USS Enterprise (CV-6)

{{Infobox Válečná loď
| typ = [[letadlová loď]]
| třída = [[Třída Yorktown|''Yorktown'']]
| číslo trupu = CV-6
| obrázek = USS Enterprise (CV-6) in Puget Sound, September 1945a.jpg
| vlajka = US flag 48 stars.png
| popis = USS ''Enterprise'' (CV-6) na zkušební plavbě po opravách v Puget Sound Naval Shipyard, [[Washington (stát)|Washington]]. [[13.  září]] [[1945]]
| objednána = [[1933]] v&nbsp;loděnicích ''Newport News Shipbuilding'', [[Virginie]]
| zahájení stavby = [[16. červenec|16. července]] [[1934]]
| spuštěna na vodu = [[3. říjen|3. října]] [[1936]]
| uvedena do služby = [[12. květen|12. května]] [[1938]]
| osud = Vyřazena [[17. únor]]a [[1947]] a [[1. červenec|1. července]] [[1958]] prodána do šrotu
| výtlak = Po dokončení:<br />19&nbsp;800&nbsp;[[imperiální tuna|T]] (20&nbsp;118&nbsp;[[tuna|t]]) standard<br />25&nbsp;500&nbsp;T (25&nbsp;909&nbsp;t) plný<ref name="SaAcv6">Viz [http://cv6.org/ship/big_e.htm Specifications and Armament]@cv6.org</ref><br /><br />Po přestavbě 1943:<br />21&nbsp;000&nbsp;T (21&nbsp;337&nbsp;t) standard<br />32&nbsp;060&nbsp;T (32&nbsp;574&nbsp;t) plný<ref name="SaAcv6" />
| délka = 231,95 m (na vodorysce)<br />246,58 m (celkem)
| šířka = 25,37 m (na vodorysce)<br />33,38 m (celkem)
| ponor = 7,91 m
| pohon = 9 [[Parní kotel|kotlů]] ''Babcock & Wilcox''<br />4 [[parní turbína|parní turbíny]] ''Parsons''<br />4 [[lodní šroub]]y
| výkon pohonu = 120&nbsp;000 [[Koňská síla|shp]] (90 M[[Watt|W]])
| palivo = Po přestavbě 1943:<br />6&nbsp;500 T [[Topný olej|topného oleje]]<ref name="SaAcv6" />
| rychlost = 32,5 [[Uzel (jednotka)|uzlů]] (60,2&nbsp;km/h)<br />Při zkouškách bylo dosaženo maximální rychlosti 33,65 uzlů (62,3&nbsp;km/h)<ref name="SaAcv6" />
| dosah = 12&nbsp;500 [[námořní míle|námořních mil]] (23&nbsp;200&nbsp;km) při rychlosti 15&nbsp;uzlů (28&nbsp;km/h)<br />7&nbsp;900 námořních mil (14&nbsp;630&nbsp;km) při rychlosti 20&nbsp;uzlů (37&nbsp;km/h)<ref name="SaAcv6" />
| posádka = 1&nbsp;889 mírový stav<br />2&nbsp;217 v roce 1941<br />2&nbsp;919 maximum za války<ref name="SaAcv6" />
| pancíř =
| výzbroj = Po dokončení:<br />8 × [[5"/38 Mark 12|127&nbsp;mm (5″)/38 cal Mk 12]] (8xI)<br />16 x [[1.1"/75 Mark 1|28 mm (1,1″)/75 cal Mk 1]] (4xIV)<br />24 × 12,7&nbsp;mm [[kulomet]]ů [[M2 Browning]]<br /><br />1945:<br />8 × 127&nbsp;mm (5″)/38 cal (8xI)<br />40 x [[Bofors 40 mm L/60|40&nbsp;mm Bofors L/60]]<ref>Ve skutečnosti měla ale hlaveň [[Bofors 40 mm L/60]] délku 56,1 ráží.</ref> (8xII, 6xIV)<br />50 x [[Oerlikon 20 mm/70|20 mm/70 cal Oerlikon]] (50xI)<ref>Viz [http://cv6.org/ship/armament.htm Armament]@cv6.org</ref>
| letadla = 90 letounů<br />3 [[výtah]]y<br /><br />[[Katapult (letadlová loď)|Katapulty]] po dokončení:<br />2x H MK II na letové palubě<ref name="katapult">Ohledně rozmístění katapultů se jednotlivé zdroje neshodují. Například [http://cv6.org/ship/big_e.htm cv6.org] spolu s {{Citace knihy | příjmení = Hammond, Jr | jméno = James W. | titul = The Treaty Navy: The Story of the US Naval Service Between the World Wars | rok = 2006 | isbn = 1412244064 | vydavatel = Trafford Publishing | místo = Praha | strany = 128 | url=http://books.google.com/books?id=hUhwWO3Fl_wC}} uvádí pouze jeden katapult na palubě a dva v hangáru. Umístění dvou katapultů na palubě a jednoho v hangáru uvádí například [http://www.navsource.org/archives/02/06.htm navsource.org] a instalaci dvou katapultů na palubě potvrzují i fotografie zachycující rozestavěnou ''Enterprise'' (nalevo) spolu s ''Yorktown'': [http://www.navsource.org/archives/02/020533.jpg] a [http://www.navsource.org/archives/02/020534.jpg]</ref><br />1x H MK II na hangárové palubě<ref name="katapult" /><br /><br />Katapulty po modernizaci (1943):<br />2x H 2-1 na letové palubě<br /><br />178&nbsp;000 [[galon]]ů (673&nbsp;803 l) leteckého paliva<br />433&nbsp;T výzbroje pro letadla<ref name="SaAcv6" />
}}
'''USS ''Enterprise'' (CV-6)''' byla druhou [[Letadlová loď|letadlovou lodí]] [[Třída Yorktown|třídy ''Yorktown'']]. Byla sedmou [[loď|lodí]] [[USS Enterprise|toho jména]] ve službě [[Námořnictvo Spojených států amerických|US&nbsp;Navy]] a byla též známá pod přezdívkou '''Big E'''. Do služby byla zařazena v roce 1938 a spolu s [[USS Saratoga (CV-3)|USS ''Saratoga'']] a [[USS Ranger (CV-4)|USS ''Ranger'']] přežila [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]]. Zbývajících pět letadlových lodí postavených před válkou bylo během války ztraceno. Zúčastnila se mnoha významných operací a střetnutí během [[Válka v Tichomoří|bojů v Pacifiku]] – mimo jiné například [[Doolittlův nálet|Doolittlova náletu]], [[Bitva u Midway|bitvy u Midway]], zasáhla do četných střetnutí v souvislosti s [[Bitva o Guadalcanal|boji o Guadalcanal]] včetně bitev [[Bitva u východních Šalamounů|u východních Šalamounů]] a [[Bitva u ostrovů Santa Cruz|u Santa Cruz]]. V pozdější fázi války pak například bitev [[Bitva ve Filipínském moři|ve Filipínském moři]] a [[Bitva u Leyte|u Leyte]]. Byla několikrát poškozena a i když jí Japonci třikrát prohlásili za potopenou, vždy se jí podařilo zachránit a po opravách opět nasadit do bojů.

Během druhé světové války obdržela 20 [[Battle star|BS]], čímž se stala nejčastěji dekorovanou lodí US Navy.<ref name="cv6.decorations">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Decorations
 | url = http://cv6.org/decoration/decoration.htm
 | datum vydání =
 | datum aktualizace = 2003-07-14
 | datum přístupu = 2009-03-19
 | vydavatel = cv6.org
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Dne 25. listopadu 1945 obdržela vlajku britské [[Admiralita|Admirality]]<ref>Viz [http://www.navsource.org/archives/02/06.htm NavSource Online: Aircraft Carrier Photo Archive USS ENTERPRISE (CV-6)]</ref> a stala se tak první válečnou lodí cizího námořnictva od zavedení této vlajky v 16. století, na které tato vlajka zavlála.<ref name="cv6.decorations" />

==Stavba a předválečná služba==
[[Soubor:USS Enterprise (CV-6) clears the ways.jpg|thumbnail|left|USS ''Enterprise'' je spouštěna na vodu 3. října 1936. Všimněte si teprve rozestavěného můstku.]]
[[Kýl]] ''Enterprise'' byl položen 16. července 1934 v loděnicích ''Newport News Shipbuilding'' ve [[Virginie|Virginii]]. Měla to být druhá a poslední jednotka třídy ''Yorktown'', neboť limity sjednané na [[Washingtonská konference|washingtonské konferenci]] pak již nestačily na stavbu třetí jednotky (ta byla postavena až po expiraci washingtonských dohod). Umožnily stavbu už jenom lehké letadlové lodi [[USS Wasp (CV-7)|USS ''Wasp'']]. Stavba byla financována z fondů úřadu veřejných prací (''{{cizojazyčně|en|Public Works Administration}}''), který vznikl na základě [[New Deal|Nového údělu]] a stavba obou letadlových lodí třídy ''Yorktown'' tak měla být způsobem, jak dát lidem práci.

Na ''Enterprise'' byla nová loď pokřtěna 3. října 1936 manželkou amerického [[United States Secretary of the Navy|ministra námořnictva]] [[Claude A. Swanson]]a paní [[Lulie Swanson]]. Jejím prvním kapitánem byl [[Newton H. White]], kterého 21. prosince 1938 vystřídal [[Charles A. Pownall]]. Po převzetí námořnictvem v květnu 1938 zamířila na cvičnou plavbu do [[Rio de Janeiro|Rio de Janeira]] a po návratu se zúčastnila spolu s [[USS Yorktown (CV-5)|USS ''Yorktown'']] námořního cvičení [[Fleet Problem XX]] (únor 1939) v [[Karibské moře|Karibiku]]. Během cvičení byla ''Enterprise'' „potopena“ překvapivým leteckým úderem z ''Rangeru'', který jí lokalizoval pomocí [[HF/DF]]<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/kenyon-img-z--3900001&ref=February+1939 Enterprise CV-6 in Fleet Problem XX]@cv6.org</ref>. Letecký park ''{{cizojazyčně|en|Enterprise Air Group}}'' (Letecká skupina ''Enterprise'') byl v této době složen ze [[stíhací letoun|stíhacích]] [[Grumman F3F|Grumman F3F Goblin]], [[střemhlavý bombardér|střemhlavých bombardérů]] [[Curtiss SBC Helldiver]] a [[torpédový bombardér|torpédonosných]] [[Douglas TBD Devastator|Douglas TBD-1 Devastator]]<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/barr-img-326&ref=1938+%28Year%29 Enterprise Air Group]cv6.org</ref>. Fotografie z roku 1940 zachycují na palubě navíc střemhlavé bombardéry [[Northrop BT|Northrop BT-1]]<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/barr-img-296&ref=1940+%28Year%29 Enterprise CV-6 at North Island NAS]@cv6.org a [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/barr-img-308&ref=1940+%28Year%29 Enterprise CV-6]@cv6.org</ref>. 

''Enterprise'' nesla v této době (až do června 1941) nátěr ''„Standard Navy Gray“'' na trupu a nástavbách, dřevěná letová paluba z [[Douglaska|Douglasovy jedle]] byla v barvě [[mahagon]]ového [[mořidlo|mořidla]] a vodorovný povrch kovových palub byl v ''„Deck Gray“''.<ref name="zbarveni">Viz [http://cv6.org/onboard/display_message.asp?mid=3987 Big E's hull color(s)]@cv6.org a [http://www.shipcamouflage.com/usn_cv.htm USN WWII Aircraft Carrier Camouflage]@shipcamouflage.com</ref>

Dne 10. března 1939 došlo k nehodě, když se TBD-1 (6-T-1, BuNo 0322) propadl při startu a skončil v moři. Posádka vyvázla bez zranění. V dubnu 1939 byla ''Enterprise'' přiřazena k pacifické [[Flota|flotě]] (''{{cizojazyčně|en|Pacific Fleet}}'') s domovským přístavem v [[San Diego]], [[Kalifornie]]. Ke 12. květnu 1939, tedy po jednom roce služby, měla ''Enterprise'' za sebou 34&nbsp;809 mil (56&nbsp;019,7&nbsp;km) plavby na které spotřebovala celkem 4&nbsp;720&nbsp;191 [[galon]]ů (17&nbsp;867&nbsp;866,6&nbsp;l) paliva.<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/leam-img-z--8000008&ref=May+1939 First Commissioning Anniversary]@cv6.org</ref>

V následujících dvou letech prodělala několik cest mezi [[Havaj]]í a San Diegem (především transport letadel ze Západního pobřeží na ostrovy) a zúčastnila se i natáčení filmu ''Dive Bomber''<ref>Viz [http://cv6.org/1933/1933.htm USS Enterprise CV-6: 1933-1940]@cv6.org. Více informací o filmu samotném viz [http://imdb.com/title/tt0033537/ Dive Bomber (1941)]@imdb.com</ref>. V květnu 1940 vyměnila domovský přístav San Diego za [[Pearl Harbor]] na Havaji, kam se přesunula i většina jádra tichooceánské floty.

Dne 21. března 1941 se novým velitelem ''Enterprise'' stal [[George D. Murray|Murray]]<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/awo-img-z--1000022&ref=March+1941 Captain George D. Murray, USN]cv6.org</ref>. V červnu 1941 dostala ''Enterprise'' novou kamufláž ''[[Measure 1]]'', kterou nesla i během prvních válečných měsíců<ref name="zbarveni" />. Mírová služba pro ''Enterprise'' skončila 28. listopadu 1941 bojovým rozkazem číslo jedna, kterým byl pro loď vyhlášen válečný stav<ref>Viz [http://cv6.org/1941/btlord1/btlord1.htm Battle Order Number One: Nov. 28, 1941]@cv6.org a [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/barr-img-btl1&ref=November+1941 Battle Order Number One]cv6.org</ref>…

==Vypuknutí války (1941 a 1942)==
[[Soubor:PearlHarborCarrierChart.jpg|thumb|220px|Trasa ''Enterprise'' a japonské ''Kidó Butai'']]
Dne 28. listopadu 1941 vyplula ''Enterprise'' a její doprovod z Pearl Harboru, aby dopravila na atol [[Wake (ostrov)|Wake]] 12 [[Stíhací letoun|stíhaček]] [[Grumman F4F Wildcat|Grumman F4F-3 Wildcat]] od [[VMF-211]]. Celé uskupení tvořilo Task Force 2, které velel [[viceadmirál]] [[William F. Halsey]] z můstku ''Enterprise''. Na moři jí zastihlo vyhlášení válečného stavu bojovým rozkazem č. 1, které bylo později upřesněno bojovým rozkazem č. 2.<ref>Viz [http://cv6.org/ship/logs/btlord2-19411128.htm Battle Order Number Two: Nov. 28, 1941]@cv6.org</ref>

Stíhačky VMF-211 odstartovaly k přeletu na Wake 2. prosince a ''Enterprise'' obrátila k návratu do Pearl Harboru, kam měla dorazit 6. prosince. Naštěstí pro Američany byla ale zdržena bouří (tou samou, která zasáhla japonský svaz) a nedělní ráno 7. prosince jí zastihlo asi 150 mil (240&nbsp;km) západně od [[Oahu]]. Průzkumná eskadra VS-6 a střemhlavá bombardovací VB-6 byly ráno odeslány na havajská letiště. Celkem 18 jejich střemhlavých bombardérů [[Douglas SBD Dauntless|SBD-2 Dauntless]] ale přilétlo nad Pearl Harbor právě v době probíhajícího [[útok na Pearl Harbor|útoku]] a tak VS-6 přišla o šest strojů<ref>Jednalo se o: 6-S-4 (BuNo 4570), 6-S-9 (BuNo 2158), 6-S-14 (BuNo 4572), 6-S-3 (BuNo 2160), 6-S-15 (BuNo 2159) a 6-S-16 (BuNo 4521). Viz [http://www.cv6.org/ship/logs/ph/vs6-action19411207.htm Scouting Squadron Six Action Report: 7 December 1941]@cv6.org</ref> a VB-6 o jeden (6-B-3<ref name="VS6ARPH">Viz [http://www.cv6.org/ship/logs/ph/vs6-action19411207.htm Scouting Squadron Six Action Report: 7 December 1941]@cv6.org</ref>). Minimálně jeden z nich byl sestřelen vlastní protiletadlovou palbou a další byly poškozeny. Poručík (LT) [[Clarence E. Dickinson|Dickinson]] (6-S-4, BuNo 4570) a jeho střelec [[William C. Miller|Miller]] si nárokovali sestřelení jednoho [[Micubiši A6M|A6M2 Zero]]<ref name="VS6ARPH" /><ref>Viz [http://www.cv6.org/ship/logs/ph/ced19411207.htm Report of LT C. E. Dickinson: 7 December 1941]@cv6.org</ref>. Ze šesti stíhacích F4F-3 Wildcatů od VF-6 odeslaných večer po útoku na ostrov byly tři sestřeleny vlastními protiletadlovými dělostřelci při pokusu o přistání na Fordově ostrově v Pearl Harboru – každé letadlo bylo považováno za nepřítele. O život přitom přišli poručíci (LT) [[Francis F. Hebel|Hebel]] (6-F-1, BuNo 3906) a [[Eric Allen|Allen]] (6-F-12, BuNo 3938) a podporučík (ENS) [[Herbert H. Menges|Menges]] (6-F-15, BuNo 3935). Podporučík (ENS) [[David R. Flynn|Flynn]] (6-F-4, BuNo 3909) musel svůj stroj opustit na [[padák]]u poté, co mu došlo palivo. Podporučík (ENS) [[Gayle L. Hermann|Hermann]] (3-F-15, BuNo 3982) přistál na [[golf]]ovém hřišti na Fordově ostrově a tak pouze podporučík (ENS) [[James G. Daniels III|Daniels]] (6-F-5, BuNo 3916) dokázal přistát na letišti na Fordově ostrově.<ref>Viz [http://www.cv6.org/ship/logs/ph/org-vf6-19411207.htm VF-6 Evening Strike Escort: 7 December 1941]@cv6.org</ref><ref>Sériová čísla viz Lundstrom, str. 18</ref>

''Enterprise'' pátrala po japonském svazu. Pátrání ale díky špatnému odhadu předpokládané polohy Japonců probíhalo v prostoru jihozápadně od Oahu. Japonský svaz se pohyboval severně od Oahu a tak naštěstí pro ''Enterprise'' ke kontaktu nedošlo. V opačném případě by musela sama čelit přesile 6 letadlových lodí a jejich doprovodu. Po odvolání pátrání vplula ''Enterprise'' navečer 8. prosince do Pearl Harboru, kde doplnila palivo a zásoby a v 6:00 ráno následujícího dne opět vyplula na moře. Dne 10. prosince potopil SBD-2 Dauntless z VS-6 pilotovaný [[poručík]]em (LTJG) [[Clarence E. Dickinson|Dickinsonem]]<ref>Viz [http://cv6.org/1941/wake/wake_2.htm Wake Island: Dec. 7-23, 1941]@cv6.org a [http://www.midwaysaircraft.org/DAUNTLESSreport2106.pdf DAUNTLESS IN PEACE AND WAR]@midwaysaircraft.org</ref> japonskou [[ponorka|ponorku]] ''[[I-70]]''<ref>V této souvislosti se hovoří (např. v [http://cv6.org/1941/wake/wake_2.htm 1941 - The Defense of Wake Island]@cv6.org, ale i jinde) o tom, že ''I-70'' byla první válečnou ztrátou [[Japonské císařské námořnictvo|japonského námořnictva]]. Toto tvrzení ale není zcela správné. Již v ranních hodinách 7. prosince 1941 potopil americký [[torpédoborec]] [[USS Ward (DD-139)|USS ''Ward'']] japonskou [[miniponorka|miniponorku]] [[Třída Ko-hyoteki|typu ''A'']] u vjezdu do Pearl Harboru. Jediné co může ospravedlnit pravdivost tvrzení o prvenství potopení ''I-70'' je argument, že v době, kdy ''Ward'' zaútočil na miniponorku, [[Vyhlášení války|nebyly]] ještě USA s Japonskem formálně ve [[válka|válečném stavu]] i když samotné vniknutí miniponorky do Pearl Harboru bylo dostatečným důvodem pro ''Ward'' k zahájení palby.</ref> severně od [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] na pozici {{coor dm|23|45|N|s|155|35|W|z|}}

Následující dva týdny strávila ''Enterprise'' hlídkováním západně od Havaje (jako TF 8). 20. prosince zaútočily Dauntlessy omylem na ponorku [[USS Pompano (SS-181)|USS ''Pompano'']], která ale unikla.<ref name="APKR33" /><ref>{{Citace knihy | příjmení = Blair | jméno = Clay | titul = Silent Victory – The U.S. Submarine War Against Japan | rok = 2001 | isbn = 978-1557502179 | vydavatel = Naval Institute Press | místo = Annapolis | jazyk = anglicky | strany = 114}}</ref>
7. ledna 1942 se ''Enterprise'' vrátila do Pearl Harboru a po krátké zastávce vyplula 11. ledna, aby spolu s ''Yorktownem'' poskytla letecké krytí [[konvoj|konvoji]] s posilami pro [[Samoa|Samou]]. Na cestě jí doprovázely [[těžký křižník|těžké křižníky]] [[USS Chester (CA-27)|USS ''Chester'']], [[USS Northampton (CA-26)|USS ''Northampton'']], [[USS Salt Lake City (CA-25)|USS ''Salt Lake City'']], [[tanker]] [[USS Platte (AO-24)|USS ''Platte'']] a torpédoborce [[USS Dunlap (DD-384)|USS ''Dunlap'']], [[USS Balch (DD-363)|USS ''Balch'']], [[USS Maury (DD-401)|USS ''Maury'']], [[USS Ralph Talbot (DD-390)|USS ''Ralph Talbot'']], [[USS Blue (DD-387)|USS ''Blue'']] a [[USS McCall (DD-400)|USS ''McCall'']].<ref>Stafford, str. 41</ref> Cesta byla plná více či méně tragických událostí: 16. ledna na palubě ''Enterprise'' havaroval při přistání jeden SBD-2 Dauntless, přičemž smrtelně zranil jednoho člena posádky a ještě téhož dne se z hlídky nevrátil jeden [[Douglas TBD Devastator|TBD-1 Devastator]] (6-T-14 (?), BuNo 0335) od VT-6<ref>SBD Dauntless po selhání záchytného zařízení sjel do galerie ochozu na levoboku. Při tomto ranním incidentu byl těžce zraněn [[George F. Lawhon]], který se tam zdržoval na svém stanovišti a kolem 19:00 zranění podlehl. Pilot i střelec bombardéru vyvázli nezraněni. Trojčlenná posádka TBD-1 Devastator, který se večer nevrátil z hlídky, strávila na moři 34 dní, než přistála na ostrově [[Pukapuka]] ({{coor dm|10|53|S|j|165|40|W|z|}}). Asi 1&nbsp;200&nbsp;km od místa havárie. Viz [http://cv6.org/1942/marshalls/default.htm Marshall Islands Raid]@cv6.org, [http://www.cv6.org/news/42-01.htm War Information Bulletin No. 31]@cv6.org a Stafford, str. 42-43.</ref>. Nakonec ale ''Enterprise'' doplula na Samou podle plánu a po několik dní hlídkovala severně od ostrova.

