Nový rok

'''Nový rok''' - svátek začátku nového roku. Podle celosvětově nejrozšířenějšího [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] připadá na [[1. leden|1. ledna]]. V noci z [[31. prosinec|31. prosince]] na [[1. leden|1. ledna]] svět slaví konec [[rok]]u a tak i začátek nového – [[Silvestrovské oslavy]]. Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné [[novoročenka|novoročenky]], s hezkým či vtipným obrázkem a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Nový rok je v ČR, ale i v dalších zemích světa [[státní svátek]].
Podle jiných kalendářů připadají oslavy nového roku na jiné dny: v [[Juliánský kalendář|juliánském kalendáři]], který používá [[Pravoslaví|pravoslavná církev]], připadá Nový rok na [[14. leden|14. ledna]] podle gregoriánského kalendáře. 
== Moderní oslavy Nového roku ==
Nejběžnější data oslav Nového roku jsou uvedena dále, uspořádaná a seskupená podle jejich výskytu vzhledem ke konvenčnímu západnímu kalendáři.
=== Leden ===
* [[1. leden]]: První oficiální den roku [[Gregoriánský kalendář|Gregoriánského kalendáře]], používaný v největším počtu [[Stát|zemí]].
* Ve [[Pravoslaví|Východní ortodoxní církvi]] začíná Nový rok [[14. leden|14. lednem]] ([[1. leden]] [[Juliánský kalendář|Juliánského kalendáře]]). V mnoha zemích, kde převládá pravoslaví se slaví oba svátky Nového roku, jak Gregoriánský, tak i Juliánský. Gregoriánský Nový rok je [[Civilní svátek|civilním svátkem]] zatímco Juliánský, nazývaný „[[Starý Nový rok]]“, je [[církevní svátek|církevním svátkem]]. Vlastní církevní [[liturgický kalendář]] začíná [[1. září]]m, dále pokračuje každoročně oslavami narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] v zimě ([[Vánoce]]), jeho smrtí a zmrtvýchvstáním na jaře (Pesach/[[Velikonoce]]), k jeho [[Svátek Nanebestoupení Páně|nanebevstoupení]] v létě až po [[Nanebevzetí Marie|nanebevzetí]] jeho matky ([[Dormition Theotokos]]/[[Maria|Panna Maria]] na podzim.
** Poznámka: Osm z dvanácti největších východních ortodoxních církví převzaly administrativně [[Novojuliánský kalendář|revidovaný Juliánský kalendář]] a sladily s ním civilní a náboženské svátky. Ortodoxní obyvatelstvo [[Bulharsko|Bulharska]], [[Kypr]]u, [[Egypt]]a, [[Řecko|Řecka]], [[Polsko|Polska]], [[Rumunsko|Rumunska]], [[Sýrie]] a [[Turecko|Turecka]] slaví Nový rok [[1. leden|1. ledna]]. Ortodoxní církve [[Gruzie]], [[Jeruzalém]]a, [[Rusko|Ruska]] a [[Srbsko|Srbska]] stále ještě používají [[Juliánský kalendář]].
* [[Čínský nový rok]], také známý jak Lunární nový rok, připadá každoročně na [[nov]] prvního lunárního měsíce, čtyři až osm týdnů před [[Jaro|jarem]] ([[Lichun]]). Přesné datum může připadnout na kterýkoliv den mezi [[21. leden|21. lednem]] a [[21. únor]]em (včetně) [[Gregoriánský kalendář|Gregoriánského kalendáře]]. Protože [[Lunisolární kalendář|lunisolární]] [[čínský kalendář]] je astronomicky definovaný, ne jako Gregoriánský kalendář, mohou díky [[Precese zemské osy|precesi zemské osy]] měnit roční období svou délku. Každý rok je symbolizován jedním z 12 zvířat a [[Pět elementů (čínská filozofie)|5 elementů]], cyklujících každých 60 let. Jedná se o nejdůležitější čínský svátek roku.
