Saturn IB

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Nosná raketa| |název=Saturn IB |obrázek= |popisek obrázku=Apollo-Saturn 202 |Země původu=[[USA]] |Rodina raket=[[Saturn (raketa)|Saturn]] |Výrobce=Chrysler (S-I)</br>[[McDonnell Douglas|Douglas]] (S-IV) |Výška=68 metrů |Průměr=6,6 metru |Hmotnost=589 770 kg |Na nízkou orbitu Země=15 300 kg |Na přechodovou ke geostacionární= |Únikovou rychlost= |Status=vyřazena |Kosmodrom=[[Kennedyho vesmírné středisko|KSC]], [[Cape Canaveral Air Force Station|Cape Canaveral]] |Celkem startů=9 |Úspěchy=9 |Selhání= |Částečná selhání= |První start=[[26. února]] [[1966]] |Poslední start=[[15. července]] [[1975]] |Pomocné motory= |Počet pomocných motorů= |Tah pomocných motorů= |Specifický impuls pomocných motorů= |Doba zážehu pomocných motorů= |Palivo pomocných motorů= |Pomocné motory 2= |Počet pomocných motorů 2= |Tah pomocných motorů 2= |Specifický impuls pomocných motorů 2= |Doba zážehu pomocných motorů 2= |Palivo pomocných motorů 2= |První stupeň=S-IB |Motor=8x [[H-1]] |Tah=8,2 MN |Specifický impuls=2850 N.s/kg (~290 sekund) |Doba zážehu=155 sekund |Palivo=LOX/[[RP-1]] |Druhý stupeň=S-IVB |Motor druhého stupně=[[J-2]] |Tah druhého stupně=1 031 kN |Specifický impuls druhého stupně=4130 N.s/kg (421 sekund) |Doba zážehu druhého stupně=475 sekund |Palivo druhého stupně=LOX/LH2 |Třetí stupeň= |Motor třetího stupně= |Tah třetího stupně= |Specifický impuls třetího stupně= |Doba zážehu třetího stupně= |Palivo třetího stupně= |Čtvrtý stupeň= |Motor čtvrtého stupně= |Tah čtvrtého stupně= |Specifický impuls čtvrtého stupně= |Doba zážehu čtvrtého stupně= |Palivo čtvrtého stupně= |Pátý stupeň= |Motor pátého stupně= |Tah pátého stupně= |Specifický impuls pátého stupně= |Doba zážehu pátého stupně= |Palivo pátého stupně= |Šestý stupeň= |Motor šestého stupně= |Tah šestého stupně= |Specifický impuls šestého stupně= |Doba zážehu šestého stupně= |Palivo šestého stupně= }}[[File:AS-202 launch.jpg|thumb|250px|Start Saturnu 202 (25. srpna 1966)]] [[File:Saturn IB - AS-202.jpg|thumb|250px|Saturn 202 (počátek programu Apollo)]] '''Saturn IB''' ('''Saturn 1B''') byla americká [[nosná raketa]] [[Rakety Saturn|řady Saturn]] používaná v letech [[1965]]–[[1975]]. Její konstrukce vycházela ze starší verze [[Saturn I]]. Od ní se odlišovala silnějšími motory prvního [[Vícestupňová raketa|stupně]], novým systémem řízení letu a přepracovaným druhým stupněm. Právě druhý stupeň byl největší inovací, neboť byl osazen pouze jedním velkým motorem, namísto šesti malých, jako jeho předchůdce. Na nízkou oběžnou dráhu dokázala dopravit náklad o hmotnosti více než 15 tun a byla tak schopna vynést velitelský i servisní modul [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]], nebo samotný [[lunární modul]]. Vývoj rakety probíhal ve vývojovém centru [[NASA]] [[Marshall Space Flight Center]] (dříve [[Army Ballistic Missile Agency]]) v [[Huntsville (Alabama)|Huntsville]] v [[Alabama|Alabamě]] pod vedením hlavního konstruktéra [[Wernher von Braun|Wernhera von Brauna]]. Práce na Saturnu IB začaly prakticky souběžně se Saturnem I, protože oba vycházely z konceptu Saturnu C-1, navrženého roku 1959. Pro verzi IB se čekalo pouze na vývoj nového motoru pro druhý stupeň. Hlavním úkolem rakety byly testovací lety na [[Nízká oběžná dráha Země|nízkou oběžnou dráhu]] s kosmickou lodí Apollo nebo lunárním modulem. Později sloužila pro vynášení kosmických lodí s posádkou programů [[Program Apollo|Apollo]], [[Skylab]] a [[Sojuz-Apollo]]. Celkem startovala devětkrát a všechny starty byly úspěšné. Jediný závažný incident byl požár lodi [[Apollo 1]], který však nebyl způsoben raketou samotnou. Stejně jako jeho předchůdce, i Saturn IB znamenal velký technologický pokrok. Zatím co Saturn I poskytl cenné zkušenosti s použitím svazků motorů a kapalného vodíku, Saturn IB znamenal pokrok na poli silných vodíkových motorů. Druhý stupeň Saturnu IB byl později použit jako třetí stupeň [[Saturn V|Saturnu V]]. == Historie == === Původ === [[Soubor:SaturnI_cs.png|thumb|left|Porovnání původních koncepcí Saturnu C-1 a skutečných raket Saturni I a IB tak, jak byly postaveny]] Během vývoje [[Saturn I|Saturnu I]] docházelo k mnoha změnám jeho konfigurace a nové koncepty se objevovaly téměř každý měsíc. Původní [[Wernher von Braun|von Braunova]] koncepce Saturnu s raketou [[SM-68 Titan|Titan]] jako druhým [[Vícestupňová raketa|stupněm]] byla rozšířena o mnoho dalších možných řešení a jedním z nich bylo využití tehdy nové technologie motorů na kapalný [[vodík]]. Souběžně s přechodem [[ABMA]] a Saturnu pod [[NASA|Národní úřad pro letectví a kosmonautiku]] byla ustavena takzvaná ''Silversteinova komise'', která měla za úkol zhodnotit všechny navrhované koncepty a vybrat nejlepší řešení.<ref name="bilstein_45">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = THE SILVERSTEIN COMMITTEE | strany = 45 }} </ref> Jednotlivé koncepty byly setříděny do skupin a označeny písmeny A,B a C. Skupina C zahrnovala vodíkové motory a s nimi spojené takzvané nekonvenční [[Kryogenika|kryogenní technologie]]. Koncepty C zároveň poskytovaly nejvyšší výkony a z politického hlediska jejich pokročilá technologie znamenala demonstraci americké technologické úrovně.