Myanmar Z Multimediaexpo.cz stránky Myanmar Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox stát | genitiv = Myanmaru | úřední název = [[Soubor:Myanmar long form.png|230px|Název Myanmaru v barmském písmu]]<br />Pye Tawngsu Myanma Naingngan | úřední název česky = Myanmarský svaz | vlajka = [[Soubor:Flag of Myanmar.png|125px]] | článek o vlajce = Myanmarská vlajka | znak = [[Soubor:State seal of Myanmar.png|100px]] | mapa umístění = [[Soubor:Myanmar on the globe (Southeast Asia centered).png|290px]] | rozloha = 678 500 km<sup>2</sup> | rozlmisto = 39 | procent vody = 3,06 | obyvatel = 42 900 000 | obyvmisto = 28 | obyvrok = [[2004]] | hustota = 62 obyv. | hustmisto = 127 | HDI = 0,585 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = střední | HDIrok = 2007 | HDImísto = 135 | jazyk = [[barmština]] | náboženství = [[buddhismus]] (89 %), [[křesťanství]] (5 %),<br />[[islám]] (4 %) | nejvyšší hora = [[Hkakabo Razi]] ([[Soubor:Hkakaborazi.png|60px]]) | výška nejvyšší hory = 5 881 | státní zřízení = [[vojenská junta]] | hlavní město = [[Naypyidaw]] ([[Soubor:Naypyidaw.png|60px]]) | funkce1 = Hlava státu | vládce1 = [[generál]] [[Than Šwe]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Thein Sein]] | článek o hymně = Barmská hymna – Gba Majay Bma | hymna = <mp3player width='290'>File:Myanmar.mp3</mp3player> | datum vzniku = [[4. leden|4. ledna]] [[1948]] | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] | měna = [[myanmarský kyat]] (= 100 pyas) | kód měny = MMK | ison = 104 | iso3 = MMR | iso2 = MM | mpz = MYA | doména = mm | předvolba = +95 | čas = +6,5 }}'''Myanmar''' (nebo také '''Myanma''', oficiálně '''Myanmarský svaz''', dříve '''Barma''') je přímořský stát v [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]] při pobřeží [[Bengálský záliv|Bengálského zálivu]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]]. Jeho sousedy jsou [[Indie]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Laos]], [[Bangladéš]] a [[Thajsko]]. Počet obyvatel země je 43 milionů. Novým hlavním městem je [[Naypyidaw]]. Úředním jazykem je [[barmština]] většina obyvatel se hlásí k [[budhismus|budhismu]]. V zemi probíhá dlouholetý konflikt mezi [[Barmánci]] a ostatními etniky. == Geografie == Na severu do území státu zasahuje [[Himálaj]], na západě horská pásma zakončená [[Arakanské pohoří|Arakanským pohořím]]. Na východě se nachází [[Šanská plošina]], ve středu pak [[nížina]] řeky [[Iravádí]]. [[Podnebí]] je tu vlhké, teplé, [[monzun]]ové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají [[Tropický deštný les|deštné pralesy]] s cennými dřevinami a opadavé lesy. V řadě oblastí státu jsou patrné separatistické tendence. Stát má ve svých rukou vojenská vláda. Barma je společně s [[Kambodža|Kambodžou]] a [[Laos]]em jeden z nejchudších států v Asii. == Historie == [[Soubor:Balloon ride over Bagan, Myanmar-Flickr.jpg|thumb|200px|left|Bagan (2014)]] Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům [[Mongolsko|Mongolů]]. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno [[Spojené království|Velkou Británií]] (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k [[Britská Indie|Britské Indii]]. Od roku [[1937]] britská korunní kolonie. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] ([[1942]]–[[1945]]) okupována [[Japonsko|Japonskem]], které v srpnu [[1943]] poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu [[1948]] byla vyhlášena nezávislost země pod názvem '''Barmský svaz''' ([[1974]]–[[1989]] s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz). V roce [[1962]] vojenský převrat vynesl k moci generála [[U Nei Win]]a, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech [[1987]]–[[1988]] se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. [[Vojenská junta]] tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce [[1990]] vyhrála s převahou [[Národní liga za demokracii]] (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD [[Aung San Suu Kyi]], budoucí nositelku [[Nobelova cena míru|Nobelovy ceny míru]], zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení země Myanma(r), což je pojmenování země v [[barmština|barmštině]]. == Současnost == Proti ústřední vládě vedou nebarmská [[etnikum|etnika]] [[Karenové]], [[Šanové]], [[Kačjinové]] a [[Rohingové]] boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě. Vojenská junta je obviňována z genocidy<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=153355 Barmu svírá genocida a zapomenutá válka], aktuálně.cz</ref>, vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deporatce oponentů na nucené práce.