Uherské Hradiště

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Uherské Hradiště | znak = Image:Uherske Hradiste CoA CZ.png | vlajka = Image:Flag of Uherské Hradiště.png | foto = Soubor:Kostel sv. Františka Xaverského.JPG | popisek.foto = Kostel sv. Františka Xaverského | status = město | NUTS5 = CZ0722 592005 | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] | NUTS3 = CZ072 | okres = Uherské Hradiště | NUTS4 = CZ0722 | ob.roz.půs = Uherské Hradiště | pov.ob = Uherské Hradiště | země = [[Morava]] | výměra = 21,26 | obyvatelé = 25&nbsp;943 | obyv.datum = 18.&nbsp;2.&nbsp;2011<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/z/uhers/index.html Počet obyvatel dle MV ČR]</ref> | zem.šíř = 49° 04' 05" | zem.dél = 17° 27' 37" | nad.výš = 179 | PSČ = 686 01 | početzsj = 21 | početč = 7 | početk = 6 | adresa = Městský úřad Uherské Hradiště<br />Masarykovo nám. 19<br />686 70 Uherské Hradiště | web = www.mesto-uh.cz | úř.web = www.mesto-uh.cz | email = meu@mesto-uh.cz | starosta = Květoslav Tichavský | loc-map = }}'''Uherské Hradiště''' ([[němčina|německy]] ''Ungarisch Hradisch'', [[maďarština|maďarsky]] ''Magyarhradis'') je okresní [[město]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], 23&nbsp;km jihozápadně od [[Zlín]]a na levém břehu řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. Spolu se [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starým Městem]] a [[Kunovice]]mi tvoří městskou [[aglomerace|aglomeraci]] s více než 38&nbsp;000 obyvateli. Město bylo založeno [[15. října]] roku 1257 [[český král|českým králem]] Přemyslem Otakarem II. Uherské Hradiště je odedávna přirozeným středem [[Slovácko|Slovácka]] – regionu proslulého svébytným [[folklór]]em, [[cimbál]]ovou muzikou, dobrým [[víno|vínem]], překrásnými [[kroj]]i a řadou zachovaných lidových tradic. Historické jádro města bylo prohlášeno [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [[Gymnázium Uherské Hradiště|Uherskohradišťské gymnázium]] bylo založeno v roce 1884 jako nejstarší česká střední škola v regionu. * V roce 2011 zde žilo 25&nbsp;943 obyvatel. * Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''25 001''' obyvatel. == Geografie == Z hlediska morfologie město tvoří územní rovinu, kterou vyrovnávaly náplavy řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] do [[Nadmořská výška|nadmořské výšky]] 178–180&nbsp;m. Na západní straně se terén úměrně zvedá do výšky 205&nbsp;m, na opačné straně (východně od místní části Mařatice) je údolí ohraničeno kótou 230&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Plocha uherskohradišťského katastru činí celkem 2&nbsp;126 [[hektar|ha]]. K [[31. březen|31. březnu]] [[2005]] žilo ve všech městských čtvrtích (centrum, [[Mařatice]], [[Rybárny]], [[Jarošov]], [[Míkovice]], [[Sady (Uherské Hradiště)|Sady]], [[Vésky]]) celkem 26&nbsp;280 obyvatel. Z tohoto počtu bylo 13&nbsp;792 žen a 12&nbsp;488 mužů. Aglomerační jednotka čítá na 51&nbsp;900 obyvatel (2006). == Historie == === Pravěk a Velkomoravská aglomerace === Území města bylo osídleno už ve starší době kamenné a patří k nejstarším sídelním oblastem [[Česká republika|České republiky]]. Těmito místy vedla ve vertikále od severu k jihu [[Morava|moravská]] část [[jantarová cesta|jantarové cesty]] [[Krakov]]–[[Morava]]–[[Vídeň]] (nyní znovuobjevena jako lákadlo pro zvýšení turistického ruchu) a [[Uhry|uherská]] cesta v horizontále od západu k východu. V&nbsp;8. a 9. století byl na této křižovatce vytvořen ostrovní pevnostní systém. Tři neobydlené [[ostrov]]y řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] byly na počátku 9. století osídleny [[Slované|Slovany]]. Centrem byl tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle jeho kaple, jejíž patronem byl [[sv. Jiří]]. Velkomoravská aglomerace dnešního [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]], Uherského Hradiště a [[Sady (Uherské Hradiště)|Sadů]] patřila k důležitým střediskům Velké Moravy. [[Archeologie|Archeologický]] průzkum narozdíl od velkomoravské lokality [[Mikulčice-Valy]] však ztěžuje současná zástavba, stejně jako v [[Kyjov]]ě či [[Hodonín]]ě. Na území současného Uherského Hradiště (jeho části [[Sady (Uherské Hradiště)|Sady]]) až po [[aglomerace]] Starého Města se rozkládalo pravděpodobně centrum oblasti, ve které byla soustředěna mocenská [[správa]], řemeslná [[produkce]], [[obchod]] a náboženské [[objekt]]y tehdejší kultury. Pravděpodobně vzhledem k výhodám říčního [[terén]]u (umístění na ostrově) nebyly donedávna nalezeny stopy žádného specifického mohutného [[opevnění]], které by potvrzovalo teorii, že se jednalo o [[centrum]] velkomoravské říše [[Veligrad]]. Změna této situace nastala až objevením zatím nejmohutnějšího velkomoravského opevnění v lokalitě Rybárny. ==== Svatojiřský ostrov ==== Cesta k brodu od jihu vedla přes ostrov sv. Jiří (na němž později založil Přemysl II. Otakar královské město Nový Veligrad). Na ostrově stávala podle dochovaných zpráv kamenná kaple sv. Jiří. Její trosky se našly pod základovým zdivem koncem 18. stol. zrušeného a zbořeného gotického svatojiřského kostela, který nahradil kapli někdy počátkem 15. stol. Stával v úhlopříčce hlavního náměstí. Současná zástavba nedovoluje posoudit lidnatost velkomoravského osídlení. Ojedinělé nálezy však naznačují osídlení již v 8. stol. Pro dobu velkomoravskou lze vysledovat souvislý pás osídlení od brodu u Bubalova až po svahy mařatického kopce. Kromě sídelních objektů byly nalezeny velkomoravské hroby, třmeny, bojové sekery apod., u kaple sv. Jiří jezdecká výstroj. O opevnění toho mnoho nevíme. Před středověkou hradební zdí se na západní a severní straně nacházejí zbytky nějakého hliněného valu neznámého původu, který má jiný průběh, než středověké hradby. Pozemky okolo valu nesou název Stará ténice (což naznačuje místo starého opevnění). Obdobně se zdá, že od konce valu za Bubalovem pokračuje i na druhém břehu regulované Moravy jakási vyvýšená linie podél starého meandru Moravy směrem k mařatickému kopci. Ta se pod zástavbou ztrácí a za ní se ve svahu kopce objevuje možné její pokračování. Bez archeologického ověření to ale nelze potvrdit. Pokračování bubalovského, stejně jako Christinova valu (případně též zlechovského valu) na druhé straně řeky by znamenalo skvělou obrannou linii pro celou velkomoravskou aglomeraci, neboť by ji umožnilo uzavřít od jihu stejně jako od severu. Obdobný charakter opevnění po obou stranách toku známe i z jiných slovanských lokalit (Novgorod) a předsunuté valy např. ze Starých zámků u Líšně nebo i z jiných slovanských zemí (Polsko, Ukrajina). === Středověk === ==== Založení města opatem Hartlibem a Přemyslem Otakarem II. ==== V polovině 13. století se východní Morava – tehdy stále na pomezí vlivu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Uhry|Uher]] jako tzv. [[Lucká provincie]] – ocitla pod nepřátelskými nájezdy, kterými trpělo obyvatelstvo i nedaleký klášter na [[Velehrad]]ě. A právě opat&nbsp;Hartlib z&nbsp;[[Velehradský klášter|velehradského kláštera]] (založeného ve 13. století [[cisterciácký řád|cisterciáky]]), se tehdy obrátil na panovníka s prosbou o ochranu území. Prostředníkem mu byl [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký biskup]] Bruno ze Schauenburku, který spolu s královskými rádci zvolil k založení pevnosti [[ostrov]] na řece [[Morava (řeka)|Moravě]] s kaplí [[sv. Jiří]], na kterém tehdy bylo jen několik rybářských chatrčí. Král Přemysl&nbsp;Otakar&nbsp;II. poté [[15. říjen|15. října]] 1257 dosvědčil listinou, že město je založeno na ostrově, jenž je v majetku velehradského kláštera. Dle této listiny má město ochraňovat [[konvent]] i zemskou hranici, a dostalo proto název Nový Velehrad (použitý poprvé v roce 1258). ==== Názvy: Nový Velehrad, Radisch, Uherské Hradiště, Slovácké Hradiště ==== Již na konci 13. století bylo od pojmenování Nový [[Velehrad]] upuštěno. V roce 1294 je město již nazýváno Hradištěm. Název byl ale často v historických pramenech pozměněn a město se tak uvádí např. jako Hradisst či Hradisscze. Z českého názvu vznikl [[latina|latinský]] či [[němčina|německý]] Radisch. Současný [[název]] „Uherské Hradiště“ se poprvé objevil v roce 1587. Na konci 17. a v 18. století se tento přívlastek začal objevovat častěji. V 50. letech [[20. století]] se uvažovalo o přejmenování na „[[Slovácko|Slovácké]] Hradiště“, protože přívlastek „[[Uhersko|uherské]]“ zněl pro tehdejší dobu již poněkud zastarale. Návrh nového názvu však byl veřejností roku [[1957]] při oslavě 700 let od založení města zamítnut. K přejmenování tak došlo pouze u [[Zlín]]a (který nesl v letech [[1949]]–[[1989]] název [[Gottwaldov]]) a již dříve u obce [[Vnorovy]] (kde se do roku [[1924]] používal i název Znorovy, ale uzákoněn byl nakonec termín písemně starší).