==První nájezdy (únor - duben 1942)==
===Nájezd na Marshallovy ostrovy (únor 1942)<ref>Není-li uvedeno jinak je hlavním zdrojem tohoto odstavce článek ''1942 - Marshall Islands''@cv6.org: [http://cv6.org/1942/marshalls/default.htm] a [http://cv6.org/1942/marshalls/marshalls_2.htm]</ref>===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Nájezd na Marshallovy a Gilbertovy ostrovy (1942)]]

[[Soubor:SBD-2 CV-6 Feb1942.jpg|thumbnail|left|[[Střemhlavý bombardér|Střemhlavé bombardéry]] [[Douglas SBD Dauntless|SBD-2 Dauntless]] se připravují ke startu, aby zaútočily na cíle na [[Marshallovy ostrovy|Marshallových ostrovech]]. Všiměte si původního provedení markingu: velké znaky s červeným středem a červeno-bílými pruhy na směrovce. Každý je vyzbrojen jednou 500[[Libra (hmotnost)|lb]] (226,7&nbsp;kg) a dvěma 100lb (45,4&nbsp;kg) [[bomba|pumami]]<ref>Ke složení výzbroje útočících SBD viz ''The Raid on the Marshall
and Gilbert Islands'': http://ibiblio.org/hyperwar/USN/USN-CN-Raids/USN-CN-Raids-1.html</ref>]]
Dne 25. ledna vyplula ''Enterprise'' (TF 8) k útoku na [[Marshallovy ostrovy]], zatímco ''Yorktown'' (TF 17) měl napadnout cíle v [[Gilbertovy ostrovy|Gilbertově souostroví]]. Ráno 1.&nbsp;února ve 4:43 odstartovalo 6 stíhaček F4F-3 Wildcat z VF-6 na svůj ranní [[Combat Air Patrol|CAP]] a vzápětí je následovaly dvě vlny celkem 37 SBD Dauntless (VS-6 a VB-6) a devíti TBD-1 Devastator (VT-6) k [[nálet]]u na [[Kwajalein]]. V 6:10 odstartovalo dalších 12 F4F-3 Wildcat (VF-6) k útoku na [[atol]]y [[Wotje]] a [[Taroa]]. První úder se zaměřil na [[letiště]] a na lodě zakotvené v kwajaleinském kotvišti. Tyto lodě se po 9:00 staly terčem útoku dalších devíti TBD-1 Devastator vyzbrojených [[torpédo|torpéd]]y. Následovaly ještě dva další útoky VS-6 a VB-6 na nově objevené letiště na Taroa.

Po návratu posledních letounů zamířila ''Enterprise'' rychlostí 30 uzlů (55,5&nbsp;km/h) na sever. Během těchto útoků přišla ''Enterprise'' o jeden F4F-3 Wildcat z VF-6, čtyři SBD Dauntless z VS-6 a jeden z VB-6. Ve vzduchu byly sestřeleny tři [[Micubiši A5M|A5M4 Claude]]<ref name="APKR31">Verze japonských strojů podle {{Citace periodika | příjmení = Novotný | jméno = Jaroslav | titul = První nájezd – americké letadlové lodě proti Gilbertovým a Marshallovým ostrovům, 1. únor 1942. 1. část | periodikum = Aero Plastic Kits Revue | rok = 1994 | ročník = IV. | číslo = 31 | strany = 50-52 | issn = 1210-1400}}</ref> a dalších devět letadel bylo zničena na zemi. Tři lodě byly potopeny a další poškozeny a poškozena byla i letištní zařízení. Další škody na zařízení způsobilo ostřelování ostrovů doprovodnými plavidly TF 8.

Těsně po 13:30 zaznamenal [[radar]] na ustupující ''Enterprise'' neidentifikovaný kontakt: pět bombardérů [[Micubiši G3M|G3M2 Nell]]<ref name="APKR31" />. Ty pronikly přes hlídkující stíhače a nezastavila je ani nepřesná protiletadlová palba. Shozené pumy ale svůj cíl minuly, pouze jedna dopadla těsně vedle levoboku ''Enterprise''.<ref>Viz [http://cv6.org/ship/damage/marshalls_1.htm Marshall Islands Raid - Battle Damage]@cv6.org</ref> Způsobila poškození rozvodu leteckého paliva, menší požár a smrtelné zranění jednoho člena posádky. Zatímco čtyři bombardéry odlétaly, pátý – stroj velitele letky [[Kazuo Nakai]]e – zamířil k letadlové lodi a pokusil se o sebevražedný útok. Minul jenom velice těsně: pravým křídlem přepůlil na palubě stojící SBD Dauntless S-5<ref name="APKR33">{{Citace periodika | příjmení = Novotný | jméno = Jaroslav | titul = První nájezd – americké letadlové lodě proti Gilbertovým a Marshallovým ostrovům, 1. únor 1942. 3. část | periodikum = Aero Plastic Kits Revue | rok = 1995 | ročník = V. | číslo = 33 | strany = 62-65 | issn = 1210-1400}}</ref> od VS-6, pokropil palubu palivem ze svých nádrží a na levoboku přepadl do moře.

Radar vykazoval i nadále občasné kontakty, které zaměstnávaly hlídkující stíhače. V 16:00 se další dva bombardéry pokusily o útok, ale rovněž minuly. Jedna Nell byla sestřelena a druhá poškozena. Do Pearl Harboru připlula TF&nbsp;8 5.&nbsp;února.

===Nájezd na Wake a Marcus (únor a březen 1942)<ref>Není-li uvedeno jinak je hlavním zdrojem tohoto odstavce článek [http://ibiblio.org/hyperwar/USN/USN-CN-Raids/USN-CN-Raids-3.html The Raids on Wake and Marcus Islands]@ibiblio.org</ref>===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Nájezd na Wake a Marcus (1942)]]
[[Soubor:Enterprise 5inch DP guns.jpg|thumb|220px|127 mm (5")/38 cal Mk 12 víceúčelová děla č. 6 a 8 ze IV. baterie umístěné vzadu na levoboku. Fotografie byla pořízena během nájezdu na Wake 24. února 1942.]]
V sobotu 14. února vyplula ''Enterprise'' v čele [[Task Force 16|TF 16]]<ref>Původně měla ''Enterprise'' vyplout v [[pátek třináctého]] a svaz měl nést označení TF 13. [[Viceadmirál]] [[William Frederick Halsey, Jr.|Halsey]] ale proti tomu protestoval, neboť vyplouvat v pátek třináctého se všeobecně mezi námořníky považovalo za nešťastné a tak bylo vyplutí posunuto na sobotu 14. a svaz pojmenován TF 16. Viz Stafford, str. 62</ref> z Pearl Harboru, aby tentokrát napadla atol [[Eniwetok]]. Zároveň skupina kolem ''Yorktownu'' měla napadnout [[Wake (ostrov)|Wake]], který se [[Bitva o Wake (1941)|dostal do rukou Japonců]] 22. prosince 1941. Dne 16. února ale byly rozkazy změněny: ''Yorktown'' byl pověřen jiným úkolem a ''Enterprise'' měla místo něj napadnout Wake.

Dne 17. února – zatímco byla ''Enterprise'' na moři – povolil vrchní velitel US Navy [[Harold Rainsford Stark|Stark]] odstranění hydraulického katapultu H MK II z hangárové paluby.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Grossnick  | jméno = Roy A. | titul = United States naval Aviation 1910-1995 | rok = 1997 | isbn = 0–945274–34–3 | vydavatel = Naval Historical Center Department of the Navy | místo = Washington DC | jazyk = anglicky | strany = 112 | url = http://www.history.navy.mil/avh-1910/ | url kapitoly = http://www.history.navy.mil/avh-1910/PART05.PDF}}</ref><ref name="katapult" /> Samotné odstranění ale bylo provedeno až později.

Pozdě odpoledne 23. února se od ''Enterprise'' oddělila část doprovodu, která měla provést dělostřelecký přepad atolu. ''Enterprise'', kterou teď doprovázely jenom čtyři [[torpédoborec|torpédoborce]], zamířila do pozice 120 mil (193&nbsp;km) severně od Wake, kde v 5:17<ref name="GMT-12">Čas je v [[GMT]]-12</ref> 24. února začala startovat její letadla: po 18 SBD-2 a -3 z VS-6 a VB-6, 9 TBD-1 a 6 F4F. Po nich odstartovaly ještě další čtyři F4F na CAP. Cílem bylo letiště a další objekty na Wake a [[Peale (ostrov)|Peale]]. Američané se nesetkali s žádným odporem ve vzduchu a protiletadlová palba byla vesměs neúčinná. Jediný zaznamenaný kontakt ve vzduchu byl japonský čtyřmotorový [[létající člun]], o jehož sestřel se podělili tři stíhači z doprovodu. V 10:14<ref name="GMT-12" /> přistál poslední letoun z útočné vlny a ''Enterprise'' zamířila k severovýchodu. ''Enterprise'' musela odepsat dva bombardéry (oba od VS-6: SBD-3 BuNo 4524 havaroval při startu a SBD-2 BuNo 2174 byl pohřešován)<ref name="Feb42">Viz [http://www.aviationarchaeology.com/src/USN/LLFeb42.htm USN Overseas Aircraft Loss List February 1942]@aviationarchaeology.com</ref> a jeden stíhací F4F-3 (6-F-2, BuNo 4017)<ref name="Feb42" />, který odpoledne nouzově přistál na hladině, když mu při návratu z pátrání po japonském průzkumném letadle došlo palivo.

Dne 28. února zamířila TF 16 k dalšímu cíli: ostrovu [[Minami Torišima|Marcus]]. Ve 4:38<ref name="GMT-11">Čas je v [[GMT]]-11</ref> 4. března, 125 mil (201&nbsp;km) severovýchodně od ostrova, se ''Enterprise'' natočila proti silnému jižnímu větru a ve 4:45<ref>Viz [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420304-vb6.htm Bombing Six Action Report: 4 March 1942]@cv6.org</ref> začala startovat její letadla k útoku na Marcus. Tentokrát se útoku zúčastnilo 14 SBD z VS-6, 17 SBD z VB-6 a 6 F4F-4. Kvůli oblačnosti 9/10 byly letouny letící k cíli nad mraky navigovány novou metodou: ''Enterprise'' sledovala letadla radarem a rádiem jim předávala informace o potřebných opravách kurzu a vzdálenosti k cíli.

Jako první zaútočily na letiště a další objekty na ostrově piloti VB-6, následovaní VS-6. Ta také zaznamenala jedinou ztrátu během tohoto náletu, když její SBD-2 6-S-7 (BuNo 2152)<ref>Viz [http://www.aviationarchaeology.com/src/USN/LLMar42.htm USN Overseas Aircraft Loss List March 1942]@aviationarchaeology.com</ref> musel přistát na hladině 10 mil (16&nbsp;km) východně od ostrova. Jeho pilot poručík (LTJG) [[H. Dale Hilton|Hilton]] a střelec [[Jack Leaming|Leaming]] se stali prvními dvěma (z celkem 12) [[válečný zajatec|zajatci]] Japonců z ''Enterprise''.<ref name="POW">Viz [http://www.cv6.org/company/pow.htm Prisoners of War]cv6.org</ref>
Navzdory silné protiletadlové palbě se ostatní letouny vrátily na svoji loď, kde přistály kolem 8:00<ref name="GMT-11" />.

Útoky na Wake i Marcus ukázaly nutnost mít na palubě více létajících posádek, než kolik je neseno letounů. Obě téměř čtyřhodinové akce, kterých se zúčastnila většina posádek, znamenaly pro ně značné vyčerpání a následný nedostatek čerstvých sil pro plnění běžných hlídkových a průzkumných letů. Také bylo rozhodnuto, že letouny mají být vybaveny samosvornými nádržemi, aby se zamezilo zbytečným ztrátám.

Do Pearl Harboru se ''Enterprise'' vrátila 11. března<ref name="CarrierMovements">Viz [http://www.ww2pacific.com/movement.html Movement of Carriers in 1942]@ww2pacific.com</ref> a poprvé od vypuknutí války jí čekal delší pobyt v přístavu, během kterého bylo možno provést některé úpravy. Loď dostala nové kamuflážní schéma ''[[Measure 11]]''.<ref name="zbarveni" />. Koncem března byly odstraněny těžké kulomety [[M2 Browning]] z galerií kolem letové paluby a nahrazeny [[Oerlikon 20 mm/70|20mm Oerlikony]]. „Hnízdo“ s dvojicí 20mm Oerlikonů se objevilo i na přídi pod letovou palubou.<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/barn-img-z--5000014&ref=1942+%28Year%29 Near Pearl Harbor]@cv6.org a [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/barn-img-n219a&ref=March+1942 20mm Gunnery Practice]@cv6.org</ref>.

===Doolittlův nálet (duben 1942)<ref>Není-li uvedeno jinak, jsou hlavním zdrojem této kapitoly bojová hlášení kapitána ''Enterprise'' [[George D. Murray]]e #088 [http://cv6.org/ship/logs/action19420418-88.htm] a velitele TF 16 William F. Halseyho #0019 [http://cv6.org/ship/logs/action19420418-19.htm], doplněná o informace z ''The Doolittle Raid: April 18, 1942'' [http://cv6.org/1942/doolittle/doolittle.htm]</ref>===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Doolittlův nálet]]
[[Soubor:SBDoverEnterprise-MessageDrop.jpg|thumbnail|left|18. květen: Střemhlavý bombardér [[Douglas SBD Dauntless|SBD Dauntless]] se vrátil z průzkumného letu a chystá se v nízkém průletu nad ''Enterprise'' shodit zatíženou zprávu o výsledku průzkumu.]]
Dne 8. dubna vyplula ''Enterprise'' jako vlajková loď TF 16 z Pearl Harboru, aby se ráno 13. dubna poprvé spojila se svazem kolem své mladší sesterské lodě [[USS Hornet (CV-8)|USS ''Hornet'']] na pozici {{coor dm|38|00|N|s|180|00|E|v|}}<ref>Podle Murrayova [http://cv6.org/ship/logs/action19420418-88.htm Action Report: 18 April 1942 (Serial 088)]@cv6.org. Stafford (str. 75) uvádí {{coor dm|39|00|N|s|180|00|E|v|}}.</ref>. Letovou palubu ''Hornetu'' zabíralo 16 bombardérů [[North American B-25 Mitchell|B-25B Mitchell]] určených k provedení [[Doolittlův nálet|náletu na Japonsko]] a proto z ní nemohly operovat jeho vlastní letouny. ''Enterprise'' byla pověřena leteckým krytím celého svazu, ke kterému měla nyní poprvé k dispozici i nové Wildcaty ve verzi F4F-4.<ref>Stafford, str. 74</ref> V letecké skupině ''Enterprise'' byla na tuto akci místo VS-6 přidělena VB-3 (původně patřící k USS ''Saratoga'')<ref name="AG">Viz [http://cv6.org/company/airgroups.htm Air Groups]@cv6.org</ref>. Pokud to počasí umožňovalo, vysílala ''Enterprise'' hlídky až do vzdálenosti 200 mil (322&nbsp;km) tak, aby pokryly prostor 60° nalevo i napravo před svazem.

V 7:15<ref name="GMT-10">Čas je v [[GMT]]-10</ref> 18. dubna shodil jeden z průzkumných letounů (SBD z VB-6) zprávu<ref>Přenosem zprávy napsáním na papírek a shozením z letadla se zabránilo nutnosti použít vysílačku, jejíž vysílání by mohlo být zaměřeno nepřítelem.</ref> o kontaktu s nepřátelským [[hlídkový člun|hlídkovým plavidlem]]. Šlo o člun ''Nitto Maru č. 23'', který ještě stihl podat zprávu o amerických lodích, než ho potopil [[lehký křižník]] [[USS Nashville (CL-43)|USS ''Nashville'']]. Jelikož TF 16 byla odhalena, bylo rozhodnuto vyslat bombardéry do útoku okamžitě a pak zahájit ústup TF 16. Když všechny bombardéry úspěšně odstartovaly, provedl celý svaz v 9:27<ref name="GMT-10" /> obrat na klurz 90° a rychlostí 25 uzlů (46,3&nbsp;km/h) se začal vzdalovat od Japonských ostrovů. Ve 12:40<ref name="GMT-10" /> podal SBD 6-B-17 z VB-6 rádiem zprávu o kontaktu s nepřítelem. Ve 14:00<ref name="GMT-10" /> byly zpozorovány další dva hlídkové čluny, které napadly letouny z ''Enterprise''. Jeden byl potopen, druhý poškozen a následně doražen [[Lodní kanón|děly]] ''Nashville''. [[Viceadmirál]] [[William Frederick Halsey, Jr.|Halsey]] později ve svém bojovém hlášení #0019 z 24. dubna popsal dojem z útoků palubních letounů ''Enterprise'' na hlídkové čluny jako zklamání a doporučil další výcvik během pobytu letecké skupiny na pozemních základnách.

Do Pearl Harboru dorazila TF 16 25. dubna. Jedinou ztrátu leteckého parku ''Enterprise'' představoval SBD 6-B-4 z VB-6, který musel pro poruchu motoru nouzově přistát na hladině v 15:03<ref name="GMT-10" /> 18. dubna. Nezraněnou posádku zachránil ''Nashville''.

==V jihozápadním Pacifiku (květen 1942)==
Dne 30. dubna vyplula TF&nbsp;16 do jihozápadního Tichomoří, aby dopravila [[VMF-212]] na [[Efate]]<ref name="AG" /> a poté obě její letadlové lodě podpořily [[USS Lexington (CV-2)|USS ''Lexington'']] a [[USS Yorktown (CV-5)|USS ''Yorktown'']] v jejich [[Bitva v Korálovém moři|snaze odrazit japonský pokus o vylodění]] v [[Port Moresby]]. Když tam ale dorazila, bylo již den po bitvě. ''Lexington'' ležel na mořském dně a ''Yorktown'' se těžce poškozen belhal domů. Podmínky na Efate byly shledány nevyhovující pro Wildcaty VMF-212 a tak byla VMF-212 odeslána do [[Nouméa|Nouméi]] na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]].<ref name="Staff86">Stafford, str. 86</ref> ''Enterprise'' i ''Hornet'' pak po doplnění paliva z tankeru<ref name="Staff86" /> byly odeslány na sever k ochraně [[Ocean]] a [[Nauru]], ale cestu přerušily jiné rozkazy: nechat se zpozorovat japonským průzkumem, ale nenechat se napadnout. Stalo se tak 15. května a poté TF 16 již nepozorována ustoupila. Do Pearl Harboru se vrátila 26. května.<ref>Není-li uvedeno jinak, je hlavním zdrojem tohoto odstavce [http://cv6.org/1942/midway/default.htm Battle of Midway: June 4 - 6, 1942]@cv6.org</ref>

Během následujícího krátkého pobytu v Pearl Harboru navštívil ''Big E'' admirál [[Chester Nimitz|Nimitz]]. Důvodem návštěvy bylo vyznamenání tří letců z ''Enterprise'' a jednoho námořníka z [[USS West Virginia (BB-48)|USS ''West Virginia'']]. Poručíci (LT) [[Clarence Wade McClusky|McClusky]], [[Roger W. Mehle|Mehle]] a (LTJG (?)<ref>K 6. červnu 1942 je již připomínán jako LTJG. Zda měl tuto hodnost již několik dní předtím během ceremonie nevíme. Viz Lundstrom, str. 490</ref>) [[James G. Daniels III|Daniels]] z VF-6 byli vyznamenáni [[Distinguished Flying Cross (USA)|DFC]] a pomocník kuchaře (''Mess Attendant'') [[Doris Miller|Miller]] z ''West Virginia'' byl vyznamenán [[Navy Cross|Námořním křížem]].<ref>Stafford, str. 87 a 88 a [http://usswashington.com/dl24ma42.htm World War II Plus 55 - May 24th through May 26, 1942]@usswashington.com</ref>

==Bitva u Midway (červen 1942)<ref>Není-li uvedeno jinak, je hlavním zdrojem této kapitoly [http://cv6.org/1942/midway/default.htm Battle of Midway: June 4 - 6, 1942]@cv6.org</ref>==
[[Soubor:EnterpriseFordIslandBeforeMidway.jpg|thumbnail|right|''Enterprise'' zakotvená u Fordova ostrova v Pearl Harboru. Květen 1942, těsně před bitvou u Midway. Všimněte si před dvěma měsíci nainstalovaného „hnízda“ se dvěma 20mm Oerlikony na přídi pod letovou palubou.]]
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Bitva u Midway]]
:''Všechny časy jsou v [[GMT]]-12''
Po krátké zastávce v přístavu vyplouvá ''Enterprise'' [[28. květen|28. května]] jako [[vlajková loď]] TF 16, aby se setkala [[2. červen|2. června]] 325 mil (523&nbsp;km) severovýchodně od [[Midway]] s TF 17 sestavené kolem narychlo opraveného ''Yorktownu''. Viceadmirála Halseye, který doposud velel TF 16 a nyní byl hospitalizován, nahradil na palubě ''Enterprise'' [[kontradmirál]] [[Raymond A. Spruance|Spruance]], který doposud velel 5. [[křižník]]ové divizi doprovázející TF 16. Cílem obou svazů bylo zastavit předpokládaný japonský pokus o [[vylodění]] na Midway. Poprvé a naposledy měly všechny tři letadlové lodě třídy ''Yorktown'' bojovat společně.