<ref>[http://hrw.org/doc/?t=asia&c=burma Human Rights Watch o barmské diktatuře]</ref> I z těchto důvodů je Myanmar kritizován za systematické porušování [[Lidská práva|lidských práv]].<ref>[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/ce280/ce28020061118cs04730475.pdf Usnesení Evropského parlamentu o Barmě]</ref> Vojenská junta má politickou podporu [[Čína|Číny]] a [[Rusko|Ruska]], které jí také dodávají zbraně. Země je bohatá na ropu, kterou zde těží americké ropné koncerny Unocal a Chevron Texaco a francouzský Total Oil<ref>[http://www.blisty.cz/2007/10/26/art36888.html Barma je nicotným pěšákem na šachovnici velmocenských třenic]</ref> V květnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudování jaderného [[reaktor]]u a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.<ref> [[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/3222/Rusky-atomovy-reaktor-pro-barmskou-vojenskou-diktaturu.html Ruský atomový reaktor pro barmskou vojenskou diktaturu], respekt.cz</ref> == Obyvatelstvo == {{Viz též|Demografie Myanmaru}} [[Soubor:Karen Padaung Girl Portrait.jpg|thumb|222px|Dívka z etnické skupiny Padaung]] Celkový počet obyvatel Myanmaru bývá uváděn mezi 48 a 55 miliony. V červenci roku 2009 odhadovala [[Organizace spojených národů]] počet obyvatel země na 50 milionů. Průměrný roční [[přirozený přírůstek]] obyvatelstva je udáván okolo 0,8 % a [[střední délka života]] asi 63 let. Antropologicky patří obyvatelstvo Myanmaru z 98% k [[Mongoloidní rasa|mongolskému typu]]. V současné době junta v Myanmaru oficiálně uznává 135 etnických skupin. Osm z těchto 135 etnických skupin tvoří hlavní národnosti označované také jako tzv. „národní etnické rasy“. Za národní etnické rasy jsou považováni [[Barmánci]], [[Šanové]], [[Kačjinové]], [[Čjinové]], [[Rakhinové]], [[Karenové]], [[Monové]] a [[Kajaové]]. Z celkového počtu obyvatel země představují Barmánci asi 68 %, Šanové 9 %, Karenové 7 %, Rakhinové 4 %, Čjinové 2 %, Monové 2 % a Kačjinové 1,5 %. Zbylou část obyvatel tvoří menší etnické skupiny. [[Indové]] tvoří asi 2 % a [[Číňané]] 3 % z celkového počtu obyvatel, ale mezi samostatné etnické skupiny se neřadí a jsou oficiálně pokládáni za nepůvodní a naturalizovaná etnika. === Jazyky === Úředním a zároveň nejrozšířenějším jazykem v zemi je [[barmština]], která je mateřským jazykem přibližně pro 60 % populace. Největší etnické skupiny hovoří vlastními jazyky, které se dále rozvětvují v řadu dialektů. Barmánci, Karenové, Šanové a Monové používají písmo založené na slabičném písmu indického původu. Kačjinové a Čjinové píší [[latinka|latinkou]]. Mnohé dialekty vlastní písmo nemají. Míra gramotnosti je odhadována asi na 80–90 %. === Náboženství === {{bar box |title=Náboženství v Barmě (Pew Research)<ref name="pew">[http://www.globalreligiousfutures.org/countries/burma-myanmar/religious_demography#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2010 Pew Research Center's Religion & Public Life Project: Burma]. [[Pew Research Center]]. 2010.</ref> |float=right |bars= {{bar percent|[[Buddhismus]]|Gold|80}} {{bar percent|[[Křesťanství]]|GreenYellow|7}} {{bar percent|Lidová náboženství|DodgerBlue|6}} {{bar percent|[[Islám]]|Green|4}} {{bar percent|[[Hinduismus]]|OrangeRed|2}} {{bar percent|Ostatní|Grey|1}} }} Nejrozšířenějším a převažujícím náboženstvím v Myanmaru je [[Théraváda|théravádský buddhismus]], který vyznává 80-89 % populace. Z hlediska počtu buddhistických [[mnich]]ů a výdajů na náboženství je Myanmar nejbuddhističtější země. Mniši jsou váženými členy myanmarské společnosti. Nejstarším náboženstvím uznávaným na území Myanmaru je hinduismus, ke kterému