Jiřetín pod Jedlovou

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Nejlepší článek}}{{Infobox české obce a města| | foto=Soubor:Kostel v Jiřetíně pod Jedlovou.jpg| | popisek.foto = Kostel v Jiřetíně pod Jedlovou | znak=Soubor:Jiřetín pod Jedlovou CoA CZ.png | vlajka=Soubor:Jiřetín pod Jedlovou CZ flag.png | název = Jiřetín pod Jedlovou | status = obec | NUTS5 = CZ0421 562572 | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] | NUTS3 = CZ042 | okres = Děčín | NUTS4 = CZ0421 | ob.roz.půs = [[Varnsdorf]]| | pov.ob = [[Varnsdorf]] | země = [[Čechy]] | výměra = 11,21 | obyvatelé = 580 | zem.šíř = 50° 52'28" s. š | zem.dél = 14° 34'26" v. d. | nad.výš = 458 | PSČ = 407 56 | početzsj = 4 | početč = 4 | početk = 3 | adresa = Obecní&nbsp;úřad Jiřetín&nbsp;pod&nbsp;Jedlovou<br />Vinařská 32<br /> 407 56 Jiřetín pod Jedlovou | web = www.jiretin.cz/ | úř.web = www.jiretin.cz/ | email = obec@jiretin.cz | starosta = [[Josef Zoser]] | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=52 |lat_sec=28 |lon_deg=14 |lon_min=34 |lon_sec=26 |float=center }} }}[[Soubor:Jiřetín pod Jedlovou 2017-05 07.jpg|thumb|240px|Kostel Nejsvětější Trojice (2017)]] '''Jiřetín pod Jedlovou''' (původní a [[němčina|něm.]] název ''Sankt Georgenthal'') je [[obec]] (dřívější [[město]]) na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]], v&nbsp;[[okres Děčín|okrese Děčín]], v&nbsp;[[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. [[Obec]] tvoří kromě městečka ještě osady [[Lesné]], [[Rozhled]] a [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlová]]. PSČ obce je 407&nbsp;56 vyjma části Jedlová, která má PSČ 408&nbsp;01. V&nbsp;roce 1587 byla Jiřetínu udělena [[císař]]em Rudolfem&nbsp;II. plná městská práva. V&nbsp;roce 1998 získala obec titul [[Vesnice roku]]. Jiřetín leží v&nbsp;nadmořské výšce 458&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. pod [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížovou horou]] (563&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), na kterou byla roku 1764 zřízena křížová cesta, a v&nbsp; roce 1796 kaple. V&nbsp;obci je od roku 1874 ženský klášter [[Kongregace dcer Božské lásky]]. Na většinu území obce zasahuje [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|CHKO Lužické hory]]. Jiřetín pod Jedlovou má statut [[městská památková zóna|městské památkové zóny]] od roku 1992. Poblíž obce se nachází zřícenina hradu [[Tolštejn]] a třetí nejvyšší vrchol Lužických hor [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]]. Na západním okraji obce, u&nbsp;silnice směr [[Děčín]], se nachází [[štola Jan Evangelista]]. Obec je významným střediskem [[zimní sporty|zimních sportů]]. == Název == Město se [[němčina|německy]] jmenovalo ''Sankt Georgenthal'' ([[čeština|česky]] ''Svatý Jiří v&nbsp;Oudolí''). Město založil v&nbsp;1539 Jiří ze Šlejnic, proto bylo svěřeno pod ochranu [[svatý Jiří|svatého Jiří]] a bylo pojmenováno po svém patronovi. Český název byl vytvořen v&nbsp;roce 1949 – východiskem je jméno [[Jiří]] – podle starších českých zeměpisných jmen. Po roce 1945 se krátkou dobu jmenovalo ''Svatý Jiřetín''. V&nbsp;roce 1949 městečko dostalo rozlišovač pod Jedlovou k&nbsp; odlišení od ostatních [[Jiřetín]]ů.