<ref>[http://www.vnorovy.cz/index.php?leva=historie&prava=5historie-vnorov]</ref> ==== Středověký půdorys ==== [[Soubor:Pile-drivers-by-giovanni-grevembroch-from-goy-001.jpg|thumb|Stavební technologie]] * '''Splávek''': Město má dodnes dvě [[náměstí]], která byla při založení umístěna na dvou oddělených ostrovech. Dělil je úzký [[potok]] či [[strouha]] – několik metrů široký [[Průtok (kanál)|kanál]] nazývaný „Splávek“, který tekl dnešní ulicí Na Splávku přes Zelný trh, Prostřední ulicí, poté dvorem radnice a zahradou farního kostela ze 13. století zasvěceného [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] (současný kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází až z poloviny 18. století, původní byl poničen na konci třicetileté války) a za ním opouštěl město. Znázornění Splávku je dobře viditelné na starých [[rytina|rytinách]] města. * '''Dvě náměstí''': Po svém založení bylo město osídleno obyvateli dvou přilehlých trhových obcí – [[Kunovice|Kunovic]] a [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]]. Obě tyto skupiny si postavily své náměstí: '''Kunovjané''' měli náměstí zvané až do roku [[1955]] Hlavní náměstí, později [[Klement Gottwald|Gottwaldovo]] a nyní od roku [[1990]] Masarykovo náměstí; stál na něm kostel [[Svatý Jiří|sv. Jiří]], jehož základy jsou dnes skryty pod dlažbou. '''Staroměšťané''' měli Mariánské náměstí s mariánským [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|morovým sloupem]], za [[komunistický režim v Československu|komunismu]] zvané Náměstí [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Obě náměstí byla posléze spojena Prostřední ulicí, která byla velmi úzká, aby se dala snadno přehradit, jelikož mezi dvěma etniky vznikaly často šarvátky a boje. * '''Stará radnice''': Uprostřed Prostřední ulice byla za několik let, v roce 1296, z dvou původních měšťanských domů postavena Stará radnice. Ta je dnes nejlépe zachovanou stavbou města. Radnice vznikla spojením dvou domů, starší levý dům má [[Gotika|gotickou]] dispozici, [[Renesance|renesanční]] část je střed průjezdu a horní síň v patře (dnes restaurace). Mladší dům má raně [[Baroko|barokní]] dispozici. Oba domy jsou propojeny barokním [[Portál (architektura)|portálem]] v zadní části průjezdu. Radnice byla přestavěna na konci 15. a počátkem 16. století, další úpravy byly provedeny v 18. a 19. století. Poslední rozsáhlá rekonstrukce pochází z roku [[1995]]. Radnice sloužila svému účelu až do devadesátých let 19. století, kdy byla postavena na Palackého náměstí nová. Dnes radnice sídlí na [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykově]] náměstí. Věž radnice je dnes nakloněna o několik stupňů do ulice a říká se jí „[[slovácko|slovácká]] [[Pisa]]“, což není zcela ironické, jelikož technika staveb na [[pískovec|pískových]] sedimentech [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] byla ve středověku převzata z laguny italských [[Benátky|Benátek]] a spočívala v zavrtání dlouhých dřevěných kmenů [[dub]]u, [[borovice]], [[smrk]]u či [[Borovice lesní|sosny]] do [[písek (materiál)|pískového]] podloží. Dřevo bylo v té době hojně rozšířené a tuto [[technologie|technologii]] v [[Itálie|Itálii]] realizovali často řemeslníci vyrábějící [[loď|lodě]]. Zde vidíme jak dva řemeslníci zavrtávají [[kmen]] [[borovice]] do [[podloží]] [[umělý ostrov|umělého ostrova]].<ref>Více o této technologii: (anglicky) [http://venice.umwblogs.org/exhibit/the-conservation-of-venetian-building-materials/wood/]</ref> [[Soubor:Esselborn2 dib 002.jpg|thumb|Ukázka stavby na dřevěném roštu]] * '''Uherská cesta''': Během středověku byla stará obchodní cesta do [[Uhersko|Uher]] přeložena, aby procházela městem. Za mostem přes řeku Moravu procházela [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staroměstskou]] branou na Mariánské náměstí poté na Hlavní náměstí, dnes Masarykovo, kde se stáčela do dnešní Havlíčkovy ulice. Pozůstatkem této cesty je fakt, že se Havlíčkova ulice napojuje na Masarykovo náměstí také pod neobvyklým úhlem 45 stupňů místo pravoúhlého, jak je ve středověku obvyklé; poté [[Kunovice|Kunovickou]] branou opouštěla město a pokračovala směrem k&nbsp;[[Vlárský průsmyk|Vlárskému&nbsp;průsmyku]]. * '''Pevnost''': Opevnění města bylo zpočátku dřevěné, později více [[Opevnění|fortifikační]] asi od poloviny 14. století bylo započato se [[stavba|stavbou]] kamenných [[hradba|hradeb]], po skončení česko-uherských válek na konci 15. století byla pevnost přebudována. Existovalo několik bran. Dochovala se „Shořelá“, dnes nazývaná [[Matyáš Korvín|Matyášova]]. Tvrdí se o ní, že je tak nízká, aby v ní každý musel sklonit hlavu. Také Matyáš Korvín musel sklonit před městem hlavu a darovat rytíře do znaku za udatnost při obraně pevnosti během [[Česko-uherské války]]. Uherské Hradiště bylo dobyto za svoji historii pouze jednou, a to [[Prusko|Prusy]] roku 1742. * '''Kaple sv. Alžběty''': Nejstarší stavbou ve městě je kaple [[Alžběta (matka Jana Křtitele)|sv. Alžběty]], která byla odsvěcena za vlády Josefa II. a sloužila také jako hostinec či sklad. Po rozsáhlé opravě v roce [[1995]] je z ní lékárna. * '''Dům U Slunce''': Jediná zachovalá [[renesance|renesanční]] stavba je Dům U Slunce z roku 1578 s renesančním podloubím vysokým 5,5 metru. Takový byl tehdejší stavební předpis, aby jím mohl projet plně naložený vůz. Sloužil jako skladiště soli. Sousední [[podloubí]] u [[lékárna|lékárny]] je jen [[estetika|estetická]] úprava provedena za přestavby domu v 19. století. * '''Františkánský klášter''': Ve městě byly dva řády – [[Řád menších bratří|františkáni]] a [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]]. Františkánský klášter byl založen roku 1490 [[Jan Filipec|Janem Filipcem]]. Velkou hodnotu má jeho [[refektář]]. Dnes v budově sídlí okresní [[archiv]]. * '''Jezuité''': Jezuitské budovy na Masarykově náměstí se skládají z farního kostela [[František Xaverský|sv. Františka Xaverského]], jezuitské koleje a gymnázia s divadelním sálem tzv. Reduta.<ref>Zemek, Metoděj: Dějiny jesuitské koleje v Uherském Hradišti. In: Čoupek, Jiří (ed.): Kniha o Redutě. Uherské Hradiště 2001, s. 20-238.</ref> Postavil jej Jan Jeroným Canevallo v letech 1670–1685. Projekt vytvořil [[Jan Dominik Orsi]]. Hlavní oltářní obraz je Křest indického prince sv. Františkem Xaverským autor [[Jan Jiří Heinsch]] z roku 1689. V bočních kaplích patří k nejcennějším barokní obrazy (autorem [[Ignác Raab]]) či plastiky (sochařem [[Ondřej Schweigel]]). Kostel podobně jako benátské [[kostel]]y stojí na dřevěném [[Rošt (stavebnictví)|roštu]] z [[borovice]], v padesátých letech [[20. století]] byla k [[pilíř]]ům spuštěna [[sonda]] a technologický průzkum potvrdil, že se dřevo nalézá v bezvadném stavu. Na Palackého náměstí stojí barokní kaple [[svatý Šebestián|sv. Šebestiána]] postavená roku 1715 městskou posádkou jako výraz díků za odvrácení [[mor|morové epidemie]]. * '''Lékárna U zlaté koruny''': Barokní Lékárna U zlaté koruny sloužila svému účelu již od konce 17. století. Ve druhé čtvrtině 18. století byly dva původní měšťanské domy, stojící na tomto místě, barokně přestavěny. V roce 1884 byly spojeny pseudorenasanční fasádou se [[sgrafito]]vou výzdobou, autorem byl [[Josef Schaniak]]. V [[interiér]]u se dochovala původní nástropní [[freska]] ([[Joseph Ignatz Sadler]]), doplněná [[štuk]]aturou pocházející z poloviny 18. století. * '''Dům