<ref name="bilstein_45"/> Komise tedy rozhodla ve prospěch variant nazvaných C-1, C-2 a C-3. Po dalších změnách a škrtech zbyl pouze dvoustupňový koncept C-1. Tento koncept měl mít druhý stupeň osazen čtveřicí nových motorů XLR-119. Vývoj XLR-119 se potýkal s problémy a nakonec byl zrušen. C-1 byl proto vybaven svazkem šesti slabších motorů [[RL-10]]. Svazek šesti motorů měl nevýhody plynoucí ze složitosti řízení a synchronizace chodu všech motorů. Proto byl zahájen vývoj nového konceptu C-1B, který byl později pojmenován Saturn IB. === Vývoj motoru J-2 === Kombinace kapalné [[kyslík]]u a vodíku jako raketového paliva byla díky vysokému [[Specifický impuls|specifickému impulsu]] pro inženýry [[NASA]] velmi lákavá a koncem roku 1959 bylo vypracováno několik studií o možnostech vývoje silnějších motorů. Tehdy nový motor RL-10 nabízel tah pouze 67 [[Newton|kN]] (současná verze RL-10B-2 používaná na druhém stupni rakety [[Delta IV]] má tah 110 kN), ale pro zamýšlené mise na [[Měsíc]] bylo potřeba tah v řádu stovek kilonewtonů. V průběhu první poloviny roku 1960 byli svoláni bývalí členové Silversteinovy komise, aby vybrali firmu, které svěří vývoj a výrobu nových motorů [[J-2]].<ref name="bilstein_141">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = ORIGINS OF THE J-2 ENGINE | strany = 141 - 142 }}</ref> V červenci 1960 byla vybrána firma [[Rocketdyne]] a konečný kontrakt byl podepsán v září 1960. Hlavním cílem konstruktérů z Rocketdyne byla bezpečnost, protože se jednalo o první silný motor navrhovaný pro pilotované lety.<ref name="bilstein_141"/>. Vývoj se rychle rozběhl a již v listopadu proběhl první test vstřikovačů pro nový motor. Ještě před koncem roku 1960 postavil Rocketdyne velkou vakuovou komoru, speciálně navrženou pro simulování podmínek otevřeného [[vesmír]]u. Při vývoji bylo použito tehdy nové metody [[Simulace|simulování]] běhu motorů pomocí [[počítač]]ové analýzy.<ref name="bilstein_141"/> Roku 1961 práce rychle pokročily a v lednu 1962 byl proveden první testovací zážeh. V červnu 1962 podepsala NASA s firmou Rocketdyne další kontrakt na pokračování vývoje do roku 1965 a výrobu 55 kusů motorů J-2. Ve stejné době NASA oznámila úmysl postavit novou dvoustupňovou nosnou raketu '''Saturn C-1B''', která bude schopná vynést na nízkou oběžnou dráhu kompletní kosmickou loď [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]] nebo samotný [[lunární modul]].<ref name="bilstein_143">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = ORIGINS OF THE J-2 ENGINE | strany = 143 - 144 }}</ref> === Vývoj druhého stupně === [[Soubor:SIVB comp cs.png|thumb|left|Porovnání jednotlivých verzí stupně S-IV, vlevo původní S-IV [[Saturn I|Saturnu I]], uprostřed S-IVB Saturnu IB, vpravo S-IV [[Saturn V|Saturnu V]] ]] Druhý stupeň S-IVB vycházel ze druhého stupně Saturnu I. Označení IV nese proto, že byl plánován jako čtvrtý stupeň dříve zavrženého konceptu C-4. Kontrakt na vývoj původního S-IV Saturnu I byl udělen v dubnu 1960 firmě Douglas&nbsp;Aircraft.<ref name="bilstein_158">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = CONTRACTORS FOR THE S-IV | strany = 158 - 159 }}</ref> Toto rozhodnutí bylo učiněno po společné dohodě ABMA a NASA (ABMA tou dobou ještě nebyla plně integrována do NASA). Výběr firmy Douglas vyvolal kritiku, neboť konkurenční Convair měl s vývojem vodíkem poháněných motorů větší zkušenosti a měl již vlastní program vývoje stupně [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur]]. Tehdejší ředitel NASA T. Keith Glennan rozhodnutí zdůvodnil tím, že Convair měl vyvinout také stupeň S-V, který vycházel z Centauru, a hrozil by tak vznik monopolu na vodíkové stupně.<ref name="bilstein_158"/> Po oznámení záměru postavit dvě nové rakety C-1B a C-5 (Saturn IB a Saturn V) byl kontrakt s Douglasem rozšířen o vývoj a výrobu nové verze stupně s větším průměrem osazené jedním motorem J-2. Vylepšená verze S-IVB měla být použita jako druhý stupeň Saturnu IB a jako třetí stupeň Saturnu V. Podobnost mezi verzemi S-IV a S-IVB byla značná a mnoho součástí bylo použito přímo na novém stupni. Za rozhodnutím vylepšit druhý stupeň Saturnu I stála snaha o urychlení [[Program Apollo|programu Apollo]] pomocí standardizace použitých součástí.<ref name="bilstein_160">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = NUMBERS AND NOMENCLATURE S-IV AND S-IVB | strany = 160 - 161 }}</ref> Velký vliv na konečnou podobu S-IVB měla koncepce mise na Měsíc, nazývaná ''Lunar orbit rendezvous'', neboli setkání na oběžné dráze Měsíce. Pro tuto misi bylo zapotřebí vynést kosmickou loď na [[Parkovací dráha|parkovací dráhu]], na ní setrvat čtyři až pět hodin, a poté provést druhý zážeh a nasměrovat ji na na přechodovou dráhu k oběžné dráze Měsíce. Tento úkol však náležel Saturnu V. Saturn IB měl za úkol dopravu kosmické lodi Apollo bez lunárního modulu jen na [[Nízká oběžná dráha Země|nízkou oběžnou dráhu Země]] při zkušebních letech.<ref name="bilstein_162">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = MISSION PROFILE AND DESIGN | strany = 162 }}</ref> Proto nebylo potřeba provádět opakovaný start a verze pro Saturn IB byla tedy odlehčena o přídavné tlakové lahve s [[helium|heliem]], které se používaly pro dodatečné natlakování nádrží v [[Stav beztíže|beztížném]] prostředí.<ref name="astronautix_s-iv">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wade | jméno = Mark | odkaz na autora = | titul = Saturn IV | url = http://www.astronautix.com/stages/saturniv.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-8 | vydavatel = Encyclopedia Astronautica | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> === Vstup do služby a aktivní kariéra === [[Soubor:Saturn IB AS-204.jpg|thumb|230px|Saturn IB sériové číslo AS-204 před&nbsp;misí&nbsp;[[Apollo 5]]]] Pro nový Saturn IB byl kromě druhého stupně upraven i první stupeň. Stupně S-I a S-IB byly téměř identické, ale nová verze byla přibližně o čtyři tuny lehčí a dokázala pojmout více paliva.