Car Z Multimediaexpo.cz stránky Car Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Různé významy|tento=panovnickém titulu}} '''Car''' byl oficiální [[titul]] [[panovník]]a v [[Rusko|Rusku]] a [[Bulharsko|Bulharsku]] (z [[latina|latinského]] ''caesar'', [[císař]]). Původně titul představoval slovanskou verzi [[císař]]ského titulu a značil nárok na postavení rovné [[Byzanc|byzantským]] císařům; později však převzal význam titulu [[král]]e<ref>[http://encyclopedia.jrank.org/TOO_TUM/TSAR_or_CZAR.html Heslo „Tsar“ v Encyclopedia Britannica, 11. vydání (1911), díl 27, str. 348]</ref> (alespoň ve východní, pravoslavné oblasti — srov. ruský název [[Kongresovka|Polského království]] v době Kongresovky: ''Царство Польское'' — zatímco pro „západní“ krále byl užíván název ''король''). [[Soubor:CarDusan.jpg|right|thumb|Srbský car [[Štěpán Dušan|Dušan Veliký]]]] V '''[[Rusko|Rusku]]''' začal jako první používat titul car neoficiálně veliký kníže moskevský [[Ivan III.|Ivan III. Veliký]], ale pouze v [[diplomacie|diplomatickém styku]] s méně významnými státy, například s [[Livonsko|Livonskem]]. Roku 1514 použil jeho nástupce [[Vasilij III. Ivanovič]] titul „''car a vládce celé Rusi''“ („''car i gosudar vseja Rusii''“) v návrhu rusko-habsburské spojenecké smlouvy, kterou v této podobě potvrdil císař [[Maximilián I. Habsburský]]. (Toho později využil [[Petr I. Veliký]], který se snažil odůvodnit starobylý nárok ruských carů na císařskou hodnost. Roku 1721 mu Senát udělil titul imperátor.) Oficiálně se ruským carem nechal [[korunovace|korunovat]] jako první v roce 1547 [[Rurikovci|Rurikovec]] [[Ivan IV. Hrozný]]. Posledním ruským carem byl [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] z [[Romanovci|romanovské]], respektive [[dynastie Holstein-Gottorp-Romanov|holštýnsko-gottorpské dynastie]], sesazený v roce [[1917]]. V '''[[Bulharsko|Bulharsku]]''' přijal jako první titul cara (''[[basileus|basilea]]'') Bulharů kníže [[Simeon I.]] v roce [[917]] ve snaze vyrovnat se, poté co dosáhl vítězství nad [[Byzanc|byzantským]] vojskem u Anchialu, [[konstantinopol]]skému panovníkovi. V roce [[1018]] první bulharské carství zaniklo a Bulharsko se stalo součástí byzantské říše. Ke vzniku [[Druhá bulharská říše|druhé bulharské říše]] došlo v roce 1186 pod vládou carů z dynastie Asenovců. Ani to však nemělo dlouhého trvání. Rozpadlo se koncem 14. století pod náporem [[Osmanská říše|osmanských Turků]]. Samostatný bulharský stát byl obnoven jako knížectví koncem 19. století. V roce [[1908]] přijal jeho vládce [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand I.]] z dynastie Sachsen-Coburg-Koháry carský titul. Posledním bulharským carem byl v letech [[1943]] - [[1946]] nezletilý [[Simeon II.]] (Po návratu z exilu byl roku 2001 zvolen předsedou bulharské vlády.) V '''[[Srbsko|Srbsku]]''' se nechal korunovat roku 1346 "''císařem a samovládcem Srbska a Romanie''" (Byzance) [[Štěpán Dušan IV.]] Dobytí Konstantinopole a vznik slovansko-byzantského císařství, o něž dříve usilovali bulharští vládci, se nyní zdálo být logickým vyústěním srbské expanzívní politiky. Roku 1355 však srbský car nečekaně zemřel, aniž své plány uskutečnil. Rozsáhlá srbská říše, složená z mnoha nesourodých území, se za vlády jeho nepříliš schopného syna [[Štěpán Uroš V.|Štěpána Uroše V.]] (1355-1371), který se rovněž nechal titulovat carem, začala rozpadat a jednotlivé oblasti se osamostatnily, což znamenalo konec srbského carství. == Reference == <references/> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Carové]] [[Kategorie:Panovníci podle titulů]] [[Kategorie:Panovníci]] Šablona použitá na této stránce: Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Car“.
