Vilém Kraus (1924)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Vilem Kraus Znojmo 2008.jpg|thumb|Profesor Vilém Kraus na mezinárodní konferenci ''Nové odrůdy révy v ČR'' ve [[Znojmo|Znojmě]], 27. listopadu 2008]] [[Profesor|Prof.]] [[Inženýr|ing.]] '''Vilém Kraus''', [[Kandidát věd|CSc.]], starší (* [[30. květen|30. května]] [[1924]] [[Praha]]) je významným [[Česko|českým]] odborníkem v oblasti [[vinařství]] a [[vinohradnictví]]. Podstatnou část svého života působil na [[Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně|Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě]], věnoval se vinařskému výzkumu a šlechtění nových [[Odrůdy vinné révy|odrůd révy vinné]] a je autorem nebo spoluautorem celé řady odborných publikací a článků. Je nositelem státního vyznamenání ''[[Medaile Za zásluhy|Medaile Za zásluhy pro stát v oblasti vědy]]'' a řada vinařů jej považuje za nejvýznamnějšího českého vinařského odborníka [[20. století]]. == Osobní život == Vilém Kraus se narodil 30. května 1924 v Praze, kde se jeho otec zabýval technickým vybavením průmyslových podniků. V roce 1929 se spolu s rodiči přestěhoval do [[Louny|Loun]], kde po základní škole začal studovat místní reálné gymnázium. Již od dětství se toužil stát zahradníkem a po ukončení pátého ročníku gymnázia si na rodičích vymohl svolení ke studiu na [[Státní vyšší ovocnářsko-vinařská a zahradnická škola na Mělníce|Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mělník]]u. V roce 1949 začal studovat Fakultu zemědělského a lesního inženýrství [[České vysoké učení technické|ČVUT]] v Praze, po složení první státní zkoušky přestoupil na zahradnicko-vinařský oboru na [[Vysoká škola zemědělská v Brně|Vysoké školy zemědělské v Brně]]. Po ukončení studia v roce 1959 nastoupil do Vinařského ústavu v [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici na Moravě]] jako instruktor pro vinařství. V letech 1955–1964 působil jako šlechtitel a technolog vinařské produkce na Šlechtitelské stanici vinařské ve [[Velké Žernoseky|Velkých Žernosekách]]. Již v této době začal publikovat celou řadu odborných publikací. Od roku 1964 působil jako vedoucí Vinařského ústavu Vysoké školy zemědělské, kde obhájil svoji docenturu. V letech 1964–1991 na Zahradnické fakultě v Lednici přednášel vinařství. V roce 1990 byl jmenován profesorem pro vinohradnictví a vinařství. V roce 1964 založil [[Moravín]] – svaz moravských vinařů. Byl jeho předsedou a později vědeckým sekretářem, zajišťoval přednášky zahraničních odborníků pro českou veřejnost a organizoval nebo doprovázel odborné vinařské zájezdy do zahraničí. Věnoval se i simultánnímu překladu přednášek i tlumočení na zahraničních zájezdech, kdy uplatnil svoji velmi dobrou znalost němčiny, francouzštiny a ruštiny. V rámci své šlechtitelské činnosti vyšlechtil mimo jiné [[podnož]] [[K 1|K 1]] a [[barvířka|barvířky]] [[Neronet]] a [[Rubinet]]. V oblasti [[vinohradnictví]] navrhl tzv. [[Srdcový řez]], což je alternativa [[Moserovo vedení|Moserova vedení]], která je pro velkovýrobu vhodnější a která našla široké uplatnění. Zejména na prudce svažitých vinicích německé vinařské oblasti Mosela nalezl uplatnění jeho vertikální tvar révy vinné [[Vertiko]]. Po odchodu do důchodu se věnuje vinařství i nadále. Spolupracoval na tvorbě zákona č. 115/1995 Sb. (viz [[vinařský zákon]]) a jeho novele. Zabývá se propagací českého a moravského vína a kulturou jeho užívání. Je odborným garantem Vinařské akademie Valtice a přednáší v kurzech určených [[sommelier]]ům i veřejnosti. Pokračuje i ve své publikační činnosti na poli odborných i populárně naučných publikací. Jeho synem byl zemědělský odborník a vinař doc. ing. [[Vilém Kraus (1950)|Vilém Kraus]], CSc. (1950-2004). == Vyznamenání a ocenění == Za zásluhy o rozvoj vědy byl na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě odměněn zlatou medailí a