* [[Tết|Vietnamský nový rok]] je [[Tết|Tết Nguyên Đán]], který se slaví většinou ve stejný den jako Čínský nový rok.
* [[Tibet]]ský nový rok se nazývá [[Losar]] a připadá na leden až březen.
=== Březen ===
* [[Hola Mohalla]], nový rok v [[Sikhismus|sikhském]] [[Nanakshahi kalendář]]i připadá na [[14. březen]].
* Perský nový rok, nazývaný [[Norouz]], je den připadající přesně na den jarní [[rovnodennost]]i, den kdy začíná jarní období. V roce [[2007]] připadl na [[20. březen]].
* [[Zoroastrismus|Zoroastrický]] nový rok se shoduje s íránským Norouzem. Je slaven komunitou [[Parsi]] v [[Indie|Indii]] a Zoroastriány a Peršany na celém světě.
* V [[Bahá’í kalendář|Bahá'í kalendáři]] se nový rok slaví v den jarní rovnodennosti [[21. březen|21. března]] a nazývá se [[Nou-Rúz|Naw-Rúz]].
* V kalendáři Saka (Balijsko-jávský kalendář) oslava nového roku spadá na [[30. březen]]. Oslava se svolává na Nyepi, balijském hinduistickém svátku.
* [[Ugadi|Telugijský nový rok]] obecně připadá na březen nebo duben. Tento den slaví příchod lunárního roku lidé [[Andhra Pradéš]]e. Tento den se slaví po celém Andhra Pradéši jako UGADI (ve významu začátku nového roku). Prvním měsícem je Chaitra Masam. Masamem je míněn měsíc.
* [[Gudi Padwa]] je slaven jako první den [[Hinduistický kalendář|Hindského roku]] lidmi z [[Maháráštra|Maháráštry]] v [[Indie|Indii]]. Tento den spadá na březen nebo duben a shoduje se s Ugadi. (viz: [[Dekanská plošina|Dekan]]).
* Nový rok Kannada nebo [[Ugadi]] je slaven lidmi z [[Karnátak]]u v [[Indie|Indii]] jako začátku nového roku podle hindského kalendáře. První měsíc nového roku se nazývá Chaitra.
=== Duben ===
* [[Asýrie|Asyrský]] Nový rok, zvaný Rish Nissanu, připadá na [[1. duben]]
* [[Pandžáb]]ský nový rok [[Vaisakhi]] je slaven na [[13. duben|13. dubna]] a je při něm oslavována sklizeň.
* [[Nepál]]ský nový rok je slaven na jaře, první den měsíčního měsíce [[Baisakh]]. V našem kalendáři obvykle připadá na 12. - 15. dubna.
* [[Thajský nový rok]] je slaven od [[13. duben|13. dubna]] do [[15. duben|15. dubna]] házením vody.
* [[Kambodžský nový rok]] a [[Laoský nový rok]] jsou slaveny od [[13. duben|13. dubna]] do [[15. duben|15. dubna]].
* [[Bengálsko|Bengálský]] nový rok [[Pohela Baisakh]] je slaven slavnostním způsobem[[14. duben|14. dubna]] nebo [[15. duben|15. dubna]] v obou [[Bangladéš]]ích a [[Západní Bengálsko|Západním Bengálsku]] v [[Indie|Indii]].
* [[Cejlonský nový rok]] spadá do dubna (měsíce Bak), když se slunce pohybuje z Meena Rashiya (dům ryb) k Mesha Rashiya (dům skopce). Lidé na Cejlonu slaví národní nový rok „Aluth Avurudhu“ v Sinhálsku a „Puththandu“ v Tamilsku. Národní nový rok však nezačíná jako jinde o půlnoci, ale jeho začátek je vždy určen astrology. Ale nejen začátek, i konec roku určují astrologové. Zvláštní také je, že konec starého a začátek nového roku na sebe plynule nenavazuje, je mezi nimi perioda několika hodin, která se nazývá „nona gathe“ (neutrální perioda). V tomto období se očekává, že nebudou vykonávány žádné práce a budou prováděny pouze náboženské aktivity.