<ref name="vlast199">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost | vydání = 1 | vydavatel = Sdružení pro rozvoj Šluknovska | místo = Šluknov | poznámka = [dále jen Vlastivěda] | rok = 2008 | strany = 199 | isbn = 978-80-254-1704-1 }}</ref> == Historie == [[Soubor:Jiřetín1.jpg|thumb|220px|Náměstí v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou na přelomu 19. a 20. století]] V&nbsp;roce [[1983]], byl na zahradě domu čp. 212, nalezen nejstarší doklad o&nbsp;pobytu člověka na území Jiřetína, pamětní mince [[řím]]ského císaře Claudia II., který vládl v&nbsp;letech 268 až 270 a která byla ražena za jeho nástupce Aureliana. Úvahy o&nbsp;slovanském osídlení tohoto kraje již od konce 6. století jsou pouhou fikcí, nemají reálný základ.<ref name="smet18">{{Citace monografie | příjmení = Smetana | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Jiřetín pod Jedlovou | vydání = 1 | vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou | místo = Jiřetín pod Jedlovou | poznámka = [Smetana] | rok = 1998 | strany = 18 | isbn = 80-238-2811-8 }}</ref> V&nbsp; roce 1509 dal král Vladislav II. Jagellonský Jindřichovi ze Šlejnic právo na dvacet let v&nbsp;tolštejnském panství na dvacet let těžit [[zlato]], [[stříbro]], [[měď]], [[olovo]], [[cín]], [[železo]] a jiné kovy. Pokusy o&nbsp; těžbu nejdříve probíhaly v&nbsp;Míšeňském dole pod Tolštejnem a v&nbsp;Údolí Milířky pod [[Kozí hřbet|Kozím hřbetem]] na katastru Dolního Podluží.<ref name="kühn">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=objirec | titul= Lužické hory, Jiřetín pod Jedlovou | vydavatel = Jiří Kühn, 1997-2009. | datum přístupu=2009-03-15}}</ref> === Založení města === Nejstaršími doklady osídlení v&nbsp; okolí Jiřetín jsou středověké [[Sklárna|sklárny]]. Nejbližší datované sklárny se nachází 1,5 km jižně od osady [[Lesné]] na katastru obce [[Dolní Podluží|Dolního Podluží]], další se nacházely uprostřed osady Rozhled naproti rekreačnímu středisku Slovan. Existence [[huť|hutí]] byla datována do konce 13. století.<ref name="smet20">Smetana, str. 20. </ref> Podle dostupných údajů vznikl základ Jiřetína již v&nbsp; roce 1539, kdy bylo vybráno místo, a v&nbsp; letech 1548 až 1553 bylo hornické městečko vyměřeno do pravidelného [[šachy|šachovnicového]] [[půdorys]]u. Město bylo postaveno při staré [[Lipsko|lipské]] cestě, které lemovala východní okraj městečka. Město Jiřetín patří do skupiny horních měst, zakládaných podél [[Sasko|saských]] hranic. Základem Jiřetína je přesný [[čtverec]] [[náměstí]], od něhož se odvíjela pravidelná [[Ortogonalita|ortogonální]] síť ulic. Středové ulice neměly tranzitní charakter, což nebylo na úkor [[doprava|dopravní]] dostupnosti. Dálková trasa vedla na východním okraji města. Podél náměstí a ulic byly vyměřeny kvadratické domovní bloky, na jejichž každé straně stály tři domy. Ačkoli byly všechny domy v&nbsp; městečku dřevěné, nikdy z&nbsp;tohoto důvodu nevyhořelo celé.<ref name="smet36">Smetana, str. 36. </ref> [[Soubor:Jiřetín.jpg|thumb|200px|left|Kostel v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou na přelomu 19. a 20. století]] Počáteční rozvoj městečka byl ovlivněn četnými výhodami, které plynuly ze zakládacího privilegia, které dal ve dvaceti bodech 12. listopadu 1554 sestavit Jiří ze Šlejnic. Město dostalo obvyklá základní práva, všichni majitelé domů dostali právo vařit [[pivo]] podle rumburského várečného řádu a prodávat je, právo péci chleba, porážet [[dobytek]], získali volnost k&nbsp; provozování [[obchod]]u&nbsp; a vedení [[řemeslo|řemesel]]. Byli osvobozeni po celém [[dominium|dominiu]] od všech dávek i&nbsp; [[clo|cel]]. Měli právo svobodného odkazu svého majetku, a byli osvobozeni od všech dluhů, které nechali mimo [[země Koruny české]]. Měli právo volit [[městská rada|městskou radu]], [[purkmistr]]a a rychtáře a funkcionáře městské samosprávy, i&nbsp;když si [[vrchnost]] vymínila jejich schválení. Obyvatelé města nezískali žádné pozemky, pouze ty, na kterých stály jejich domy. Měli však právo svobodného odkazu svého majetku a především výsadu volného pohybu, tj. svobodného příchodu a odchodu.