[2010]] - průlet kolem planetky ([[Seznam planetek 1-250|21]]) [[Lutetia (planetka)|Lutetia]] * květen [[2011]] - leden [[2014]] - hibernace sondy * leden - květen 2014 - přiblížení ke kometě * srpen 2014 - mapování povrchu / průzkum komety * listopad 2014 - přistání pouzdra Philae na kometě * listopad 2014 - prosinec [[2015]] - doprovázení komety na dráze kolem [[Slunce]] == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.esa.int/SPECIALS/Rosetta/index.html Rosetta Official Site] * [http://www.lib.cas.cz/space.40/2006/I055A.HTM 2004-006A - Rosetta v encyklopedii Space-40] * [http://mek.kosmo.cz/sondy/ostatni/rosetta/index.htm Sonda Rosetta v MEK] * [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=80 DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY: Rosetta] * [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=128 Rosetta - průběh letu] * [http://technet.idnes.cz/ve-vesmiru-leta-dvacet-kosmickych-sond-vite-co-delaji-p0a-/tec_vesmir.asp?c=A080918_170254_tec_vesmir_mbo Shrnutí mise na iDNES.cz] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Sondy ke kometám]] [[Kategorie:Sondy ESA]]

Návrat na stránku „Rosetta (sonda)“.