- Poznámka: Když je řečeno, že '' Národní nový rok však nezačíná jako jinde o půlnoci, ale jeho začátek je vždy určen astrology'', mohlo by to vyvolat dojem, že začátek nového cejlonského roku je určován na základě pověr. Výpočet nového roku je však čistě matematickou záležitostí a může ho provádět jen ten, kdo je obeznámen s matematikou a [[Astrologie|astrologií]]. Okamžikem počátku nového roku je chvíle, kdy střed slunce (ve skutečnosti jeho projekce na nebeskou sféru) křižuje linii oddělující ryby (''Meena'') od skopce (''Mesha'').
Podle astrologie je nebeská sféra rozdělena na 12 stejných částí a skopec je přitom tradičně považován za první díl sféry zatímco ryby za její poslední díl. Každý díl sféry má velikost 30 stupňů a sféry ryb a skopce spolu sousedí. Pokud cestu slunce, relativně k zemi, promítneme na nebeskou sféru, obdržíme kružnici. Tato cesta (nebo kružnice) kříží všech 12 oblastí zvěrokruhu na nebeské sféře a právě v okamžiku, kdy střed slunce křižuje linii oddělující od sebe ryby a skopce je považován za počátek cejlonského kalendáře. Právě tato chvíle, kdy slunce přechází z ryb do skopce je považována za nejvýznamnější část cejlonského roku.
Na nebeské sféře slunce není bodem, ale kruhem, který má průměr o určité velikosti. Chvíle, kdy slunce protne linii, oddělující znamení ryb a skopce, je považována za počátek období ''Nonagatha''. Ve chvíli, kdy se slunce kompletně celou plochou ocitne ve sféře skopce, pak nastává konec období ''Nonagatha''.
* V Indii je [[tamilský nový rok]] a Vishu slaven v jihoindických státech [[Tamilnádu]] a [[Kérala]] v jeden a týž den. Tyto svátky připadají na [[13. duben|13. dubna]] nebo [[14. duben|14. dubna]]. První měsíc tamilského nového roku je nazýván Chithrai. Každoročně je v měsíci Chithrai, v [[Chrám Minakši|chrámu Minakši]] v městě [[Maduraj]], slaven svátek Chithrai Thiruvizha. Přitom se také koná ohromný trh, nazývaný Chithrai Porutkaatchi. Hindské domy jsou tento den komplikovaně označovány [[kolam]]y.
=== Podzim ===
* [[Roš ha-šana]] ([[Hebrejština|hebrejský]] výraz pro 'hlavu roku') je svátkem, který připadá na den následující 163 dní po [[Pesach]]u. V nynějším gregoriánském kalendáři se, díky pravidlům pro jeho výpočet, nemůže vyskytovat dříve než [[5. září]], což se stalo roku 1899 a znovu se tak stane roku [[2013]]. Po roce [[2089]] způsobí rozdíl mezi [[Židovský kalendář|hebrejským]] a gregoriánským kalendářem to, že Roš ha-šana nebude spadat na dřívější den než je [[6. září]]. Datum Roš ha-šana může připadnout nejpozději na [[5. říjen]], což se stalo naposledy roku [[1967]] a znovu se tak stane roku [[2043]].
* V [[Koptská ortodoxní církev|Koptské ortodoxní církvi]] nový rok, nazývaný [[Neyrouz]], spadá pro období mezi roky 1900 a 2099 gregoriánského kalendáře na [[11. září]] (s výjimkou přestupných let, kdy je situován na [[12. září]]). Koptský rok číslo 1723 začal v září roku [[2005]] našeho letopočtu. [[Etiopie|Etiopský]] ortodoxní nový rok, zvaný [[Enkutataš]], připadá na stejné datum jako Neyrouz; etiopský kalendářní rok 1999 tak začal [[11. září]] roku [[2006]] n. l.