U Sovy''': Mariánské náměstí č. 46. Jedná se o starý [[baroko|barokní]] dům. Název U Sovy není původní a pochází až z [[1990-1999|devadesátých let]] 20. století. Na štítech byla často jen datace ukrytá do [[latina|latinského]] textu. Bývalo běžné, že [[text]], většinou [[bible|biblický]], skrýval rok vyhotovení památky a byl umístěn na [[Portál (architektura)|portálu]] nad vchodem do objektu. <gallery> File:UherskeHradisteMedievalTimesModel.jpg|Historický model města File:Esselborn2 dib 002.jpg|Ukázka technologie stavby na dřevěném roštu, zde se jedná o Zvonici na náměstí Svatého Marka, v italských [[Benátky|Benátkách]], více: [http://venice.umwblogs.org/exhibit/the-conservation-of-venetian-building-materials/wood/] File:J. Willenberg, 1593.png|Hrad [[Buchlov]] s [[Kaple svaté Barbory (Buchlovice)|kaplí sv. Barbory]] na výřezu z [[dřevoryt]]u Uherského Hradiště (J. Willenberg, 1593) File:Uherske-hradiste-veduta-1728.jpg|[[Rokoko]]vá [[veduta]] z období, kdy vládl [[manýrismus]] </gallery> ==== Sídelní město Uherské Hradiště ==== Mezi lety 1348 a 1860 bylo sídlem [[Kraje v Česku|kraje]]. Prvními obyvateli města po jeho založení byli osadníci z přilehlých vesnic Staré Město a Kunovice. Tyto obce byly v letech [[1954]]–[[1960]] a [[1972]]–[[1990]] součástí Uherského Hradiště. Dnes jsou [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staré Město]] a [[Kunovice]] samostatnými obcemi, roku [[1997]] povýšenými na [[město|města]]. === 19. století === Funkce pevnosti byla zrušena v roce 1782, ale až od čtyřicátých let 19. století expanduje městská zástavba mimo staré hradby. V roce 1842 byla vybudována tzv. [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] z [[Vídeň|Vídně]] do [[Přerov]]a a [[Olomouc]]e. Radní města odmítli vedení trati krajským městem a trať byla přeložena do blízkosti obce [[Staré Město]]. V regionu vládl duch národního obrození. [[16. května]] 1848 byly položeny základní kameny [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Bylo jich celkem 20 a jedním z nich byl i pískovcový kámen z hradu [[Buchlov]]a. Koncem 19. století byla postavena řada významných budov: * [[Krajský soud v Uherském Hradišti|krajský soud]] s věznicí roku 1880 na místě staré pošty a zbrojnice * nová radnice na náměstí F. Palackého * budova [[Gymnázium Uherské Hradiště|Gymnázia]] otevřena v roce 1884, která získala podobu zlaté kapličky * pravděpodobně ve zřizovací komisi stále vládl obrozenecký duch, v letech 1892 až 1897 byl vybudován firmou Nekvasil Justiční palác, nyní [[Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště|Střední uměleckoprůmyslová škola]] * v letech 1883–1886 byla vybudována tzv. [[Vlárská dráha]] z [[Brno|Brna]] na [[Slovensko]], až nyní se dostává vytvořením spojky mezi Kunovicemi a Starým Městem železnice i do Uherského Hradiště. ==== Firma Baťa v Uherském Hradišti ==== [[Antonín Baťa starší]] se přestěhoval do Uherského Hradiště ze [[Zlín]]a v roce 1886 po [[smrt]]i své první ženy Anny. Žil nejprve v domě [[obuvník]]a Miškéře č.p.144 na [[Františkán]]ské ulici, později si pořídil [[dům]] č.&nbsp;p. 2 na předměstí ve čtvrti Uherské Hradiště - [[Rybárny]], kde žili ševci. Založil zde svůj podnik "Anton Bata, erste wallachische Hunya & Filzschuhe – Erzeugung". ===== Zařízení firmy ===== Baťova dílna se rozrůstala a zahrnovala později několik domů, každý se specializovanou výrobou. Jeho "[[manufaktura]]" byla často navštěvována jak představiteli města tak i jinými [[švec|ševci]], kupř. [[obuvník]] [[Adolf Wolf]], který si později otevřel vlastní továrnu v [[Prostějov]]ě. Baťova dílna sídlila v č. p. 109, kde byla štěpárna, v č. p. 108 zde byla střihárna a v č. p. 2, kde byla dílna [[tovaryš]]ů. Pracovní doba byla od 7:00 do 20:00 a v dílnách se zpívalo a byly vybaveny od počátku [[stroj]]i: 3 prošívací [[stroj]]e [[Ringschiefer]] a šlapací [[šicí stroj]]e [[Singer (šicí stroj)|Singer]] - 8 kusů - na počátku [[historie]] dílny. [[Mzda|Výdělek]] zaměstnanců (kupř. 14letá [[šička]]) činil 7 [[Dějiny peněz|rýnských]] týdně. Antonín Baťa st. zde vynalezl svůj [[patent]]ovaný celo[[plech]]ový [[držák]] [[polotovar]]ů. V č. p. 1 měla Baťova rodina svůj byt. ===== Hierarchie ===== Starší syn [[Antonín Baťa]] dohlížel na provoz a druhý syn [[Tomáš Baťa]] (třetí dítě Antonína Bati staršího) se staral o [[prodej]] na trzích v okolních [[region]]ech a později i v [[Praha|Praze]]. Později paletu výrobků rozšířili o nové druhy, kupř. otevřené střevíce tzv. mikáda. ===== Zánik závodu ===== Na výrobu v této Baťově dílně měl velký vliv také mohutný požár města [[17. dubna]] 1894, který překazil realizaci velké zakázky pro [[Budapešť]], ale i přesto se firma vzpamatovala. [[Bankrot]] firmy Koditsch & Co. ve [[Vídeň|Vídni]] však znamenal pro Baťovu dílnu konec. Jelikož si Antonín Baťa starší neověřoval při [[obchodování]] s firmou Koditsch & Co. její [[solventnost]], podepsal její [[směnka|směnku]] bez vědomí svého syna Antonína na 20 000 zlatých. Po požadavcích věřitelů, zbyl tedy ze 4 domů v Rybárnách pouze jeden, [[dům]] č. p. 2. Baťova [[dílna]] v UH byla definitivně zrušena roku 1907 jeho [[manželka|ženou]] Ludmilou Baťovou. ===== Baťovi synové ===== Synové [[Antonín Baťa]] a [[Tomáš Baťa]] se v dílně vyučili a poté se osamostatnili. Založili si v roce 1894 ve [[Zlín]]ě (na [[náměstí]] v domě č.p. 6) spolu se svojí sestrou Annou vlastnili firmu "Antonín Baťa, výroba obuvi" a od srpna 1900 již "T. & A. Baťa". Od otce kromě [[kapitál]]u 800 zlatých, které jim vyplatil z věna jejich matky, a [[zkušenost]]í získali také několik [[stroj]]ů. V Uherském Hradišti se také narodil druhý pokračovatel v [[industrializace|industriáln]]ím díle Tomáše Bati, jeho nevlastní [[bratr]], [[Jan Antonín Baťa]]. Ten byl v roce [[2007]] [[soud]]em očištěn od [[kolaborace]] s [[Nacismus|nacisty]] ve všech bodech poválečné obžaloby. [[Obchodní akademie Uherské Hradiště|Obchodní akademii v UH]] ve 30. letech studoval syn Tomáše Bati [[Tomáš Jan Baťa]], který se narodil v Praze. Studoval také ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a v [[Anglie|Anglii]]. Po roce [[sametová revoluce|1989]] byl v [[Česká republika|Česku]] uváděn jako Tomáš Baťa Jr. či Thomas John Bata. ===== Současnost ===== Ve [[30. léta 20. století|30. letech 20. století]] měla [[firma Baťa]] prodejnu v Prostřední ulici, dodnes tam sídlí [[obchod]] [[obuv]]i<ref>[http://www.knihovnabbb.cz/cz/node/333]</ref>. S firmou Baťa a s [[velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizí]] souvisí také stavba technicky unikátního [[Baťův kanál|Baťova kanálu]] v sousedství [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]] a [[Rybárny|Rybáren]]. Od 1. září roku 2009 je zastoupena v UH také [[Univerzita Tomáše Bati]]. 20. ledna 2006 navštívil město [[Tomáš Baťa ml.]] a posadil se mimo jiné také do [[lavice]] na obchodní akademii [http://www.mesto-uh.cz/cms/obecne/prijeti_hostu/prijeti_2/akce_9/tomas_bata/@@image?wm_oid=506806357105]. === 20. století === ==== Zemská nemocnice ==== Roku [[1923]] byla vybudována Zemská [[nemocnice]]. Již roku [[1907]] městská rada rozhodla o výstavbě nemocnice, nákladem 340&nbsp;000&nbsp;K podle návrhu zemského [[architekt]]a J. Karáska, ale stavbu zdržel odpor obyvatelstva dané čtvrti. Ve městě byl zřízen první [[špitál]] [[sv. Alžběta|sv. Alžběty]] roku 1362 a byl financován z [[milodar]]ů. V roce 1727 bylo zvýšeno počet lůžek z osmi na dvanáct a roku 1797 krajský hejtman Ignác z Bevieru zřídil další dvě postele. Na počátku 19. století se špitál začal měnit v nemocnici. První nemocnici zřídil majitel [[Leopold I. Berchtold]] v lisovně [[olej]]e na svém [[buchlov]]ském panství a měla 12 lůžek. V roce 1807 otevřel velkou nemocnici o 52 lůžkách na svém [[Zámek Buchlovice|zámku v Buchlovicích]], měla jednoho [[lékař]]e, jednoho [[duchovní]]ho, dva [[ošetřovatel]]e a 18 lůžek pro přestárlé. Přijímal nejen místní, ale i pocestné; omezení měli [[duševní nemoc|duševně nemocní]] a [[Epilepsie|epileptici]], a také [[pohlavní nemoc|pohlavně nemocní]] - ti byli přijati pouze při první nákaze. V letech 1875 - 1899 usilovala městská rada o založení zemské nemocnice.