[[3. červen|3. června]] ''Enterprise'' a ostatní plavidla doplnila palivo z doprovodných [[tanker]]ů [[USS Cimarron (AO-22)|USS ''Cimarron'']] a [[USS Platte (AO-24)|USS ''Platte'']].<ref>Stafford, str. 91</ref> V 18:00 se nacházela na pozici {{coor dm|33|16|N|s|175|45|W|z|}}, kurz 100° při rychlosti 15 uzlů (28,8&nbsp;km/h).<ref name="report0133">Viz bojové hlášení #0133 kapitána Murraye z [[8. červen|8. června]] 1942: [http://www.ibiblio.org/hyperwar/USN/ships/logs/CV/cv6-Midway.html Battle of Midway: USS Enterprise Action Report]. Všechny časy v hlášení jsou v [[GMT]]-10 ([[Havaj]]).</ref>

===Čtvrtek 4. června: První vlna a útok VT-6===
[[Soubor:VT-6TBDs.jpg|thumbnail|left|7:30 až 7:40 ráno [[4. červen|4. června]] [[1942]]: [[Torpédový bombardér|Torpédové bombardéry]] [[Douglas TBD Devastator|TBD-1 Devastator]] jsou připravovány k útoku na japonské letadlové lodě během bitvy u Midway. Fotografie zachycuje 11 z celkem 14 Devastatorů VT-6 účastnících se náletu, což znamená, že ještě tři TBD-1 a 10 [[Grumman F4F Wildcat|F4F-4 Wildcat]] čeká v hangáru na vyzvednutí na plaubu. Deset TBD-1 se z akce nevrátí.]]
V očekávání boje byl na ''Enterprise'' budíček [[4. červen|4. června]] v 1:30 a snídaně mezi 3:00 a 4:00. ''Enterprise'' se pohybovala asi 200 mil (320&nbsp;km) SSV od Midway. V 5:34 konečně přišla zpráva o objevení japonských letadlových lodí od jedné z průzkumných [[Consolidated PBY Catalina|PBY Catalina]]. Ale teprve až v 6:03 přišla zpráva uvádějící i pozici [[Čúiči Nagumo|Nagumova]] svazu. V 6:07 zamířila TF 16 na jihozápad, aby se přiblížila a napadla japonské letadlové lodě.

Podle plánu začala v 7:00 z ''Enterprise'' startovat první letadla. Nejprve vzlétlo 8 F4F-4 na CAP, následovaných 37 SBD-2 a -3 z VB-6<ref>18 strojů, každý nesoucí jednu 1&nbsp;000lb (453,6&nbsp;kg) pumu.</ref> a VS-6<ref>19 strojů. Šest z nich neslo pouze jednu 500lb (226,8&nbsp;kg) pumu a dalších třináct neslo navíc dvě 100lb (45,4&nbsp;kg) pumy pod křídly.</ref>. V 7:25 byly již všechny SBD (kromě čtyř, které měly poruchu) ve vzduchu a formovaly se do formace. Střemhlavé bombardéry, kterým velel [[poručík]] (LCDR) [[Clarence Wade McClusky|McClusky]] DFC, zamířily kurzem 231° ke svému cíli bez stíhacího doprovodu. Předpokládaný čas příletu k cíly byl 9:20. Mezitím byly z paluby odstraněny ony čtyři SBD, kterým se nepodařilo vzlétnout a ke startu bylo připraveno 14 TBD-1<ref>Každý nesl jedno letecké torpédo Mk. XIII</ref> (poručík (LCDR) [[Eugene E. Lindsey|Lindsey]]) a 10 F4F-4 (poručík (LT) [[James S. Gray|Gray]]), které začaly startovat po 7:45. Naneštěstí pro VT-6 a její pomalé TBD-1 se stíhači z VF-6 omylem přidali k VT-8 z ''Hornetu'' a VT-6 tak rovněž zůstala bez stíhacího doprovodu.

V 8:15, když byly bombardéry na cestě k cíli, zaznamenal radar na ''Enterprise'' japonský průzkumný [[hydroplán]]. Byli na něj navedeni stíhači z CAP, ale ti svůj cíl nenašli.<ref name="report0133" /><ref name="cas">Možná se tak ale stalo již o hodinu dříve, protože časy v [http://www.ibiblio.org/hyperwar/USN/ships/logs/CV/cv6-Midway.html hlášení #0133] se začínají rozcházet s časy na cv6.org. Například 12:20 – kdy měl začít útok VT-6 – by při [[GMT]]-10 (v hlášení je navíc chybně uvedeno +10, to by ale odpovídalo [[časové pásmo|časovému pásmu]] [[Austrálie]]) odpovídalo 10:20 v GMT-12. Na cv6.org je ale uvedeno, že útok začal po 9:30, kdy byla japonská eskadra zpozorována. V 9:20 začal útok VT-8, takže možná se údaj z hlášení vztahuje všeobecně k začátku útoku torpédových bombardérů, ale pořád je tu onen rozdíl jedné hodiny. Při rychlosti Devastatorů 100 uzlů a vzdálenosti 155 mil vychází doba letu na přibližně hodinu a půl, což při startu před 8:00 dělá pravděpodobnějším údaj z cv6.org. Oba zdroje se shodují, že letadla startovala po 7:00, ale bojové hlášení neuvádí s jakým zpožděním startovaly TBD, takže podle tohoto hlášení by let k cíli trval od 2,5 do 3,5 hodiny. To je pořád ještě v rámci výdrže TBD-1 (a s přídavnými nádržemi – o kterých se ale hlášení nezmiňuje – i F4F-4), ale pak by musela být vzdálenost obou svazů mnohem větší, než shodně uvádějí oba zdroje. Vzhledem k tomu, že se oba zdroje shodují až do okamžiku začátku startů útočné vlny, nelze z těchto informací odvodit, zda k odchylce došlo už při uvedení doby radarového kontaktu s japonským průzkumem, výměny první CAP nebo až v okamžiku zahájení útoku. V pozdější fázi dne se opět časy na cv6.org a v hlášení sjednotí. O čase 10:20 hovoří i druhé [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604.htm hlášení #0137], ale podle tohoto hlášení by útok VT-6 probíhal současně s útoky VB-6 a VS-6, což neodpovídá skutečnosti.</ref>

VT-8 našla Nagumův svaz jako první z palubních skupin a byla zmasakrována japonskými stíhači. VT-6 z ''Enterprise'' by Nagumův svaz málem minula, ale kouř z bojujících lodí<ref>Ať už pokládaná kouřová clona, či kouř z komínů lodí plujících plnou parou.</ref> přiměl VT-6 změnit v 9:30 kurz na severovýchod. Na scéně se torpédové letouny z ''Enterprise'' objevily v okamžiku, kdy 8. torpédová eskadra z ''Hornetu'' přestávala existovat. Lindsey (6-T-1, BuNo 0289) se rozhodl zaútočit na nejbližší ''[[Kaga (1921)|Kagu]]'' a rozdělil svojí eskadru na dvě části, aby mohla provést útok ze dvou směrů. Jedné sekci velel on, druhé velel poručík (LT) [[Arthur V. Ely|Ely]] (6-T-10, BuNo 0342). V 9:38 byla VT-6 zpozorována japonskými hlídkami a následně napadena stíhači. Ti se jako první vrhli na Elyho sekci. ''Kaga'' navíc po chvíli změnila kurz a k útočícím torpédovým bombardérům se natočila zádí, takže Elyho bombardéry musely svůj cíl obletět, aby se znuvu dostaly do pozice vhodné pro vypuštění [[torpédo|torpéd]]. Vlastní stíhači z VF-6 se tou dobou nacházeli asi 15 mil (24&nbsp;km) severovýchodně od japonského svazu a volání posádek bombardérů o pomoc neslyšeli.

Z Elyho sekce se k odhozu torpéda dostali pouze piloti [[A. Walter Winchell|Winchell]] (6-T-8, BuNo 0367) a [[Stephen B. Smith|Smith]] (6-T-11, BuNo 0338). Zbývajících pět TBD-1 bylo sestřeleno [[Micubiši A6M|Zery]] ještě před zaujetím vhodné pozice. Ačkoliv oba jejich letouny byly poškozeny, podařilo se jim proniknout až do vzdálenosti přibližně 900 metrů a odhodit torpéda, která ale obě minula. Pouze Smith se ale dokázal vrátit na ''Enterprise''<ref>Jeho TBD-1 6-T-8, BuNo 0367 byl shledán neopravitelným a svržen přes palubu. Viz [http://tbd_devastator.tripod.com/tbdpage.htm Douglas TBD Devastator list by Lynn Ritger] a [http://cv6.org/1942/midway/midway_3.htm Battle of Midway: June 4 - 6, 1942]@cv6.org.</ref>. Winchell a jeho střelec po vyčerpání paliva nouzově přistáli na hladinu. V [[Záchranný člun|nafukovacím člunu]] strávili následujících 17 dní, než je [[21. červen|21. června]] vyzvedla PBY-5A Catalina z Midwaye<ref>Jednalo se o Catalinu od [[VP-24]] [http://www.daveswarbirds.com/blackcat/hist-24.htm] a oba piloti se tak stali posledními zachráněnými trosečníky po bitvě. Viz [http://www.history.navy.mil/photos/events/wwii-pac/midway/mid-10h.htm Actions and Activities after 4 June 1942 – Battle of Midway Survivors]@history.navy.mil</ref>.

Z Lindseyho sekce Zera sestřelila čtyři ze sedmi TBD-1 ještě před vypuštěním torpéd. Zbývající tři letouny vypustily svá torpéda, která ale minula svůj cíl, a vrátily se na ''Enterprise''. Po VT-6 zaútočila (přibližně v 10:00) VT-3 z ''Yorktownu'': opět bez jediného zásahu a „péči“ Zer přežil pouze jediný z dvanácti. Později byly všichni piloti VT-6 a jejich střelci, kteří se zůčastnili této sebevražedné akce, navrženi v hlášení #0133 na vyznamenání [[Navy Cross (USA)|Námořním křížem]]. Většina z nich [[in memoriam]].

===Čtvrtek 4. června: První vlna a útok VB-6 a VS-6===
Zatímco torpédové bombardéry z ''Enterprise'' bojovaly s japonským svazem, vyslala ''Enterprise'' mezi 9:29 až 9:32 do vzduchu druhou osmičlennou hlídku F4F-4. Mezi 9:45 a 9:52 pak přistávaly stroje první hlídky.<ref name="report0133" /><ref name="cas" />

Střemhlavé bombardéry VB-6 a VS-6 vedené McCluskym dorazily v 9:20 na předpokládané místo výskytu japonského svazu, ale nic nenašly. McClusky proto rozhodl pokračovat dalších 35 mil (56&nbsp;km) na jihozápad a pak na severozápad, než je nedostatek paliva donutí k návratu na ''Enterprise''. V 9:47 ale McClusky zpozoroval na hladině loď spěchající k severovýchodu. Předpokládaje, že se loď snaží dohnat hlavní svaz, rozhodl se McClusky sledovat její kurz. Byl to torpédoborec [[Araši (1940)|''Araši'']], který se od svazu vzdálil při pronásledování ponorky [[USS Nautilus (SS-168)|USS ''Nautilus'']] a nyní se opravdu snažil dohnat Nagumův svaz. V 10:02 VB-6 a VS-6 zpozorovaly japonské lodě na pozici {{coor dm|30|05|N|s|178|50|W|z|}}. V té době končil útok VT-6 a začínal útok VT-3. Bombardérům začínalo docházet palivo a některým strojům VB-6 došel kyslík. Její velitel poručík (LT) [[Richard Best|Best]] (6-B-1<ref name="VB6Midway">Viz [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604-vb6.htm Bombing Six Action Report: 4-6 June 1942]@cv6.org</ref>) proto vedl svoji jednotku v 15&nbsp;000 [[stopa (jednotka délky)|stopách]] (4&nbsp;572&nbsp;m)<ref name="VB6Midway" />, zatímco VS-6 zůstávala ve 20&nbsp;000 (6&nbsp;096&nbsp;m).

[[Soubor:Attack of VB6 & VS6 on Kido Butai.jpg|thumb|right|Schéma útoku VB-6 na japonské letadlové lodě. VB-6 útočí na ''[[Akagi (letadlová loď)|Akagi]]'' a VS-6 na ''[[Kaga (1921)|Kaga]]''. V horní části obrázku je zachycen i útok VB-3 na ''[[Sórjú]]''. Útok části VB-6 na ''Kaga'' není zakreslen. Schéma bylo součástí hlášení vypracovaného poručíkem (LT) [[Joe R. Penland|Penlandem]] (6-B-7, BuNo 4532).]]
Překvapení bylo dokonalé: když bombardéry začaly přecházet do střemhlavého letu, stále ještě nebyly zpozorovány. Letci z ''Enterprise'' si vybrali za cíl dvě nejbližší letadlové lodě: VS-6 (McClusky) ''[[Kaga (1921)|Kagu]]'' na západě a VB-6 (Best) ''[[Akagi (letadlová loď)|Akagi]]'' na východě. Dvě sekce z VB-6 ale ztratily kontakt s vedoucím eskadry a přidaly se k VS-6 v útoku na ''Kagu''. V 10:22 se McCluskyho sekce, nasledovaná zbytkem VS-6 a částí VB-6 vrhla střemhlav na ''Kagu''. Pumy uvolňovaly v 1&nbsp;500 stopách (457&nbsp;m). McClusky a jeho [[wingman]] [[podporučík]] (ENS) [[William R. Pittman|Pittman]] (6-S-8<ref name="VS6Midway">Viz hlášní VS-6: [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604-vs6.htm Scouting Six Action Report: 4-6 June 1942]@cv6.org. Časy v hlášní jsou v [[GMT]]-10 ([[Havaj]]).</ref>) minuli. Vzápětí ale poručík (LT) [[Earl Gallaher|Gallaher]] (6-S-1<ref name="VS6Midway" />) zasáhl ''Kagu'' svojí 1&nbsp;000lb pumou doprostřed zadní poloviny letové paluby. Další dvě pumy jenom těsně minuly. Podporučík (ENS) [[John Q. Roberts|Roberts]] (6-S-3, BuNo 8524) nevybral střemhlavý let a dopadl do moře. Poručík (LTJG) [[Norman J. Kleiss|Kleiss]] (6-S-7<ref name="VS6Midway" />) docílil druhého zásahu vedle předního výtahu. Dalších až šest zásahů (pro kouř je již nešlo přesně lokalizovat) docílili ještě zbývající letci. ''Kaga'' byla vyřazena z boje a proměněna v plovoucí hořící vrak s vybuchující municí na palubě. V 17:00 byla opuštěna a potopena v 19:25.

V 10:26 se zbytek VB-6 vrhl na ''Akagi''. Best a jeho wingmani poručík (LTJG) [[Edwin J. Kroeger|Kroeger]] (6-B-2<ref name="VB6Midway" />) a podporučík (ENS) [[F.T. Weber|Weber]] (6-B-3) zasáhli ''Akagi'' dvěma 1&nbsp;000lb pumami: těsně za prostředním výtahem a na zádi<ref>[http://cv6.org/1942/midway/midway_3.htm CV6.org] sice píše pouze o jednom zásahu a dvou „těsně vedle“, ale podle japonských záznamů byly zásahy dva. Viz [http://www.combinedfleet.com/Akagi.htm IJN Akagi: Tabular Record of Movement] a [http://www.ibiblio.org/hyperwar/Japan/IJN/rep/Midway/Nagumo/index.html The Japanese Story of the Battle of Midway].</ref>. Také na ''Akagi'' vypukly požáry živené palivem a municí a loď se zablokovaným kormidlem se stala neovladatelnou. Po marné snaze o její záchranu jí následujícího dne v časných ranních hodinách dorazily japonské torpédoborce. 

Po vybrání střemhlavého letu se bombardéry pokoušely uniknout nízkým letem nad hladinou z dosahu protiletadlových děl a Zer. Žádný bombardér již nebyl sestřelen a jejich střelci si nárokovali sestřelení tří Zer. Šest SBD z VS-6 vedených poručíkem (LT) [[Charles R. Ware|Warem]] (6-S-4, BuNo 03206) hledalo ochranu před dotírajícími Zery ve včasném znovuvytvoření formace a společné obraně soustředěnou palbou zadních střelců. Čekal je ještě ale návrat na letadlovou loď někde v širém [[oceán]]u: před startem nebylo domluveno místo setkání a tak současnou pozici ''Enterprise'' mohli piloti jenom odhadovat. Celou situaci ještě zkomplikovalo docházející palivo. Jako jednomu z prvních došlo palivo SBD-3 6-S-5 (BuNo 03224) z Wareho skupiny VS-6. Jeho pilot podporučík (ENS) [[Frank Woodrow O'Flaherty|O'Flaherty]] a jeho střelec byli později vyzvednuti Japonci a popraveni<ref name="POW" /><ref>Robert E. Barde, "Midway: Tarnished Victory", ''Military Affairs'', v. 47, no. 4 (prosinec 1983), str. 188–192.</ref>. Ze šesti strojů Wereho skupiny se zpátky vrátil pouze podporučík (ENS) [[John R. McCarthy|McCarthy]] (6-S-15<ref name="VS6Midway" />, BuNo 4615), kterému ale také poblíž mateřské lodi došlo palivo a musel nouzově přistát na hladině. Posádku zachránil [[USS Hammann (DD-412)|USS ''Hammann'']]. Zbývající stroje zmizely v Pacifiku.<ref>Kromě O'Flahertyho 6-S-5 se jednalo o Wareho 6-S-4, [[James A. Shelton|Sheltonův]] 6-S-6, [[Carl D. Peiffer|Peifferův]] 6-S-12 a [[John C. Lough|Loughův]] 6-S-14. Viz [http://cv6.org/company/accounts/jmccarthy/ ENS John McCarthy: Scouting Six and Midway]@cv6.org</ref> Z VS-6 se tak na ''Enterprise'' vrátilo pouze osm z původně 19 letounů<ref name="ztraty">Podle cv6.org. VS-6 měla vyslat 19 a VB-6 dalších 18 strojů. Čtyři stroje ale nevzlétly a z bojového hlášení se nedá vyčíst, které to byly. Podle cv6.org to vypadá, že tři byly z VB-6 a jeden z VS-6, takže první vlny by se podle cv6.org mělo účastnit 15 strojů z VB-6 a 18 z VS-6. Tyto počty (podle skladby výzbroje) odpovídají i údajům z bojového hlášení. Ale… Vrátit se mělo 5 strojů VB-6 a 8 z VS-6 (opět podle cv6.org. Návrat 8 strojů z VS-6 potvrzuje i [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604-vs6.htm hlášení VS-6], návrat pěti strojů z VB-6 potvrzuje [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604-vb6.htm report VB-6]). To by odpovídalo celkové ztrátě 20 strojů z obou eskader. Tato čísla ale nesouhlasí s údaji v oficiálním bojovém [http://www.ibiblio.org/hyperwar/USN/ships/logs/CV/cv6-Midway.html hlášení #0133], které sice připouští ztrátu 20 SBD, ale za všechny tři dny bojových akcí, přičemž píše i o ztrátách při dalších akcích. Z toho plyne, že při této první akci muselo být ztraceno méně letadel, pokud mají být správná čísla v bojovém hlášení… [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604.htm Hlášení #0137] mluví o 18 ztracených SBD. Podle [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604-vs6.htm hlášení VS-6] se měl SBD 6-S-9 vrátit ještě před kontaktem s nepřítelem. Tím se počet navrátilců zvyšuje na 5+9. (Na okraj: Bojové hlášení #0133 pravděpodobně nezahrnuje ve ztrátách stroje, které se vrátily zpět, ale byly shledány neopravitelnými a shozeny do moře. Není v něm např. započítán TBD-1 6-T-8 (BuNo 0367). Stejný osud potkal i dva navrátilé SBD.)</ref>. Z VB-6 se nakonec vrátilo pouhých pět strojů z 15<ref name="ztraty" />. Podporučík (ENS) [[Tom W. Ramsay|Ramsay]] z VB-6 (6-B-11<ref name="VB6Midway" />, BuNo 4620) musel po vyčerpání paliva přistát na hladině, ale [[12. červen|12. června]] byli on i jeho střelec zachráněni Catalinou z Midwaye. Poručík (LT) [[Joe R. Penland|Penland]] (6-B-7<ref name="VB6Midway" />, BuNo 4532) byl (i se střelcem) po nouzovém přistání a 28 hodinách zachráněn.<ref>Podle [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604-vb6.htm hlášení VB-6]. [http://cv6.org/1942/midway/midway_3.htm CV6.org] uvádí, že je následujícího dne zachránil torpédoborec [[USS Phelps (DD-360)|USS ''Phelps'']].</ref>. Z VB-6 museli nouzově přistát na hladině i 6-B-5 a 6-B-6<ref name="VB6Midway" />. Ke svazu to „dotáhl“ i poručík (LT) [[Clarence E. Dickinson|Dickinson]] (6-S-10, BuNo 03208), ale přistál na hladině a byl zachráněn doprovodnými plavidly.