* Nový rok Marwari je slaven v den svátku [[Diwali]].
* Gudžarátský nový rok je většinou slaven den po svátku Diwali (ten se vyskytuje uprostřed podzimu – buď v říjnu nebo v listopadu, v závislosti na [[Lunární kalendář|lunárním kalendáři]]. Gudžarátský nový rok je synonymní se ''sud ekam'' měsíce ''Kartik'' – prvního dne prvního měsíce gudžaratského lunárního kalendáře. Mnoho jiných [[Hinduista|hinduistů]] slaví nový rok brzy na jaře, ale gudžaratské zemědělské společenství slaví nový rok po Diwali jako označení počátku nového fiskálního roku.
* Někteří [[Neopaganismus|novopohané]] slaví [[Samhain]] (slavnost starověkých keltů, držená kolem [[1. listopad]]u) jako novoroční den reprezentující začátek nového ročního cyklu, i když nepoužívají odlišný kalendář začínající tímto dnem.
=== Různé ===
* [[Islám|Islámský]] [[Muslimský nový rok|nový rok]] připadá na 1 [[Muharram]]. Jelikož [[muslimský kalendář]] je založen na 12 lunárních měsících obsahujících okolo 354 dní, gregoriánské datum tohoto dne je každoročně o 11 dní dřívější. Do roku [[2008]] gregoriánského kalendáře spadnou dva muslimské nové roky.
* Telemický nový rok je obvykle slaven s vyzýváním [[Ra-hoor-Khuit]]a, připomínající začátek nové éry roku [[1904]]. Ten také označuje začátek 22 dní telemického svatého období.
== Historická data pro Nový rok ==
Starověký [[římský kalendář]] měl jen deset [[Kalendářní měsíc|měsíců]] a začínal [[1. březen|1. března]], což se odráží v anglických názvech některých měsíců, které pochází z [[Latina|latiny]]: [[září]] (''september'' – sedmý), [[říjen]] (''october'' – osmý), [[listopad]] (''november'' – devátý), [[prosinec]] (''december'' – desátý). Kolem roku [[713 př. n. l.]] byly, podle tradice králem [[Numa Pompilius|Numou Pompiliem]], k měsícům v roce přidány [[leden]] (''Januarius'') a [[únor]] (''Februarius'') společně s doplňkovým měsícem [[Intercalaris]]em. Rok použitý v datování byl konzulárním rokem, který začínal dnem, kdy konzulové poprvé vstupovali do svého úřadu – to bylo roku [[222 př. n. l.]] uzákoněno na [[15. březen]], ale roku [[191 př. n. l.]] bylo toto datum přesunuto na [[1. leden]]. Stalo se tak zřejmě vydáním tzv. Aciliova zákona (''Lex Acilia''), který zrušil cyklus upravující systém obyčejných a přestupných let a úpravu roku nechal na libovůli [[Pontifik|pontifiků]]. Zároveň tedy i změnil datum začátku římského úředního (konzulského) roku. Prvním úředním rokem, který začínal 1. lednem byl rok [[190 př. n. l.]]. Vzhledem k tomu, že podle tohoto roku byly datovány úřední písemnosti a navíc občanský rok byl v téže době ponechán na libovůli pontifiků, získával postupně 1. leden stále větší význam a zatlačoval stále více 1. březen, což byl počátek občanského roku. V roce 45 př. n. l., kdy [[Julius Caesar]] zavedl [[juliánský kalendář]], byl vypuštěn měsíc Intercalaris; [[1. leden]] však byl nadále prvním dnem nového roku. Tento den pak jako první den roku uznávali i raní křesťané. Představitelé církve však měli k uvedenému datu výhradu, protože nemělo žádný vztah ke křesťanství a navíc se v daný den konaly bujaré slavnosti. Koncil v Toursu roku 567 dokonce prohlásil začátek roku 1. ledna za starý omyl a hrozil těm, kdo se ho budou držet exkomunikací. Protože se však tento zvyk přes několikeré zákazy papežů nepodařilo vymýtit, snažila se církev tomuto dni dát náboženský význam. Tím se stal svátek Obřezání Páně (''Circumcisio Domini''). Uznán jako začátek roku církví byl nejdříve v církevním právu. Do stanovení začátku roku na 1. leden [[papež]]em [[Inocenc XII.|Inocencem XII.]] roku 1691 byl však ve velké části Evropy za počátek roku považován také [[6. leden]].