<ref name="smet38">Smetana, str. 38.</ref> Výsady umožňovaly zdárný chod městského života, který měl zajistit zdárný chod důlní činnosti. Hlavním důlním dílem byla v&nbsp; 16. století dědičná [[štola]] [[Svatý Kryštof|svatého Kryštofa]], její vchod je vidět před jiřetínským domem čp. 252 v&nbsp; Křížové ulici. Podpora vrchnosti nebyla bezmezná, předpokládalo se podmínečné prodlužování platnosti důlního [[privilegium|privilegia]]. Ta byla v&nbsp;roce 1569 prodloužena o&nbsp;dalších 15 let a v&nbsp;roce 1584 o&nbsp; další tři roky. Záhy však došlo k&nbsp;poklesu těžby. V&nbsp; době omezování důlní činnosti byly záporem majetkoprávní poměry. V&nbsp;roce 1587 byly obyvatelům městečka vyměřeny poddanské platy a povinnosti.<ref name="smet39">Smetana, str. 39.</ref> Dne 18. prosince 1587 udělil císař Rudolf II. listinou plné [[městské právo]]. Součástí výsad města byly dva výroční trhy, na svatého Jiří (24. dubna) a po svatém Martinovi (11. listopadu). Součástí listin bylo i&nbsp;udělení práva na věčné časy užívat vlastní [[pečeť]] a [[Městský znak|znak]]. V&nbsp;roce 1599 ve městě propukla [[mor]]ová [[epidemie]], jíž podlehlo 300 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.jiretin.cz/cz/vit_historie.htm | titul= Jiřetín pod Jedlovou, historie (do r. 1989) | vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou | datum přístupu=2009-03-15}}</ref> Vlastní kostel začali obyvatelé Jiřetína budovat v&nbsp;roce 1587. Kostel byl vysvěcen dne 21. května 1612 a prvním duchovním se stal [[protestantství|evangelický]] pastor z&nbsp;[[Dolní Podluží|Dolního Podluží]] Joachim Schöfelder. V&nbsp;roce 1616 se kněz přestěhoval z&nbsp;Dolního Podluží do Jiřetína, byla postavena fara.<ref name="smet46">Smetana, str. 46.</ref> Naděje vkládané do rudných ložisek nesplnily očekávání. Cesta k&nbsp;životním jistotám vedla před [[cech]]y. První se městským řemeslem uplatnili [[pláteník|pláteníci]], tkali již od roku 1557.<ref name="smet47">Smetana, str. 47.</ref> V&nbsp; roce 1642 za třicetileté války zničili [[Švédové]] nedaleký hrad Tolštejn. V&nbsp; době rekatolizace odešlo – podle seznamu ze 3. prosince 1652&nbsp;– z&nbsp;Jiřetína 108 osob, jako první získal měšťanské právo v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]] stolař Johann Krocker.<ref name="smet52">Smetana, str. 52.</ref> === Od třicetileté války do roku 1945 === [[Soubor:Sloup svatého vavřince v Jiřetíně podJedlovou.jpg|thumb|220px|Sloup [[Svatý Vavřinec|svatého Vavřince]] na náměstí v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou]] Až do vydání císařského patentu 19. července 1765 užívalo město [[hrdelní právo|právo hrdelního soudu II. stupně]]. [[Poprava|Popraviště]] bylo na [[Šibeniční vrch (Lužické hory)|Šibeničním vrchu]]. Po třicetileté válce bylo v&nbsp;Jiřetíně z&nbsp;92 domů 29 pustých. Berní rula z&nbsp; roku 1654<ref name="smet54">Smetana, str. 54.</ref> neuvádí ani náznak dolování, nelze z&nbsp; toho usuzovat, že všechny důlní podniky využívající ložisek [[galenit|leštěnce olověného]] zanikly. Jiřetínský farář v&nbsp;roce 1656 uvádí, že bylo uvedeno do provozu dolování [[zlato|zlata]], [[stříbro|stříbra]], [[měď|mědi]] a prý také [[uhlí]].