Místní komunikace

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Místní komunikace''' je v [[Česká republika|České republice]] podle § 6 [[Zákon o pozemních komunikacích|Zákona o pozemních komunikacích]] (13/1997 Sb.) označení pro [[kategorie pozemních komunikací|kategorii pozemní komunikace]], do které [[silniční správní úřad]] má zařazovat veřejné přístupné [[pozemní komunikace]], které slouží převážně místní dopravě na území obce. Vlastníkem je podle zákona obec. == Stavební provedení a součásti == Místní komunikace mají často povahu [[ulice]], [[náměstí]], [[nábřeží]], samostatné [[pěší komunikace]], [[parkoviště]] atd., mohou však mít provozním a stavebním uspořádáním také charakter [[silnice]], i když z právního hlediska silnicemi nejsou. Místní komunikace může být vystavěna i jako [[rychlostní pozemní komunikace|rychlostní]] místní komunikace, s vybavením obdobným [[dálnice|dálnici]]. Podle § 12 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. jsou součástmi místních komunikací (nebo samostatnými místními komunikacemi) též přilehlé [[chodník]]y, chodníky pod [[podloubí]]mi, veřejná [[parkoviště]] a [[obratiště]], [[podchod]]y a zařízení pro zajištění a zabezpečení [[přechod pro chodce|přechodů pro chodce]]. Součástí místní komunikace však z hlediska Zákona o pozemních komunikacích a Zákona o drahách není tramvajová dráha nejméně do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice (a to ani tehdy, je-li „vedena po pozemní komunikaci“ nebo dokonce je po ní veden jízdní pruh pro silniční vozidla); podle [[Zákon o provozu na pozemních komunikacích|Zákona o provozu na pozemních komunikacích]] se však [[tramvajový pás]] (zvýšený i nezvýšený) za součást pozemní komunikace považuje. Součástmi místní komunikace nejsou ani ostrůvky veřejné hromadné nebo jiné linkové osobní dopravy a autobusová nádraží (§ 14 zák. 13/1997 Sb.). Úrovňové křížení místní komunikace (nebo silnice) s [[celostátní dráha|celostátní]], [[regionální dráha|regionální]] nebo [[lanová dráha|lanovou dráhou]] ([[železniční přejezd]]) může silniční správní úřad povolit pouze se souhlasem [[drážní správní úřad|drážního správního úřadu]] a [[Policie České republiky]] v případech malého dopravního významu stanovených prováděcím předpisem. Železniční přejezd (a to ani v případě, jde-li o železniční přejezd [[tramvajová dráha|tramvajové dráhy]]) do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje nebo až k závorám však není součástí pozemní komunikace, ale součástí dráhy. == Kategorie komunikací v zastavěném území obce == === Rozhodování o kategorii komunikace === O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo o změně zařazení rozhoduje příslušný [[silniční správní úřad]] na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. O zařazení do kategorie místní komunikace nebo vyřazení z ní rozhoduje obec, na jejímž území se komunikace nachází. Tato kritéria však nejsou zcela vyčerpávající, například v [[Praha|Praze]] byly po roce 2000 průjezdní úseky silnic včetně rychlostního [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]] překategorizovány na [[místní komunikace]]. Pokud změna kategorie vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem, přičemž do doby převodu vlastnického práva vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník. === Průjezdní úseky silnic a dálnic === Za místní komunikace se nepovažují tzv. [[průjezdní úsek]]y [[silnice|silnic]] a [[dálnice|dálnic]], tedy úseky dálnic a silnic vedoucí zastavěným nebo zastavitelným územím obce. Průjezdní úseky jsou vymezeny v územně plánovací dokumentaci nebo je určí příslušný [[stavební úřad]] na návrh příslušného [[silniční správní úřad|silničního správního úřadu]] a po předchozím projednání s [[obec|obcí]]. Kritéria stanoví § 8 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. a § 4 vyhlášky 104/1997 Sb. Umístění dopravních značek ''Obec'' a ''Konec obce'' nemusí být totožné s hranicemi průjezdního úseku silnice. === Účelové komunikace === Místními komunikacemi nejsou také [[Účelová komunikace|účelové komunikace]]. Dopravní značky ani běžné mapy či plány pro veřejnost však neoznačují ani nerozlišují, které pozemní komunikace jsou místními komunikacemi a které (veřejně přístupnými) účelovými komunikacemi. Účelovou komunikací je zpravidla taková komunikace, kterou nevlastní obec (ani [[městská část]] nebo [[městský obvod]]) ani nejde o silnici nebo dálnici. Účelové komunikace však, stejně jako místní komunikace IV. třídy, nepodléhají speciální evidenci podle § 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb., a proto rozlišení mezi nimi nemusí být zřejmé ani z oficiálních mapových a evidenčních podkladů. Směrodatné by podle zákona mělo být, zda silniční správní úřad rozhodl o zařazení do kategorie místní komunikace – pokud o zařazení komunikace do kategorie nerozhodl, může být taková komunikace jen účelovou komunikací. Zásadní praktický rozdíl mezi místní a účelovou komunikací je ten, že zatímco vyústění účelové komunikace na jinou komunikaci se nepovažuje za [[křižovatka|křižovatku]], vyústění místní komunikace (třeba i pěší komunikace IV. kategorie, například pěšiny či schodiště, pokud nejde o označenou pěší nebo obytnou zónu) podle zákona č. 361/2000 Sb. křižovatkou je. == Působnost správních úřadů == Působnost [[speciální stavební úřad|speciálních stavebních úřadů]] ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (stejně jako silnic II. a III. třídy) vykonávají obecní úřady [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] (§ 40 zák. 13/1997 Sb.). Působnost [[silniční správní úřad|silničního správního úřadu]] ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací přísluší obci, na jejímž území se komunikace nachází (§ 40 zák. 13/1997 Sb.). Místní nebo přechodnou úpravu provozu dopravními značkami a dopravními zařízeními stanoví na místních komunikacích jakékoliv třídy včetně rychlostních (a též na silnicích II. a III. třídy) obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření (nikoliv nutně souhlasu) příslušného orgánu policie (§ 77 zák. 361/2000 Sb.). V [[Praha|Praze]] [[Statut hlavního města Prahy]] (vyhl. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy v platném znění) svěřuje do působnosti vybraných 22 městských částí ([[Praha 1]] až [[Praha 22]]) * působnost silničního správního úřadu na silničních komunikacích s výjimkou [[vozovka|vozovek]] místních komunikacích I. třídy (příloha č. 4 část A bod 190) a s výjimkou povolení zvláštního užívání místních komunikací II. až IV. třídy přesahujícího správní obvod jednoho úřadu. * působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací (příloha č. 4 část A bod 191) * stanovování místní a přechodné úpravy provozu a užití zařízení pro provozní informace a provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na místních komunikacích II. až IV. třídy. (příloha č. 4 část A bod 402 a 405) == Třídy místních komunikací == Místní komunikace se podle § 6 zákona č. 13/1997 Sb. a § 3 vyhlášky č. 104/1997 Sb. rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: * místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, podle prováděcí vyhlášky též dopravně nejvýznamnější [[sběrná komunikace|sběrné komunikace]] ve [[město|městech]] * místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná [[sběrná komunikace]] s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, která spojuje části měst navzájem nebo napojuje město nebo jeho část na pozemní komunikaci vyšší třídy nebo kategorie * místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace ve městě nebo jiné obci běžně přístupná provozu motorových vozidel a umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů * místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz, například samostatné [[chodník]]y, [[stezka pro chodce|stezky pro pěší]], [[stezka pro cyklisty|cyklistické stezky]], [[cesta|cesty]] v [[chatová oblast|chatových oblastech]], [[podchod]]y, [[lávka|lávky]], [[schody]], [[pěšina|pěšiny]], zklidněné komunikace, [[obytná zóna|obytné]] a [[pěší zóna|pěší zóny]] apod. == Označování a evidence == Místní komunikace se pro evidenční účely označuje číslem psaným arabskými číslicemi, za nímž je uvedeno písmeno malé abecedy označující třídu místní komunikace. Číslování je vedeno odděleně pro každou třídu místních komunikací. Místní komunikace I. třídy mají rozlišovací písmeno a (například 1a, 15a), místní komunikace II. třídy písmeno b, III. třídy písmeno c a IV. třídy písmeno d.