Ve středověké [[Evropa|Evropě]] však bylo jako začátek [[Juliánský kalendář|juliánského roku]] používáno i mnoho jiných [[Liturgický rok|církevních svátků]] [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]:
* U ''vánočního datovacího systému'' nový rok začíná [[25. prosinec|25. prosince]]. Tento začátek roku byl používán v [[Německo|Německu]] a [[Anglie|Anglii]] do 13. století a ve [[Španělsko|Španělsku]] v průběhu 14. až 16. století. V Nizozemí a ve Flandrech byl používán v 11. a 12. století, byl zde však postupně vytlačen velikonočním stylem. Od franského období byl také používán v [[Římskoněmecká říše|římskoněmecké říši]] a také ve Skandinávii.
* V ''datovacím systému od zvěstování'' je počátek roku situován na [[25. březen]], svátek [[Zvěstování Panny Marie|zvěstování]]. Tento systém, zavedený [[Dionysius Exiguus|Dionysiem Exiguem]] roku 525, byl používán ve středověku v mnoha částech Evropy.
* U ''velikonočního datovacího systému začíná nový rok [[Velikonoce|velikonoční]] sobotou (nebo někdy na [[Velký pátek]]). Tento systém se používal od 11. do 16. století ve [[Francie|Francii]]. Nevýhodou tohoto systému bylo, že velikonoce jsou pohyblivý svátek, a tak se stávalo, že se stejné datum mohlo vyskytnout dvakrát v jednom roce; dva výskyty jednoho data se od sebe odlišovaly označením „před velikonocemi“ a „po velikonocích“.
* U ''obřízkového datovacího systému'' je nový rok přisouzen [[1. leden|1. lednu]], svátku [[Obřízka Ježíše Krista|obřízky]] (Ježíše Krista). Tento den byl již před rokem 700 v Římě slaven jako Mariánská vzpomínková slavnost: ''Natale sanctae Mariae''. Převzetím byzantského svátku [[Zvěstování Panny Marie]] (25. března) a [[Nanebevzetí Marie]] (15. srpna) ztratil tento svátek na významu a do popředí opět vstoupil vánoční [[oktáv]]. Zhruba od 13. až 14. století tak byl 1. leden slaven katolickou církví jako svátek obřezání Pána a vánoční oktáv. [[2. vatikánský koncil|Druhý vatikánský koncil]] v roce [[1962]] svátek obřízky zrušil a kalendářní reforma z roku [[1969]] vrátila na tento den Mariánský svátek. Tím je v tento den církví slaven pouze svátek [[Maria|Boží matky]] a zároveň pojmenování [[Ježíš Kristus|Ježíše]]. V současných kalendářích se proto u 1. ledna můžeme setkat s následujícími zápisy: ''Nový rok, den vánočního oktávu, pojmenování pána, svátek boží matky Marie''.
: Historickým zdrojem pro svátek obřízky Pána je 2. kapitola evangelia podle Lukáše, kde v kapitole 2, verši 21 stojí: ''Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala''.
Starověký římský nový rok [[1. březen|1. března]] byl používán v [[Benátská republika|Benátské republice]] do jejího zničení roku 1797 a v [[Rusko|Rusku]] od roku 988 do konce 15. století. Počátek roku byl v souladu s církevní tradicí posunut na 1. září, ale roky se stále počítaly od stvoření světa.