<ref name="smet56">Smetana, str. 56.</ref> V&nbsp;roce 1750 probíhalo dolovaní rudy v&nbsp; dědičné štole svatého Kryštofa na Křížové hoře, v&nbsp;roce 1781 byla založena [[štola Jan Evangelista]]. V&nbsp;roce 1681 zakoupil [[rumburské panství]] kníže Antonín Florián z&nbsp;Lichtenšteina, s&nbsp;jehož rodem sdílel Jiřetín osud až do roku 1919. V&nbsp;roce 1804 po zničení manipulační budovy musela být ruda odvážena do saského [[Freiberg]]u, což bylo velice ztrátové, takže těžba nepokračovala. V&nbsp; katastru [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlové]] pracovala v&nbsp;první polovině 18. století [[baroko|barokní]] sklářská huť. V&nbsp; roce 1805 byla přes [[Stožecké sedlo]] vybudována dodnes používaná silnice. Křižovatka pod Jiřetínem nese neoficiální název ''Na Mýtě'', nejspíše doklad toho, že tudy vedla stará obchodní cesta, na níž se v&nbsp; podhradí Tolštejna vybíralo [[mýtné]]. V&nbsp; roce 1848 byla v&nbsp;Jiřetíně vytvořena [[národní garda]]. V&nbsp;roce 1907, v&nbsp; souvislosti s&nbsp;reformou veřejné správy, zrušením panství a vytvoření okresů se stává součástí politického [[Okres Rumburk|okresu Rumburk]], později připadl [[Okres Varnsdorf|okresu Varnsdorf]]. Od roku 1862 existuje v&nbsp;Jiřetíně [[pošta|poštovní úřad]].<ref name="smet103">Smetana, str. 103.</ref> [[Josef Vítězslav Šimák]] o&nbsp;Jiřetínu napsal před rokem 1905: ''„Hory Jiřetínské kvetly však jen za požehnaného míru doby Rudolfinské, válkou třicetiletou zanikly a nevzkřísily se, ač pokusy o&nbsp; to dály se. Teprve nový průmysl, tkalcovský a soukenický, zvláště výroba sametů, potom sklářství, zavedené sem ta tišších dob ze sousedství, pomohl městečku a je dosud hlavním zdrojem výživy.“''<ref name="smet49">Smetana, str. 49.</ref> Nejvyššího počtu obyvatel Jiřetín dosáhl v&nbsp; roce 1880. Po polovině 19. století, díky odklonu hlavní silnice, a v&nbsp;návaznosti na průmyslový a stavební rozvoj nedalekého [[Varnsdorf]]u, se Jiřetín přestal [[půdorys]]ně rozvíjet. Nové výstavby se dočkaly pouze dvě budovy. Na úpatí Křížové hory vyrostla budova Střelnice a těsně vedle fary budova [[požární zbrojnice]]. Počátkem 20. století byl postaven nový [[vodovod]]. Dne 8. září 1909 byla v&nbsp;Jiřetíně zavedena [[elektrická energie]]. Za [[První světová válka|první světové války]] padlo 71 jiřetínských rodáků.<ref name="smet111">Smetana, str. 111. </ref> Po první světové válce došlo k&nbsp;velkým pozemkovým změnám, velkostatek Rumburk propadl pozemkové reformě. Od knížete Johanna z&nbsp; [[Lichtenštejnové|Lichtensteinu]] jej vykoupil československý stát.<ref name="smet117">Smetana, str. 117. </ref> V&nbsp; roce 1919 došlo k&nbsp; přejmenování ulic. V&nbsp;roce 1934 bylo bez práce v&nbsp; Jiřetíně 282 lidí, jejich počet stoupl do roku 1938 až na 400. Nezaměstnaným začínala pomáhat [[Sudetendeutsche Volkshilfe]]. V&nbsp;roce 1935 byla poprvé pro veřejnost otevřena štola Jan Evangelista. Dne 2. října 1939 obsadily Jiřetín jednotky [[wehrmacht]]u. Německé obyvatelstvo, které vítalo zábor s&nbsp;neskrývaným nadšením, pod dojmem válečných událostí záhy vystřízlivělo. Došlo převedení prakticky všech podniků na válečnou výrobu. Na válečnou výrobu byla převedena i&nbsp;zámečnická dílna firmy Ernst Clar, kde pracovali i&nbsp;sovětští váleční zajatci.<ref name="smet138">Smetana, str. 138.