Vnitřní Mongolsko

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Vnitřní Mongolsko''' ([[Čínština|zjednodušenou čínštinou]]: 内蒙古自治区; [[Čínština|tradiční čínštinou]]: 內蒙古自治區; [[pinyin]]: Nèi Měnggǔ Zìzhìqū; [[Mongolština|mongolsky]] ''Өвөр Монголын Өөртөө Засах Орон'') je [[Mongolové|Mongolskou]] [[Autonomní oblasti ČLR|autonomní oblastí]] na severu [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]]. == Název == V [[čínština|čínštině]] je území známé jako "Vnitřní Mongolsko", kdy název vnitřní/vnější je odvozen z mandžušského ''dorgi/tulergi''. Název Vnintřní Mongolsko vznikl z popudu vlády [[Čínská republika|Čínské republiky]] k odlišení od Vnějšího Mongolska, které dnes tvoří samostaný stát [[Mongolsko]] a republiku [[Tuva]] v dnešním [[Rusko|Rusku]]. V [[mongolština|mongolštině]] je region známý jako ''öbür mongγol'', kde ''öbör'' znamená jižní. Proto se můžeme v některé literatuře setkat s pojmenováním této oblasti jako Jižní Mongolsko. == Historie == Po celou dobu existence byla centrální a západní část Vnitřního Mongolska pod nadvládou buď Číňanů, kteří se zde chtěli věnovat převážně zemědělství, nebo mongolských nájezdníků, kteří pronikali do oblasti ze severu. Východní část Vnitřního Mongolska byla pod silným vlivem [[Mandžusko|Mandžuska]], což ji ochránilo od nepřetržitých bojů mezi Mongoly a Číňany. V [[Období válčících států|období Válčících států]] se chopil moci král Wu Ling (340–295 př.n.l.)a začal s expanzivní politikou na území Vnitřního Mongolska. Wu Lingova armáda porazila místní mongolské kmeny a na jeho příkaz začali trestanci a zajatci budovat obranné zdi proti nájezdům mongolských nájezdníků ze severu. Následně ji písař [[Čchin Š'-chuang-ti]], zakldatel [[dynastie Čchin]] propojil s ostatními už stojícími zdmi a vytvořil tak dnes známou [[Velká čínská zeď|Velkou čínskou zeď]]. Další historie oblasti se vyznačuje neustálými střety mezi mongolskými nájezdníky a armádou jednotlivých čínských dynstií, kdy úspěchů dosahovaly střídavě obě strany. [[Soubor:Desert - Inner Mongolia edit.jpg|thumb|Poušť v Vnitřním Mongolsku]] [[Soubor:20060422094342.jpg|thumb|Žlutá řeka ve Vnitřním Mongolsku]] V roce 1206 sjednotil Čingischán mongolské kmeny a vytvořil [[Mongolská říše|Mongolskou říši]], která při největším rozmachu zabírala 22% celé světové souše. Oblast Mongolska byla prvním místem, která se dostala pod jeho vládu. Po rozpadu Mongolské říše se v roce 1368 dostala k moci [[dynastie Ming]]. Za její vlády byla přebudována [[Velká čínská zeď]], která zhruba určila jižní hranici Vnitřního Mongolska. Od poloviny 15. století do oblasti opět začínají pronikat mongolské kmeny, které ovládali Vnitřní Mongosko do roku 1635. Moc nad územím přesla od roku 1636 na podlední čínskou a nejznámější [[Dynastie Čching|dynastii Čching]]. Od tohoto roku se Vnitní Mongolsko stalo součástí Čínského císařství až do jeho zrušení v roce 1912. V devatenáctém století začalo masivní osidlování [[Mandžusko|Mandžuska]], Vnitřního a Vnějšího Mongolska Číňany. Účelem bylo zvýšení čínské populace na území, na které si začalo dělat nárok Rusko. Byla vybudována železnice, která ještě zvýšila proud osadníků mířících do oblasti. 1. ledna [[1912]] byla v Nankingu slavnostně vyhlášena [[Čínská republika]]. Jejím prvním prezidentem se stal [[Sunjatsen]] z hnutí [[Kuomintang]]. Vnější i Vnitřní Mongolsko využilo této situace a vyhlásilo na Čínské republice nezávislost. Však pouze [[Vnější Mongolsko]] si ji dokázalo s vydatnou pomocí Ruska nezávislost udržet. Vnitřní Mongosko bylo obsazeno čínskou armádou. V roce 1919 čínská armáda zaútočila na zbytek dosud nezávislého Mongolska a zabrala je. Obnovení nezávislosti došlo až roku 1921, kdy přišlo na pomoc Mongolsku sovětské Rusko. Celá oblast Mongolska byla od té doby rozdělena na vnější část, kde vznikala 1924 komunistická Mongoská lidová republika pod vlivem [[SSSR]] a vnitřní část, která zůstala pod vládou Číny. Nestabilní Čínská republika oslabovaná občanskou válkou mezi komunisty a Kuomitangem se v roce 1931 stala terčem Japonska, které zabralo [[Mandžusko]]. Japonci na jeho území vytvořili loutkový stát Mančukuo. Mančukuo spravovalo i oblasti Vnitřního Mongolska a to do roku 1945. Velká část Vnitřního Mongolska se pak následně roku [[1937]] stala nezávislým státem [[Mengkukuo]]. Vůdcem tohoto japonského loutkový státu se stal mongolský princ [[Demchugdongrub]]. Existenci Mengkukua ukončila v roce 1945 [[Sovětsko-japonská válka|sovětská invaze]] do Mandžuska. Po válce v