<ref>[http://docs.google.com/gview?a=v&q=cache:kciYO8SqudwJ:www.nspuh.cz/index2.php%3Foption%3Dcom_content%26do_pdf%3D1%26id%3D26+nemocnice+uh+historie&hl=cs&gl=cz]</ref> ==== První světová válka ==== Na [[Buchlovice (zámek)|zámku v Buchlovicích]] se [[15. září|15.]]–[[16. září]] [[1908]] uskutečnila diplomatická schůzka, která dále vyústila v tzv. [[Buchlovická dohoda|Buchlovickou dohodu]]. Sešli se zde k jednání [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] [[Seznam ministerských předsedů Rakousko-Uherska#Předsedové ministerské rady pro společné záležitosti|ministr zahraničních věcí]] [[Alois Lexa von Aehrenthal|Aloise Lexa z Aehrenthalu]] a [[Rusko|ruský]] ministr [[Alexandr Petrovič Izvolský]]. Předmětem jednání bylo napětí na [[Balkán]]ě. Ministr Aehrenthal potřeboval souhlas Ruska k [[anexe|anexi]] [[Bosna|Bosny]] a [[Hercegovina|Hercegoviny]]. Výsledkem bylo obsazení Bosny [[Rakousko|Rakouskem]] dne [[6. říjen|6. října]] [[1908]]. Hostitel jednajících [[ministr]]ů, byl majitel buchlovického zámku [[Leopold II. Berchtold]], později nahradil Aehrenthala ve funkci ministra zahraničních věcí Rakouska - Uherska od [[17. únor|17. 2.]] [[1912]] do [[13. leden|13. 1.]] [[1915]], kdy podal [[demise|demisi]]. Jeho podpis byl pod [[ultimátum|ultimátem]], jež bylo roku [[1914]] zasláno [[Srbsko|Srbsku]]. Jeho odmítnutím poté vypukla [[První světová válka|I. světová válka]]. V roce [[1915]] odstoupil z [[funkce]]. Po skončení světové války se nemohl dlouho na své panství vrátit. Hájil se tím, že [[ultimátum]] podepsal jako [[ministr]] zahraničních věcí. Byla mu kladena za vinu proti[[Slované|slovansk]]á [[politika]] a rozpoutání světové války. Měl úředně zakázáno trvale pobývat na území [[Československá republika|Československé republiky]]. Návrat k majetku mu byl umožněn až po splnění podmínek, které mu nadiktovala místní [[samospráva]] jako vyplatit odškodné válečným vdovám a sirotkům, spolufinancování železniční trati do [[Morkovice-Slížany|Morkovic]] atd. Československým [[Občanství|občanem]] se však stát nesměl. Panství spravoval jeho syn [[Alois Berchtold]]. Poslední léta života strávil na zámku [[Peresznye]] u [[Sopron|Šopron]]ě v [[Maďarsko|Maďarsku]], kde také roku [[1942]] zemřel. Po [[smrt]]i zdědil panství Alois Berchtold, který po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] a zestátnění panství se odstěhoval do [[Vídeň|Vídně]].<ref>[http://www.cot.cz/zobrazcl.php?id=6830]</ref> Buchlovice navštívil ještě jednou na jaře roku [[1968]] a byl [[pozitiv]]ně překvapen údržbou a stavem parku.<ref>[http://www.zamek.estranky.cz/stranka/berchtoldi]</ref> ==== První republika 1918–1939 ==== V roce [[1925]] založil [[inženýr]] Ludvík Kirchner ve [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starém Městě]] továrnu na mýdlo, mazivo a laky. Po roce [[1948]] byla [[Znárodnění|znárodněna]] a dostala název Barvy a laky, n.p, dnes Colorlak, a.s. Hospodářské, kulturní i politické centrum kraje se přesouvá postupně stále více do [[Zlín]]a. Zlín navštívil starosta [[Chicago|Chicaga]] [[Antonín Čermák]], zahájen je zde Zlínský filmový festival, pořádají se automobilové závody, realizuje se vybudování [[Baťův kanál|Baťova kanálu]] a další činností podnikatelské rodiny Baťů odsouvá Uherské Hradiště do pozice úřednického města. Přesto se daří v architektuře města navazovat na umělecké trendy [[Avantgarda|avantgardy]] jako byl [[rondokubismus]] a [[funkcionalismus]], které ve městě vytvářely protipól vkusu [[Eklekticismus|Eklekticismu a neostylům]] vilek např. Svatováclavská ulice, vila stavitele Šupky atd. Své návrhy ve městě realizovali architekti jako [[Bohuslav Fuchs]] nebo [[Vladimír Zákrejs]]. V roce [[1937]] poté [[Adolf Liebscher]] realizuje největší funkcionalistickou stavbu, Infekční pavilón v prostorách nemocnice. Za zmínku stojí také dynamická funkcionalistická cukrárna na náměstí Svobody v Kunovicích, dnes MIC [http://www.mic.uh.cz/lokalita/402/]. Na konci [[30. léta 20. století|30. let]] bylo ze strategických důvodů rozhodnuto přemístit část výroby letadel ze západních a středních [[Čech]] do obce [[Kunovice]] a vznikla zde tak nová tradice leteckého průmyslu a nový průmyslový komplex. V roce [[1936]] vznikl tak v Kunovicích pobočný závod pražské letecké továrny [[Avia]]. Záborem [[Rakousko|Rakouska]] Hitlerem se však tento strategický plán minul účinkem. ==== Druhá světová válka ==== ===== Židovská komunita ===== Vlastní ulici mají hradišťští [[Židé]] zmíněnu již roku 1342, dřívější Židovská, dnes nese název [[Františkán]]ská. Za [[Husitské války na Moravě|husitských válek]] byl zřízen vlastní hřbitov za městskými hradbami, vpravo za Staroměstskou bránou. Vyhnáni byli Židé z města poprvé v roce 1514 a odešli do okolních obcí ([[Uherský Brod]], [[Uherský Ostroh]] a [[Bzenec]]). Vstup jim byl povolen pouze na jarmarky za 7 [[krejcar]]ů. Od poloviny 18. století byl Židům zakázán vstup do města jen v neděli a o svátcích, jinak mohli do města vstoupit za poplatek 17 krejcarů. Po roce 1848 se směli Židé opět vrátit. Žilo zde 17 rodin, které měly 67 členů, a byla založena dokonce veřejná [[košer]] [[kuchyně]]. Byla povolena i spolková činnost v rámci organizace [[Spolek]] občanských záležitostí. Roku 1892 se Spolek pro občanské záležitosti pozměnil na náboženskou obec. Počátkem 80. let 19. století byl znovuobnoven starý hřbitov v Derfli, dnes [[Uherské Hradiště - Sady|Sady]] a téhož roku byli zvoleni první židovští zástupci do rady města. První [[synagoga]] byla postavena roku 1875 za 18 tisíc zlatých v pseudo[[maur]]ském slohu s [[rozeta|rozetovým]] oknem a [[27. září]] byla vysvěcena [[rabín]]em Mühmsamem z [[Bzenec]]ké [[diaspora|diaspory]]. Byla jediným zástupcem neevropské architektury v Uherském Hradišti. Roku [[1904]] byla přistavěna kopule. Od počátku [[20. století]] směly [[žid]]ovské děti chodit do českých škol. I přes značný rozvoj židovské obce nikdy nedosáhli Židé v Uherském Hradišti vlastní samosprávy. [[7. října]] [[1939]] byl vyhotoven [[nacismus|nacisty]] seznam 325 Židů žijících ve městě, následně byli odvezeni do [[Terezín]]a. Po jejich [[transport]]u byl zničen i hřbitov transportérem německé [[wermacht|armády]]. Zachránilo se několik náhrobků, které dnes tvoří součást [[památník]]u v Sadech. ===== Protinacistický odboj ===== {{Hlavní článek|Protinacistický odboj na Uherskohradišťsku}} Obyvatelé Uherského Hradiště se během války zapojovali do činnosti [[Československý odboj (1939-1945)|československého protinacistického odboje]]. Po nacistické okupaci v březnu 1939 vzniklo ve městě na popud bývalého legionáře [[František Šlerka|Františka Šlerky]] nejprve oblastní a poté krajské vojenské velitelství ilegální organizace [[Obrana národa]]. Buňka byla zlikvidována gestapem ve dvou vlnách v únoru 1940 a v dubnu 1941. Na její činnost navázala skupina iniciovaná západním výsadkem z [[operace Carbon]]. Po mnichovském obsazení pohraničí a poté po obsazení druhé republiky se několik občanů z Uherského Hradiště a okolí rozhodlo bojovat proti nacismu v zahraničí. Dostali se přes [[Polsko]] do [[Francie]], po její kapitulaci byli evakuováni od 10. května do 22. června 1940 z přístavu [[Le Havre]] do [[Anglie]]. Tam se zapojili do činností [[310. československá stíhací peruť RAF|československých stíhacích perutí 310]] a [[312. československá stíhací peruť RAF|312]], jakož i později vytvořené [[311. československá bombardovací peruť RAF|bombardovací perutě 311]]. Do Anglie odcházeli také dobrovolníci tzv. jižní cestou přes [[Maďarsko]] do [[Rumunsko|Rumunska]] a poté lodí z Rumunska na [[Blízký východ]], kde již vstupovali přímo do britské armády v [[Palestina|Palestině]] či [[Egypt]]ě. V noci ze 12. na 13. dubna 1944 seskočila v lese Rudníčku u [[Ratíškovice|Ratíškovic]] skupina čtyř parašutistů, účastníků [[operace Carbon]] iniciované ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Velitelem této skupiny byl [[František Bogataj]] z [[Uherský Ostroh|Uherského Ostrohu]], dalšími členy [[Josef Vanc]], [[František Kobzík]] a [[Jaroslav Šperl]] (z [[Praha|Prahy]]).