<ref name=oznacovani>§ 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb. (prováděcí vyhláška k Zákonu o pozemních komunikacích)</ref> Číslo objektu na místní komunikaci ([[most (stavba)|mostu]], [[podjezd]]u, [[tunel]]u, [[železniční přejezd|železničního přejezdu]] atd.) se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla, přičemž číslování mostů podrobněji stanoví ČSN 73 6220.<ref name=oznacovani /> Podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 104/1997 Sb. evidence místních komunikací vedená vlastníkem (obcí) musí zahrnovat délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu. Místní komunikace IV. třídy (stejně jako [[účelová komunikace|účelové komunikace]]) nepodléhají speciální evidenci podle § 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb., tedy prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích. Obce však jsou povinny vést přehled o [[stezka|stezkách]], [[pěšina|pěšinách]] a veřejně přístupných účelových komunikacích podle § 63 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.). V praxi a pro veřejnost se místní komunikace obvykle [[Označování ulic a veřejných prostranství|označují názvem]], který bývá vyznačen tabulí na místě a popisem v plánech obce. == Údržba == Prováděcí předpis má podle § 9 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích stanovit podrobnosti k péči vlastníka o místní komunikaci. Pro místní komunikace, na rozdíl od dálnic a silnic, nestanoví § 6 vyhlášky č. 104/1997 Sb. minimální frekvenci běžných prohlídek. Termíny pro jarní a podzimní čištění místních komunikací I. až III. třídy jsou shodné jako pro silnice stejné třídy (§ 47 vyhlášky č. 104/1997 Sb.). Podle § 42 odst. 2 a § 46 vyhlášky č. 104/1997 Sb. se místní komunikace I. až III. třídy pro účely plánu zimní údržby rozdělují na I. až III. pořadí důležitosti a na neudržované. Do I. pořadí (zajištění sjízdnosti do 4 hodin) patří rychlostní a sběrné místní komunikace s hromadnou veřejnou dopravou a s linkovou osobní dopravou, příjezdové místní komunikace ke zdravotnickým zařízením a další významné místní komunikace. Do II. pořadí (zajištění sjízdnosti do 12 hodin) ostatní sběrné místní komunikace a důležité obslužné místní komunikace. Do III. pořadí (zajištění sjízdnosti do 48 hodin) ostatní obslužné místní komunikace. Mezi neudržované mohou obce do plánu zařadit dopravně bezvýznamné komunikace, přičemž obec na tuto skutečnost má upozornit způsobem v místě obvyklým. Neudržované komunikace musí obec vyhlásit [[nařízení]]m (§ 27 odst. 6 zák. 13/1997 Sb.). Příloha č. 7 vyhlášky č. 104/1997 Sb. k § 41 odst. 3 vyhlášky stanoví, že o odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy rozhodují obce. Schůdnost těchto komunikací se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňovacími materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok. Vedení deníku je pro osoby zajišťující sjízdnost zimní údržbou místních komunikací povinné pouze pro území Prahy, Plzně, Brna a Ostravy (příloha č. 8 vyhlášky č. 104/1997 Sb., bod 2). Na místních komunikacích stejně jako na průjezdních úsecích silnic platila do 16. dubna 2009 výjimka (§ 27 odst. 4 zák. 13/1997 Sb.), že za škody způsobené závadami ve schůdnosti chodníku neodpovídal vlastník komunikace, ale [[povinnost zajistit schůdnost chodníku|majitel přilehlé nemovitosti]], aniž by však zákon jasně stanovil, kdo odpovídá za zajištění schůdnosti. Parlament přijal novelizační zákon č. 97/2009 Sb., který s účinností ode dne vyhlášení (16. dubna 2009) tuto anomálii zrušil. == Obecné užívání a zpoplatnění == Obecně místní komunikace spadají do práva bezplatného [[obecné užívání|obecného užívání]] podle § 19 odst. 1 Zákona č. 13/1997 Sb. Je však zakázáno na komunikacích odstavovat [[vrak]], tedy silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno státní poznávací značkou (formulace vyžaduje souběh splnění obou těchto podmínek) nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (tato podmínka je stanovena samostatně). Na místní komunikaci, průjezdním úseku silnice nebo na jejich částech (§ 19 odst. 5 a 6 zák. 13/1997 Sb.) může [[silniční správní úřad]] z důvodu [[veřejný zájem|veřejného zájmu]] rozhodnout (s vyloučením působnosti správního řádu) o dočasném zákazu [[stání]] silničních vozidel, přičemž rozhodnutí musí být vydáno nejméně týden před dnem platnosti omezení. Vlastník pozemní komunikace je pak oprávněn odstranit na vozidla, jejichž provozovatelé zákaz nerespektují, a to buď na náklady vlastníka vozidla, nebo na náklady žadatele o omezení. Obecné užívání místní nebo jiné komunikace může být též omezeno [[uzavírka|uzavírkou]] nebo [[objížďka|objížďkou]]. Obec může nařízením podle § 23 odst. 4 zák. 13/1997 Sb. vymezit oblasti obce s časovým a druhovým omezením zásobování (bez ohledu na kategorii komunikací). Zpoplatnění provozu ([[elektronické mýtné]], [[dálniční známka]]) na rychlostních místních komunikacích označených dopravní značkou jako [[silnice pro motorová vozidla]] je podle § 20 zákona č. 13/1997 Sb. možné, třebaže umístění této dopravní značky na místní komunikaci je z terminologického hlediska zmatečné. § 23 zákona č. 13/1997 Sb. umožňuje obci, aby [[nařízení]]m zpoplatnila na místních komunikacích dočasné stání silničního motorového vozidla na dobu maximálně 24 hodin (bez ohledu na účel stání) nebo odstavení [[nákladní automobil|nákladního automobilu]] nebo [[jízdní souprava|jízdní soupravy]] na dobu potřebnou k celnímu odbavení. Obce rovněž mohou ve vymezených oblastech obce (dřívější znění zákona to připouštělo jen v centrech měst nebo městských částí) nařízením omezit právo ke stání silničních vozidel na * vozidlo fyzické osoby s místem trvalého pobytu ve vymezené oblasti (dřívější znění zákona zohledňovalo jakékoliv bydliště, tedy i přechodné) * vozidlo fyzické osoby vlastnící nemovitost ve vymezené oblasti * vozidlo provozované právnickou osobou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání, pokud má tato osoba sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti Úseky, na něž se tato omezení vztahují, musí být označeny dopravními značkami. V jiných případech zákon zpoplatnění provozu (jízdy ani stání) na místních komunikacích nepřipouští. Zpoplatnění nevylučuje zákon (§ 25 zák. 13/1997 Sb.) v případě [[zvláštní užívání pozemní komunikace|zvláštního užívání pozemní komunikace]] (nadměrný náklad nebo vozidlo, historické či pásové vozidlo, skládka materiálu nebo stavební činnost na komunikaci netýkající se její údržby, [[reklamní zařízení]], [[vyhrazené parkování]], [[stánek|stánky]] nebo [[pojízdná prodejna|pojízdné prodejny]] či provozovny, audiovizuální tvorba: [[film]]ování, umístění sítí nebo vedení, pořádání akcí nebo shromáždění narušujících provoz). Podle § 35 zákona č. 13/1997 Sb. je vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu na základě rozhodnutí [[silniční správní úřad|silničního správního úřadu]] strpět zřízení [[věcné břemeno|věcného břemene]] na své nemovitosti spočívajícího v umístění [[veřejné osvětlení|veřejného osvětlení]], [[dopravní značka|dopravních značek]] a [[dopravní zařízení|zařízení]] a tabulek s [[Označování ulic a veřejných prostranství|označením místních názvů]]. == Související články == * [[Ulice]] * [[Náměstí]] * [[Nábřeží]] * [[Most (stavba)]] * [[Chodník]] == Reference == <references/> == Literatura a odkazy == * ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací * ČSN 36 0410 Osvětlení místních komunikací {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pozemní komunikace]] [[Kategorie:Správní právo]] [[Kategorie:Pozemní komunikace v Česku]] [[Kategorie:Obce]]

Návrat na stránku „Místní komunikace“.