V 10:44 až 10:47<ref>Tady už je zřejmě čas uvedený v hlášení v pořádku, protože kdyby i tady byl čas ještě o hodinu posunutý, kryl by se start třetí hlídky se startem druhé.</ref> odstartovala další osmičlenná hlídka F4F-4 na CAP. V 10:55 začaly přistávat navracející se stíhači eskorty a mezi 11:16 a 11:29 přistálo všech osm F4F-4 z druhé hlídky. Mezi 11:37 a 11:40 odstartovala další osmice F4F-4 na čtvrtou hlídku. Blížící se nepřátelské letouny z ''[[Hirjú]]'', které byly nahlášeny ve 12:05, si vybraly za cíl TF 17 s ''Yorktownem''. Ve 12:10 přistál poslední bombardér útočné vlny po téměř pětihodinovém letu. Mezi 12:33 a 12:35 odstartovala další osmice stíhačů na pátou hlídku.<ref name="report0133" />

Asi 30 mil (48&nbsp;km) severozápadně od ''Enterprise'' čelil ''Yorktown'' tou dobou japonskému náletu, ze kterého vyšel dvakrát zasažen. Na obranu ''Yorktownu'' odeslala ''Enterprise'' čtyři F4F-4 ze své páté CAP<ref name="report0137">Viz hlášní #0137: [http://www.cv6.org/ship/logs/action19420604.htm Action Report: 4-6 June 1942 (Serial 0137)]@cv6.org. Časy v hlášení jsou v [[GMT]]-10 ([[Havaj]]).</ref> a stejně tak učinil i ''Hornet''. Když vracející se letouny z ''Yorktownu'' viděli vlastní loď zahalenou v kouři a s poškozenou palubou, rozhodli se přistát na lodích TF 16. Na ''Enterprise'' tak mezi 12:37 až 13:05 postupně přistálo celkem šest F4F Wildcatů z VF-3<ref>Stroje 5-F-2, 5-F-3, 5-F-8, 5-F-21, 5-F-10 a 5-F-15. Viz hlášení #0133</ref> a 15 SBD z VB-3<ref>Stroje 5-B-3, 5-B-16, 5-B-7, 5-B-8, 5-B-9, 5-B-10, 5-B-12, 5-B-14, 5-B-15, 5-B-4, 5-B-5, 5-B-6, 5-B-11, 5-B-13 a 5-B-17. Viz hlášení #0133</ref>. Palubní personál začal připravovat navrátivší se vlastní letouny i letouny z ''Yorktownu'' k dalšímu bojovému letu: bylo třeba zničit čtvrtou a poslední Nagumovu letadlovou loď ''Hirjú''.

===Čtvrtek 4. června: Druhá vlna===
Mezi 13:39 a 13:41 odstartovala šestá hlídka Wildcatů, ale tentokráte jenom šestičlenná. Následně mezi 13:47 a 13:59 přistálo všech 16 stíhačů ze třetí a čtvrté hlídky. Ve 14:10 sestřelili hlídkující stíhači japonský hydroplán 50 mil (80 km) jižně od TF 16.<ref name="report0133" />. Ve 14:27 ohlásil těžký křižník [[USS Pensacola (CA-24)|USS ''Pensacola'']] (odeslaný od TF 16 k podpoře TF 17) přibližující se druhou vlnu japonských letadel. I tentokráte si torpédové bombardéry z ''Hirjú'' vybraly za cíl ''Yorktown'' a ''Enterprise'' poslala část svého leteckého krytí na pomoc VF-3. Ale i když pět bombardérů bylo sestřeleno, další pronikly clonou stíhačů a protiletadlové palby a dvě torpéda zasáhla ''Yorktown''.

Ve 14:45 přišlo hlášení od SBD 5-S-15<ref name="report0137" /> vyslaného na průzkum z ''Yorktownu''. Čtvrtá letadlová loď byla objevena na pozici {{coor dm|31|15|N|s|179|05|W|z|}}. Na ''Enterprise'' bylo ke startu připraveno 25 SBD: 7 z VS-6, 3 z VB-6 a všech 15 z VB-3 (stroje které přistály na ''Enterprise''). Útoku měl velet poručík (LT) [[Earl Gallaher|Gallaher]] (6-S-1<ref name="VS6Midway" />) z VS-6. Bombardéry začaly startovat v 15:30, ale opět došlo k chybě v přenosu informací z ''Enterprise'' na ''Hornet'' a tak útočná vlna z ''Hornetu'' odstartovala až s půlhodinovým zpožděním. Jeden ze strojů VS-6 (6-S-16) měl problémy a tak se nakonec k cíli vydalo jenom 24<ref name="report0133" /><ref name="VS6Midway" /> SBD VS-6, VB-6 a VB-3.

Mezi 15:42 a 15:52 přistálo 10 stíhačů z páté a šesté hlídky. Stroj 6-F-12 (BuNo 5062) musel po vyčerpání paliva nouzově přistát na hladině. Také přistály další 3 Wildcaty z VF-3 a 3 SBD z VS-5 (všechno stroje ''Yorktownu''). Z právě vyslané útočné vlny se vrátil SBD 6-S-16 z VS-6. V 16:35 hlásil vedoucí stroj VF-6 (6-F-1, BuNo ???), který byl zrovna na hlídce, sestřelení čtyřmotorového hydroplánu. Mezi 16:42 a 16:46 odstartovalo 12 F4F-4 na devátou hlídku a mezi 16:50 až 16:52 přistálo pět Wildcatů ze sedmé hlídky. Z ''Yorktownu'' přilétly další čtyři SBD z VS-5 a jeden ''Wildcat''.<ref name="report0133" />

[[Soubor:Japanese aircraft carrier Hiryu burning on 5 June 1942 (NH 73064).jpg|left|thumb|Hořící a pomalu se potápějící ''[[Hirjú]]''. Fotografie byla pořízena těsně po východu slunce 5. června – poté, co byla ''Hirjú'' předchozího dne zasažena bombardéry z VS-6, VB-6 a VB-3.]]
Mezitím útočná vlna z ''Enterprise'' mířila k cíli a v 16:45 spatřila svůj cíl: ''Hirjú'' obklopenou doprovodnými plavidly na pozici {{coor dm|31|40|N|s|179|10|W|z|}}<ref name="report0133" />. VS-6 zahájila útok od slunce z výšky 19&nbsp;000 stop (5&nbsp;791&nbsp;m) v 17:05, ale ''Hirjú'' se dokázala prvním třem pumám vyhnout. Dauntlessy, letící bez vlastního doprovodu, byly napadeny Zery, kterým padl za oběť podporučík (ENS) [[Frederick T. Weber|Weber]] (6-B-3, BuNo 4682). VB-3 si zpočátku vybrala za cíl [[bitevní loď]] ''[[Haruna (bitevní loď)|Haruna]]'', ale po neúspěchu prvních tří strojů z VS-6 se zaměřila také na ''Hirú''. VB-3 a pravděpodobně i VS-6 pak zaznamenaly čtyři přímé zásahy na přední části letové paluby ''Hirjú''. Další zásahy si připsala VB-3 a VB-6, ale kouř a plameny již neumožňovaly jejich přesné spočítání. Dva SBD z VB-3 zaútočily na ''Haruna'', ale minuly. Zerům se podařilo sestřelit ještě další dva SBD z VB-3 a na ''Enterprise'' se tak v 18:08 nakonec vrátilo 20 SBD. Poslední z nich přistál těsně před západem slunce v 18:34.

Mezitím v 17:28 až 17:30 přistály dva Wildcaty z osmé hlídky a jeden z ''Yorktownu''. Mezi 17:58 a 18:05 odstartovalo 20 Wildcatů na desátou hlídku. Spolu s navracejícími se bombardéry přistálo do 18:34 i devět Wildcatů z deváté a dva z desáté hlídky. 17 strojů desáté hlídky přistálo mezi 18:46 a 18:56. Osmnáctý a poslední stroj dosedl v 19:20.<ref name="report0133" /> Tím skončily veškeré letecké operace tohoto dne. Stíhači VF-6 si nárokovali celkem 9 sestřelených letounů<ref name="report0137" />. V 19:15 otočila ''Enterprise'' (a s ní celá TF 16 a zbytek TF 17) k východu, aby se vyhla případnému nočnímu kontaktu s těžkými hladinovými jednotkami nepřítele.

===Pátek 5. června===
V 00:00 zamířila ''Enterprise'' k severu a ve 4:20 otočila na jihozápad zpět k Midway. Kolem 8:00 přišlo hlášení od Cataliny z Midwaye o zpozorování jedné poškozené letadlové lodi s doprovodem ustupující k severozápadu. Jelikož vylodění na Midwayi se zdálo čím dál méně pravděpodobné, vyrazily ''Enterprise'' s ''Hornetem'' na severozápad rychlostí 25 uzlů (46,3&nbsp;km/h) za ustupujícím nepřítelem. Letecké operace na ''Enterprise'' začaly mezi 8:25 až 8:29 vysláním dvanáctičlenné smíšené (6 strojů z VF-6 a 6 z VF-3) hlídky. Stroje z VF-3 po skončení hlídky přistály na ''Hornetu''. Mezi 11:00 a 11:02 odstratovala šestičlěnná druhá hlídka a zbývajících šest strojů z první hlídky přistálo mezi 11:15 a 11:18. Mezi 14:16 a 14:19 přistála druhá hlídka<ref name="3thCAP">Dá se předpokládat, že (podle zaběhlé praxe) třetí hlídka odstartovala někdy těsně před přistáním druhé, tedy před 14:16. Bojové hlášení #0133 uvádí pouze přistání 3. hlídky, ale nikoliv její start.</ref>.

Náčelník štábu kontradmirála Spruance [[komandér]] (CDR) [[Miles Rutherford Browning|Browning]] požadoval start útočné vlny už ve 14:00 s výzbrojí 1&nbsp;000lb (453,6&nbsp;kg) pum. Piloti bombardérů byli ale proti: s takovou zátěží a při 240 mílích (386&nbsp;km) mezi ''Enterprise'' a japonskou letadlovou lodí nebyla šance na návrat. Na velitelském můstku ''Enterprise'' se proti Browningowu plánu postavili velitel letecké skupiny ''Enterprise'' McClusky, velitel VS-6 Gallaher a kapitán ''Enterprise'' [[George D. Murray|Murray]]. Spruance dal za pravdu pilotům a start byl odložen na 15:00 a výzbroj redukována na 500lb (226,7&nbsp;kg) pumy. Předání rozkazu z ''Enterprise'' na ''Hornet'' opět selhalo a tak v 15:12 začaly startovat pouze střemhlavé bombardéry z ''Enterprise'': celkem 32 SBD z VB-3, VB-6 (6 strojů), VS-5 a VS-6 (9 strojů). Cíl se měl nacházet na pozici {{coor dm|32|00|N|s|179|32|W|z|}} ve vzdálenosti asi 230 mil (370&nbsp;km)<ref name="report0133" />. V daném prostoru našli letci jenom prázdnou hladinu a tak v 18:30 na pozici {{coor dm|33|00|N|s|177|32|E|v|}}<ref name="report0133" /> nejdříve letouny z ''Hornetu'' a po nich i letouny z ''Enterprise'' zaútočily bezvýsledně na japonský torpédoborec ''[[Tanikaze (1940)|Tanikaze]]'', který se vracel z pátrání po ''Hirjú'' (měl jí dorazit, kdyby se stále ještě držela na hladině). Torpédoborec se všem pumám dokázal vyhnout a navíc sestřelil stroj poručíka (LT) [[Samuel Adams|Adamse]] z VS-5. Na mateřské lodě se bombardéry vracely již za tmy a s posledními kapkami paliva v nádržích. Obě letadlové lodě proto – navzdory nebezpečí útoku ponorek – rozsvítily palubní světla, aby bombardéry snáze našly cestu domů. I když piloti neměli mnoho zkušeností s nočním přistáním na letadlové lodi, všechna letadla přistála v pořádku. Ve 20:03 dosedl poslední SBD. Jeden SBD z ''Enterprise'' (6-S-1<ref name="VS6Midway" />) přistál na ''Hornetu'' a pět SBD z ''Hornetu'' zase přistálo na ''Enterprise''.<ref name="report0137" /> Tím skončily letecké operace tohoto poněkud klidnějšího dne, neboť všichni stíhači třetí hlídky přistáli již mezi 18:58 a 19:00<ref name="report0133" />.

Během noci plul svaz kurzem 270° rychlostí 16 uzlů (29,6&nbsp;km/h). Kvůli nebezpečí útoku ponorek za měsíčné noci lodě ve svazu kličkovaly.<ref name="report0133" />

===Sobota 6. června===
V 5:10 ráno vyslala ''Enterprise'' na ozbrojený průzkum 13 SBD z VS-6 a VB-3 a všech 5 SBD patřících ''Hornetu'', které přistály na ''Enterprise'' minulý večer. Každý stroj měl podvěšenu jednu 500lb pumu a měly pátrat západním směrem až do vzdálenosti 200 mil (322&nbsp;km). Spolu s SBD odstartovala i první šestičlenná hlídka Wildcatů. V 5:59 musel zpět na ''Enterprise'' nouzově přistát SBD 6-B-17<ref name="report0133" />.
V 6:45 ohlásil SBD 8-B-2 z VB-8 (jeden z těch, co odstartovali z ''Enterprise'') kontakt, který byl chybně interpretován jako letadlová loď s doprovodem. Teprve po přistání Dauntlessu na ''Hornetu'' se ukázalo, že zpozorována byla „jenom“ bitevní loď s doprovodem.<ref name="report0137" /> Přibližně v 7:30 přišlo další hlášení o zpozorování dvou těžkých křižníků a dvou torpédoborců na pozici {{coor dm|28|55|N|s|175|10|E|v|}}. Šlo o poškozené [[Takeo Kurita|Kuritovy]] těžké křižníky ''[[Mogami (1934)|Mogami]]'' a ''[[Mikuma (1934)|Mikuma]]'', které se předchozí noci srazily a teď zůstaly pozadu. ''Mogami'' měla zdemolovanou příď a ''Mikuma'' měla protrženou palivovou nádrž.

Mezi 7:52 a 7:54 odstartovala druhá šestičlenná hlídka a stíhači první přistáli mezi 7:59 a 8:09. Mezi 8:15 a 8:39 přistály SBD z ranní hlídky a v 10:31 odstartovala třetí šestičlenná hlídka Wildcatů. V 10:45 vyslala ''Enterprise'' své letouny do útoku proti lodím objeveným ranním průzkumem. Odstartovalo celkem 31 SBD (6 z VS-6 a 5 z VB-6, zbytek z VS-5 a VB-3) vyzbrojených 1000lb pumami, poslední tři TBD-1 z VT-6 a doprovodem bylo pověřeno 12 F4F-4 z VF-6. Velením byl pověřen poručík (LT) [[Wallace Clark Short|Short]] z VS-5. Teprve po startu útočné vlny přistáli mezi 11:15 a  11:16 stíhači druhé hlídky.<ref name="report0133" />

[[Soubor:BurningMikuma.jpg|left|thumb|Hořící těžký křižník [[Mikuma (1934)|''Mikuma'']] po zásazích způsobených střemhlavými bombardéry z ''Hornetu'' a ''Enterprise''. Fotografii pořídil J. A. Mihalovic letící v SBD 6-S-18 od VS-6 z ''Enterprise''.]]
Letci z ''Enterprise'' již ale našli oba křižníky poškozené předchozím útokem střemhlavých bombardérů z ''Hornetu'', které odstartovaly půl hodiny před letouny ''Enterprise''. Pokračovali proto dál v pátrání po hlášených bitevních lodích, ale když nic nenašli, vrátili se zpět k ''Mogami'' a ''Mikumě''. ''Mogami'' byla zasažena dvěma pumami a ''Mikuma'' dostala minimálně pět zásahů. Jelikož stíhači nenarazili na protivníka ve vzduchu, podpořili útok bombardérů postřelováním obou doprovodných torpédoborců ze svých šesti 12,7mm kulometů. Torpédové bombardéry se útoku nezúčastnily a vrátily se i s torpédy na ''Enterprise''. Těžce poškozená ''Mogami'' dokázala uniknout, ale ''Mikuma'' zůstala nehybně na hladině a později se převrátila na levobok a potopila.

Mezi 13:27 a 14:15 přistálo na ''Enterprise'' 28 SBD (6-B-1 a dva SBD z ''Hornetu'' přistály na ''Hornetu''), všechny TBD-1 a 10 Wildcatů z útočné vlny. Spolu s nimi přistáli i stíhači třetí hlídky a ochranu TF 16 převzala VF-8 z ''Hornetu''. V 15:53 odstartovali dva SBD (3-B-10 a 6-S-18) k fotografické misi. Podařilo se jim vyfotografovat těžce poškozenou ''Mikumu'', která se ještě držela na hladině. Mezi 16:29 a 16:35 odstartovalo 12 F4F-4 na čtvrtou hlídku. V 16:44 přistál Wildcat 6-F-7, kterému nešel zasunout podvozek a v 17:50 nouzově přistál 6-F-26. V 19:00 přistála čtvrtá hlídka a o sedm minut později i oba fotoprůzkumné SBD.<ref name="report0133" />

V 19:00 se celá TF 16 otočila na východ a po doplnění paliva z tankerů zamířila na jihovýchod do Pearl Harboru, kam dorazila [[13. červen|13. června]].

==Léto na Havaji (červen a červenec 1942)==
Po bitvě u Midway došlo k reorganizaci palubní letecké skupiny. VS-6 a zdecimovaná VT-6 byly nahrazeny za VS-5 (původně ''Yorktown'') a VT-3 (původně ''Saratoga''), která ale již své zastaralé TBD-1 Devastator vyměnila za 15 nových [[Grumman TBF Avenger|TBF-1 Avenger]]<ref name="AG" />. K [[30. června|30. červnu]] ukončil svoji velitelskou činnost na ''Enterprise'' dosavadní kapitán Murray a novým velitelem lodi se stal [[Arthur C. Davis]]<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/awo-img-z--1000023&ref=June+1942 Captain Arthur C. Davis, USN]@cv6.org</ref>. 

Do počátku července operovala ''Enterprise'' v havajských vodách: bylo třeba nahradit ztráty z bitvy u Midway a noví piloti si museli zvyknout na službu na ''Enterprise''. Že se to ne vždy obešlo bez nehod dokládá havárie Avengeru 6-T-12, který [[8. červenec|8. července]] při přistání sjel do levobočního ochozu galerie<ref>Viz [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/usna-img-z--1200042&ref=July+1942 Over The Side]@cv6.org</ref>.