<ref>[Šolc, J.: Osudná rozhodnutí. Praha 2006, s. 14.]</ref> Na počátku roku 1945 se v [[Kunovice|Kunovicích]] zformovala skupina Ovčáček, pojmenovaná dle svého zakladatele [[František Ovčáček|Františka Ovčáčka]]. Centrem jejích odbojových aktivit byla kunovická [[železniční stanice]].<ref>[Kunovice v proměnách času. Břeclav 1996, s. 163.]</ref> ===== Rudá armáda ===== Rozkazem protektora [[K. H. Frank]]a z [[21. dubna]] [[1945]] se okresy [[Olomouc]], [[Litovel]] a [[Prostějov]] dostaly do tzv. bojového pásma skupiny armád Mitte a tedy do kompetence vojenských velitelů. Tento rozkaz zároveň umožnil daleko ostřejší zásahy jak proti [[partyzán]]ům tak proti českému odboji, což vedlo k vypálení vsi '''[[Javoříčko]]'''. Na Moravu vstoupila [[Rudá armáda]] v dubnu roku [[1945]] a již [[5. dubna]] dosáhla [[Morava (řeka)|řeky Moravy]]. První kroky na moravské půdě byly urputnými boji a značnými lidskými ztrátami. V době od [[5. dubna|5.]] do [[15. dubna]] uskutečnila sovětská vojska přechod přes řeku Moravu. Nejúpornější boje byly svedeny o vstupní bránu na jižní Moravu, o ves [[Lanžhot]] a město [[Hodonín]]. Na jihovýchodní Moravu vstoupila [[Rudá armáda]] jednotkami 2. ukrajinského frontu, jenž vedl maršál [[Rodion Malinovskij|R. J. Malinovskij]] v souvislosti s [[vídeň]]skou operací. K zajištění vídeňského směru uskutečnilo pravé křídlo frontu předposlední operaci na našem území, kterou byla operace bratislavsko-brněnská. V první fázi operace bylo dne [[4. dubna]] osvobozena [[Bratislava]] ARLZ znamenala: A – Auflockerung = uvolnění; R – Räumung = vyklizení; L – Lähmung = ochromení; Z – Zerstörung = zničení. Dne [[28. dubna]] [[1945]] došlo na jih od linie [[Otrokovice]] – [[Valašské Klobouky]], ke zničení tratě [[Trenčianska Teplá]] – [[Valašské Klobouky]], tratě Uherské Hradiště – [[Otrokovice]] a [[Zlín]] – [[Vizovice]]. Tuto destrukci prováděly jednotky armád „[[wehrmacht|Mitte]]“, které disponovaly speciálními železničními vlaky. Jeden se pohyboval na trati [[Uherský Brod]] – [[Bojkovice]] – [[Valašské Klobouky]] – [[Vsetín]]. Zcela zničen byl také vodní jez ve [[Spytihněv]]i, který mohl sloužit sovětským jednotkám k přechodu přes řeku Moravu, zničen most na trati Uherské Hradiště - Staré Město. Bojů 4. ukrajinského frontu na ostravsko-moravském směru, který vedl maršál [[Andrej Ivanovič Jeremenko|A. I. Jeremenko]], se zúčastnili tankisté a letci 1. čs. armádního sboru v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Město bylo osvobozeno [[30. dubna]] [[1945]] Rudou a rumunskou armádou. [[Podolí (okres Uherské Hradiště)|Podolí]] bylo osvobozeno již [[27. dubna]] [[1945]] [[Rumun]]y. ===== Památník ===== V roce [[1957]] byl vytvořen válečný [[památník]] se sochou [[šohaj]]e ve [[Slovácko|slováckém]] [[kroj]]i na Náměstí míru (autor Jan Habarta starší), věnovaný [[Rudá armáda|Rudé armádě]] a nesoucí informaci o počtu padlých [[rudoarmějec|Rudoarmějců]]. Po roce [[1989]] byly přidány pamětní desky také se jmény místních obětí [[nacismus|nacismu]]. [[Městské zastupitelstvo]] plánuje vytvoření důstojného památníku <ref> [http://www.mesto-uh.cz/cms/obecne/psalo_se/clanky_2007/11_2007/05_11_07/pamatnik]</ref> příslušníkům [[Československý odboj (1939-1945)|protinacistického odboje]] [[Obrana národa]], patrně na Zeleném [[náměstí]] v prostoru bývalých [[kasárna|kasáren]]. <gallery> File:1322 UH.jpg|Pečeť města z roku 1322 File:1420 UH.jpg|Historická městská [[pečeť]] (15.&nbsp;století) File:1600 UH.jpg|Pečeť města z roku 1600 File:UH CsOL.jpg|ČsOL v Uherském Hradišti 1914 - 1918 </gallery> ==== 1945–1989 ==== ===== Obnovená republika a nástup komunismu ===== Po [[Třetí Československá republika|obnově Československa]] v roce [[1945]] došlo na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] ke [[konfiskace|konfiskaci majetku]], na Uherskohradišťsku převážně rodu [[Logothetti]] ze zámku v [[Bílovice|Bílovicích]] a rodu [[Berchtoldové z Uherčic|Berchtoldů]] z [[Buchlovice|buchlovického]] panství. Součástí majetku zabaveného v Bílovicích byly i obrazy [[Josef Mánes|Josefa Mánesa]], které se dostaly do pražské [[Národní galerie]] a jejich část zakoupil MUDr. R. Tománek z Uherského Hradiště, který je později daroval [[Slovácké muzeum|Slováckému muzeu]], kde se nacházejí dodnes. Obraz Veruny Čudové v městském oblečení si jeho syn údajně vzal s sebou do [[Kanada|Kanady]].<ref>[http://zlin.cz/index.php?ID=1498 Bedřiška a syn Hugo III.]</ref> Známý je také obraz, kde je vyobrazena ve slováckém kroji. Krátce po druhé světové válce bylo v Uherském Hradišti založeno [[Slovácké divadlo]]. První sezónu zahájilo [[10. října]] [[1945]] hrou [[Gabriela Preissová|Gabriely Preissové]] [[Její pastorkyňa]]. V sezóně [[1957]]-[[1958|58]] v divadle působila [[Jana Werichová]]. V [[60. léta 20. století|60. letech]] se v souvislosti s otevřením nového divadla v [[Gottwaldov]]ě uvažovalo dokonce o zrušení souboru, Slovácké divadlo se tím stalo nejmenší scénou v zemi a působilo jen v regionu. Od sezóny [[1969]]-[[1970]] se opět rozšířilo. Po roce [[1948]] se stala hradišťská [[věznice]], za války využívaná [[gestapo|gestapem]], opět místem mučení [[politické procesy|politické opozice]] i lidí zcela nevinných.<ref>[http://www.totalita.cz/vezen/vez_uhh.php Věznice v Uherském Hradišti]</ref> Rada "vyšetřovatelů", jejímiž členy byli např. [[Alois Grebeníček]], Antonín Višinka, Miroslav Holub a Karel Bláha, proslula svoji krutostí.<ref>[http://www.totalita.cz/pomnik/pomnik_uhh_001.php Pomník obětem komunismu: Uherské Hradiště, Palackého náměstí]</ref>. Většina z nich pocházela z Uherskohradišťska a jednalo se většinou o nekvalifikované osoby s nízkým vzděláním, ačkoliv uplatnění zde nalezli i lidé vyškolení v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] u [[NKVD]].<ref>[http://www.totalita.cz/vez/vez_vez_uhh_03.php Vězeňství: Věznice Uherské Hradiště - vládci nad životem i smrtí]</ref> Po pádu [[komunistický režim v Československu|komunismu]] byl dne [[9. října]] [[1993]] vedle bývalé věznice na Palackého náměstí odhalen pomník jeho obětem, jehož hlavním iniciátorem byl předseda uherskobrodské pobočky [[Konfederace politických vězňů České republiky|Konfederace politických vězňů]] [[Miroslav Minks]]. ===== 1. fáze komunismu 1950-1969 ===== V [[1950-1959|50. letech]] došlo ke snahám na změnu názvu na Slovácké Hradiště, což bylo veřejností zamítnuto. V roce [[1953]] pořádal ve [[Slovácké muzeum|Slováckém muzeu]] výstavu ke stému výročí vydání Kytice [[Bedřich Beneš Buchlovan]]. V roce [[1957]] se uskutečnily rozsáhlé oslavy u příležitosti [[výročí]] založení města, dodnes zbyl na dlažbě u [[knihkupectví]] ''Portál'' na Masarykově náměstí nápis 1257 - [[1957]]. V letech [[1950]] až [[1960]] Uherské Hradiště zahrnovalo i obce [[Kunovice]] a [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staré Město]]. ====== Architektura a [[socialistický realismus|Sorela]] ====== * Mojmír I: první socialistické sídliště podle moskevského vzoru nese název Mojmír I., ulice nesou jména slavných husitů: [[Prokop Holý]], [[Jan Žižka]] a [[Petr Chelčický]]. Jedná se o architekturu s typickými znaky [[socialistický realismus|socialistického realismu - sorely]], např.: velmi malá okna, která se využijí v Moskvě, ale v UH nemají opodstatnění. Zimní [[teplota]] v Moskvě: - 36&nbsp;°C, průměrná roční teplota: + 4,50&nbsp;°C v Uherském Hradišti: + 8&nbsp;°C Anachronismy: sedlová stodolová střecha, dekorativní prvky. Sídliště Mojmír I zachraňuje jeho [[urbanismus|urbanistická]] skladba navržená netypicky do půlkruhu a množství zeleně. * Kasárna [[Československá lidová armáda|československé lidové armády]], dnes již zrušena. Zajímavá [[fasáda]] spojující [[lidový motiv]] a válečnou historii. * Bytové domy na Velehradské třídě a * Učiliště podniku MESIT v prostorách "Za Alejí". Kvalitní [[symetrie]] budov. * Neofunkcionalistické [[kino]] Hvězda z roku 1967 (architekt [[Zdeněk Michal]] ) jedná se o typizovanou stavbu podobná je i v [[Přerov]]ě (Kino