</ref> === Po roce 1945 === [[Soubor:Pohled z Tolštejna na Jiřetín pod Jedlovou.JPG|thumb|220px|Pohled z Tolštejna na Jiřetín pod Jedlovou]] 9. května 1945 převzal správu Jiřetína a bezpečnostní službu český národní výbor. Během prvních týdnů po válce se v&nbsp;Jiřetíně aktivizovali němečtí [[antifašismus|antifašisté]], kteří byli od ostatních Němců odlišováni ještě 18. srpna 1945 v&nbsp;hlášení místní správní komise o&nbsp;počtu obyvatel. Pro původní německé obyvatelstvo představovaly velký problém takzvané Revoluční gardy, kterým se říkalo [[rabovací gardy]].<ref>http://www.zwittau.cz/WEB/rg.htm Týden – Revoluční gardy: Vzhůru po pohraničí</ref> Jako všude jinde v&nbsp; republice se i&nbsp;Němců v&nbsp;Jiřetíně týkala represivní opatření. Nejlépe je dokumentuje vzpomínka posledního německého kronikáře Jiřetína Emila Brunna, publikovaná v&nbsp;tzn. Bílé knize: ''„Blokovány byly jejich úspory ve spořitelně, museli odevzdat rozhlasové přijímače, hudební nástroje, sportovní náčiní, vozidla. Němci nesměli po 19. hodině večerní opouštět svoje obydlí a byli povinni nosit bílé pásky. Nesměli užívat železnici a v&nbsp;provozech museli pracovat pod dozorem. Všechny podniky obdržely správce a všechny živnosti musely odvádět své příjmy. Ve svém volnu museli Němci odstraňovat zátarasy i&nbsp;obranná postavení a pod dozorem rovněž konat i&nbsp;jiné práce. Každý německý nápis byl odstraněn, odstraněn byl i&nbsp;pomník padlých vojáků na náměstí. Jednotliví Němci byli zatčeni a vzati do tábora, jen protože byli členy nacistické strany nebo je [[Češi]] nenáviděli. Trpěli tam hladem a násilnostmi, buď tam zahynuli nebo jiní byli propuštěni teprve po letech. Potom byly vyhledávány prvé oběti k&nbsp;vyhnání. Krátce předtím obdrželi výzvu, někde se v&nbsp; určitou dobu shromáždit, takže jim nezbyl žádný čas k&nbsp;zabalení toho, co jsi měli vzít sebou. Tam byli znovu prohledáni a pak nejbrutálnějším způsobem v&nbsp;horku a v&nbsp;dešti hnáni jako dobytek a na hranicích ponecháni sami sobě.“''<ref name="smet106">Smetana, str. 106. </ref> [[Soubor:Ranch 7D.jpg|thumb|220px|Hájenka Ranch 7D v osadě [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlová]]]] Podle hlášení Místní správní komise žilo v&nbsp;Jiřetíně dne 18.&nbsp;srpna 1945 v&nbsp;obci 1058 Němců, z&nbsp;toho 152 antifašistů. Dne 9. února 1946 byl při [[razie|razii]] zatčen Anton Kühnel, který se vrátil přes hranice zpět pro své věci a při pokusu o&nbsp; útěk byl zastřelen Herbert Schindler. Osídlování probíhalo pomalu. 18.&nbsp;srpna 1945 žilo v&nbsp;Jiřetíně pouze 120 Čechů a 16 Slováků, kteří ale přišli do Jiřetína v&nbsp;únoru 1945 jako uprchlíci&nbsp;– [[Volksdeutsche]], což byli etničtí Němci z&nbsp; území na východě.<ref name="smet142">Smetana, str. 142.</ref> V&nbsp;roce 1945 byl v&nbsp;Jiřetíně po Jedlovou odstraněn pomník válečným obětem, který zde stál od roku 1904.<ref name="smet142">Smetana, str. 142.</ref> V&nbsp;roce 1966 byla zbořena jiřetínská radnice, na jejím místě dnes stojí betonové nákupní středisko. Radnice dnes sídlí v&nbsp;patrové budově nad náměstím.<ref name="smet153">Smetana, str. 153.</ref> 26.&nbsp;května 1946 byl v&nbsp;Jiřetíně ustaven místní národní výbor. Dne 9.&nbsp;května 1949 byl Jiřetín spojen s&nbsp; Tolštýnem, dnešní [[katastrální území]] [[Rozhled]].<ref name="smet148">Smetana, str. 148.