<ref name="astronautix_s-i">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wade | jméno = Mark | odkaz na autora = | titul = Saturn I | url = http://www.astronautix.com/stages/saturni.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-9 | vydavatel = Encyclopedia Astronautica | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Dále byly upraveny [[aerodynamika|aerodynamické]] plochy, jejichž tvar byl navržen pro stabilizaci větší a těžší rakety. Díky novým postupům byly nové plochy lehčí a lépe tvarované.<ref name="bilstein_338">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = JUNIOR PARTNER TO APOLLO: SATURN IB | strany = 338-339 }}</ref> S-IB byl osazen motory [[H-1]], stejně jako Saturn I, avšak pro Saturn IB byly označovány H-1b a měly zvýšený [[tah]]. Zprvu byly motory H-1b schopny produkovat tah 890&nbsp;kN a později byl tah zvýšen na 912&nbsp;kN.<ref name="astronautix_h1">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wade | jméno = Mark | odkaz na autora = | titul = Saturn I | url = http://www.astronautix.com/engines/h1.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-9 | vydavatel = Encyclopedia Astronautica | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> <ref name="bilstein_97">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = THE H-1 ENGINE: MILESTONES AND FACILITIES | strany = 97-98 }}</ref> Hmotnostní rozdíl verzí pro Saturn I a Saturn IB byl relativně velký, 635&nbsp;kg u verze H-1 proti 988&nbsp;kg verze H-1b, ale zvýšený tah a úspora hmotnosti samotného prvního stupně nakonec vedly ke zvýšení celkové nosnosti.<ref name="astronautix_h1"/> Pro starty Saturnu IB musely být upraveny startovací rampy [[Startovací komplex 34 na Cape Canaveral Air Force Station|LC-34]] a [[Startovací komplex 37 na Cape Canaveral Air Force Station|LC-37]] na [[Cape Canaveral Air Force Station|mysu Canaveral]]. Z tohoto důvodu byl start poslední mise Saturnu I přesunut na 30. července 1965, takže byl dostatek času na provedení úprav potřebných před řádným termínem plánovaného prvního startu Saturnu IB.<ref name="bilstein_335">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = PEGASUS MISSIONS | strany = 335 }}</ref> První start Saturnu IB se konal 26. února 1966 na odpalovacím komplexu 34 na mysu Canaveral. Šlo o první [[Suborbitální kosmický let|suborbitální]] testovací let, trvající přibližně 32&nbsp;minut. Raketa při něm dosáhla výšky přes 480 kilometrů a dopadla do jižního [[Atlantský oceán|Atlantiku]] asi 320 kilometrů od ostrova [[Ascension]].<ref name="bilstein_338"/> Další mise byly zaměřeny, stejně jako mise Saturnu I, na testování kosmické lodi Apollo a lunárního modulu. Poprvé však bylo možno otestovat součásti plánované rakety Saturn V, protože se Saturnem IB sdílely stejný stupeň S-IV. Po sérii testů přišly na řadu mise s posádkou, jako první to byla mise [[Apollo 7]], poté následovaly mise ke stanici [[Skylab]] a nakonec v roce 1975 společná [[SSSR|sovětsko]]-[[USA|americká]] mise [[Sojuz-Apollo]]. == Popis == Saturn IB byl [[Vícestupňová raketa|dvoustupňová]] nosná raketa na kapalné pohonné látky. Základní sestava pro většinu misí sestávala z prvního stupně, druhého stupně s přístrojovou sekcí a kosmické lodi Apollo. Při misích bez lodi Apollo byl na špici rakety připevněn aerodynamický kryt. Funkcí prvního stupně byl pohon rakety ve vzestupné fázi letu hustými vrstvami atmosféry. Během této fáze na raketu působil [[odpor prostředí]], [[Dynamická síla|dynamické síly]] a další vlivy jako třeba [[aerodynamický třesk]] při překonání [[Rychlost zvuku|rychlosti zvuku]]. První letová fáze trvala přibližně 155 sekund a raketa během ní vystoupala do výšky přes 60&nbsp;kilometrů. Druhá fáze [[Aktivní fáze letu|aktivního letu]] byla zahájena odstavením motorů prvního stupně a zážehem stupně druhého. Druhý stupeň vynesl zbytek rakety na požadovanou oběžnou dráhu a poté byl také odhozen. Žádná ze součástí rakety nebyla navržena pro opakované použití. === První stupeň === [[Soubor:S-IB Saturn IB 1st stage.jpg|thumb|left|1. Hlavní nosník „spider-beam“ 2. Tunel pro kabeláž 3. 8x motory H-1 4. Přístrojové vybavení 5. Přepážky proti šplouchání paliva, 8x nádrž průměr 178 cm 6. Kyslíková nádrž, průměr 267 cm 7. Protipožární stěna 8. Tepelný štít ]] První stupeň S-IB byl téměř totožný s prvním stupněm [[Saturn I|Saturnu I]]. Skládal se osmi nádrží rakety [[Redstone]] a jedné nádrže rakety [[PGM-19 Jupiter|Jupiter]]. Nádrže z Redstone byly umístěny po obvodu, čtyři z nich obsahovaly palivo [[RP-1]] a zbylé čtyři byly určeny pro [[kapalina|kapalný]] [[kyslík]]. Nádrž z Jupiteru byla uprostřed a obsahovala také kapalný kyslík. Průměr nádrží z Redstone byl 178 cm, průměr nádrží z Jupiteru byl 267 cm a celkový průměr prvního stupně byl 660 cm.<ref name="bilstein_77">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = SATURN I AND IB AND THE LOWER STAGES | strany = 77 }}</ref> Pro původní stupeň S-I byla délka nádrží upravena na 12 metrů, nový stupeň musel pojmout více paliva, a proto byly nádrže prodlouženy na 16 metrů. Celková výška prvního stupně (i s motory a adaptérem pro druhý stupeň) byla 25,5 metru. Po naplnění kyslíkových nádrží docházelo k prodloužení (viz [[deformace]]) až o 63,5 milimetru, proto byly nádrže na horním [[nosník]]u uloženy posuvně.<ref name="bilstein_77"/>. Při letu byly nádrže rozděleny do dvojic a každá dvojice napájela dva motory. Pro zajištění stabilní polohy byly nádrže vybaveny přečerpávacím zařízením, které bylo schopno vyrovnat hladiny v nádržích. Tento systém bylo možno použít i při výpadku jednoho z motorů k přesměrování paliva do dalších motorů. Prostřední kyslíková nádrž dodávala kyslík pro vnější motory se směrovatelným [[tah]]em.