Hvězda) a v [[Prostějov]]ě (Kino Metro). Navržen také jako protiatomový kryt. ====== Rok 1968, invaze do Československa ====== Při [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|událostech v srpnu roku 1968]], kdy došlo k okupaci země armádami [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] s výjimkou [[Rumunsko|Rumunska]], zahynul jeden sovětský [[voják]]. ===== 2. fáze komunismu 1970-1989 (tzv. normalizace) ===== [[Ekonomika]] města [[Zlín]]a (tehdy [[Gottwaldov]]a), která byla postavena na spotřebním průmyslu, byla v době [[normalizace]] utlumována a Uherské Hradiště dostalo novou perspektivu stát se centrem regionu. V letech [[1972]]-[[1990]] bylo Uherské Hradiště spojeno v jeden celek s obcemi [[Kunovice]] a [[Staré Město]]. Vznikl dlouhodobý plán na vytvoření centra kraje s aglomerací pro 70&nbsp;000 obyvatel. Došlo k rozvoji průmyslu textilního, leteckého a konzervárenského. Plánovalo se zavedení [[Trolejbusová doprava|trolejbusové dopravy]]. Vybudování unifikovaných sídlišť [[Mojmír II]] a později sídliště Východ. Projekty pocházely z anonymních stavebních kanceláří. * '''Sídliště Východ''' z [[Urbanismus|urbanistického]] hlediska je nevhodně umístěno na větrném kopci, v jinak rovinatém [[terén]]u. Je tedy odkudkoliv patrný jeho [[deficit]] v požadavcích na pohledovost, navíc jeho stavby stojí v cestě proudění vzduchu, dokonce snad jako ironie stavitelů nese jedna z ulic název "Větrná". * '''Socialistické školy''' na svoji dobu nadstandardně vybaveny, 5. ZŠ dnes škola "Za alejí" byla např. vybavena vlastním [[bazén]]em a jídelnou budovanou podle měřítek [[socialismus|socialistické]] [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] II. kategorie, podobně škola na sídlišti Východ, ve Starém Městě atd. Městu se podařilo realizovat novou budovu [[Gymnázium Uherské Hradiště|gymnázia]]. * Další realizace veřejných staveb: V této době se realizoval plavecký a [[zimní stadion]], nové [[autobusové nádraží]] a divácká tribuna týmu [[FC Slovácko|FC Slovácká Slavia]]. Nezrealizovala se [[trolejbus]]ová doprava ani plánovaný obchvat města. Došlo však k realizaci kontroverzních staveb jako je velmi neekonomický a [[plast]]ový "Klub pracujících" dnes [[Klub]] kultury a nevzhledná "Výšková budova [[policie]]" na Velehradské třídě, která musela být po oproti svému plánu snížena rozdělením na dvě části. Celý návrh vypracovalo projekční oddělení vojenských staveb.<ref>[http://web.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/policie/jihomoravsky/uherskehrad/policiste2/5380.html]</ref> Rok [[1984]] poznamenala [[havárie v národním podniku MESIT|tragédie v národním podniku MESIT]], kde zřícení části výrobní haly a třípatrové budovy uvěznilo v troskách 38 lidí a zavinilo smrt 18 osob a zranění čtyř desítek dalších. V dubnu roku [[1987]] při návštěvě [[ČSSR]] navštívil Uherské Hradiště tehdejší vůdce [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Michail Gorbačov]] a prohlédl si letecký průmysl v [[Kunovice|Kunovicích]]. ==== Město po roce 1989 ==== V listopadu [[1989]] se město zapojilo do tzv. [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]], vznikla pobočka [[Občanské fórum|Občanského fóra]] a [[27. listopadu]] [[1989]] od 12 do 14 hodin se obyvatelé zapojili do [[generální stávka|generální stávky]] pod heslem ''Konec vlády jedné strany''. Po následujících politických změnách byla zrušena či přeměněna řada institucí – asi nejvýraznější změnou je nastěhování Střední zdravotnické školy do bývalé budovy [[KSČ]] v roce [[1991]]. V roce [[1992]] město navštívil [[Československo|československý]] [[prezident]] a někdejší [[disident]] [[Václav Havel]]. Koncem [[90. léta 20. století|90. let]] došlo k přestavbě budovy [[pošta|pošty]] na Masarykově náměstí, návrat k estetické úrovni dřívějších časů byl však z ekonomického hlediska prakticky nemožný. Estetický úpadek z dob [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] byl patrný na stavbách jako "Klub pracujících" či "výšková budova policie" na Velehradské třídě a pokračoval i nadále v podobě likvidace interiéru budovy spořitelny od [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]] či chátráním městských lázní z dílny téhož architekta. V létě roku [[1997]] zasáhla město [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|velká povodeň]], která způsobila ve městě značné škody a Uherské Hradiště po ní patřilo k jedním z nejpostiženějších měst. Následkem popovodňové obnovy se ale do oblasti také poprvé od roku [[1937]] (Liebschnerův pavilon) opět vrátila kvalitní architektura - bytový dům s [[atrium|atriem]] v Luční čtvrti ve [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starém Městě]] z dílny brněnských architektů [[Gustav Křivinka|Gustava Křivinky]] a [[Aleš Burian|Aleše Buriana]]<ref>[http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=15&action=show&id=491]</ref>. == Doprava == Vlakové nádraží od architekta Karla Dvořáka s výzdobou Růženy Falešníkové z Tasova pochází z roku 1930. [[Městská autobusová doprava v Uherském Hradišti]] má 7 linek a zahrnuje i [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staré Město]] a [[Kunovice]]. Po roce 1989 se objevily v ulicích města první ekologické autobusy s pohonem na zemní plyn. Provozovatelem je [[ČSAD Uherské Hradiště]] [[akciová společnost|a. s.]] Dne [[27. září]] [[2004]] byl po stavebních pracích probíhajících od roku [[1998]] otevřen kompletní obchvat města (6,851 km dlouhá přeložka silnice I/50 spojující [[Brno]] a [[Trenčín]]). Začíná na západě jižně pod obcí [[Zlechov]], podchází [[železniční trať Přerov - Břeclav]], poté mostem délky 138 m překračuje řeku [[Morava (řeka)|Moravu]], za ním jižně obchází lokalitu [[Kunovský les|Kunovského lesa]] a vede dále ke [[Kunovice|Kunovicím]], kde unikátní [[estakáda|estakádou]] (svou délkou 1012 m se v době otevření stala nejdelším [[most]]ním objektem na [[silniční síť|silniční síti]] v České republice) překračuje [[Vlárská dráha|železniční trať Brno - Trenčianská Teplá]] a původní silnici I/50 a poté se napojuje na jiný již vybudovaný pokračující úsek Kunovice - Vésky ([[1998]]-[[2003]]). Obchvat Uherského Hradiště získal cenu [[hejtman]]a a čestné uznání v soutěži Stavba roku [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]] 2004,<ref>[http://www.pragoprojekt.cz/silnice-a-dalnice/76 Přeložka silnice I/50 Uherské Hradiště - obchvat]</ref> estakáda pak v roce [[2006]] od [[ministerstvo dopravy|ministra dopravy]] ocenění Mostní dílo roku [[2004]].<ref>[http://www.mosty2000bridges.eu/archiv.php Přehled archivu mostních sympozií]</ref> == Kultura == Město provozuje prostřednictvím Klubu kultury sedm kulturních domů (Klub kultury, Reduta, Slovácká búda, MKZ Mařatice, MKZ Sady, MKZ Vésky, MKZ Míkovice), což je v kontextu celé republiky nebývalý počet. V Uherském Hradišti je rovněž kino. Působí zde tři divadla, plně profesionální [[Slovácké divadlo]], poloprofesionální Hoffmanovo divadlo a amatérské SKI Vésky. Možnost navštívení stálé i dočasných výstav o městě a regionu nabízí [[Slovácké muzeum]]. Každoročně se zde také koná celostátně proslulá přehlídka filmů [[Letní filmová škola]]. Město hostí jednu z největších folklorních akcí České republiky - [[Slovácké slavnosti vína a otevřených památek]]. Sídlí zde regionální deníky Slovácké noviny, Dobrý den s Kurýrem atd. Ve městě působí přes 35 kulturně orientovaných občanských sdružení. Mezi nejvýznamnější patří folklorní soubory [[Hradišťan]], Kunovjan, CM Jaroslava Čecha, Burčáci, Hradišťánek a řada dalších. === Moderní architektura === Svým působením pozměnili tvář města [[architekt]]i jako: * [[Vladimír Zákrejs]], [[rondokubismus]] * [[Bohuslav Fuchs]], stavby v pojetí [[Funkcionalismus|funkcionalismu]], (Městské lázně, budova spořitelny původně salon firmy Auto Praga, [[Slovácké muzeum]]) * Přední funkcionalistický architekt, brněnský [[Adolf Liebschner]] postavil infekční [[pavilon]] v prostorách [[nemocnice]]. Rekonstrukce tohoto izolačního pavilonu, kde se v meziválečném období léčila např. [[tuberkulóza]], se podařilo zrekonstruovat až po vyjmutí ze seznamu [[kulturní památka|kulturních památek]], a to s řadou nevratných přestaveb na fasádě (např. zrušení [[horizont]]álního balkonu po celé délce budovy). Došlo k přebudování celého interiéru podle dnešních potřeb.