se v dnešní době hlásí zhruba 2 % populace. Během 19. a 20. století Britští kolonisté odvedli miliony [[Indové|indických]] hinduistů na práci v Barmě, kde pracovali především na plantážích a v dolech, ale prosadili se také v obchodě. Po vyhlášení nezávislosti na Británii xenofobní politika hlavy státu [[Nei Win]]a vykázala ze země mezi léty [[1963]] a [[1967]] na 300 000 myanmarských etnických obyvatel a přibližně 100 000 čínských obyvatel. Indická politika podporující demokratické protesty v Myanmaru zvýšila perzekuci hinduistů a vedla k podpoře Myanmaru zbývajících skupin rebelů, kteří se usídlili v severovýchodní Indii. Situace se mění od roku [[1990]], kdy otevření se myanmarského trhu a navázání nových ekonomických vztahů vede k větší toleranci hinduistů a menších náboženských skupin. Ke křesťanství se podle výzkumu hlásí 4-7 % obyvatelstva. Čtyři pětiny jsou protestanti, zbylá jedna pětina je tvořena baptisty a katolíky. Křesťané čelí náboženským perzekucím a je pro ně velmi těžké až nemožné navázat pracovní poměr v armádě, či státní správě, což je v Myanmaru hlavní cesta k úspěchu ve společnosti. V jihovýchodní části země docházelo k vypalování křesťanských kostelů. Dle sčítání lidu provedeného vládou Myanmaru [[islám]] na území země vyznávají 4 % populace. Výzkumy Spojených států amerických uvádí, že na území Myanmaru žije až 10 % muslimské populace. Většina muslimů jsou sunnité a žijí v malých komunitách napříč celou zemí. Indičtí muslimové se soustředují hlavně ve městě Rangún. Nejvýraznější muslimskou menšinou jsou tzv. [[Rohingyové]], hlavně na severu východního [[Arakanský stát|státu Rakhin]], kde od roku 1940 bojovali za vlastní stát. Tyto boje jsou známé pod pojmem Rohingyjský konflikt. Od vyhlášení nezávislosti vláda neposkytuje občanství Rohingyjským muslimům, zároveň byla na jejich menšinu vyhlášena perzekuce, což přinutilo velkou část Rohingyů prchnout do Bangladéše nebo jiných muslimských zemí. Muslimové jsou často oběťmi etnického násilí ze strany většinových buddhistů.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/rohingove-a-uprchlicka-krize-v-barme-d7v-/zahranicni.aspx?c=A150526_134343_zahranicni_ert Barma staví koncentráky pro muslimy, jedinou nadějí je pro ně útěk]". ''iDnes.'' 28. května 2015.</ref> Ve volbách v roce 2015 většina muslimů nemohla volit ani kandidovat.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/v-barme-volili-do-parlamentu-favoritkou-je-drzitelka-nobelovy-ceny-su-tij-1r8-/zahranicni.aspx?c=A151108_134146_zahranicni_kha Barma po čtvrtstoletí svobodně volí, muslimové však hlasovat nesmí]". ''iDnes.'' 8. listopadu 2015.</ref> Z původních tisíců obyvatel vyznávajících [[judaismus]] zbylo posledních 20 obyvatel, kteří sídlí v největším městě Myanmaru Rangún, v blízkosti jediné synagogy v celé zemi. Odchod židů způsobila druhá světová válka. Zbylá procenta věřících tvoří menšiny vyznávající tradiční východoasijská či animistická náboženství. == Administrativní dělení == [[Soubor:Subdivisionsmyanmar.png|thumb|222px|Administrativní rozdělení Myanmaru]] === Státy === * [[Chinský stát]] * [[Kachinský stát]] * [[Kayinský stát]] ([[Karenové|Karenský stát]]) * [[Kayahšký stát]] * [[Monský stát]] * [[Rakhinský stát]] ([[Arkan]]) * [[Shanský stát]] === Oblasti === * [[Bagská oblast]] * [[Iravádská oblast]] * [[Magvajská oblast]] * [[Madalajská oblast]] * [[Sagaingská oblast]] * [[Taninthariská oblast]] * [[Yangonská oblast]] === Související články=== * [[Iravádí]] * [[Aun Schan Su Ťij]] * [[Than Šwei]] * [[Karenové]] * [[Cyklón Nargis]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/384000 Barma nebo Mjanmarsko?] * [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=630201 Barmská junta oznámila, že propustí šest tisíc vězňů] {{Flickr|Maynmar}}{{Commonscat|Maynmar}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Myanmar| ]] [[Kategorie:Státy Asie]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Bar box (ukázat zdroj) Šablona:Bar percent (ukázat zdroj) Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox stát (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Myanmar“.