<ref name="bilstein_77"/>. Při startu také docházelo k vibracím a rázům, které způsobovaly šplouchání paliva v nádržích. Tento problém se objevil už při prvních misích Saturnu I, proto byly přidány do nádrží přepážky, které tomu zabraňovaly. Saturn IB jimi byl vybaven již od prvních letů. Kvůli spotřebě pohonných látek při letu bylo nutné kompenzovat jejich objem v nádržích. K tomu sloužily dva nezávislé systémy. První systém zajišťoval kompenzaci objemu kapalného kyslíku. To bylo řešeno tepelným výměníkem, do nějž byla přivedena část kapalného kyslíku, ta byla ohřáta plyny vystupujícími ze spalovací turbíny motorů [[H-1]]b a vedena ve formě plynu zpět do nádrže. Pro kompenzaci objemu [[RP-1]] byl systém jednodušší, byl tvořen pouze tlakovými nádobami s dusíkem, postupně doplňovaným do nádrží.<ref name="bilstein_77"/> Podobný princip byl uplatňován i na druhém stupni. V případě druhého stupně však byl komplexnější a plnil více funkcí. [[Soubor:Kennedy Space Center - Rocket Garden.jpg|thumb|230px|Pohled na zadní část Saturnu IB, Kennedyho vesmírné středisko]] Pro upevnění nádrží byly použity [[nosník]]y, tvarem připomínající pavoučí síť, a proto přezdívané „''spider beam''“ (pavoučí nosník).<ref name="bilstein_78">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = SATURN I AND IB AND THE LOWER STAGES | strany = 78 }}</ref> ''Spider beam'' byl vyroben z [[hliník]]ových profilů tvaru L. Základem byl kříž z osmi nosníků, které vzájemně svíraly úhel 45°. Mezi ně byly umístěny další příčné nosníky. Tato konstrukce plnila dvojí úlohu. Při montáži sloužila jako jakýsi středící přípravek, ale po montáži zůstávala součástí stupně jako nosná část.<ref name="bilstein_78"/> Zároveň sloužila jako nosník pro různé dodatečné vybavení, jako [[Telemetrie|telemetrické jednotky]], kamerová pouzdra a podobně. Spodní část stupně byla osazena osmi motory H-1b, což byla upravená verze motoru H-1. Čtyři motory byly umístěny na kraji stupně a byly schopny směrování tahu ve dvou osách. Směrování tahu umožňuje vychýlit proud spalin z motoru, a tak relativně efektivně řídit let rakety. Tímto systémem byly osazeny vnější motory, protože jsou nejdále od osy rakety a poskytují tak maximální řídící moment. Zbylá čtveřice motorů byla v ose rakety.<ref name="bilstein_78"/> Během letů Saturnu IB se nevyskytly závažnější problémy s motory, neboť problémům s provozem svazku osmi motorů bylo věnováno několik testovacích letů Saturnu I a v době Saturnu IB už byly téměř všechny vyřešeny. === Druhý stupeň === [[Soubor:Saturn IB second stage the SIV-B.png|thumb|left|1. Přední stěna 2. Přívodní kanál kapalného vodíku 3. Senzory hladiny paliva 4. Nádrž na kapalný kyslík 5. Izolace 6. Záložní moduly řízení pohonu 7. Záďová obruba 8. Záďový mezistupeň 9. Příďová obruba 10. Tunel pro kabeláž 11. Tlakové nádoby s heliem 12. Přepážka mezi prostory pro kyslík a vodík 13. Nádrž na kapalný kyslík 14. Pomocné motory 15. Separační rovina 16. Podpůrná konstrukce 17. Zpětné rakety 18. Hlavní motor J-2]] Druhý stupeň byl osazen jedním motorem [[J-2]] na kapalný kyslík a vodík. Nádrže byly vyrobeny ze svařovaných plátů o tloušťce 19 milimetrů ze [[Slitina|slitin]] hliníku. Vnitřní plášť nádrží tvořil jediný válcový svařenec a prostory pro kapalný vodík (nahoře) a kapalný kyslík (dole) byly odděleny speciálně navrženou přepážkou (na obrázku označena 12). Tato přepážka byly klíčovou součástí celého stupně, neboť plnila funkci výztuže a tepelné izolace. V oddělených prostorech byly velmi rozdílné teploty, kapalný kyslík byl skladován při −172°C a kapalný vodík při −253°C.<ref name="bilstein_167">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = PUTTING TOGETHER THE PIECES | strany = 167-168 }}</ref> Přestup tepla mezi oběma prostory by mohl způsobit přechod kyslíku do pevného skupenství. Přepážka proto musela být dimenzována na velké teplotní rozdíly a z toho vyplývající [[Napětí (mechanika)|pnutí]] způsobené [[Tepelná roztažnost|teplotní roztažností]]. Zároveň byla dimenzována pro udržení velkého přetlaku z kterékoli strany nádrže, přepážka tak dokázala udržet tuhost konstrukce stupně i při značné ztrátě tlaku v kterémkoli z oddělených prostorů.<ref name="bilstein_167"/> Kapacita nádrží byla 72&nbsp;700&nbsp;litrů kapalného kyslíku a 229&nbsp;000&nbsp;litrů kapalného vodíku.<ref name="bilstein_177">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = OPERATION: THE S-IVB PROPULSION SYSTEM | strany = 177-178 }}</ref> Výrobcem druhého stupně byla firma Douglas&nbsp;Aircraft, která se zabývala výrobou letadel a součástí pro letecký průmysl. Při výrobě S-IB byly ve velké míře použity [[Číslicově řízený stroj|numericky řízené stroje]] (NC&nbsp;– ''Numerical control'') pro [[nýt]]ování hliníkových [[plech]]ů vnějšího pláště. NC stroje byly použity i při [[svařování]] součástí nádrží a [[Obrábění kovů|obrábění]] nosníků pro zavěšení motorů.<ref name="bilstein_170">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = DOMES AND BULKHEADS | strany = 170-172 }}</ref> Vzhledem k nízké hustotě kapalného vodíku a z toho plynoucí nutnosti maximální těsnosti svarů musely být všechny svary důkladně kontrolovány. Na každý svar byly používány dvě metody kontroly, prozařování rentgenem a kapilární zkoušky.