roce [[1947]] byla vytvořena na území Vnitřního Mongolska [[Autonomní mongolská oblast]]. Po vítězství [[komunismus|komunistů]] na pevninské Číně a založením [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] v roce 1949 byly k území Vnitřního Mongolska připojeny některé oblasti na západě a postupem doby se přidávaly další oblasti s mongolským osídlením. Vznikl tak nynější protáhlý tvat této automoní oblasti táhnoucí se skoro pocelé délce hranic s nezávislým Mongolskem. Prvním hlavou místní vlády se stal komunista [[Ulanhu]]. Během [[Kulturní revoluce]] byla místní vláda odstraněna a obyvatelstvo bylo zasaženo vlnou represí. Velká část území Vnitřního Mongolska byla připojena k okolním provinciím. Autonomní oblast byla opět obnovena v roce [[1979]]. == Obyvatelstvo == Většinu z 23 miliónů obyvatel tvoří [[Chanové]] (většinové etnikum v Číně), kteří začali do oblasti proudit v průběhu 18. století a jejich příchod do oblasti nezastavil ani ve 20 století. Chanové žijí většinou ve střední a východní části oblasti. Druhou nejpočetnější skupinou obyvatel tvoří [[Mongolové]], kteří tvoří okolo 17% populace. Během násilné kolektivizace v průběhu Maoistické éry musely mongolské kmeny opustit od svého kočovného života a usadit se ve stálých sídlech. Tento akt výrazně narušil jejich kulturu a zcela změnil jejich způsob života. [[Soubor:Hohhot Muslim Quarter.jpg|thumb|200px|Muslimská ulice v Hohhotu]] {| class="wikitable" ! align=center colspan=3 | Obyvatelstvo ve Vnitřním Mongolsku, 2000 census<ref>Department of Population, Social, Science and Technology Statistics of the National Bureau of Statistics of China (国家统计局人口和社会科技统计司) and Department of Economic Development of the State Ethnic Affairs Commission of China (国家民族事务委员会经济发展司), eds. ''Tabulation on Nationalities of 2000 Population Census of China'' (《2000年人口普查中国民族人口资料》). 2 vols. Beijing: Nationalities Publishing House (民族出版社), 2003. (ISBN 7-105-05425-5)</ref> |- ! [[Etnikum]] !! Populace !! Procenta |- | [[Chanové]] || 18 465 586 || 79,17% |- | [[Mongolové]] || 3 995 349 || 17,13% |- | [[Mandžuové]] || 499 911 || 2,14% |- | [[Chuejové]] || 209 850 || 0,900% |- | [[Daurové]] || 77 188 || 0,331% |- | [[Evenkové]] || 26 201 || 0,112% |- | [[Korejci]] || 21 859 || 0,094% |- | [[Rusové]] || 5 020 || 0,022% |} [[Soubor:Hohhot Central Square.jpg|thumb|200px|Cenntrální náměstí v Hohhotu]] === Náboženství === Náboženské složení v Vnitřním Mongolsku je velice různorodé. Každé jednotlivé etnikum svým vyznámím liší. K [[Buddhismus|buddhismu]] se hlásí jak Chanové, tak Mongolé. Existují však i mongolské kmeny, které vyznávají [[křesťanství]], [[islám]] či [[šamanismus]]. Menšina [[Chuejové|Chuejovů]] se hlásí k islámu a Daurové jsou naopak z většiny příznivci šamanismu. === Vláda a politika === Podle ústavy Čínské lidové republiky mají autonomní oblasti určitou vlastní suverenitu jak hospodářskou, tak se svojí vlastní vládou. Teoreticky to znamená, že by místní vláda měla být nezávislá na vládě v [[Peking]]u a rozhodovala o směřování Vnitřního Mongolska vrámci Číny sama. V praxi ale premiér, který musí být podle zákonů z dané národnostní menšiny (v případě Vnitřního Mongolska etnický Mongol) musí být zcela pod vlivem Tajmníka [[Komunistická strana Číny|komunistické strany]] pro danou oblast, který je vždy z jiné části Číny a většinou [[Chanové|Chan]]. Co se týče [[ekonomika|ekonomické]] nezávislosti, tak Vnitřní Mongolsko je příkladem zvýšené snahy Číňanů federalizovat svůj stát. Vnitřní Mongolsko je mnohem více nezávislé na vládě v Pekingu a tvoří svůj vlastní ekomonický plán. == Zeměpisné podmínky == === Poloha === Vnitřní Mongolsko sousedí od východu na západ s provinciemi [[Chej-lung-ťiang]], [[Ťi-lin]], [[Liao-ning]], [[Che-pej]], [[Šan-si]], [[Šen-si]], autonomní oblastí [[Ning-sia]] a provincií [[Kan-su]]. Dále má oblast na severovýchodě společnou hranici s [[Čitská oblast|Čitskou oblastí]] [[Rusko|Ruska]] a šesti [[ajmag]]y [[Mongolsko|Státu Mongolsko]] (od východu na západ [[Východní ajmag|Východní]], [[Süchbátarský ajmag|Süchbátarský]], [[Východogobijský ajmag|Východogobijský]], [[Jihogobijský ajmag|Jihogobijský]], [[Bajanchongorský ajmag|Bajanchongorský]], [[Gobialtajský ajmag|Gobialtajský]]). == Související články == * [[Vnější Mongolsko]] {{commonscat|Inner Mongolia}}{{Článek z Wikipedie}} {{Čínská lidová republika}} [[Kategorie:Autonomní oblasti Čínské lidové republiky|Vnitřní Mongolsko]] [[Kategorie:Vnitřní Mongolsko| ]]

Návrat na stránku „Vnitřní Mongolsko“.