==Vylodění na Guadalcanalu (srpen 1942)==
:''Všechny časy jsou v [[GMT]]+11''
[[15. červenec|15. července]] vyplouvá ''Enterprise'' z Pearl Harboru a míří do jižního Pacifiku, kde má spolu s [[USS Saratoga (CV-3)|USS ''Saratoga'']] a [[USS Wasp (CV-7)|''Wasp'']] podpořit americké vylodění na [[Guadalcanal]]u a [[Tulagi]]. Vlajkovou lodí TF 61<ref name="Watchtower">Složení invazních sil viz [http://users.swing.be/navbat/tg/26.html Landing at Guadalcanal. August 7, 1942]@users.swing.be</ref> viceadmirála [[Frank Jack Fletcher|Fletchera]] se pro tuto operaci stala ''Saratoga''. ''Enterprise'' byla vlajkovou lodí TF 16 kontradmirála [[Thomas C. Kinkaid|Kinkaida]]. Cestou se [[24. červenec|24. července]] zastavila v [[Tongatapu]], kde proběhlo doplnění paliva. [[26. červenec|26. července]] se ''Enterprise'' setkala s konvojem (TF 62<ref name="Watchtower" />) přepravujícím výsadek [[USMC]], a který doprovodila na sever do [[Koro (moře)|Korského moře]]. Tam se ''Enterprise'' zúčastnila nácviku vylodění na ostrově [[Koro]] [[30. červenec|30. července]].<ref name="Report0019">Viz report #0019: [http://cv6.org/ship/logs/action19420807.htm Action Report: 7-8 August 1942]@cv6.org</ref>

[[3. srpen|3. srpna]] přeletěla jedna letka VF-6 na Efate, kde vyzvedla fotografie Guadalcanalu (pořízené předtím 11th BG [[USAAF]]) a dopravila je na ''Enterprise''. Tam byly rozmnoženy a následně rozdistribuovány velitelům operace. Špatné počasí následujících dnů, když se TF 61 a TF 62 blížily k [[Šalamounovy ostrovy|Šalamounovu souostroví]], chránilo výsadek před zpozorováním. Ráno [[7. srpen|7. srpna]] v 5:35 začaly startovat letouny do akce z pozice {{coor dm|9|39|S|j|159|03|E|v|}}. Jako první odstartovalo 8 F4F-4, aby napadlo cíle na [[Lunga Point]]. Po nich následovaly další stroje a po celý den téměř neustále startovala a přistávala letadla plnící nejenom vzdušné krytí TF 61 a 62, ale i útoky na pozemní cíle. Během tohoto dne zvládla ''Enterprise'' obsloužit celkem 237 startů a 230 přistání, což bylo maximum v její dosavadní kariéře.<ref name="Report0019" /> Kromě množství cílů zničených na zemi si piloti VF-6 nárokovali sestřelení tří dvoumotorových bombardérů<ref>Podle [http://cv6.org/ship/logs/action19420807.htm reportu #0019] měli po jednom dvoumotorovém bombardéru sestřelit poručík (LT) [[V. P. DePoix|DePoix]] (6-F-35) a podporučík (ENS) [[R. M. Disque|Disque]]. Třetího vítěze tento report nejmenuje a sestřelení třetího bombardéru je uváděno v [http://cv6.org/ship/logs/pod19420811.htm Plan of the Day: 11 August 1942] anonymně.</ref>, jednoho Zera<ref>Připsal si ho (''Radio Electrician'') [[T. W. Rhodes]]. Viz [http://cv6.org/ship/logs/action19420807.htm report #0019].</ref> a pěti [[Aiči D3A|Val]]<ref>Dvě Val si připsal mechanik (''Mach'') [[D. E. Runyon|Runyon]] a po jednom skórovali poručík (LT) [[A. O. Vorse|Vorse]], podporučík (ENS) [[H.A. March, Jr.|March]] a pilot 1. třídy (AP1c) [[Packard]]. Viz [http://cv6.org/ship/logs/action19420807.htm report #0019].</ref>. Dvě Zera a pět bombardérů bylo nárokováno jako pravděpodobně sestřelené a jedno Zero mělo padnout za oběť zadnímu střelci SBD-3 z VS-5.<ref name="PotD42-08-11">Viz [http://cv6.org/ship/logs/pod19420811.htm Plan of the Day: 11 August 1942]@cv6.org</ref>

[[8. srpen|8. srpna]] pokračovala ''Enterprise'' v podpoře vyloďujících se jednotek [[USMC]]. Už v 5:59 odstartovala čtyřčlenná hlídka F4F-4 na CAP. Sedmá hlídka si nárokovala sestřelení čtyř dvoumotorových torpédových bombardérů a jednoho jednomotorového stroje – pravděpodobně Zera<ref>Nárokovali si je 
mechanik (''Mach'') [[D. E. Runyon|Runyon]] jeden bombardér a jeden „jednomotorák“, podporučík (ENS) [[W. M. Rouse|Rouse]] dva bombardéry a podporučík (ENS) [[J. D. Shoemaker|Shoemaker]] jeden bombardér. Viz [http://cv6.org/ship/logs/action19420807.htm report #0019].</ref>. Celkem ''Enterprise'' obsloužila během druhého dne vylodění 135 startů a 136 přistání (v 10:09 přistál Wildcat 6-F-35, který předchozího dne nouzově přistál na ''Waspu''). Letecké operace byly ukončeny v 17:40 a během noci se TF 61 včetně ''Enterprise'' stáhla na jihovýchod.<ref name="Report0019" />

Během těchto dvou dnů nalétaly posádky jednotlivých eskader celkem 1001 letových hodin, svrhly 90&nbsp;500 liber (41&nbsp;050,1&nbsp;kg) bomb (51 tisícilibrových a 79 pětsetlibrových).<ref name="PotD42-08-11" /> To vše při vlastní ztrátě šesti F4F-4 (BuNo 5235, 5228, 5082, 5236, 5071 a 5068). Tři piloti byli zachráněni, zbývající tři byli nezvěstní.<ref name="Report0019" />

[[10. srpen|10. srpna]] doplnila ''Enterprise'' palivo z tankeru [[USS Kaskaskia (AO-27)|USS ''Kaskaskia'']]<ref>Viz fotografie [http://cv6.org/noumea/default.asp?uri=detail/barn-img-n214&ref=August+1942 Kaskaskia Refueling Enterprise CV-6]@cv6.org</ref>.

==Bitva u východních Šalamounů (srpen 1942)<ref>Není-li uvedeno jinak, je hlavním zdrojem této podkapitoly [http://cv6.org/1942/solomons/solomons.htm Battle of the Eastern Solomons: August 24, 1942]@cv6.org</ref>==
:''Všechny časy jsou v [[GMT]]+11''
[[21. srpen|21. srpna]] Američané dešifrovali japonské zprávy týkající se připravované ''operace KA'' ({{cizojazyčně|ja|Ka-Go}}). [[22. srpen|Následujícího dne]] proto celá TF 61 zamířila na sever, aby zabránila japonskému pokusu o dopravu posil na Guadalcanal. Toho dne, těsně před 11:00, zachytil radar na ''Enterprise'' neidentifikovaný kontakt 55 mil (88,5&nbsp;km) jihozápadně od lodi. Vyslaná čtveřice Wildcatů následně průzkumný létající člun (buďto [[Kawaniši H6K|Mavis]] nebo [[Kawaniši H8K|Emily]]) sestřelila.

Ráno [[23. srpen|23. srpna]] objevily průzkumné letouny z ''Enterprise'' dvě ponorky plující jižním kurzem na hladině. Obě byly napadeny pumami, ale výsledek útoku nebyl znám. Odpoledne pak byla zpozorována a napadena další ponorka mířící na jih, tentokrát na pozici {{coor dm|08|54|S|j|162|17|E|v|}}. Byla nárokována jako poškozená.<ref name="report008">Viz hlášení #008 [http://cv6.org/ship/logs/action19420824.htm Action Report: 24 August 1942]@cv6.org. Časy v hlášení jsou v GMT+11,5</ref>

Večer odeslal admirál Fletcher, obávaje se o stav paliva na svých lodích, letadlovou loď ''Wasp'' (TF 18) k dotankování. Japonskému vylodění tak stály v cestě jenom ''Enterprise'' (TF 16) a ''Saratoga'' (TF 11), podporované letouny z [[Hendersonovo letiště|Hendersonova letiště]].

===První letecké operace pondělí 24. srpna===
''Enterprise'' byla pověřena leteckým krytím obou svazů. Ráno v pondělí [[24. srpen|24. srpna]] vyslala ''Enterprise'' 23 svých SBD-3 na průzkum. Měly pátrat do vzdálenosti 200 mil (322&nbsp;km) severně od TF 16, ale nic nenašly. Teprve v 9:35 zpozorovala a nahlásila průzkumná PBY Catalina 23-P-5<ref>Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 110 a 111</ref> japonský podpůrný svaz kontradmirála [[Čúichi Hara|Hary]] s lehkou letadlovou lodí [[Rjúdžó (1931)|''Rjúdžó'']] asi 200 mil severozápadně od TF 16. V 9:55 odstartovaly na hlídku nad TF 11 (''Saratoga'') tři TBF-1 (bez incidentu přistály ve 13:24) a hned po nich v 9:57 následovalo osm SBD-3<ref name="diary24Aug">Viz válečný deník ''Enterprise'': [http://cv6.org/ship/logs/diary19420824.htm War Diary: 24 August 1942]@cv6.org Časy v deníku jsou v GMT+11,5</ref>. Jeden z nich – 6-S-10 poručíka (LT) [[R. B. Woodhull|Woodhulla]] – zpozoroval japonskou ponorku na pozici {{coor dm|09|21|S|j|163|35|E|v|}}, ta se ale ponořila dříve, než na ní stihl zaútočit. Všechny stroje této hlídky se vrátily ve 13:25. V 10:07 odstartovaly ještě tři TBF-1 na hlídku nad TF 16, aby bez incidentu přistály ve 13:21.

V 11:30 se ''Enterprise'' nacházela na pozici a již 24 hodin se držela kurzu 347,7°. V 11:42 ale změnila kurz na 100°. Ve 12:35 odstartovalo 14 F4F-4 na CAP. Nárokovaly si sestřelení jednoho průzkumného hydroplánu<ref>Jednalo se o [[Aiči E13A|E13A1 Jake]] (JII-?) – průzkumný letoun číslo 2 – z těžkého křižníku ''[[Čikuma (křižník)|Čikuma]]'', který ve 14:00 objevil a nahlásil polohu amerického svazu a poté byl sestřelen. Ve 14:30 nahlásil polohu amerického svazu další letoun z křižníku ''Čikuma''. Viz [http://www.microworks.net/PACIFIC/battles/eastern_solomons.htm Battle of the Eastern Solomons, 24th August 1942 - 25th August 1942]@microworks.net a [http://www.combinedfleet.com/chikuma_t.htm HIJMS CHIKUMA: Tabular Record of Movement]@combinedfleet.com</ref> a všechny přistály ve 14:55 na ''[[USS Saratoga (CV-3)|Lady Sara]]''.

Ve 12:39 začalo opouštět palubu ''Enterprise'' dalších 23 průzkumníků (''Flight 395'': 16 Dauntlessů a 7 Avengerů)<ref name="diary24Aug" />, aby pátraly do vzdálenosti 250 mil (402&nbsp;km) na severozápad. Mezi 12:30 a 13:00 také odstartovalo na hlídku dalších šest SBD (po třech pro hlídku nad každým svazem) a 16 F4F-4. Dauntlessy zůstaly během následujícího útoku ve vzduchu a přistály až v 17:58.<ref name="diary24Aug" /> Wildcaty přistály ještě před útokem na ''Saratoze'' a po dotankování odstartovaly k další hlídce v 15:40.<ref name="report008" /><ref name="diary24Aug" /><ref>Report #008 uvádí 15:00 a válečný deník uvádí 15:40. První čas bude možná čas přistání, zatímco druhý čas startu.</ref>

''Saratoga'' vyslala ve 13:30 své letouny proti jedinému známému kontaktu – ''Rjúdžó'', zatímco ''Enterprise'' zůstala v záloze. Ve 14:10 a poté ještě v 15:10 vyslala ''Enterprise'' do vzduchu jednu šestičlennou a jednu čtyřčlennou (resp. dvě osmičlenné)<ref>Report [http://cv6.org/ship/logs/action19420824.htm #008] mluví o dvou osmičlenných, ale [http://cv6.org/ship/logs/diary19420824.htm válečný deník] zmiňuje pouze jednu šestičlennou (''Flight 351'') a jednu čtyřčlennou (''Flight 342'') hlídku.</ref> stíhací hlídku, které již zůstaly ve vzduchu během útoku.<ref name="report008" /> Ve 14:29 byl změněn kurz na 335° při rychlosti 20 uzlů (37&nbsp;km/h)<ref name="diary24Aug" />.

Výkonný důstojník (XO) VB-6 poručík (LT) [[John T. Lowe|Lowe]] a podporučík (ENS) [[Robert D. Gibson|Gibson]] (6-B-5) zpozorovali nepřítele, jehož identifikovali jako pět<ref name="diary24Aug" /> těžkých křižníků doprovázených torpédoborci a ve 14:47 zaútočili na těžký křižník [[Maja (1930)|''Maja'']].<ref>Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 124</ref> Jejich pumy ale těsně minuly.<ref name="diary24Aug" /> Ve 14:30 zpozorovaly posádky SBD 6-B-1 a 6-B-6 z ''Enterprise'' hlavní japonské síly tvořené letadlovými loděmi ''[[Šókaku]]'' a ''[[Zuikaku]]'' a v 15:15 zaútočily na ''Šókaku''. Jejich pumy dopadly těsně vedle pravoboku a cíl byl jenom lehce poškozen střepinami.<ref name="diary24Aug" /><ref name="ShokakuTROM">Viz [http://www.combinedfleet.com/shokaku.htm IJN Shokaku: Tabular Record of Movement]@combinedfleet.com</ref> Také Avengery navázaly kontakt s nepřítelem: 6-T-5 a 6-T-13 zpozorovali ve 14:30 těžký křížník a posléze letadlovou loď. V útoku jim ale zabránila Zera. Stejně se vedlo 6-T-14 a SBD 6-S-18. 6-T-1 a 6-T-6 ve 14:40 neúspěšně zaútočily pumami na cíl, který identifikovali jako jednu letadlovou loď s doprovodem.<ref name="diary24Aug" />

Hlášení o kontaktu ale zaniklo v éteru přesyceném [[chat]]ováním odlétajících pilotů a tak když se Fletcher o kontaktu dozvěděl, nepodařilo se mu již odklonit útok od ''Rjúdžó'' a přesměrovat ho na japonské hlavní síly viceadmirála [[Čúiči Nagumo|Naguma]]. ''Enterprise'' i ''Saratoga'' připravily ke startu své stíhače, neboť se dal čekat japonský úder.

V 15:23 byla rychlost zvýšena na 25 uzlů (46,3&nbsp;km/h).<ref name="diary24Aug" />

===Japonský útok na TF 16===
Obě letadlové lodě pluly ve vzdálenosti asi 10 mil (16&nbsp;km) od sebe. Ve vzduchu nyní (16:00) hlídkovalo celkem 25 F4F-4 z obou letadlových lodí.<ref name="report008" /> V 16:02 se objevily na radaru první neznámé kontakty, vzdálené 88 mil (141,6&nbsp;km) na 320°. ''Enterprise'' nyní plula rychlostí 27 uzlů (50&nbsp;km/h) obklopená clonou doprovodných plavidel. Za lodí plula ve vzdálenosti něco přes jednu míli (přes 1,6&nbsp;km) nová [[bitevní loď]] [[USS North Carolina (BB-55)|USS ''North Carolina'']], po bocích křižníky [[USS Atlanta (CL-51)|USS ''Atlanta'']] a [[USS Portland (CA-33)|USS ''Portland'']] a vepředu šest torpédoborců ([[USS Balch (DD-363)|USS ''Balch'']], [[USS Benham (DD-397)|USS ''Benham'']], [[USS Maury (DD-401)|USS ''Maury'']], [[USS Ellet (DD-398)|USS ''Ellet'']], [[USS Grayson (DD-435)|USS ''Grayson'']] a [[USS Monssen (DD-436)|USS ''Monssen'']]<ref>Viz {{Citace knihy | příjmení = Hrbek | jméno = Jaroslav | příjmení2 = Hrbek | jméno2= Ivan | titul = Námořní válka vrcholí | rok = 1995 | isbn = 80-206-0443-X | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha}}</ref>). Rychlost 27 uzlů byla zvolena kvůli tomu, aby ''North Carolina'' dokázala držet s letadlovou lodí formaci. Když ''Enterprise'' během útoku zvýšila rychlost na 30 uzlů (55,56&nbsp;km/h), začala ''North Carolina'' zaostávat<ref name="HubacekVvP138">Hubáček: „Vítězství v Pacifiku“, str. 138</ref>.

V 16:11 byly hlídkující bombardéry upozorněny, aby se držely mimo bojující svaz. V 16:19 byl zaznamenán další velký radarový kontakt na 320° vzdálený 44 mil (70,8&nbsp;km), který byl správně interpretován jako blížící se útočná vlna.<ref name="report008" /> V 16:25 vypustila ''Enterprise'' poslední dva stíhací Wildcaty.<ref name="diary24Aug" />

Útok se soustředil na ''Enterprise''. V 16:25 zpozorovali stíhači z VF-6 svého protivníka: 27<ref name="Arima">Viz [http://cv6.org/company/accounts/arima/default.htm Keiichi Arima: Imperial Japanese Navy Pilot]@cv6.org</ref> střemhlavých [[Aiči D3A|D3A1 Val]] ze ''[[Šókaku]]'' a ''[[Zuikaku]]''<ref name="Shokaku&Zuikaku">Šlo o první vlnu 18 Val a 4 Zero ze ''Šókaku'' a 9 Val a 6 Zero ze ''Zuikaku'', která odstartovala ve 14:55. Viz [http://uncleted.jinak.cz/tleastsol.htm Timeline: Battle of the Eastern Solomons]@uncleted.jinak.cz a [http://www.microworks.net/PACIFIC/battles/eastern_solomons.htm Battle of the Eastern Solomons, 24th August 1942 - 25th August 1942]@microworks.net. {{Citace knihy | příjmení = Hubáček | jméno = Miloš | titul = Vítězství v Pacifiku | rok = 1986 | vydavatel = Panorama | místo = Praha}} zmiňuje (str. 131, 134 a 140) neupřesněný počet Kate v první vlně a 9 Kate ve druhé vlně. Možnou přítomnost japonských torpédových bombardérů uvádí jenom [http://cv6.org/ship/logs/action19420824.htm hlášení #008]. Arima, cv6.org, ani válečný deník se o nich nezmiňují.</ref>. Letěly ve dvou V-formacích v 18&nbsp;000 stopách (5&nbsp;486&nbsp;m) 33 mil (53,1&nbsp;km) od ''Enterprise''. Doprovázalo je 10<ref name="Arima" /><ref name="Shokaku&Zuikaku" /> [[Micubiši A6M|A6M2 Zero]]. Wildcaty letící jim v ústrety měly nevýhodu malé výšky (Val s doprovodem letěly výš), ale i přes svoji nedisciplinovanost a nedostatek bojových zkušeností (nebo možná právě proto<ref name="narokyBoES">Nároky Američanů jsou značně přehnané. Například japonský pilot [[Kejiči Arima]] v [http://cv6.org/company/accounts/arima/default.htm interview]@cv6.org uvádí, že akce se zúčastnilo 27 Val a 10 Zero. Při sečtení nároků pilotů (29 podle cv6.org, 28 podle hlášení [http://cv6.org/ship/logs/action19420824.htm #008], nebo 26 přiznaných VF-6 a 17 přiznaných VF-5 podle [http://www.ibiblio.org/hyperwar/USN/USN-CN-ESols/USN-CN-ESolomons-APPI.html The Battle of the Eastern Solomons:Apendix I]@ibiblio.org) a protiletadlových dělostřelců (24[http://cv6.org/ship/logs/action19420824.htm]), dojdeme k tomu, že by Američané museli sestřelit víc letadel, než kolik se jich akce vůbec zúčastnilo. Podobné přehánění bylo vlastní oběma stranám: v [[Manévrový vzdušný souboj|boji]] se často přání stávalo otcem myšlenky.</ref>) si Američané nárokovali sestřelení 29<ref name="narokyBoES" /> letadel. Jak se Japonci probojovávali k cíli, vyslala ''Enterprise'' mezi 16:25 a 16:38 do vzduchu zbývajících 11 SBD-3 a 6 TBF-1, které měly napadnout japonské letadlové lodě. Nebylo možné bombardérům poskytnout stíhací ochranu, ale zároveň nebylo možné ponechat natankované a vyzbrojené stroje na palubě během náletu. Vzhledem k následujícímu vývoji událostí to pravděpodobně zachránilo ''Enterprise'' před osudem japonských letadlových lodí u Midway.

[[Soubor:EasternSolomonsShotDown.jpg|thumb|220px|''Enterprise'' míjí hořící trosky dvou japonských Valů. Fotografováno z ochozu III. 127mm baterie (pravobok na zádi). Fotograf [[Robert F. Read]], který fotografii pořídil byl o několik okamžiků později zabit pumou, která zasáhla tuto baterii.]]
V 16:29 se japonská formace ve vzdálenosti asi 25 mil (40,2&nbsp;km) od lodě rozdělila na několik skupin.<ref name="report008" /> V 16:34 hlásil torpédoborec ''Monssen'' vizuální kontakt na 335°.<ref name="diary24Aug" /> V 16:39<ref name="diary24Aug" /> hlásila obsluha radaru, že nepřítel je přímo nad lodí a ''Enterprise'' začala provádět úhybné manévry.<ref name="report008" /> Protiletadlová děla ale stále mlčela: dělostřelci neviděli cíle. Teprve v 16:40 zpozoroval [[seržant]] (''1st Sergeant'') [[Joseph R. Schinka]] (USMC) od 4. baterie 20mm Oerlikonů útočící bombardéry.<ref name="gunnery">Viz [http://cv6.org/ship/logs/gunnery19420824.htm Gunnery Officer Report: 24 August 1942]@cv6.org Časy v hlášení jsou v GMT+11,5</ref> Nacházely se ve výšce 16&nbsp;000-18&nbsp;000 stop (4&nbsp;876,8 - 5&nbsp;486,4&nbsp;m) nad přídí na levoboku a v 16:41 začaly přecházet do střemhlavého letu. Shinka zahájil palbu, ale bombardéry byly ještě mimo dostřel 20mm Oerlikonů. Trasírky ale ukázaly směr ostatním dělostřelcům a ti rovněž zahájili palbu. Děla na pravoboku střílela přes palubu. Piloti stíhačů se rozhodli podstoupit riziko a sledovali japonské bombardéry i během jejich střemhlavého letu, vystavujíce se tak palbě vlastních protiletadlových děl. Rovněž doprovodná plavidla zahájila palbu.