<ref name="bilstein_170"/> Nízká teplota a hustota kapalného vodíku kladla vysoké nároky na [[Izolace|izolaci]] nádrží. Nejlépe se na tento účel hodilo [[Balsa|balsové dřevo]]. Balsa je snadno opracovatelná, lehká a má požadované izolační vlastnosti. Problémem byla skutečnost, že ani celá jihoamerická produkce balsy by nedokázala pokrýt požadavky programu, a proto se přistoupilo k vývoji alternativního materiálu.<ref name="bilstein_175">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = LH2 TANK INSULATION: MATERIALS | strany = 175-177 }}</ref> Nový materiál byl tvořen trojrozměrnou matricí ze [[Skleněná textilní vlákna|skelných vláken]], která byla propletena a uspořádána do tvaru kvádru o čtvercové podstavě se stranou 30 centimetrů a o výšce 20 centimetrů. Poté byla matrice uložena do formy, zalita [[polyuretan]]ouvou pěnou a vytvrzena. Takto získaný materiál bylo možno nařezat na panely podle tvaru vnitřní strany nádrže. Panely byly instalovány ve speciální hale s kontrolovaným prostředím, kde byla teplota udržována v rozmezí 13–18&nbsp;°C. K upevnění sloužila speciální přilnavá vrstva, která byla poté vytvrzena při teplotě 43&nbsp;°C.<ref name="bilstein_175"/> [[Soubor:Saturn IB second stages.jpg|thumb|230px|Montážní hala firny Douglas v Huntington Beach]] Pohonný systém byl tvořen hlavním motorem [[J-2]], palivovým vedením, pneumatickým ovládacím okruhem, systémem tlakování nádrží, systémem pro efektivní využití paliva a tankovacím zařízením.<ref name="bilstein_177">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = OPERATION: THE S-IVB PROPULSION SYSTEM | strany = 177-180 }}</ref> Tankování paliva probíhalo podobně pro vodík i kyslík. V první fázi byla nádrž plněna rychlostí 1800 [[litr]]ů za minutu do 5&nbsp;% [[objem]]u, poté se přešlo na rychlé plnění 3600&nbsp;l/min do 98&nbsp;% a v poslední fázi byla nádrž naplněna na 100&nbsp;% objemu rychlostí 1100&nbsp;l/min. Před startem byla nádrž stále připojena k pozemnímu zásobníku a podle potřeby byl objem pomalu doplňován rychlostí 100&nbsp;l/min.<ref name="bilstein_177"/> Pomalé počáteční plnění mělo snížit teplotní šok, způsobený [[Kryogenika|kryogenickými]] pohonnými látkami. Přídavné tlakování nádrží bylo podobné systému pro kompenzování objemu spáleného paliva na prvním stupni. Zde tento systém plnil stejný účel, měl však i další funkce. Přetlak v nádržích příznivě působil na plynulé zásobování motoru palivem a zároveň zvyšoval tuhost konstrukce, která pak lépe snášela dynamické namáhání při [[Aktivní fáze letu|aktivní fázi letu]]. Na podobném principu fungovaly nádrže [[Rakety Atlas|raket Atlas]] a stupně [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur]], v jejich případě však byla celá tuhost konstrukce závislá na [[přetlak]]u. Systém tlakování nádrží byl rozdělen na pozemní předstartovní zdroj a letový tlakovací systém. Jako dodatečný plyn bylo použito [[helium]] a v případě vodíkové nádrže i [[plyn]]ný vodík. Verze pro raketu [[Saturn V]] byla vybavena větší zásobou helia, neboť ji bylo potřeba znovu zažehnout ve [[vesmír]]u bez možnosti pozemního zdroje. Verze pro Saturn IB byla odlehčena a vybavena heliem pouze pro jeden zážeh.<ref name="bilstein_177"/> Pro zvýšení efektivity a tlaku byl stupeň vybaven speciální spalovací komorou, která spalovala vodík a kyslík z hlavních nádrží a ohřívala helium, aby [[Expanze|expandovalo]]. Plynný vodík byl do nádrží přiváděn od motoru, kde procházel přes tepelný výměník. Systém pro efektivní využití paliva byl důležitý z hlediska vyvážení rakety. Kapalný vodík byl umístěn v samostatných nádržích, oddělených přepážkami, a bylo nutné zajistit rovnoměrný odběr z každé z nich. Systém také dokázal měřit průtok paliva potrubím, a byl proto používán při tankování rakety před startem. Posledním článkem pohonného systému stupně byl motor [[J-2]] s tahem 1000 kilonewtonů.<ref name="bilstein_180">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bilstein | kapitola = PROPULSION: PROPELLANT UTILIZATION SUBSYSTEM | strany = 180-181 }}</ref> == Využití == === Mise bez posádky === [[Soubor:Apollo5 Launch.jpg|thumb|left|Start mise [[Apollo 5]]]] V [[Program Apollo|programu Apollo]] znamenala raketa Saturn IB určitý posun, neboť to byla jediná raketa té doby schopná vynést sériový velitelský a servisní modul.<ref name="Chariots_8_2">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brooks | příjmení2 = Grimwood | příjmení3 = Swenson Jr. | kapitola = Qualifying Missions | url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4205/ch8-2.html }}</ref> Předchozí mise programu Apollo používaly pouze maketu velitelského modulu. Než se však přikročilo k testům s raketou Saturn IB, bylo nutné dokončit sérii testů [[únikový systém|únikového systému]]. Testy probíhaly ve [[White Sands Missile Range]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] pomocí rakety [[Little Joe II]]. Po dokončení těchto testů se pozornost přesunula zpět na [[Cape Canaveral Air Force Station|mys Canaveral]], kde již pracovníci [[Marshall Space Flight Center|Marshallova střediska vesmírných letů]] a firem Douglas&nbsp;Aircraft, Chrysler, [[Rocketdyne]] a dalších připravovali raketu Saturn IB ke startu ze [[Startovací komplex 34 na Cape Canaveral Air Force Station|startovacího komplexu 34]].<ref name="Chariots_8_2"/> První mise nesla název [[AS-201]] (Apollo–Saturn 201) a jednalo se o první testovací let rakety a zároveň první test sériové [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]]. Let byl [[Suborbitální kosmický let|suborbitální]] a uskutečnil se 26. února 1966. Raketa vynesla loď Apollo do výšky 425 kilometrů. Apollo poté setrvačností vystoupalo do 488 km. Raketa fungovala podle plánu a jediná selhání byla na straně lodi.