<ref>[http://www.iret.cz/foto/namocnice_uh.jpg]</ref> * Uherskohradištský [[Josef Schaniak]] (stará budova [[Gymnázium Uherské Hradiště|gymnázia]], tzv. [[Schaniak]]ovy domy v dnešní ulici Jana Lucemburského, divadlo v [[Luhačovice|Luhačovicích]]. * [[Zdeněk Michal]] a realizace typizovaného projektu (kino Hvězda) * Brněnští architekti Gustav Křivinka a Aleš Burian vytvořili v roce [[2000]] povodňový bytový dům v Luční čtvrti s atriem. Oceněný řadou architektonických cen. * Funkcionalistická realizace je také blízká stavba veslařského klubu u [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] od Augustina Sedláře z roku [[1929]]. === Pamětihodnosti === * [[Národní kulturní památka]] Špitálky-Sady <ref>[http://www.vychodni-morava.cz/cil/13/]</ref>, velkomoravská akropole, Pozůstatky významného církevního komplexu z období Velkomoravské říše, možného místa posledního odpočinku knížete [[Svatopluk I.|Svatopluka]]. * [[Kostel svatého Františka Xaverského (Uherské Hradiště)|Kostel svatého Františka Xaverského]] a [[jezuita|jezuitská]] kolej, Reduta. * [[Kostel Narození Panny Marie (Sady)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] v Sadech * [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Uherské Hradiště)|Kostel Zvěstování Panny Marie]] * [[Baroko|Barokní]] kašna na Masarykově náměstí * Stanclova Lékárna U Zlaté koruny, vzácné [[sgrafito]], barokní freska * '''Matyášova brána''', spíše rekonstrukce původní středověké brány, původní brána tzv. "Zadní" či později "Shořelá" (zbourána po požáru roku 1609) * '''Zbytky středověkých hradeb ve Vodní ulici''', přestavená hradební [[bašta]] na obytný dům * '''Stará radnice''' * '''Justiční palác''' - Reprezentativní [[Novorenesance|novorenesanční]] stavba postavena v letech 1891 - 1897 byla sídlem [[Krajský soud v Uherském Hradišti|krajského soudu]]. Dnes se v prostorách nachází [[Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště|Střední uměleckoprůmyslová škola]] * [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Morový sloup]] na Mariánském náměstí * '''Kaple sv. Alžběty''', nejstarší dochovaná stavba, ranně [[gotika|gotické]] prvky * '''Kaple sv. Šebestiána na náměstí Palackého''', postavena roku 1715 městskou posádkou, v roce [[1969]] byla přesunuta po kolejích z původního místa u hotelu o 32 metrů na nově vybudované základy, jednalo se o zkoušku technologie, která byla později použita při přesunu děkanského kostela v [[Most]]ě. [http://www.mumost.cz/turisti/kostel/presun.htm] * '''[[Synagoga (Uherské Hradiště)|Synagoga]]''' - knihovna [[Bedřich Beneš Buchlovan|Bedřicha Beneše Buchlovana]], obnovena roku [[2002]] do původní podoby v barevnosti fasády, opatřena pamětní deskou v češtině a [[hebrejština|hebrejštině]], dobudována věž podle dochovaných fotografií v pseudomaurském slohu [http://www.knihovnabbb.cz/cz/o_knihovne/historie/synagoga] * '''Zbytky židovského hřbitova v Sadech''', zničeného [[wehrmacht]]em v roce [[1943]], [http://www.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=97958] * '''Hotel Slunce''', původní středověké [[podloubí]], u sousední lékárny se jedná o úpravu z 19. století * '''Slovácká búda''' ve Smetanových sadech * '''Vinný sklep U Lisu''', starý vinný sklep * Budova [[Gymnázium Uherské Hradiště|Gymnázia]] od [[Josef Schaniak|Josefa Schaniaka]] * [[Funkcionalismus|Funkcionalistické]] stavby Lázně a budova spořitelny na Palackého náměstí, architekt [[Bohuslav Fuchs]] * [http://www.slovackemuzeum.cz Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici] * [http://www.slovackemuzeum.cz Slovácké muzeum ve Smetanových sadech] == Sport == === Kopaná === ==== Současnost ==== Momentálně hraje tým pod názvem 1.FC Slovácko 1. gambrinus ligu. Klub má taktéž oddíl 1.FC Slovácko ženy. ==== Historie ==== Historie kopané v UH začíná [[rok]]u [[1905]], kdy byl přivezen do UH první kopací [[míč]] vysokoškolákem Viktorem Rumlerem z pražské Slavie. 15. května 1919 několik [[fotbal]]ových nadšenců a [[hoteliér]] Antonín Čáp v [[hotel]]u [[Grand]] založili [[klub]] AC Slovácká [[Slavia]]. V sezóně [[1. česká fotbalová liga 1995/96|1995-96]] postoupil městský [[fotbal]]ový tým [[1. FC Slovácko|FC Slovácká Slavia]] poprvé ve své historii do [[1. česká fotbalová liga|1. ligy]] a svůj druhý zápas v ní sehrál na stadionu v Uherském Hradišti [[1. srpna]] [[1995]]<ref>[http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/programy/SlovackaSlaviaUH_1995-96.asp]</ref> se [[AC Sparta Praha|Spartou Praha]], za kterou nastoupili např. [[Jan Koller]], [[Vratislav Lokvenc]] či brankář [[Petr Kouba]], který se později stal [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996|vicemistrem Evropy]]. [[Zápas]] skončil [[stav]]em 2:2, ačkoliv ještě nedlouho před koncem Uherské Hradiště vedlo 2:1.<ref>[http://www.fcslovacko.cz/stadion.asp?mode=nahled&zalozka=f]</ref> Zúčastnilo se ho 11&nbsp;000 [[plat]]ících [[divák]]ů (jiný [[zdroj]] 15&nbsp;000 diváků z celého [[region]]u), což byla nejvyšší [[návštěvnost]] v celé historii [[klub]]u od roku 1894 a překonala [[rekord]] 10&nbsp;000 [[divák]]ů z roku [[1975]], kdy se utkalo UH v rámci [[soutěž]]e [[Český pohár]] s [[SK Slavia Praha|Slavia Praha]]. První [[gól]] za FC Slováckou Slavii umístila [[posila]] z [[Dánsko|Dánska]] po pravém [[rohový kop|rohovém kopu]] Petra Podaného a to [[dán]]ský [[záložník]] Kasper Jensen Saaby již v 15. minutě prvního [[poločas]]u, [[hlava|hlavou]].<ref>[http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/slovacka/3-slov-hraci.asp]</ref> Mezi nejznámější [[hráč]]e historie 1. FC [[Slovácko]] patří: * [[Milan Kerbr]] – odchovanec 1. FC Slovácko, český reprezentant * [[Pavel Němčický]] * [[Jiří Kowalík]] – hráč 1. FC Slovácko od 1. 7. 1998 do 31. 12. 2003 a znovu od 1. 1. 2006 do 1. 7. 2006, celkem 34 gólů * [[Miroslav Kadlec]] – [[odchovanec]] 1. FC Slovácko, český reprezentant * [[Andrej Lubčenko]] – [[brankář]] z [[Bělorusko|Běloruska]] == Příroda a okolí == Okolí města je charakteristické rozmanitou krajinou a [[Přírodní rezervace|přírodními rezervacemi]], řekou [[Morava (řeka)|Moravou]] s rozsáhlými [[lužní les|lužními lesy]] s původní [[flora (rostlinstvo)|flórou]] a [[fauna|faunou]]. Neobvyklá je technická stavba [[Baťův kanál|Baťova kanálu]], nedaleko se nachází dvě podmanivá pohoří, [[Chřiby]] a [[Bílé Karpaty]] se zvláštním [[biotop]]em. Nejzápadnějším výběžkem Karpat, resp. jejich části - [[Vizovická vrchovina|Vizovických vrchů]], je návrší Černá hora (302,2 m n. m.), známé spíše pod názvem [[Rochus]] podle [[kaple svatého Rocha (Uherské Hradiště)|kaple svatého Rocha]] nad [[Mařatice]]mi na východě od centra Uherského Hradiště. V blízkosti se nalézá [[Románská architektura|románská]] [[bazilika]] na [[Velehrad]]ě a středověké [[lapidárium]], [[zámek Buchlovice]], hrad [[Buchlov]], kde hrabě [[Bedřich Berchtold]] a jeho bratr [[Leopold I. Berchtold|Leopold]] shromáždili ze svých cest přírodovědnou sbírkou, egyptskou [[mumie|mumii]] atd. == Partnerská města == * {{flagicon|Spojené království}} [[Bridgwater]], [[Spojené království]]<ref name="rm13052008">[http://www.mesto-uh.cz/cms/samosprava/rada/usneseni/2008/rm_34 Samospráva: Rada města: Usnesení: Usnesení za rok 2008: Usnesení RM ze dne 13.5.2008]</ref><ref name="spoluprace_partneri">[http://www.mesto-uh.cz/cms/obecne/spoluprace_partneri O Uherském Hradišti: Spolupráce a partnerská města]</ref><ref name="slavnosti">[http://slovacky.denik.cz/kratce_region/553034.html Uherské Hradiště: Na Slovácké slavnosti vína dorazí delegace z pěti evropských zemí]</ref> * {{flagicon|Polsko}} [[Krosno]], [[Polsko]]<ref name="rm13052008"/><ref name="slavnosti"/> * {{flagicon|Německo}} [[Mayen]], [[Německo]]<ref name="rm13052008"/><ref name="spoluprace_partneri"/><ref name="slavnosti"/> * {{flagicon|Česko}} [[Písek (město)|Písek]], [[Česko]]<ref name="rm13052008"/> * {{flagicon|Itálie}} [[Priverno]], [[Itálie]]<ref name="rm13052008"/><ref>[http://www.mesto-uh.cz/cms/urad/odbory/odb_kancelar_starosty/aktuele_2009/Smlouva_Priverno Uherské Hradiště podepsalo smlouvu o spolupráci s italským městem Priverno]</ref><ref name="slavnosti"/> * {{flagicon|Slovensko}} [[Skalica]], [[Slovensko]]<ref name="rm13052008"/><ref>[http://www.mesto-uh.cz/cms/urad/odbory/odb_kancelar_starosty/aktuele_2009/Smlouva_Skalica Podpis smlouvy o partnerství mezi městy Uherské Hradiště a Skalica (SK)]</ref><ref name="slavnosti"/> * {{flagicon|Slovensko}} [[Trenčín]], [[Slovensko]]<ref name="rm13052008"/><ref name="spoluprace_partneri"/> == Osobnosti == === Rodáci === * [[Jan Antonín Baťa]], titul [[doctor honoris causa]] udělen 26. 