Protiletadlová děla na ''Enterprise'' se musela obejít bez dat ze střeleckého radaru Mk 4, který byl namontován na předním [[dálkoměr]]u Mk 33, neboť útočníci přilétávali z úhlů, které nebyl schopen tento radar pokrýt. Centrální řízení palby proto nebylo možno použít a palba byla řízena až na úrovni jednotlivých baterií.<ref name="gunnery" /><ref name="report008" />

[[Soubor:USS enterprise-bomb hit-Bat eastern Solomons.jpg|left|thumb|Třetí puma explodovala na palubě. Snímek pochází z [http://www.youtube.com/watch?v=kFXcnUtMT4A filmu], který nasnímal [[Marion L. Riley]]. Kamera byla výbuchem poškozena, ale film i kameraman přežili. Všimněte si kouře stoupajícího z prostoru kolem zadního výtahu a zadní III. baterie, kam dopadly předchozí dvě pumy.]]
[[Soubor:EasternSolomonsBombDamage.jpg|left|thumb|Díra v letové palubě způsobená třetí pumou. V pravé části snímku jsou záchranné čety běžící hasit požár III. baterie.]]
[[Soubor:EasternSolomonsDamageControl.jpg|left|thumb|Záchranné týmy hasí požár III. 127mm dělostřelecké baterie způsobený druhým zásahem.]]
Nalétávající bombardéry útočily ze dvou směrů: ze severu a z východu. Přilétaly v přibližně [[sekunda|desetisekundových]] intervalech po dobu následujících dvou či tří minut se dvěma 20 a 30 sekundovými okny.<ref name="gunnery" /> Ačkoliv několik útočníků bylo sestřeleno či poškozeno, ''Enterprise'' se zásahům nevyhnula. V 16:44 odhodil stroj poručíka [[Kejiči Arima|Arimy]] (velitel 1. ''čútaj'' ze ''Šókaku'') svoji 250kg průbojně trhavou pumu.<ref>Lundstrom: The First Team and the Guadalcanal Campaign, str. 133 a 136</ref> Puma shozená přibližně z 1&nbsp;500 stop (457,2&nbsp;m) dopadla na zadní výtah. Prorazila letovou palubu a pronikla 42 stop (12,8&nbsp;m) do nitra lodi, kde explodovala mezi druhou a třetí palubou, asi 12 stop (3,7&nbsp;m) od pravoboku na úrovni 171. přepážky. Střepiny pronikly až na čtvrtou palubu. Výtah byl zablokován v poloze „nahoře“<ref>O zablokování výtahu hovoří hlášení #008. Že byl výtah zablokován v horní poloze svědčí fotografie zachycující explozi třetí pumy u druhého výtahu.</ref>. [[Hlavní paluba|Hlavní (hangárová) paluba]] byla zásahem vyboulena až o 16 palců (40,64&nbsp;cm) mezi přepážkami 157 a 173. Druhá paluba byla vyboulena až o 12 palců (30,48&nbsp;cm) mezi přepážkami 157 a 173. Výbuch a požár zcela zdemoloval [[Splachovací záchod|WC]] posádky a tesařskou dílnu. Vyřadil také dodávku proudu pro zadní [[Dělostřelecká baterie|baterie]] 127mm děl. [[Náměr]], [[odměr]] i nabíjení muselo být nyní prováděno manuálně a rychlost jejich střelby klesla na polovinu.<ref name="SalamonsBD">Viz [http://cv6.org/ship/damage/solomons_1.htm Damage Report: 24 August 1942]@cv6.org</ref> Výbuch a následný požár zabil 35 námořníků nacházejících se v zasažené sekci, včetně jedné záchranářské čety<ref name="S151">Stafford, str. 151</ref>. Proraženým trupem se začala do lodi valit voda, zaplavovala skladiště a loď se naklonila o 3° na pravobok.<ref name="HubacekVvP137">Hubáček: „Vítězství v Pacifiku“, str. 137</ref><ref name="S151" />

Půl minuty poté dopadla do téměř stejného místa – vedle zadního výtahu u 179. přepážky – další puma, shozená strojem poručíka [[Hiroši Koitabaši|Koitabašiho]] (EI-232<ref name="TFTGC146" />) ze ''[[Šókaku]]''<ref name="TFTGC136147" >Lundstrom: The First Team and the Guadalcanal Campaign, str. 136 a 147</ref>. 242kg trhavá puma<ref name="TFTGC136147" /> pronikla jenom 8 stop (2,4&nbsp;m) pod letovou palubu, kde explodovala kousek od pravého okraje výtahu v galerii pravé zadní baterie 127mm děl. Ta byla kompletně zdemolována a obsluha děl č. 5 a 7 zabita. Z 38 mrtvých se podařilo identifikovat jenom 28 těl. 40 kusů pohotovostní munice pro dělo č. 5<ref>Baterie byly číslovány od přídě. Tady se jedná o zásah III. baterie. Navíc každé dělo mělo své číslo. Dělo č. 5 je druhé dělo od zádi na pravoboku ve III. baterii.</ref> shořelo. Další munici posádka lodi naházela do moře, neboť hrozilo její vznícení.<ref>Stafford, str. 156</ref> Letová paluba byla nadzvednuta až o 18 palců (45,72&nbsp;cm) mezi přepážkami 173 a 186.<ref name="SalamonsBD" /><ref name="report008" />

Třetí puma, odhozená v asi 1&nbsp;500 stopách (457,2&nbsp;m), zasáhla o minutu později v 16:45<ref name="HubacekVvP137" /><ref>Lundstrom: The First Team and the Guadalcanal Campaign, str. 137 uvádí čas 16:46</ref> ''Enterprise'' těsně za prostředním výtahem u 137. přepážky na pravoboku. 242kg trhavá puma pocházela ze stroje poručíka [[Kazumi Horie|Horiho]] (''Šókaku''), který byl těsně před odhozem zasažen protiletadlovou palbou a zřítil se do moře na pravoboku u přídě.<ref>Lundstrom: The First Team and the Guadalcanal Campaign, str. 137</ref> Explodovala při dopadu a vyrvala v palubě otvor o průměru 10 stop (3,04&nbsp;m). Způsobila požár v balírně padáků na hangárové palubě, zablokovala prostřední výtah i torpédový výtah v horní poloze a poškodila zadní dálkoměr<ref name="gunnery" />.<ref name="SalamonsBD" /><ref name="report008" />

Čtvrtá puma v 16:47 jen těsně minula levý roh převisu letové paluby na zádi a explodovala na levoboku ve vodě asi 3,5&nbsp;m od lodního trupu poblíž přepážky 193. Trup byl proděravěn střepinami, převis letové paluby byl poškozen vzedmutým sloupem vody a došlo i k uvolnění demagnetizačních kabelů na zádi. Další puma, která dopadla těsně vedle ''Enterprise'' proděravěla střepinami trup nad čarou ponoru na levoboku na úrovni 80. přepážky.<ref name="report008" /> Zejména baterie 28mm děl trpěly zaplavováním, způsobeným vzedmutou vodou z blízko dopadajících pum.<ref name="gunnery" />

===Po útoku===
[[Soubor:ShokakuVals1.jpg||thumb|220px|[[Aiči D3A|D3A1]] Val EI-232 poručíka [[Hiroši Koitabaši]]ho (na pozici střelce) se vrací na ''[[Šókaku]]''. Pilot poručík [[Tamotsu Akimoto]] byl autorem druhého zásahu ''Enterprise''. Stoj v pozadí je EI-235. Snímek pochází z [[film]]u<ref>5 s z tohoto filmu je součástí videa [http://www.youtube.com/watch?v=a32BOVCQGD4 Battle of the Santa Cruz Islands]@youtube.com (čas 0:25 až 0:30). Video se sice vyjadřuje k [[Bitva u ostrovů Santa Cruz|bitvě u Santa Cruz]], ale je v něm několik záběrů z bitvy u východních Šalamounů.</ref> nasnímaného poručíkem [[Kejiči Arima|Arimou]], autorem prvního zásahu.<ref name="TFTGC146">Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 146</ref>]]
Jak rychle útok začal, tak rychle i skončil.<ref name="HubacekVvP137" /> V 17:01 bylo po všem a loď nabrala kurz 130°.<ref name="diary24Aug" /> Záchranné čety se ihned vrhly do hašení [[požár]]ů, zprovoznění paluby a utěsňování proděravělého trupu, kterým nateklo do lodi na 245 tun vody<ref>Stafford, str. 159</ref>. Během následující hodiny po útoku se podařilo dostat požáry pod kontrolu a zprovoznit letovou palubu. Náklon na pravobok byl vyrovnán zaplavením prostor na levoboku.

V 17:22 plula ''Enterprise'' rychlostí 20 uzlů (37 km/h), ale v 17:46 to již bylo 24 uzlů (44,4&nbsp;km/h) a mohla začít přistávat letadla, která dosud kroužila kolem. První z nich přistálo v 17:49 a do 18:21 stihlo přistát celkem 25 strojů. V 17:53 nouzově přistál jeden SBD-3 3-B-33 ze ''Saratogy'', který se vracel z útoku na japonské lodě. Všechny letouny bylo možno obsloužit jenom předním výtahem, neboť prostřední i zadní byly zablokovány. Naštěstí pro přistávající piloty oba v horní poloze.<ref name="report008" /> Asi v 18:10 nouzově přistál poškozený Wildcat BuNo 02062 podporučíka [[Richard M. Linque|Linquese]]<ref>Jméno podle [http://www.aviationarchaeology.com/src/USN/LLAug42.htm USN Overseas Aircraft Loss List August 1942]@aviationarchaeology.com [http://cv6.org/ship/logs/diary19420824.htm Válečný deník] uvádí jeho jméno jako Disque.</ref>, kterému se nevysunuly [[vztlaková klapka|klapky]] a který byl následně zastaven záchytnou bariérou.<ref name="diary24Aug" />

Když už se zdálo, že vše je zažehnáno, došlo v 18:20<ref>[http://cv6.org/ship/logs/action19420824.htm Hlášení #008] uvádí 18:20, ale [http://cv6.org/ship/logs/diary19420824.htm válečný deník] uvádí že se tak stalo již v 18:13.</ref> ke ztrátě kontroly nad [[kormidlo|kormidlem]]. Ve strojovně kormidla se nacházely dva [[elektromotor|elektromotory]] a [[Hydraulické zařízení|hydraulika]] kormidla byla vždy obsluhována jedním z nich, zatímco druhý byl v záloze. Během bitvy byl zapojen motor na pravoboku. Po prvním zásahu začal do strojovny kormidla pronikat [[kouř]] a obsluha musela ventilaci uzavřít. Teplota v nevětrané strojovně začala narůstat. Při 160°[[Stupeň Fahrenheita|F]] (71,1°[[Stupeň Celsia|C]]) zkolabovali první dva (či tři) muži ze sedmičlenné obsluhy. Protipožární čety bojovaly s ohněm o několik palub výše. Po náletu kdosi otevřel ventilaci zvenčí a do strojovny se vlila voda použitá při hašení požárů způsobených prvním a druhým zásahem. Voda zaplavila a [[zkrat]]ovala motor a ovládací panel na pravoboku. Následkem toho se kormidlo nakonec zablokovalo v poloze 20°<ref>Stafford, str. 160 a [http://cv6.org/ship/logs/diary19420824.htm válečný deník]. [http://cv6.org/ship/logs/action19420824.htm Hlášení #008] ale uvádí výchylku 22°.</ref> doprava. Teplota dosahovala 170°F (76,7°C). Poslední člen obsluhy, který byl ještě při vědomí, se pokusil přepnout kormidlo na motor na levoboku, ale práci nedokončil.<ref>Stafford, str. 160-165</ref>

Loď plující rychlostí 24 uzlů (44,4&nbsp;km/h) se stala neovladatelnou. Ani plný chod vpřed na pravobočních šroubech a vzad na levobočních nedokázal přemoci účinek zablokovaného kormidla. Byl [[Námořní vlajková abeceda|vyvěšen signál]], že loď je neovladatelná a všechny šrouby zabraly plnou parou vzad. Jenom o 50 yardů (45,7&nbsp;m)<ref>Stafford, str. 161</ref> se podařilo zabránit kolizi s torpédoborcem ''Balch''. Poté ''Enterprise'' pokračovala v kroužení rychlostí 10 uzlů (18,5&nbsp;km/h), aby nebyla až tak snadným cílem pro případné ponorky.<ref name="report008" /> Záchranářské čety se snažily dostat do strojovny a tam dokončit přepnutí na levoboční motor, což se jim po 38 minutách podařilo. V 18:53 byla kontrola nad kormidlem obnovena.<ref name="diary24Aug" />

''Enterprise'' měla štěstí, neboť zatímco se opravářské týmy snažily dostat k zablokovanému mechanismu a opravit ho, objevila se na radaru druhá vlna. Ta ale ''Enterprise'' minula o pouhých 50 mil (96,6 km) jižním směrem a poté jí ubývající zásoby paliva přiměly k návratu.

Letouny, které nestihly přistát na ''Enterprise'' před zablokováním kormidla, přistály na ''Saratoze''.  Mezi 21:28 a 21:30 přistály dva Avengery, přičemž stroj 6-T-12 (BuNo 00419) narazil do lodního ostrova. Jeden Avenger, kterému se po startu nepodařilo zasunout podvozek, přistál ještě před zaseknutím kormidla v 18:08 a zbývajících pět TBF-1 přistálo na ''Saratoze''. 11 SBD-3, které těsně před náletem opustily ''Big E'', nepřítele nenašly a přistály na Guadalcanalu.<ref name="diary24Aug" />

Celkem na ''Enterprise'' zahynuli dva důstojníci a 72 mužů posádky. Dalších 6 důstojníků a 89 mužů bylo zraněno. Protiletadloví dělostřelci na ''Enterprise'' si nárokovali 15<ref name="narokyBoES" /> sestřelených letadel. Dva Wildcaty (BuNo 5049 a 02083; minimálně jeden Wildcat sestřelen vlastní protiletadlovou palbou) a jeden Avenger (6-T-13, BuNo 00418) byly pohřešovány. Jeden Wildcat (BuNo 5272 poručíka (LT.) [[Albert O. Vorse|Vorse]]), dva Dauntlessy a dva Avengery přistály nouzově na hladině. Posádku SBD podporučíka (Ens.) [[Robert D. Gibson|Gibsona]] (6-B-5, BuNo 03290) vyzvedl [[USS Farragut (DD-348)|USS ''Farragut'']] a posádku podporučíka (Ens.) [[John H. Jorgenson|Jorgensona]] (6-S-18, BuNo 03309) zachránil ''Monssen''. Posádku TBF podporučíka (Ens.) [[Robert J. Bye|Bye]] (6-T-6, BuNo 00446) zachránil ''Balch'' a pohřešovaná posádka podporučíka (Ens.) [[Harold L. Bingaman|Bingamana]] (6-T-14, BuNo 00433) byla později zachráněna na [[Stewart Island (Šalamounovy ostrovy)|Stewartově ostrově]]. Také bylo třeba odepsat jeden Wildcat (BuNo 02062) a jeden Avenger<ref>Pravděpodobně 6-T-12 (BuNo 00419), který narazil do můstku. [http://www.aviationarchaeology.com/src/USN/LLAug42.htm USN Overseas Aircraft Loss List August 1942]@aviationarchaeology.com ale uvádí ještě jeden ztracený stroj a to BuNo 00426 poručíka (LT.) [[John N. Myers|Myerse]].</ref>, které byly těžce poškozeny. Létající personál zaznamenal ztrátu (pohřešovaní) dvou pilotů F4F ([[Doyle C. Hernes|Hernes]]<ref>Jméno podle [http://www.aviationarchaeology.com/src/USN/LLAug42.htm USN Overseas Aircraft Loss List August 1942]@aviationarchaeology.com [http://cv6.org/ship/logs/diary19420824.htm Válečný deník] uvádí jeho jméno jako Barnes.</ref> a [[Beverly W. Reid|Reid]]) a jedné posádky TBF 6-T-13.<ref name="report008" /><ref name="diary24Aug" /><ref name="Aug1942">Viz [http://www.aviationarchaeology.com/src/USN/LLAug42.htm USN Overseas Aircraft Loss List August 1942]@aviationarchaeology.com</ref>

Bitva také ukázala nedostatečnou kvalitu [[IFF|rozpoznávačů vlastní-cizí]], neboť ty nefungovaly tak, jak by měly a zbytečně docházelo k planým poplachům a k jednotlivým kontaktů museli být vektorováni stíhači, aby je ověřili. Tím se oslabovalo vlastní letecké krytí svazu.<ref name="report008" />

V 19:19 změnila ''Enterprise'' kurz na 180° a rychlost na 15 uzlů (27,8&nbsp;km/h). V 19:30 se nacházela na pozici {{coor dm|08|58|S|j|164|02|E|v|}}.<ref name="diary24Aug" />

==Opravy a úpravy v Pearl Harboru (září 1942)<ref name="cv6SC">Není-li uvedeno jinak, je hlavním zdrojem této podkapitoly [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz.htm Santa Cruz: October 26, 1942]@cv6.org</ref>==
[[25. srpen|Následujícího dne]] zamířila ''Enterprise'' k opravám do Pearl Harboru, kam dorazila [[10. září]]. Cestou se zastavila na [[Tongatabu]] (konec srpna), kde vyložila přebytečné palivo a munici. Doprovázel jí těžký křižník ''Portland'' a čtyři torpédoborce. Zbytek TF 16 byl převelen k TF 11. Na ''Enterprise'' zůstalo pouze šest stíhačů a šest bombardérů s posádkami pro potřeby vlastní ochrany. Zbývající letadla byla odeslána k posílení leteckých skupin [[USS Wasp (CV-7)|''Waspu'']], [[USS Hornet (CV-8)|''Hornetu'']] a letišť na [[Nové Hebridy|Nových Hebridech]] a [[Henderson Field|Guadalcanalu]].

V Pearl Harboru se opravárenské čety daly do práce 24 hodin denně. Kromě samotných oprav došlo i na posílení protiletadlové výzbroje. 28mm čtyřhlavňové pom-pomy byly nahrazeny účinějšími [[Bofors 40 mm L/60|40mm Bofors L/60]] rovněž ve čtyřhlavňovém uspořádání. Přibyly také další 20mm Oerlikony<ref>[http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz.htm Battle of the Santa Cruz Islands]@cv6.org uvádí, že jich byl [[tucet]], ale [http://cv6.org/ship/armament.htm tabulka] výzbroje uvádí rozdíl pouhých 4 kusů Oerlikonů mezi srpnem a říjnem 1942.</ref>.

==Bitva u ostrovů Santa Cruz (říjen 1942)<ref name="cv6SC" />==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Bitva u ostrovů Santa Cruz]]
:''Všechny časy jsou v [[GMT]]+11''
Ráno [[16. říjen|16. října]] ''Enterprise'' opět zvedla [[Kotva (lodní)|kotvy]] a vyplula z Pearl Harboru do jihozápadního Pacifiku. Doprovázela jí nová bitevní loď [[USS South Dakota (BB-57)|USS ''South Dakota'']], která tak v nové TF 16 nahradila poškozenou ''North Carolina''. Jádro TF 16 doprovázelo devět torpédoborců ([[USS Porter (DD-356)|USS ''Porter'']], [[USS Preston (DD-379)|USS ''Preston'']], [[USS Cushing (DD-376)|USS ''Cushing'']], [[USS Lamson (DD-367)|USS ''Lamson'']], [[USS Smith (DD-378)|USS ''Smith'']], [[USS Mahan (DD-364)|USS ''Mahan'']], [[USS Shaw (DD-373)|USS ''Shaw'']], [[USS Maury (DD-401)|USS ''Maury'']] a [[USS Conyngham (DD-371)|USS ''Conyngham'']])<ref name="arSC">Viz bojové hlášení #0015 [http://cv6.org/ship/logs/action19421026.htm Battle of the Santa Cruz Islands - 26 October 1942]@cv6.org Časy v hlášení jsou (není-li uvedeno jinak) v GMT+12.</ref>. Očekávala se další japonská [[ofenzíva]] proti americkým pozicím na Guadalcanalu a ''Enterprise'' s ''Hornetem'' (TF 17) byly jediné dvě akceschopné letadlové lodě v Pacifiku.