<ref name="nssdc_AS-201">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Apollo-Saturn 201 (AS-201) | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=APST201 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-11 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Druhá mise nesla název [[AS-203]], měla za úkol otestovat druhý stupeň S-IVB v podmínkách nulové gravitace. Raketa odstartovala 5. července 1966 a vynesla kosmickou loď Apollo i s druhým stupněm na [[Nízká oběžná dráha Země|nízkou oběžnou dráhu]] s výškou [[Apogeum|apogea]] 212 kilometrů. Tento test měl velký význam pro vývoj [[Saturn V|Saturnu V]], který používal také stupeň S-IVB.<ref name="nssdc_AS-203">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Apollo-Saturn AS-203 NSSDC ID: 1966-059A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1966-059A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-11 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Třetí mise, AS-202, byla opět suborbitální, její účel byl stejný jako mise [[AS-201]], tedy test rakety samotné. Apogeum tentokrát dosáhlo výšky přes 1100 kilometrů, loď Apollo urazila vzdálenost přibližně 25&nbsp;000&nbsp;kilometrů.<ref name="nssdc_AS-202">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Apollo-Saturn 202 (AS-202) | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=APST202 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-11 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Další misí měl být první let s posádkou. Mise AS-204 ([[Apollo 1]]) měla odstartovat v prvním čtvrtletí roku 1967, posádku tvořili [[Virgil Ivan Grissom]], [[Edward Higgins White]] a [[Roger Bruce Chaffee]]. Při pozemní přípravě však došlo k nehodě a celá posádka zahynula. Tato nehoda nebyla zaviněna raketou, ale chybami v konstrukci velitelského modulu. Raketa z nehody vyšla bez úhony a byla použita při další misi.<ref name="Benson_Faherty_18_1">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Benson | příjmení2 = Faherty | kapitola = Chapter 18: THE FIRE THAT SEARED THE SPACEPORT | url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4204/ch18-1.html }}</ref> Poslední misí bez posádky byla [[Apollo 5]], která odstartovala 22. ledna 1968 a měla za úkol otestovat [[lunární modul]] na oběžné dráze Země. Mise proběhla dobře a lunární modul byl prohlášen za prověřený.<ref name="nssdc_AS-204">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Apollo 5 NSSDC ID: 1968-007A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1968-007A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-11 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> <ref name="chariots_10_3">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brooks | příjmení2 = Grimwood | příjmení3 = Swenson Jr. | kapitola = Apollo 5: The Lunar Module's Debut | url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4205/ch10-3.html }}</ref> <center> {| Class = "wikitable" border = "1" style="width:80%" |- ! Sériové číslo ! Mise ! Datum startu ! [[COSPAR]] ! Poznámky |- | AS-201 <ref name="nssdc_AS-201"/> | [[AS-201]] | [[26. února]] [[1966]] | style="text-align:center;" | – | První testovací let. [[Suborbitální kosmický let|Suborbitální test]] [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]]. |- | AS-203 <ref name="nssdc_AS-203"/> | [[AS-203]] | [[5. července]] [[1966]] | 1966-059A | Druhý testovací let. Test druhého stupně, celkem čtyři oběhy kolem [[Země]]. |- | AS-202 <ref name="nssdc_AS-202"/> | [[AS-202]] | [[25. srpna]] [[1966]] | style="text-align:center;" | – | Třetí testovací let. [[Suborbitální kosmický let|Suborbitální test]] [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]]. |- | AS-204 <ref name="nssdc_AS-204"/> | [[Apollo 5]] | [[22. ledna]] [[1968]] | 1968-007A | Test lunárního modulu na oběžné dráze Země. Použitá raketa byla púvodně určena pro misi [[Apollo 1]]. |} </center> === Pilotované lety === [[Soubor:Saturn IB SA-206 Launch.jpg|thumb|230px|Start mise [[Skylab 2]]]] Prvním pilotovaným letem byla mise Apollo, která odstartovala 11. října 1968 z LC-34 na mysu Canaveral. Posádku tvořili [[Wally Schirra]], [[Donn Eisele]] a [[Walter Cunningham]].<ref name="nssdc_Apollo_7">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Apollo 7 NSSDC ID: 1968-089A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1968-089A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Start proběhl hladce, astronauti hlásili pouze slabé vibrace a hluk proudícího paliva, jinak se nevyskytl žádný problém. Po dosažení oběžné dráhy se kosmická loď Apollo oddělila od druhého stupně S-IVB. Po několika hodinách se loď Apollo vrátila zpět k S-IVB, který měl sloužit k simulaci spojení s lunárním modulem. Vše proběhlo v pořádku, avšak krycí panely kolem adaptéru pro připojení nebyly zcela otevřeny. Při misi s lunárním modulem by to mohlo způsobit vážné potíže, a proto bylo otevírání dodatečně vybaveno explozivním systémem pro úplné otevření.<ref name="chariots_11_4">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brooks | příjmení2 = Grimwood | příjmení3 = Swenson Jr. | kapitola = Apollo 7: The Magnificent Flying Machine | url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4205/ch11-4.html }}</ref> Tímto letem byla završena účast Saturnu IB na měsíčním programu. Následující Apolla už byla vynášena raketou [[Saturn V]]. Další start Saturnu IB následoval až v roce 1973 ke stanici [[Skylab]]. Samotná stanice Skylab byla vyrobena z upraveného stupně S-IVB, který byl určen pro Saturn IB sériové číslo AS-212.