3. 1938, odebrán [[VUT|univerzitou]] v [[Brno|Brně]] po květnu [[1947]]<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kuslová | jméno = Hana | titul = Představení osobnosti J. A. Bati | sborník = Jan Antonín Baťa - život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati : mezinárodní konference : sborník : Zlín 2.-3. května 2007 | vydavatel = Statutární město Zlín | místo = Zlín | rok vydání = 2007 | isbn = 978-80-239-9247-2 | strany = 5}}</ref>, [[průmysl]]ník, [[ekonom]], [[mecenáš]], zakladatel měst a osad (např. [[Batatuba]]), navržen na [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] roku [[1957]], známý jako ''The king of shoes'' či "Český [[Ford]]". Hlavní hrdina románu [[Botostroj]] autor [[T. Svatopluk]]. * [[Bedřich Beneš Buchlovan]], spisovatel, překladatel z [[němčina|němčiny]] a [[polština|polštiny]], učitel a knihovník (ulice ''Bedřicha Beneše Buchlovana'' na sídlišti Východ) * [[Radim Bičánek]] (*[[1975]]), [[lední hokej|hokejista]] * [[Jaroslav Balaštík]] (*[[1979]]), [[lední hokej|hokejista]] * [[Robert Býček]] (*[[1968]]), mistr světa v kickboxu * [[Zdeněk Chalabala]] (*1899), klavírista, houslista, hudební publicista, hudební pedagog a operní dirigent * [[Miroslav Kadlec]], [[fotbal]]ista, kapitán vicemistrů Evropy z roku [[1996]] * [[Petr Karlík]] (*[[1951]]), [[Bohemistika|bohemista]], odborník na [[syntax]] * [[Ruda Kubíček]] (*1891), akademický malíř, pracovník muzea, ředitel [[Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště|uměleckoprůmyslové školy]] a [[esperantista]] (ulice ''Rudy Kubíčka'' na sídlišti Východ) * [[Otakar Levý]], [[Česká republika|český]] literární historik, [[Romanistika|romanista]] a [[překladatel]] z [[Francouzština|francouzštiny]] * [[Vojtěch Luža]], český [[generál]], [[legionář]] [[První světová válka|první světové války]], čelní představitel [[Československý protifašistický odboj|československého protifašistického odboje]] * [[František Nábělek]], [[botanik]] * [[Miroslav Náplava]], cestovatel, spolupracoval s lidmi jako: [[Thor Heyerdahl]], [[Erich von Däniken]] a [[A. C. Clarke]] * [[Petr Nečas]] (*[[1964]]), politik, místopředseda [[ODS]], ministr, v roce [[2010]] předseda [[ODS]] a volební [[lídr]]. * [[Jaroslav Václav Staněk]], ([[20. dubna]] [[1922]] - [[28. února]] [[1978]]), malíř a první [[primáš]] původního souboru [[Hradišťan]] [[1950]]-[[1975]] (ulice ''Jaroslava Staňka'' na sídlišti Východ) * [[Jiří Pavlica]], hudebník, houslista a interpret moravského [[folklor]]u, [[primáš]] souboru [[Hradišťan]] * [[Antonín Pecen]] (Tony PECKHAM), příslušník 2. odboje, [[plukovník]] [[R.A.F.]], Air Gunner [[311. československá bombardovací peruť RAF]] * [[Jindřich Prucha]], významný český malíř, [[Impresionismus|impresionista]] * [[Josef Schaniak]], architekt, mistr barevné fasády a [[Sgrafito|sgrafita]] * [[Věra Suková]] ([[1931]]-[[1982]]), [[tenis]]tka * [[Stanislav Šácha]], Wireless Operator [[311. československá bombardovací peruť RAF]] * [[Vladislav Vaculka]] ([[1914]]-[[1977]]), malíř, grafik, keramik a sochař (ulice ''Vladislava Vaculky'' na sídlišti Východ) * [[Ida Vaculková]] (*[[1920]]), malířka, sochařka a výtvarnice, manželka malíře [[Vladislav Vaculka|Vladislava Vaculky]] * [[Daniel Bambas]] (* [[1980]]), český filmový a divadelní herec * [[Miki Volek]] (* [[1943]]), český rockový zpěvák, muzikant a skladatel === Osobnosti spojené s městem === * [[Antonín Baťa starší]], [[obuvník]] a [[podnikatel]], od roku 1886 žil a podnikal v Uherském Hradišti, kde měl svoji firmu. * [[Tomáš Baťa]], [[obuvník]], vyrůstal ve čtvrti Uherské Hradiště - [[Rybárny]] žil zde střídavě v letech 1886 až 1894, tedy od svých 10 do 18 let. * [[Tomáš Baťa mladší]], "Tomík", [[obuvník]], studoval [[Obchodní akademie Uherské Hradiště|Obchodní akademii v Uherském Hradišti]] * [[Milan Blahynka]], literární kritik a historik, v letech 1939 - 1944 žil v Uherském Hradišti. * [[Felix Kadlinský]], [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] [[mnich]], spisovatel a překladatel. * Matyáš Korvín, panovník, feudál, do městského znaku věnoval postavu [[rytíř]]e * [[František Kožík]], významný [[spisovatel]] a [[esperantista]], část svého života strávil v Uherském Hradišti * [[František Kretz]], čestný občan Uherského Hradiště, vybudoval Národopisné muzeum, věnoval mu všechny své sbírky, které nakoupil z vlastních prostředků v okolních vesnicích. * [[Svatopluk I.]], panovník, [[feudál]], sídlo [[Veligrad]] někdy ztotožňováno s městem. * [[Svatý Cyril|sv. Konstantin]], [[filozof]], tvůrce písma [[hlaholice]]. * [[Svatý Metoděj]], připisuje se mu autorství [[cyrilice]], působiště na [[Uherské Hradiště - Sady|Špitálkách Sadech]] * [[Antonín Šuránek]], [[spirituál]] [[arcibiskupství olomoucké|olomouckého]] [[kněžský seminář|kněžského semináře]], [[Služebník Boží]], v mládí studoval a ve staří pobýval v Uherském Hradišti. * [[Tas z Boskovic]], [[diplomat]], [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký biskup]]. * [[Jana Werichová]], začínala ve [[Slovácké divadlo|Slováckém divadle]] v Uherském Hradišti v sezóně [[1957]]-[[1958]].<ref>[http://www.herecka.cz/217/werichova-jana]</ref> * [[Bohuslav Fuchs]], architekt mezinárodního respektu a věhlasu navrhl v Hradišti několik staveb == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Uherské Hradiště podle Willenberga konec 16 století.gif|Uherské Hradiště podle Willenberga konec 16. století Soubor:UherskeHradiste1914.jpg|Uherské Hradiště během 1. světové války Soubor:Uherské Hradiště, mariánský sloup.jpg|Mariánský sloup Soubor:KnihovnaBBBuh.jpg|Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, dříve synagoga Soubor:Uherské Hradiště, nádraží (01).jpg|Nádraží Soubor:LFS-Reduta.JPG|Reduta Soubor:LFS-MestanskaBeseda.JPG|Měšťanská beseda Soubor:LFS-Hvezda2.jpg|Kino Hvězda Soubor:LFS-DumKultury.JPG|Dům kultury Soubor:LFS-KinoMir.JPG|Kino Mír Soubor:Slovácká_búda_Uherské_Hradiště.JPG|Slovácká búda Soubor:Slovácká búda Uherské Hradiště - detail žudra.JPG|Slovácká búda, detail žudra </gallery> == Části města == * [[Jarošov (Uherské Hradiště)|Jarošov]] * [[Mařatice]] * [[Míkovice]] * [[Rybárny]] * [[Sady (Uherské Hradiště)|Sady]] * '''Uherské Hradiště''' * [[Vésky]] === Související články === * [[Slovácké muzeum]] * [[Slovácké divadlo]] * [[Letní filmová škola]] * [[Slovácké slavnosti vína a otevřených památek]] == Souřadnice == {{Geo cz|49|04|05|17|27|37}} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * http://www.mesto-uh.cz Oficiální stránky * http://www.uherske-hradiste.cz/ Městské informační centrum * http://www.slovackemuzeum.cz/ Slovácké muzeum * http://www.sportoviste-uh.cz/ Sportoviště města * http://www.farnostuh.cz/ Římskokatolická farnost {{Flickr|Uherské+Hradiště}}{{Commonscat|Uherské Hradiště}}{{Město Uherské Hradiště}}{{Okres Uherské Hradiště}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Uherské Hradiště| ]] [[Kategorie:Města na Moravě]] [[Kategorie:Obce v okrese Uherské Hradiště]] [[Kategorie:Mikroregion Dolní Poolšaví, svazek obcí]] [[Kategorie:Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě]] [[Kategorie:Sdružení pro hospodaření s odpady měst a obcí se sídlem v Uherském Hradišti]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]

Návrat na stránku „Uherské Hradiště“.