[[Soubor:F4F-4 Wildcat of VF-10 aboard USS Enterprise (CV-6) on 26 October 1942.jpg|left|thumb|[[24. říjen]]: F4F-4 Wildcat (F-17, BuNo 5229)<ref>Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 340</ref> pilotovaný podporučíkem (ENS) [[Lyman J. Fulton|Fultonem]] je palubním personálem připravován ke startu. Všimněte si manuálního upevňování sklápěcích křídel.]]
10. letecká skupina (''Air Group 10''), která měla nahradit leteckou skupinu ''Enterprise'' (''Enterprise Air Group''), přistála na ''Enterprise'' jižně od [[Oahu]]<ref name="arSC" />. Tvořily jí stíhací VF-10 ''Grim Reapers'' s 36 F4F-4, střemhlavá bombardovací VB-10 a průzkumná VS-10, každá s 18 SBD-3 a torpédová VT-10 s 15 TBF-1.<ref name="AG" /> Na palubě ale ještě bylo pár strojů z původní letecké skupiny ''Enterprise''. Čas na dlouhé cestě byl využit ke cvičným střelbám jak obou leteckých skupin, tak palubních baterií protiletadlových děl.<ref name="arSC" />

[[19. říjen|19. října]] proběhlo přetankování paliva torpédoborcům z nádrží jejich svěřenců. Třem torpédoborcům předala palivo i ''Enterprise'' v pauzách mezi leteckými operacemi. Téhož dne svaz opustily torpédoborce ''Lamson'' a ''Mahan''. [[21. října]] (GMT-10,5) se novým kapitánem stal [[Osborne B. Hardison]] a nahradil tak ve funkci kapitána Davise.<ref name="arSC" />

Za úsvitu [[23. říjen|23. října]] se TF 16 setkala na pozici s tankerem [[USS Sabine (AO-25)|USS ''Sabine'']] a torpédoborcem [[USS Stack (DD-406)|USS ''Stack'']]. K TF 16 se opět připojily torpédoborce ''Lamson'' a ''Mahan'' a také křižníky ''Portland'' a [[USS San Juan (CL-54)|USS ''San Juan'']]. Spojením s TF 17 kolem ''Hornetu'' vznikla TF 61 pod velením kontradmirála Kinkaida, který si ''Enterprise'' vybral za vlajkovou loď. Ve 14:00 zamířila TF 61 na severozápad, vstříc k ostrovům [[Santa Cruz (souostroví)|Santa Cruz]].<ref name="arSC" />

===Neděle 25. října: Předehra===
V 1:50 [[25. říjen|25. října]] změnila TF 61 kurz na 300°. V 5:03 odstartovalo 18 SBD-3 na ranní průzkum, včetně tří strojů, které měly přeletět na ''Hornet''. V 5:37 je následovalo osm Wildcatů první stíhací hlídky a dva Avengery určené pro ''Hornet''. SBD z ranního průzkumu přistály v 9:08. V 11:19 musel nouzově přistát Wildcat F-14. Stíhačce se nevysunul přistávací hák, prorazila záchytnou bariéru a narazila do letadel zaparkovaných na přídi. Jeden SBD byl sražen do moře a čtyři<ref name="dlSC">Viz [http://cv6.org/ship/logs/log19421026.htm Deck Log: 25-26 October 1942]@cv6.org</ref> muži byli zraněni.<ref name="wdSC">Viz [http://cv6.org/ship/logs/diary19421026.htm War Diary: 25-26 October 1942]@cv6.org Časy v hlášení jsou v GMT+12.</ref>

V 11:45 změnila TF 61 kurz na 285°. Od 11:50 až do 12:17 ''Enterprise'' kličkovala kvůli nebezpečí napadení japonskými ponorkami.<ref name="dlSC" />

V 11:50 přišlo hlášení o zpozorování dvou japonských letadlových lodí. ''Enterprise'' se spolu se zbytkem TF 61 nacházela 360 mil (579&nbsp;km) jihovýchodně od nepřítele, na pozici a rychlostí 22 uzlů (40,7&nbsp;km/h) plula kurzem 295°. Ve 13:37 odstartoval první z dvanácti<ref name="SBDrecon">[http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_3.htm cv6.org] i [http://cv6.org/ship/logs/action19421026.htm bojové hlášení]@cv6.org uvádějí shodně 12 SBD vyslaných v první průzkumné vlně a 12 ve druhé (spolu se 6 TBF a 11 F4F). [http://cv6.org/ship/logs/diary19421026.htm Válečný deník]@cv6.org ale uvádí 20 SBD v první a 5 SBD ve druhé (spolu se 7 TBF a 11 F4F). Stafford (str. 175) uvádí složení druhé vlny jako 12 SBD, 7 TBF a 16 F4F.</ref> SBD-3 na hlídku: měly pokrýt oblast severozápadně od lodi v úseku 280° až 010° a do vzdálenosti 200&nbsp;mil (321,9&nbsp;km). Ve 14:20 následovala další skupina dvanácti<ref name="SBDrecon" /> SDB-3, šesti TBF-1 a jedenácti F4F-4 jako útočná vlna pro případ kontaktu s nepřítelem.<ref name="arSC" /> Nagumo ale po zpozorování Catalinou zamířil na sever a tak ani jedna z uvedených skupin na nepřítele nenarazila. První vlna přistála v 18:02<ref name="wdSC" /> a letouny druhé vlny přistávaly během necelé půlhodiny po sedmé večer. Tato ofenzivní taktika stála ''Enterprise'' několik strojů. Poručík (LT) [[Frank D. Miller|Miller]] zahynul, když jeho Wildcat (F-32, BuNo 5204) během návratu narazil z neznámých příčin na hladinu 40 mil (64,4&nbsp;km) od lodi.<ref name="dlSC" /><ref>Stafford, str. 175</ref> Tři SBD a tři TBF skončili pro nedostatek paliva v moři, ale jejich posádky byly zachráněny torpédoborci.<ref>Ztrátu tří SBD a tří TBF uvádí [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_3.htm cv6.org] i Stafford (str. 175). [http://cv6.org/ship/logs/log19421026.htm Deck Log]@cv6.org uvádí (kromě Wildcatu F-32) ztrátu tří TBF (T-12, T-5 a T-9), ale jenom dvou SBD (B-10 a S-15). V těchto počtech ale asi není zahrnut jeden stroj, který v 19:09 havaroval na palubě. [http://cv6.org/ship/logs/diary19421026.htm War Diary]@cv6.org uvádí další ztráty po dvou SBD a TBF. A [http://cv6.org/ship/logs/action19421026.htm Action report]@cv6.org uvádí další ztráty souhrnně jako šest strojů bez udání typu, ale započítává do toho i havárie na palubě (o kterých hovoří v množném čísle, zatímco Deck Log uvádí pouze jednu v 19:09).</ref>

Během nastávající noci se střídalo kličkování s přímou plavbou severozápadním kurzem. Rychlost 23 uzlů (42,6&nbsp;km/h).<ref name="dlSC" />

===Pondělí 26. října===
====Ranní průzkum====
Během noci byl Nagumův svaz několikrát spatřen Catalinami a podle posledních hlášení se měl již nacházet v dosahu TF 61. V 5:00 se ''Enterprise'' natočila proti větru na kurz 115° a zvýšila rychlost na 27 uzlů (50&nbsp;km/h), aby umožnila start ranních hlídek. Ty odstartovaly mezi 5:05 a 5:20 a po jejich startu přešla ''Enterprise'' na kurz 270° a zpomalila zpět na 23 uzlů (42,6&nbsp;km/h).<ref name="dlSC" /> Ranní hlídka sestávala ze 16 SBD-3 (každý s 500lb (226,7&nbsp;kg) pumou) dálkového průzkumu, šesti SBD-3 od VS-10 hlídkujících nad TF 61 a osmi F4F-4 první stíhací hlídky.<ref name="arSC" /> Dálkový průzkum měl ve dvojicích propátrat oblast od 235° do 000° a to až do vzdálenosti 200 mil (370,4&nbsp;km).<ref name="wdSC" />

Jedna z dvojic dálkového průzkumu (poručíci (LT) [[Vivien W. Welch|Welch]] a (LTJG) [[Bruce A. McGraw|McGraw]] z VB-10<ref>Stafford, str. 177. [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_2.htm Santa Cruz: October 26, 1942]@cv6.org ale uvádí, že všech 16 strojů dálkového průzkumu bylo z VS-10. To ale není možné, jestliže VS-10 disponovala na začátku akce 18 stroji, minimálně o jeden (S-15) přišla předchozího dne a na hlídku nad TF 61 odstartovalo 6 SBD z VS-10. O účasti VB-10 na dálkovém průzkumu hovoří i Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 358</ref>) potkala 85 mil (157,4&nbsp;km) od ''Enterprise'' ve svém hlídkovém sektoru 266°-282° japonskou Kate (průzkumný letoun č. 2 ze ''[[Šókaku]]''), která v rámci ranního průzkumu mířila opačným směrem. Setkéní se obešlo bez incidentu a každý si letěl po svém. Každý měl svůj úkol: najít nepřátelské letadlové lodě a postarat se, aby se ten druhý neměl kam vrátit.<ref name="FTG358">Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 358</ref>

V 6:30 nahlásila ta samá dvojice Welch & McGraw zpozorování dvou bitevních lodí a doprovodných plavidel předsunutého svazu kontradmirála [[Hiroaki Abe|Abeho]] na pozici {{coor dm|8|10|S|j|163|55|E|v|}}<ref name="wdSC" /> (170 mil (314,8&nbsp;km) směrem 275° od ''Enterprise''<ref name="arSC" />). Oba piloti se sice nenechali zlákat k útoku, ale žádný další kontakt již nenavázali. Na zpáteční cestě se opět potkali s průzkumnou Kate, která se rovněž vracela ze své mise.<ref name="FTG358" />

V 6:50 navázala další hlídka, kterou tvořil velitel VS-10 [[James R. Lee|Lee]] a poručík (LTJG<ref name="wdSC" />) [[William E. Johnson|Johnson]], kontakt se dvěma letadlovými loděmi: ''[[Šókaku]]'' a ''[[Zuikaku]]''. Třetí – ''[[Zuihó]]'' – jejich pozornosti unikla. Stalo se tak 200 mil (370,4&nbsp;km) severozápadně (300°) od TF 61 na pozici {{coor dm|7|05|S|j|163|38|E|v|}}<ref name="wdSC" /><ref name="arSC" />. Hlídka odvysílala hlášení o kontaktu a plánovala na letadlové lodi zaútočit, ale její útok byl přerušen Zery z leteckého krytí. Oba průzkumníci museli čelit osmi Zerům, přičemž si nárokovali sestřelení tří z nich. Jejich hlášení nasměřovalo do oblasti další hlídku VS-10 poručíka (LT) [[Stockton Birney Strong|Stronga]] a podporučíka (ENS) [[Charles B. Irvine|Irvina]]. Ti těsně po 7:30 zaútočili nepozorovaně z výšky 14&nbsp;000 stop (4&nbsp;267,2&nbsp;m) – s uvolněním pum v 1&nbsp;500 stopách (457,2&nbsp;m)<ref>Stafford, str. 181</ref> – na Zuihó, kterou mylně identifikovali jako jednotku [[Třída Šókaku|třídy ''Šókaku'']]<ref name="arSC" />. Zasáhli jí oběma svými 500lb (226,7&nbsp;kg) pumami na zádi.<ref>O dvou zásazích hovoří [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_2.htm cv6.org], [http://cv6.org/ship/logs/diary19421026.htm War diary]@cv6.org, [http://cv6.org/ship/logs/action19421026.htm Action report]@cv6.org i [http://www.combinedfleet.com/Zuiho.htm IJN Zuiho: Tabular Record of Movement]@combinedfleet.com. {{Citace knihy | příjmení = Tillman | jméno = Barrett | příjmení2 = Lawson | jméno2 = Robert L. | titul = U.S. Navy Dive and Torpedo Bombers of WWII | rok = 2001 | isbn = 0760309590 | vydavatel = Zenith Imprint | místo = | strany = 101 | url = http://books.google.com/books?id=LtfQSaWBCCwC&pg=PA101&lpg=PA101&dq=Stockton+Strong+%22Santa+Cruz%22+VS-10&source=web&ots=r2JBMVYCD3&sig=hIkLHNFIDdVV2cdPwgmwFug6dDk&hl=en&sa=X&oi=book_result&resnum=1&ct=result}} ale píše pouze o jednom zásahu a jednom „těsně vedle“.</ref> Poté museli rychle zmizet před dotírajícími Zero, přičemž dvě z nich si nárokovali jako sestřelené palubní střelci obou bombardérů.<ref name="wdSC" /> ''Zuihó'' byla vyřazena z boje na několik měsíců, ale teď bylo důležité, že její letová paluba již byla prázdná. Japonské bombardéry již odstartovaly…

Poručík (LTJG) [[H. R. Burnett|Burnett]] a [[Kenneth R. Miller|Miller]] zaútočili na neidentifikovaný křižník a Burnett si ho nárokoval jako pravděpodobně zasažený<ref>Podle [http://cv6.org/ship/logs/diary19421026.htm War Diary: 25-26 October 1942]@cv6.org. Podle [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_2.htm Santa Cruz: October 26, 1942]@cv6.org byl jedinou další nárokovanou/poškozenou lodí blíže neurčený torpédoborec.</ref>. Šlo o těžký křižník [[Tone (křižník)|''Tone'']], který se ale oběma pumám vyhnul.<ref name="FTG358" /> Burnett také nárokoval sestřel jedné Kate.<ref name="wdSC" />

Všech 16 strojů dálkového průzkumu přistálo mezi 9:31 a 9:48.<ref name="wdSC" /> To už ale byly bombardéry z ''Enterprise'' a ''Hornetu'' také na cestě k cíli…

====Ranní útok VT-10 a VS-10====
[[Soubor:TBF-1 of VT-10 launches from USS Enterprise (CV-6) during Battle of Santa Cruz Islands 1942 (80-G-30059).jpg|thumb|220px|Kolem osmé hodiny ráno 26. října: TBF-1 Avenger od VT-10 je připravován ke startu. Cedule předávají posádce poslední instrukce: ''„PROCEED WITHOUT HORNET“'' („Pokračujte bez ''Hornetu''“ - cedule napravo) a ''„JAP 'CV' SPEED 25 AT 0830“'' („Rychlost japonských letadlových lodí 25 (uzlů) v 7:30“ - cedule vlevo). První vlna z ''Hornetu'' odstartuje dříve, než stroje z ''Enterprise'' a druhá zase až po nich, takže letouny z ''Enterprise'' nemají ztrácet čas čekáním a zaútočit samostatně.]]
Po obdržení hlášení o kontaktu s japonskými letadlovými loděmi se ''Enterprise'' připravovala na vyslání útočné vlny. V 7:08 změnila kurz na 330° a zvýšila rychlost na 27 uzlů (50&nbsp;km/h). V 7:30 se natočila doprava proti větru na kurz 110° a v 7:47 vypustila první letadlo. Poslední stroj odstartoval v 8:05, když tři minuty předtím loď snížila rychlost na 26 uzlů (48,2&nbsp;km/h).<ref name="dlSC" /> Údernou vlnu tvořilo osm F4F-4, osm TBF-1 vyzbrojených torpédy, tři SBD-3 z VS-10 vybavené 1&nbsp;000lb pumou (453,6&nbsp;kg) a jeden velitelský TBF-1.<ref name="arSC" /> Spolu s útočnou vlnou odstartovalo i 12 Wildcatů druhou CAP.<ref name="wdSC" /> Mezi 8:07 a 8:10 přistáli všichni stíhači první hlídky.<ref name="dlSC" /><ref name="wdSC" /> Na kurzu 110° ale ''Enterprise'' ještě chvíli zůstala, aby v 8:16 přijala jeden stroj na nouzové přistání a v 8:18 se vrátila na kurz 330°.<ref name="dlSC" />

Na cestě k cíli byla v 8:30 úderná vlna z ''Enterprise'' napadena devíti<ref>Podle [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_3.htm Santa Cruz: October 26, 1942]@cv6.org, Ewing, str. 133 a Lundstrom ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 363. Hubáček píše (Vítězství v Pacifiku, str. 278) o dvanácti Zerech.</ref> japonskými stíhači. Šlo o poručíka [[Sanejasu Hidaka|Hidaku]] a jeho letce ze ''Zuihó''<ref>Ewing, str. 133</ref> z eskorty japonské útočné vlny, která se blížila k TF 61. Stalo se tak asi 60 mil (96,5&nbsp;km) od TF 61. Tři Avengery ([[John A. Collett|Collett]] (T-1, BuNo 01749), [[John M. Read|Read]] (T-10, BuNo 00381) a [[Marvin D. Norton|Norton]] (T-7, BuNo 05903)) a dva Wildcaty ([[John A. Leppla|Leppla]] (BuNo 02040) a [[Raleigh E. Rhodes|Rhodes]] (F-, BuNo 5078)) byly sestřeleny a další dva Wildcaty ([[Willis B. Reding|Reding]] a [[Albert E. Mead|Mead]] (BuNo 5107)) a jeden Avenger ([[Richard K. Batten|Batten]] (T-11, BuNo 06044)) byly natolik poškozeny, že musely otočit zpět.<ref name="arSC" /> Batten a Mead ale nakonec stejně skončili ve vodě. Stíhací doprovod z VF-10 si nárokoval tři sestřelená Zera a jedno si připsal i palubní střelec Avengeru T-8.<ref>Hubáček: Vítězství v Pacifiku, str. 277 - 281</ref><ref>Lundstrom ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 362 - 369</ref><ref>Sériová čísla strojů jsou podle [http://www.aviationarchaeology.com/src/USN/LLOct42.htm USN Overseas Aircraft Loss List October 1942]@aviationarchaeology.com</ref>

Oslabená útočná vlna ''Enterprise'' poté pokračovala v cestě. V 9:30 zahlédla [[Hiroaki Abe|Abeho]] předsunutý svaz. Wildcaty musely v boji odhodit přídavné nádrže a nyní byly na hranici svého doletu. Všechny tři střemhlavé Dauntlessy zaútočily na bitevní loď [[Kirišima (bitevní loď)|''Kirišima'']]<ref>Viz [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_3.htm Santa Cruz: October 26, 1942]@cv6.org</ref>, ale ačkoliv si posádky nárokovaly dva zásahy, ve skutečnosti žádná puma obrněnec nezasáhla. Ani torpédonosným Avengerům se nevedlo lépe. Zaútočily na těžký křižník, ale všechna torpéda minula.<ref name="arSC" /> Cesta zpět již proběhla bez incidentu a všechny zbývající stroje úderné vlny přistály na ''Enterprise'' mezi 12:00 (stíhači) a 13:22 (velitelský TBF).<ref name="wdSC" /><ref>Stafford, str. 186 a 187</ref>

====''Enterprise'' a japonský první útok na ''Hornet''====
[[Soubor:SantaCruzELanding.jpg|thumb|left|Letadla – mnohá s docházejícím palivem – se při návratu řadí do okruhu na přistání. Podle prázdné letové paluby a absence kouře nad přídí musela být fotografie pořízena před 9:58 (čas kdy dosedl poslední stroj před japonským útokem)]]
O blížících se japonských letadlech byla ''Enterprise'' informována odlétajícími letouny ''Hornetu'' i svými vlastními. V 8:45 byl hlášen kontakt: vzdálenost 25 mil (40,2&nbsp;km), přilétající ze směru 225°.<ref name="dlSC" /> ''Enterprise'' se natočila proti větru na kurz 110° a při 27 uzlech (50&nbsp;km/h) vyslala mezi 8:46 a 8:53<ref name="dlSC" /> do vzduchu třetí bojovou hlídku jedenácti Wildcatů<ref name="wdSC" />. V 8:56<ref name="dlSC" /> se první japonské stroje objevily na radaru<ref name="arSC" /> ''Enterprise'': směr 280° ve vzdálenosti 23 mil (37&nbsp;km). ''Enterprise'' otočila doleva na kurz 20° a vplula do dešťové přeháňky, která jí skryla před zraky japonských letců. 

Z přeháňky ''Enterprise'' vyplula v 9:09 a přešla na kurz 60°.<ref name="dlSC" /> To ale stačilo, aby se japonská první vlna zaměřila na ''[[USS Hornet (CV-8)|Hornet]]''. ''Enterprise'' proti ní vyslala část svých hlídkujících stíhačů, aby pomohli bránit ''Hornet'', vzdálený 10 mil (16&nbsp;km) jihozápadně. I přes jejich snahu ale byl ''Hornet'' několikrát těžce zasažen a z ''Enterprise'' bylo možno vidět požáry na palubě mladší [[Sesterská loď|sestry]]. V 9:25 se všechny nepřátelské kontakty na radaru ''Enterprise'' začaly vzdalovat.<ref name="dlSC" />

''Enterprise'' se natočila proti větru, aby umožnila mezi 9:30 a 9:58<ref name="dlSC" /> přistát ranní hlídce (16 SBD), ranní protiponorkové hlídce (6 SBD) a části druhé bojové hlídky.<ref name="wdSC" /> Po jejich přistání se ''Enterprise'' otočila doprava na kurz 200°.<ref name="dlSC" /> ''Enterprise'' se chystala na vyslání druhé útočné vlny 10 SBD z VB-10, která měla bez doprovodu napadnout japonské lodě a pak přistát na Guadalcanalu, ale k tomu již nedošlo.<ref>Lundstrom, str. 409</ref> V 10:00 zachytil radar další velkou vlnu japonských letadel ve vzdálenosti 23 mil (37&nbsp;km)<ref name="arSC" /> – tentokrát měla být na řadě ''Enterprise''…

====První útok na ''Enterprise'': Val ze ''Šókaku''====
Stíhači byli naváděni na přilétajícího nepřítele, ale opět došlo k selhání v řídícím středisku: pilotům mimo vizuální kontakt s mateřským plavidlem byly k ničemu informace o relativní poloze nepřítele vzhledem k aktuálnímu kurzu letadlové lodi.<ref>Stafford, str. 189. nebo Hubáček: ''Vítězství v Pacifiku'', str. 293</ref> Oním nepřítelem, který se na radaru pletl s vlastními přilétávajícími stroji z VS-10, byla část druhé japonské vlny 19 [[Aiči D3A|D3A1 Val]] poručíka [[Mamoru Seki|Seki]] ze ''[[Šókaku]]'' s doprovodem 5 [[Micubiši A6M|A6M2 Zero]].<ref>Podle Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 418 (tabulka 21.1 a okolní text). Arima ve svém [http://cv6.org/company/accounts/arima/default.htm interview] hovoří o 27 Val. {{Citace knihy | příjmení = Hearn | jméno = Chester G | titul = Carriers in Combat: The Air War at Sea | rok = 2007 | isbn = 081173398X | vydavatel = Stackpole Books | místo =  | jazyk = anglicky | url = http://books.google.com/books?id=sg8ivuKMD5cC | strany = 127}} uvádí 20 Val ze ''Zuikaku'' a 12 Kate ze ''Šókaku'' s doprovodem, ale to bude pravděpodobně omyl a záměna s první útočnou vlnou, která napadla ''Hornet''.</ref> Pomalejší Kate ze ''[[Zuikaku]]'' se totiž opozdily a tak – naštěstí pro ''Big E'' – zaútočily stroje z obou japonských letadlových lodí odděleně.