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Newkirk | příjmení2 = Ertel | příjmení3 = Brooks | strany = 208 | url = http://history.nasa.gov/SP-4011/contents.htm }}</ref> První let ke stanici odstartoval 25. května 1973.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Newkirk | příjmení2 = Ertel | příjmení3 = Brooks | strany = 297 | url = http://history.nasa.gov/SP-4011/contents.htm }}</ref> Mise nesla název [[Skylab 2]] a členy posádky byli [[Charles Conrad]], [[Paul Weitz]] a [[Joseph Kerwin]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vítek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Vítek | titul = 1973-032A - Skylab 2 | url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/032A.HTM | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = SPACE 40 | místo = | jazyk = česky }}</ref> Start proběhl podle očekávání a nedošlo k žádné závadě. Další lety ke stanici proběhly taktéž hladce, a raketa tak prokázala svou spolehlivost. Mise [[Skylab 3]] startovala 28. července 1973, její posádku tvořili [[Alan Bean]], [[Owen Garriott]] a [[Jack Lousma]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vítek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Vítek | titul = 1973-050A - Skylab 3 | url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/050A.HTM | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = SPACE 40 | místo = | jazyk = česky }}</ref> Posledním letem ke stanici byl Skylab 4, který odstartoval 16. listopadu 1973, posádku lodi tvořili [[Gerald Carr]], [[William Pogue]] a [[Edward Gibson]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vítek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Vítek | titul = 11973-090A - Skylab 4 | url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/090A.HTM | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = SPACE 40 | místo = | jazyk = česky }}</ref> V případě potíží na stanici byla připravena záchranná mise [[Skylab Rescue]]. Jejími piloty měli být [[Vance Brand]] a [[Don Lind]].<ref name="astronautix_sr">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wade | jméno = Mark | odkaz na autora = | titul = Skylab Rescue | url = http://www.astronautix.com/flights/skyescue.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = Encyclopedia Astronautica | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Posledním letem byla společná [[SSSR|sovětsko]]–[[USA|americká]] mise [[Sojuz-Apollo]], která odstartovala 15. července 1975. Posádku tvořili [[Thomas Stafford]], [[Vance Brand]] a [[Donald Slayton]]. <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vítek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Vítek | titul = 11975-066A - Apollo ASTP | url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1975/066A.HTM | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = SPACE 40 | místo = | jazyk = česky }}</ref> Start opět proběhl bez problémů. Při této misi musel být upraven spojovací systém druhého stupně a lodi Apollo, protože raketa musela vynést i speciální adaptér pro spojení s lodí [[Sojuz 19]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wade | jméno = Mark | odkaz na autora = | titul = Apollo ASTP Docking Module | url = http://www.astronautix.com/craft/apoodule.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = Encyclopedia Astronautica | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> <center> {| Class = "wikitable" border = "1" style="width:80%" |- ! Sériové číslo ! Mise ! Datum startu ! [[COSPAR]] ! Poznámky |- | AS-205 <ref name="nssdc_Apollo_7"/> | [[Apollo 7]] | [[11. října]] [[1968]] | 1968-089A | První let s posádkou programu Apollo. Posádka: [[Wally Schirra]], [[Donn Eisele]] a [[Walter Cunningham]]. 163 oběhů. Poslední start ze [[Startovací komplex 34 na Cape Canaveral Air Force Station|startovacího komlexu 34]]. |- | AS-206 <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Skylab CSM 1 NSSDC ID: 1973-032A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1973-032A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> | [[Skylab 2]] | [[25. května]] [[1973]] | 1973-032A | První let ke stanici Skylab. Posádka: [[Charles Conrad]], [[Paul Weitz]] a [[Joseph Kerwin]]. |- | AS-207 <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Skylab CSM 2 NSSDC ID: 1973-050A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1973-050A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> | [[Skylab 3]] | [[28. července]] [[1973]] | 1973-050A | Druhý let ke Skylabu. Posádka: [[Alan Bean]], [[Owen Garriott]] a [[Jack Lousma]]. |- | AS-208 <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Skylab CSM 3 NSSDC ID: 1973-090A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1973-090A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> | [[Skylab 4]] | [[16. listopadu]] [[1973]] | 1973-090A | Třetí a poslední let ke Skylabu. Posádka: [[Gerald Carr]], [[William Pogue]] a [[Edward Gibson]]. |- | AS-209 <ref name="astronautix_sr"/> | [[Skylab Rescue]] | [[1973]] - [[1974]] | style="text-align:center;" |- | Plánovaný záchranný let, neuskutečněn. Posádka: [[Vance Brand]] a [[Don Lind]]. |- | AS-210 <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = ASTP-Apollo NSSDC ID: 1975-066A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1975-066A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-12 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> | [[Sojuz-Apollo]] | [[15. července]] [[1975]] | 1975-066A | Sovětsko-americký let. Posádka: [[Thomas Stafford]], [[Vance Brand]] a [[Donald Slayton]]. Poslední mise Saturnu IB. |- | AS-211 | colspan="4" | Nepoužita. První stupeň s maketou druhého stupně jsou vystaveny v Alabama Welcome Center v Ardmore v Alabamě. Druhý stupeň je vystaven v [[United States Space & Rocket Center|U.S. Space and Rocket Center]] v [[Huntsville (Alabama)|Huntsville]], kde slouží jako maketa stanice Skylab. |- | AS-212 | colspan="4" | Nepoužita. První stupeň byl sešrotován.