na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] medailí stříbrnou. Získal také [[pamětní medaile|pamětní medaili]] [[Mezinárodní úřad pro révu a víno|Mezinárodní úřad pro révu a víno O.I.V. v Paříži]] za jeho zásluhy o rozvoj oboru a pamětní medaili za celoživotní práci pro vinařství v České republice. [[20. květen|20. května]] [[2004]] mu byla při příležitosti 80. narozenin na jednání zastupitelstva [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] udělena pamětní medaile Jihomoravského kraje s pamětním listem. V roce 2004 též získal z rukou [[prezident České republiky|prezidenta České republiky]] [[Václav Klaus|Václava Klause]] státní vyznamenání ''[[Medaile Za zásluhy|Medaile Za zásluhy pro stát v oblasti vědy]]'' druhého stupně. == Publikace == Během svého vědeckého působení ve Vinařském ústavu publikoval 56 vědeckých prací z oblasti fyziologie révy vinné, jejího zušlechťování, vedení a řezu, ale i historie českého a moravského vinařství. Dále publikoval 185 prací populárně-vědeckých a odborných, zejména v časopisech [[Vinařský obzor]], [[Vinohrad]] a v některých německých a rakouských časopisech. Na moravském venkově realizoval více než dvěstě odborných přednášek o aktuální problematice pěstování vinné révy, čímž pozitivně ovlivnil vývoj moravského vinohradnictví. Přednášel na 12 mezinárodních vinařských kongresech v zahraničí. Mezi jeho publikace patří např.: * Vilém Kraus: ''Možnosti uplatnění vysokého vedení révy vinné v našich vinařských oblastech''. Diplomová práce, Vysoká škola zemědělská v Brně, 1952. * Vilém Kraus, [[Antonín Konečný]]: ''Základy výroby vína''. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1958. * Vilém Kraus: ''Historický vývoj severočeského vinařství a předpoklady k jeho rekonstrukci''. Disertační práce, Vysoká škola zemědělská v Brně, 1960. * Tomáš Dohnal, Vilém Kraus: ''Rok na vinici''. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1962. * Tomáš Dohnal, Vilém Kraus: ''Pěstování révy a zužitkování hroznů''. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1972. * Vilém Kraus, Václav Pubal, Miloslav Vávra, Antonín Vermouz, Jana Vignatiová, Metoděl Zemek, Alena Zimáková: ''Vinohradnictví, kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách''. Nakladatelství Blok v Brně, 1973. * Tomáš Dohnal, Vilém Kraus, Jaroslav Pátek: ''Moderní vinař''. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1975. * Vítězslav Hubáček, Vilém Kraus: ''Hrozny a víno z vinice i zahrady''. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1982. * Vilém Kraus, Zdeněk Kuttelvašer, Bohumil Vurm: ''Encyklopedie českého a moravského vína''. Melantrich, Praha 1997. ISBN 80-7023-250-1. * Vilém Kraus a kol.: ''Réva a víno v Čechách a na Moravě''. Radix, Praha 1999. ISBN 80-86031-23-3. * Vilém Kraus, Vítězslav Hubáček, Petr Ackermann: ''Rukověť vinaře''. Květ, Brázda, Praha 2000. * Vilém Kraus, Jiří Kopeček: ''Setkání s vínem''. Radix, Praha 2002. ISBN 80-86031-36-5. * Vilém Kraus Jr., Vilém Kraus: ''Pěstujeme révu vinnou'', Grada, Praha 2003, ISBN 80-247-0562-1. * Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0. * Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 2. díl. Praga Mystica, 2008. ISBN 978-80-86767-09-3. Zpracoval také asi 600 hesel pro ''Zahradnický slovník naučný'' a ''Vinařský slovník''. == Literatura == * Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. Str. 302–303. ISBN 80-86767-00-0. * [http://www.kr-jihomoravsky.cz/aktuality/tk/2004/040514.htm Udělení Pamětní medaile Jihomoravského kraje a pamětního listu Prof. Ing. Vilému Krausovi, CSc.] * [http://www.hrad.cz/cms/cz/statni_vyznamenani/med_zasluhy_seznam.shtml Seznam vyznamenaných medailí ''za zásluhy''] {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Kraus, Vilém starší}} [[Kategorie:Čeští vinaři]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Vilém Kraus (1924)“.