Asi v 10:02 zpozoroval poručík (LT) [[Albert D. Pollock|Pollock]] torpédoborec [[USS Porter (DD-356)|''Porter'']], jak nehybně stojí na hladině a zachraňuje posádku [[Richard K. Batten|Battenova]] Avengeru T-11.<ref>Stafford, str. 189 a 190</ref> Pollock zahlédl stopu torpéda směřujícího k nic netušícímu torpédoborci.<ref name="H294">Hubáček: ''Vítězství v Pacifiku'', str. 294 uvádí, že šlo o torpédo vystřelené ponorkou ''[[I-21]]''. [http://www.combinedfleet.com/I-21.htm HIJMS Submarine I-21: Tabular Record of Movement]@combinedfleet.com ale žádný takový útok nezmiňuje. Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 411 uvádí, že šlo o uvolněné torpédo z Avengeru T-11.</ref> Na varování rádiem bylo pozdě (muselo by jít přes ''Enterprise'') a tak se vrhl k hladině rozhodnut varovat torpédoborec a pokusit se zasáhnout torpédo svými kulomety. To se mu nepodařilo a torpédoborec si důvod počínání Wildcatu uvědomil příliš pozdě, než aby se dokázal torpédu vyhnout.<ref name="H294" />

[[File:Japanese bomb explodes off the port side of USS Enterprise (CV-6) during the Battle of the Santa Cruz Islands on 26 October 1942 (80-G-30198).jpg|thumb|220px|Jedna z pum exploduje u levoboku ''Enterprise''. V pozadí manévruje jeden z doprovodných torpédoborců.]]
V 10:07 změnila ''Enterprise'' kurz doprava na 250° a v 10:12 doleva na 230°.<ref name="dlSC" /> Střelecký radar Mk 4 se ale nemohl na přilétající vlnu zaměřit a tak byla protiletadlová palba spuštěna až v okamžiku, kdy byly japonské střemhlavé bombardéry zpozorovány.<ref name="arSC" /> To se už ale nacházely téměř nad lodí, těsně před přechodem do střemhlavého letu. V 10:15 se Val vrhly na ''Enterprise'' a ta začala opisovat kruh doleva, aby se vyhnula pumám.<ref name="dlSC" />

Útok trval asi 4 minuty a ačkoliv si v něm dělostřelci ''Enterprise'' a doprovodných plavidel nárokovali sestřelení sedmi nepřátel, podařilo se Japoncům zasáhnout ''Big E'' dvěma pumami na přídi a další puma loď jenom těsně minula.<ref name="arSC" /> První puma (opět skóroval poručík [[Kejiči Arima|Arima]]<ref name="L415">Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 415</ref>) zasáhla příď lodi v 10:17.<ref name="S192">Stafford, str. 192</ref> Prorazila letovou palubu na úrovni 4. přepážky (asi 20 stop (6&nbsp;m) od konce letové paluby<ref name="arSC" />) mezi oběma předními katapulty. Proletěla převisem trupu klenuté přídě a trup opustila na levoboku, kde explodovala ve vzduchu vedle lodní přídě.<ref name="S192" /> Trup lodi byl na asi 160 místech proražen střepinami, přičemž největší otvory měly průměr 12 [[palec (jednotka)|palců]] (30,5&nbsp;cm).<ref name="drSC">Viz [http://cv6.org/ship/damage/santacruz_1.htm Santa Cruz - Battle Damage]@cv6.org</ref> V [[Radio direction finder|radiozaměřovací]] místnosti byl jeden muž zabit a další zraněni.<ref name="S192" /> Jeden Dauntless z VB-10<ref name="L415" /> zaparkovaný na přídi na pravoboku byl výbuchem odhozen do moře. Na místě střelce v něm nalezl smrt letecký mechanik [[Sam Davis Presley|Presley]], který z něj střílel po útočnících z kulometného dvojčete.<ref name="SC1h">Viz [http://cv6.org/1942/santacruz/santacruz_3.htm Santa Cruz: October 26, 1942]@cv6.org</ref><ref name="S192" /> Druhý Dauntless z VS-10<ref name="L415" /> začal hořet, palivo vytékající z proražených nádrží živilo požár a podvěšená 500lb puma mohla každým okamžikem explodovat. Palivový důstojník ale stroj včas odbrzdil a shodil přes palubu.<ref name="arSC" />

O několik sekund později dopadla druhá puma – shozená přibližně z 1&nbsp;500&nbsp;stop (457,2&nbsp;m) pod úhlem 45° – doprostřed letové paluby na úrovni 44½. přepážky, asi 10 stop (3&nbsp;m) od zadní hrany předního výtahu.<ref name="drSC" /><ref name="arSC" /> Po dopadu se rozlomila<ref>Podle [http://cv6.org/ship/damage/santacruz_1.htm Damage Report: 26 October 1942]@cv6.org a Stafford, str. 193. [http://cv6.org/ship/logs/action19421026.htm Action Report: 26 October 1942]@cv6.org ale kromě varianty s rozlomením jedné japonské pumy připouští i variantu o explozi na hangárové palubě způsobené vlastní pumou.</ref> a zatímco zadní část explodovala na hangárové palubě na úrovni 39. přepážky, přední část prorazila hangárovou palubu u 40½. přepážky, prorazila druhou a explodovala na třetí palubě v důstojnických ubikacích.<ref name="drSC" /><ref name="S193">Stafford, str. 193</ref> Tam usmrtila 40 mužů z II. opravárenské čety (dva přežili<ref name="S193" />) a tým zdravotníků umístěných na tomto stanovišti.<ref name="drSC" />

Na hangárové palubě bylo explozí zničeno sedm strojů<ref name="S193" />, vypukl požár a hořící letecký benzín stékal do hangárové šachty.<ref name="S201">Stafford, str. 201</ref> Požáry vypukly také na v důstojnických ubikacích, kde explodovala přední část pumy.<ref name="S193" /> Hangárová paluba byla vyboulena až o 17 palců (43,2&nbsp;cm) mezi přepážkami 37 a 57. Na druhé palubě byla přepážka 38 prohnuta dopředu a přepážka 43 dozadu a druhá paluba byla vyboulena až o 5 palců (12,7&nbsp;cm). Kajuty posádky na druhé palubě byly zničeny. Na třetí palubě tlaková vlna vyrazila uzavřené dveře ve vodotěsných přepážkách a způsobila poškození v několika sousedních odděleních.<ref name="drSC" /> V zasažených prostorech zhaslo světlo, vypadla elektřina a [[telefon]]y ohluchly. Hasičské rozvody byly poškozeny a třetí paluba byla plná kouře a plamenů.<ref name="S193" /> Pod třetí palubou zůstalo uvězněno deset mužů posádky v muničním překladišti pětipalcové munice pro přední levo- a pravoboční baterii 127mm děl.<ref>Stafford, str. 195-196 a 201-202, Hubáček: „Vítězství v Pacifiku“, str. 305-307</ref>

[[Soubor:SantaCruzESBDOverboard.jpg|thumb|left|Jeden [[Douglas SBD Dauntless|SDB-3 Dauntless]] byl otřesy způsobenými třetí pumou, která dopadla těsně vedle, vržen do ochozu 20mm baterie.]]
V 10:19 dopadla jedna z posledních pum těsně vedle pravoboku za můstkem, na úrovni 129. přepážky<ref name="arSC" />. Obšívka trupu byla promáčknuta až o 18 palců (45,7&nbsp;cm) v délce 48 stop (14,6&nbsp;m) mezi přepážkami 123 a 135<ref name="drSC" /> a tlaková vlna otřásla celou lodí. Byly proraženy dvě prázdné a jedna plná palivová nádrž a palivo začalo unikat do moře.<ref name="arSC" /> Otřesy mimo jiné poškodily uložení jedné z [[parní turbína|vysokotlakých turbín]], ale přesto si ''Enterprise'' dokázala udržet rychlost 27 uzlů (50&nbsp;km/h).<ref>Stafford, str. 194 a 195</ref> Prostřední výtah byl dočasně zablokován v dolní poloze.<ref>Stafford, str. 202</ref> Letouny poskakovaly po palubě. Jeden stroj, zaparkovaný u předního okraje letové paluby, přepadl přes pravobok do moře.<ref>Stafford, str. 194 uvádí, že šlo o SBD. Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 415 tvrdí, že šlo o Wildcat F-24.</ref> Druhý SBD na zádi „dohopsal“ až do ochozu 20mm baterie na pravoboku.<ref>Stafford, str. 194</ref><ref>Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 415-416</ref><ref name="arSC" />

V 10:20 první útok skončil. V podpalubí na přídi zuřily požáry a záchranné čety bojovaly s plameny. V 10:26  ''Enterprise'' přešla na kurz 225°, ale již o dvě minuty později byl hlášen [[periskop]] na pravoboku a ''Enterprise'' začala zatáčet doprava, aby se vyhnula očekávaným torpédům. Ukázalo se ale, že šlo o planý poplach a v 10:31 se kurz ustálil na 300°. V 10:32 byl ale opět změněn na 250° a ''Enterprise'' se snažila ukrýt v dešťové přeháňce.<ref name="dlSC" />

====Druhý útok: Kate ze ''Zuikaku''====
V 10:35 se na radaru objevila další japonská vlna. Tentokrát šlo o opožděnou druhou vlnu ze ''[[Zuikaku]]'', kterou tvořilo 17 [[Nakadžima B5N|Kate]] poručíka [[Šigeičiró Imajuku|Imajuky]] (16 vyzbrojených [[Typ 91 (torpédo)|torpédy typu 91]] a jeden spojovací) a eskorta čtyř Zero.<ref>Lundstrom, str. 419</ref> Kate se rozdělily na dvě skupiny, aby mohly napadnout ''Enterprise'' z levoboku i pravoboku.

Proti přibližujícím se bombardérům byli nasměrováni stíhači. Roj poručíka (LT) [[Stanley W. Vejtasa|Vejtasy]] z třetí hlídky narazil 10 mil<ref name="SC1h" /> (16,1&nbsp;km) severozápadně od ''Enterprise'' na formaci 11 Kate. Dva Wildcaty se pustily do souboje se Zery a Vajtesa spolu se svým wingmanem zaútočil na bombardéry. Nárokoval si čtyři Kate předtím, než odhodily svá torpéda. Svoji pátou nárokovanou Kate dostal, když se snažila v nízkém letu zmizet po provedení útoku. Vajtesův wingman si nárokoval šestou Kate.<ref>Stafford, str. 198-200</ref>

V 10:42 bylo hlášeno, že všechny požáry na přídi (způsobené prvním zásahem) jsou uhašeny.<ref name="dlSC" />

V 10:45 se Kate přiblížily k ''Enterprise'': jedna skupina se blížila k přídi z levoboku a druhá z pravoboku. Pět Kate na pravoboku shodilo svá torpéda a obrátilo k ústupu. Až doteď plula ''Enterprise'' rovně a vyčkávala, která skupina shodí svá torpéda jako první. Nyní ''Enterprise'' s kormidlem doprava začala natáčet svou příď proti prvním třem torpédům, která ji nakonec minula o pouhých 10 yardů (9,1&nbsp;m) na levoboku. Poté musela ''Enterprise'' obrátit prudce doleva, aby se vyhnula srážce s torpédoborcem [[USS Smith (DD-378)|''Smith'']], který právě bojoval s plameny způsobenými dopadem jedné poškozené Kate. Stopa dalšího torpéda před přídí na pravoboku byla zpozorována, když mu k cíli chybělo již jenom necelých 800 yardů (731,5&nbsp;m). Vypadalo to, že tohle torpédo loď zasáhne. S kormidlem naplno doprava se mu ale ''Enterprise'' vyhnula a torpédo proplulo 30 yardů od pravoboku. O chvíli později proplula ''Enterprise'' kolem vraku sestřelené Kate, která toto torpédo vypustila.<ref>Stafford, str. 196-198, Hubáček: „Vítězství v Pacifiku“, str. 299-302</ref><ref name="arSC" />

Pět Kate, které původně mířily k ''Enterprise'' z levoboku, se díky manévrům letadlové lodi, která se vyhýbala torpédům, nyní ocitlo přímo za zádí letadlové lodi. Jelikož je tato poloha nevhodná k vypuštění torpéd, snažily se obletět svaz a zaútočit z levoboku. Po celou dobu byly ale vystaveny palbě všech hlavní TF 16, které se jejich směrem mohly zaměřit. Tři Kate byly sestřeleny ještě před odhozením torpéd, čtvrtá odhodila torpédo  ve stoupavé zatáčce a následně se zřítila do moře, ale pouze pátá Kate dokázala své torpédo zaměřit. Torpédo se blížilo k ''Enterprise'' zezadu na levoboku. Loď se torpédu vyhnula přechodem na souběžný kurz a torpédo proplulo neškodně na levoboku.<ref>Stafford, str. 198, Hubáček: „Vítězství v Pacifiku“, str. 302</ref><ref name="arSC" />

Takto viděli boj ''Enterprise'' s torpédovými bombardéry poručíka Imajuky Američané. Ve skutečnosti přišla palubní skupina ''Zuikaku'' v boji nad TF&nbsp;16 o osm Kate. Přehánění vlastních úspěchů ale nebylo pouze doménou Američanů. Japonští piloti po návratu nahlásili vážné poškození dvěma zásahy torpéd na letadlové lodi třídy ''Enterprise'' a potopení bitevní lodě a těžkého křižníku.<ref>Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 426</ref>

V 10:55<ref name="wdSC" /> bylo po útoku a ''Enterprise'' přešla v 10:59 na kurz 016°.<ref name="dlSC" /> V 11:00 se nacházela na pozici {{coor dm|8|48.4|S|j|167|03.3|E|v|}}<ref name="wdSC" />

====Třetí útok: Val z ''Džunjó''====
[[File:Japanese bomb explodes near USS Enterprise (CV-6) during the Battle of the Santa Cruz Islands on 26 October 1942.jpg|thumb|220px|Exploze pumy svržené jednou z Val první útočné vlny z ''Džunjó'' nedaleko pravoboku ''Enterprise'']]
Po odražení torpédového útoku se přestala otáčet anténa radaru CXAM. ''Enterprise'' tak najednou oslepla a řídící letového provozu nařídil stíhačům, aby se držely blízko lodi. Poručík (LT) Dwight M. B. Williams vylezl na stožár a přivázal se k anténě, aby opravil motor, který jí otáčel. Když byla oprava hotova, začala se anténa znovu otáčet a Williams se točil spolu s ní. Teprve až když si někdo všiml nezvyklého úkazu nad řídícím stanovištěm, byla anténa zastavena a Williams mohl slézt dolů.<ref>Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 430</ref>

V 11:02 byl nahlášen další periskop na pravoboku před přídí. ''Enterprise'' zatočila doleva, ale v 11:04 přešla na kurz 20°. O deset minut později se natočila proti větru na kurz 110° a při rychlosti 27 uzlů (50&nbsp;km/h) se připravovala přijmout letouny čekající na přistání – jak své vlastní, tak stroje z ''Hornetu''.<ref name="dlSC" /> Přistání stěžoval prostřední výtah, který zůstal zablokovaný v dolní poloze a uprostřed letové paluby tak zela díra. Piloti po zachycení brzdících lan zastavovali pár metrů před ní a poté jí museli objet a zaparkovat na přídi.<ref>Stafford, str. 202</ref> První letoun dosedl v 11:15, ale do 11:20 – kdy byl příjem dalších strojů zastaven – jich přistálo pouze pár. Důvodem přerušení leteckých operací byla další hlášená skupina japonských bombardérů.<ref name="dlSC" />

Šlo o skupinu poručíka [[Jošio Šiga|Šigy]], která odstartovala z ''[[Džunjó]]'' ve složení 17 Val a 12 Zero.<ref>Lundstrom: ''The First Team and the Guadalcanal Campaign'', str. 429</ref> V 11:21 vypadla z mraků první skupina Val a pod úhlem 45° pozvolna klesala k ''Enterprise''. Radar blížící se nebezpečí nezaznamenal, ale pozvolný sestup střemhlavých bombardérů poskytl TF&nbsp;16 aspoň trochu času na reakci a zahájení palby.<ref name="arSC" />

====Ztráty a nároky 10. letecké skupiny====
Z druhé bojové hlídky (12 F4F) se vrátilo pouze osm Wildcatů – zbývající čtyři byly ztraceny. Část přistála před prvním útokem na ''Enterprise'' a část až po posledním útoku. Poručíky (LT) [[William R. Kane|Kane]] (#5177) a (LTJG) [[James D. Billo|Billo]] (#03432) se podařilo zachránit, podporučíci (ENS) [[Lyman J. Fulton|Fulton]] (#5153) a [[James E. Caldwell|Caldwell]] (#5254) zahynuli. Přeživší stíhači si nárokovali čtyři sestřely.<ref name="wdSC" />

Třetí bojová hlídka (11 F4F) si nárokovala 13 sestřelů jistých a sedm pravděpodobných při vlastní ztrátě tří Wildcatů a dvou pilotů ([[Gordon F. Barnes|Barnes]] (#5245) a [[Gerald V. Davis|Davis]] (#5194)). Podporučík (ENS) [[Merle P. Long|Long]] (#5148) byl vytažen z vody. Část strojů třetí hlídky přistálo v 11:19 před druhým útokem Val a zbytek přistál až po posledním útoku v 13:25.<ref name="wdSC" />

Celkem přišla 10. letecká skupina o 11 Wildcatů a 7 Avengerů. Další Wildcat a 10 Dauntlessů z VS-10 bylo během prvního útoku poškozeno na palubě a v zasaženém hangáru a shozeno přes palubu. Pět pilotů Wildcatů a čtyři členové posádek dvou Avengerů byly zabiti. Stíhači [[Albert E. Mead|Mead]] a [[Raleigh E. Rhodes|Rhodes]] z VF-10 byli zachráněni japonskými torpédoborci a vzati do zajetí. Stejný osud potkal i zbývající dva členy posádek obou Avengerů.<ref name="arSC" /><ref>Stafford, str. 207-211</ref><ref name="POW" />

==Bitva u Guadalcanalu (listopad 1942)==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Bitva u Guadalcanalu]]
:''Všechny časy jsou v [[GMT]]+11''

==Bitva u Rennellova ostrova (leden 1943)==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Bitva u Rennellova ostrova]]
:''Všechny časy jsou v [[GMT]]+11''

V březnu [[1943]] se ''Enterprise'' zúčastnila dalšího testování nového stíhacího letounu [[Vought F4U Corsair|F4U-1 Corsair]], který byl již předchozí rok testován na [[USS Sangamon (CVE-26)|USS ''Sangamon'']]. Tohoto úkolu se ujal poručík (LT) [[Stanley W. Vejtasa|Vejtasa]] z VF-10.<ref>Viz [http://cv6.org/onboard/display_message.asp?mid=2597 First Corsair on Big E]@cv6.org a [http://rwebs.net/dispatch/output.asp?ArticleID=16 Vought's F4U Corsair in WWII]@rwebs.net</ref>

==Opravy a modernizace (květen - říjen 1943)==

==Boje o Gilbertovy a Marshallovy ostrovy (listopad 1943 - leden 1944)==

==První nájezd na Truk (únor 1944)==

== YouTube ==
{| border="4" width="442" align="left"
|  {{#widget:YouTube|id=kFXcnUtMT4A}}
|- align="center"
| '''Dive Bombers Attack the USS Enterprise (anglicky)''' 
|}
{| border="4" width="442" align="right"
|  {{#widget:YouTube|id=RQpOQA3xbjg}}
|- align="center"
| '''USS Enterprise (CV6) Trip to Scrap Yard 58' (anglicky)''' 
|}
<br style="clear: both;" />

=== Související články ===
* [[Seznam amerických letadlových lodí]]

==Reference ==
<references/>
==Externí odkazy==
* Enterprise. Washington DC : Department of the Navy – Naval Historical Center, rev. 2004-01-29, [cit. 2008-12-10]. [http://history.navy.mil/danfs/e4/enterprise-vii.htm Dostupné online (anglicky)  – stručná historie]
* USS Enterprise (CV-6, later CVA-6 and CVS-6), 1938-1958. Washington DC : Department of the Navy – Naval Historical Center, 2000-03-29, rev. 2008-04-17, [cit. 2008-12-10]. [http://www.history.navy.mil/photos/sh-usn/usnsh-e/cv6.htm Dostupné online (anglicky)  – fotografie a odkazy na další stránky relevantní k Enterprise]
* [http://www.navsource.org/archives/02/06.htm NavSource Online: Aircraft Carrier Photo Archive USS ENTERPRISE (CV-6)@navsource.org – fotogalerie a specifikace (anglicky)]
* [http://cv6.org/ USS Enterprise CV-6 The Most Decorated Ship of the Second World War@cv6.org – podrobná historie ''Enterprise'' (anglicky)]
* [http://wgordon.web.wesleyan.edu/kamikaze/stories/tomiyasu/index.htm Shunsuke Tomiyasu@wgordon.web.wesleyan.edu – příběh pilota-kamikaze, který zasáhl ''Enterprise'' 14. května 1945 (anglicky)]
* [http://www.hullnumber.com/CV-6 USS ENTERPRISE (CV-6) Personnel Roster@hullnumber.com – členové posádky ''Enterprise'' (anglicky)]
* [http://www.researcheratlarge.com/Aircraft/CV6Airgroup/ 1943 CV-6 Enterprise Air Operations Officer Interview@researcheratlarge.com – interview s poručíkem (LT) H. B. Hardenem, velitelem leteckých operací na ''Enterprise'' z 4.&nbsp;března 1943 (anglicky)]
* [http://researcheratlarge.blogspot.com/2008/04/test-post.html Blog of an IT Consultant and World War Two researcher@researcheratlarge.blogspot.com – schéma osvětlení letové paluby pro noční operace (anglicky)]

===Literatura===
* STAFFORD, Edward P.. The Big E (The Story of the USS Enterprise). Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 2002. Dostupné online. ISBN 1-55750-998-0. (anglicky)
* LUNDSTROM, John B.. The First Team: Pacific Naval Air Combat from Pearl Harbor to Midway. Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 2005. Dostupné online. ISBN 159114471X. (anglicky) – odkazováno jako „Lundstrom I“
* LUNDSTROM, John B.. The First Team and the Guadalcanal Campaign: Naval Fighter Combat from August to November 1942. Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 2005. Dostupné online. ISBN 1591144728. (anglicky) – odkazováno jako „Lundstrom II“
* EWING, Steve. Reaper Leader: The Life of Jimmy Flatley. Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 2002. Dostupné online. ISBN 1557502056. (anglicky)
* HUBÁČEK, Miloš. Pacifik v plamenech. 3. vyd. Praha : Mladá fronta, 1997. 436 s. ISBN 80-204-0642-5.
* HUBÁČEK, Miloš. Vítězství v Pacifiku. 3. vyd. Praha : Mladá fronta, 1999. 390 s. ISBN 80-204-0798-7.


{{Commonscat|USS Enterprise (CV-6)}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Americké letadlové lodě|Enterprise (CV-6)]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]