<ref name=SIB_final_use>{{Citace elektronické monografie |url=http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=8804.0 | titul =Saturn I first stage design | datum přístupu =2009-10-15}}</ref> Druhý stupeň byl přestavěn a sloužil jako kosmická stanice Skylab |- | AS-213 | colspan="4" | Postaven pouze první stupeň, sešrotován.<ref name=SIB_final_use/> |- | AS-214 | colspan="4" | Postaven pouze první stupeň, sešrotován.<ref name=SIB_final_use/> |} </center> == Galerie == [[Soubor:Saturn IB launches.jpg|thumb|center|500px|Fotomontáž všech startů Saturnu IB]] <center> <gallery> Soubor:Dr. Wernher von Braun and Saturn IB.jpg|[[Wernher von Braun]] a Saturn IB Soubor:ASTP Saturn IB.jpg|Před startem mise [[Sojuz-Apollo]] Soubor:Rocket,ArdmoreWelcomeCenter.jpg|Raketa Saturn IB v raketovém centru v [[Huntsville (Alabama)|Huntsville]] Soubor:Saturn 1B milkstool.jpg|Saturn I na startovací rampě 39. Soubor:Saturn IB Launch.jpg|Start mise [[Skylab 4]]. Soubor:Saturn IB S-IVB-206a.jpg|Přípravy druhého stupně Soubor:Saturn IB Second Stage with open LM adapter.jpg|Druhý stupeň vyfocený během mise [[Apollo 7]] Soubor:The First Stages of Saturn IB in Final Assembly - GPN-2000-000043.jpg|První stupně v montážní hale </gallery> </center> == Literatura == ==== Periodika ==== * {{Citace periodika | příjmení = LEDVINA | jméno = Milan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = SATURN 1B | periodikum = Letectví a kosmonautika | odkaz na periodikum = | rok = 1965 | měsíc = 8 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/saturn/lk2.htm | issn = }} * {{Citace periodika | příjmení = Postránecký | jméno = Martin | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = SATURN 1B | periodikum = Letectví a kosmonautika | odkaz na periodikum = | rok = 1966 | měsíc = 9 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/saturn/lk4.htm | issn = }} ==== Monografie ==== * {{Citace monografie | příjmení = Lála | příjmení2 = Vítek | jméno = Petr | jméno2 = Antonín | odkaz na autora = | odkaz na autora2 = | rok = 1982 | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha }} * {{Citace monografie | příjmení = Bilstein | jméno = Roger E. | odkaz na autora = | rok = 1981 | titul = Stages to Saturn: A Technological History of the Apollo/Saturn Launch Vehicles | vydavatel = NASA | místo = Washington, DC | isbn = 0-16-048909-1 | url = http://history.nasa.gov/SP-4206/sp4206.htm }} * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Benson | jméno = Charles D. | příjmení2 = Faherty | jméno2 = William B. | odkaz na autora = | titul = Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations | vydavatel = NASA | místo = | rok = 1978 | isbn = | strany = | jazyk = anglicky | url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4204/cover.html }} * {{Citace monografie | příjmení = Emme | jméno = Eugene M. | odkaz na autora = | rok = 1962 | titul = Aeronautics and Astronautics Chronology, 1915-1960. Aeronautics and Astronautics: An American Chronology of Science and Technology in the Exploration of Space, 1915-1960 | vydavatel = NASA | místo = Washington, DC | url = http://history.nasa.gov/AAchronologies/1915-1960.pdf }} * {{Citace monografie | příjmení = Brooks | jméno = Courtney G. | příjmení2 = Grimwood | jméno2 = James M. | příjmení3 = Swenson Jr. | jméno3 = Loyd S. | rok = 1979 | titul = Chariots for Apollo | vydavatel = Government Printing Office | místo = Washington, DC | url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4205/cover.html }} * {{Citace monografie | příjmení = Akens | jméno = David S. | odkaz na autora = | titul = SATURN ILLUSTRATED CHRONOLOGY | vydavatel = Historical Office (U.S. George C. Marshall Space Flight Center) | místo = Huntsville, Alabama | rok = 1971 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = anglicky | url = http://history.nasa.gov/MHR-5/contents.htm }} * {{Citace monografie | příjmení = Newkirk | jméno = Roland W. | příjmení2 = Ertel | jméno2 = Ivan D. | příjmení3 = Brooks | jméno3 = Courtney G. | odkaz na autora = | titul = Skylab: A Chronology | vydavatel = NASA | místo = Washington, D.C. | rok = 1977 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = anglicky | url = http://history.nasa.gov/SP-4011/contents.htm }} * {{Citace monografie | příjmení = Sloop | jméno = John L. | odkaz na autora = | rok = 1978 | titul = Liquid hydrogen as a propulsion fuel, 1945-1959 | vydavatel = NASA/U.S. Goverment Printing Office | místo = Washington, DC | isbn = | kapitola = Saturn 1959 | url = http://history.nasa.gov/SP-4404/contents.htm }} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/saturn/index.htm Raketa Saturn na stránkách Malé encyklopedie kosmonautiky] * (anglicky)[http://www.astronautix.com/lvs/saturni.htm Encyclopedia Astronautica - Saturn I] * (anglicky)[http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_lau/saturn-1.htm Gunter's Space Page: Saturn-1 & Saturn-1B] * (anglicky)[http://www.apollosaturn.com/ The Apollo Saturn Reference Page] {{Dobrý článek}}{{Commonscat|Saturn (rocket)|Saturn (raketa)}}{{Šablona:Nosné rakety USA}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Nosné rakety USA]] [[Kategorie:NASA]] [[Kategorie:Program Apollo]]

Návrat na stránku „Saturn IB“.