[[1. září]] jako první den nového roku se používal v Rusku od roku 1492. Takto se oslavoval po dvě stě let než zvláštní vládní nařízení cara [[Petr Veliký|Petra I.]] z 19. prosince roku 1699 zavedlo počítání let podle [[Anno Domini|křesťanského letopočtu]] (dříve se roky v Rusku počítaly od stvoření světa) a zároveň se za začátek roku stanovil 1. leden. Petrovo nařízení mělo název: ''O psaní napříště od 1. dne 1700 ve všech listinách léta po narození Krista, a ne od stvoření světa''. Přesto však byla povolena výjimka, jak je možno zjistit na konci dokumentu: ''Ale komu se zachce psát obě léta, po stvoření světa i po narození Krista, pořadí si zvolí.'' 1. září se jako počátek roku používal také v [[Byzantská říše|Byzantské říši]].
Od 17. století římskokatolický církevní rok začíná začíná prvním dnem [[Advent]]u, nedělí, která je nejblíže [[Svatoondřejský den|dni sv. Ondřeje]] ([[30. listopad]]).
Podzimní den rovnodennosti (obvykle [[22. září]]) je „novoroční den“ francouzského revolučního kalendáře, který byl používán v mezi roky 1793 a 1805. Tento den se nazýval ''primidi Vendemière'', první den prvního měsíce.
== Datum Nového roku v Českém království ==
Staří [[Slované]] používali [[lunisolární kalendář]], ve kterém se délka roku určovala podle [[Slunce]], zatímco délka měsíců podle fází [[Měsíc]]e. Měsíční kruh začínali novoluním připadajícím 24. prosinec předchozího roku. Nový rok se slavil 25. prosince, tedy ve dnech zimního slunovratu. I po příchodu křesťanských misionářů byl českou panovnickou kanceláří používán vánoční datovací systém, tj. systém, kdy nový rok připadl na 25. prosinec. S přestávkou ve druhé polovině 13. a na počátku 14. století byl tento systém používán až do doby vlády Václava IV.. Kancelář pražských arcibiskupů ho používala důsledně až do roku 1365, a proto byl také nazýván ''stilus Pragensis''. Přese všechno, jeho používání přežívalo až do 16. století, jak je možno poznat z panovnických a soukromých písemností. 1. leden se jako Nový rok objevil v českých zemích za Přemysla Otakara II. a Václava II. v diplomatických pramenech. V narativních (na příběhy orientovaných) pramenech však s tímto počátkem roku ve své kronice počítá již Kosmas. Následující kronikáři se ho však většinou nedrželi. Českými zeměmi se začal více šířit až v 15. století a ve století následujícím se 1. leden ujal nejspíše vlivem římského práva a díky tisku kalendářů. Nový rok jako církevní svátek byl s konečnou platností v římskoněmecké říši zaveden za [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]]. Tím byl vlastně s konečnou platností oddělen občanský rok od roku církevního.
== Drobnosti ==
Gregoriánský nový rok (a všechny ostatní dny) jako první na celé Zemi přichází na ostrov [[Kiritimati]] (Vánoční ostrov) nejvýchodnější ostrov z ostrovů státu [[Kiribati]] v centrálním [[Tichý oceán|Pacifiku]].
== Související články ==
* [[Čínský nový rok]]
* [[Hogmanay]]
* [[Japonský nový rok]]
* [[Muslimský nový rok]]
* [[Thajský nový rok]]
== Reference ==
* S. I. Selešnikov (1974), ''Člověk a čas'' – nakl. Práce, Praha
* Marie Bláhová (2001), ''Historická chronologie'' – nakl. Libri, s.r.o., Praha, ISBN 80-7277-024-1


{{Commonscat|New Year celebrations}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kalendář]]
[[Kategorie:Mezinárodní svátky]]
[[Kategorie:Oslavy Nového roku]]