</ref> V&nbsp;80. letech 20. století byly návrhy na integraci s&nbsp;Horním a Dolním Podlužím, které občané odmítli. Jiřetín tehdy přišel o&nbsp;funkci uvolněného tajemníka. Správa obce byla za poměrů po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] podřízena jednotné soustavě národních výborů, v&nbsp;jejímž rámci nebyly původně uznávány městské statusy jak Jiřetínu, tak i&nbsp; řadě jiných větších a menších míst, kde v&nbsp;čele obce stál [[místní národní výbor]]. Status města nikdy nebyl Jiřetínu vrácen, i&nbsp; když změnou ústavy jej v&nbsp; roce 1960 řada jiných měst dostala zpět. Jiřetín nedostal [[Statut města|městský statut]] zpět ani nikdy později.&nbsp;<ref name="smet146">Smetana, str. 156 až 147.</ref> [[Soubor:Sjezdovka Tolštejn.JPG|thumb|220px|Lyžařský vlek zvaný Na Mezičkách pod Tolštejnem]] V&nbsp; sedmdesátých letech 20. století se v&nbsp; Jiřetíně a jeho okolí začíná prosazovat [[Chalupa|chalupářství]]. Osady Lesné, Rozhled a Jedlová se stávají ryze chalupářskými a chalupáři je zachránili před zánikem.<ref name="smet145">Smetana, str. 145.</ref> V&nbsp; roce 1973 byla vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|CHKO Lužické hory]], která chrání ráz krajiny mimo areál dosavadní výstavby a která přinesla zákaz výstavby nových chat. Během 60. až 80. let 20. století se Jiřetín stal významným střediskem zimních sportů. Zásluhu na tom má Tělovýchovná jednota Slovan Varnsdorf. Jako první byl vybudován „háčkový“ vlek pod Tolštejnem na tzn. „Mezičkách“ o&nbsp; délce 270&nbsp;m a převýšení 70&nbsp;m. V&nbsp;roce 1980 byl vybudován [[kotvový vlek]] typu VL 1000 na severovýchodním svahu Jedlové, dlouhý 1&nbsp;200&nbsp;m a o&nbsp;převýšení 260&nbsp;m. Na Jedlové byly vybudovány dvě [[sjezdovka|sjezdovky]], závodní o&nbsp;délce 1&nbsp;200&nbsp;m a turistické o&nbsp; délce 1&nbsp;400&nbsp;m. V&nbsp; roce 1976 byl vybudován hotel Slovan s&nbsp; 70 lůžky. V&nbsp;roce 1984 přibyl běžecký areál kolem Jedlové.<ref name="smet162">Smetana, str. 162.</ref> Prvním novodobým starostou obce se dne 12.&nbsp;prosince 1990 stal Josef Zoser, který byl v&nbsp; obci od roku 1980 předsedou Tělovýchovné jednoty Slovan. Josef Zoser je starostou dodnes. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] se počet obyvatel Jiřetína snížil téměř o&nbsp;celou stovku. Příčinou byl odchod většiny řádových sester různých řeholí do původních klášterů. Jako první odešly [[dominikánky]], po nich [[vincentinky]], jejich dosavadní domov na náměstí byl využit ke zřízení azylového domu Domov svaté [[Marie Magdalena|Máří Magdalény]]. Provoz zprvu zajišťovaly [[rafaelky]], které po roce odešly do jižních Čech. Současně odešly [[karmelitky]] a během roku 1994 odešlo z&nbsp;Jiřetína i&nbsp; třicet sester [[těšitelek]]. Na podzim 1995 odešly [[sarmatky]] do domovského kláštera v&nbsp;[[Ružomberok]]u na Slovensku.<ref name="smet173">Smetana, str. 173.</ref> V&nbsp; roce 1992 byla v&nbsp;Jiřetíně vyhlášena [[městská památková zóna]], přestože na západní straně náměstí stojí panelové nákupní středisko. V&nbsp;roce 1994 byla zahájena rekonstrukce fary. Též v&nbsp; roce 1994 začala výměna střešní krytiny kostela a části krovů kostela, věřící museli na nedělní mši svatou chodit do kostela v&nbsp; Dolním Podluží. V&nbsp;druhé polovině září 1995 začalo vznikat informační středisko rekonstrukcí [[autobus]]ové čekárny na náměstí. Z&nbsp; nevzhledné a poničené stavby se stal víceúčelový objekt. Do provozu byl uveden v&nbsp;roce 1998. V&nbsp;roce 1999 byla [[turistika|turisticky]] zpřístupněna štola Jan Evangelista. V&nbsp; roce [[1998]] obec zásluhou místních obyvatel a chalupářů získala titul „[[Vesnice roku]]“.<ref>[http://vesniceroku.obce.cz/prezentace.asp?id=593 Veřejná správa online, Vesnice roku, Jiřetín pod Jedlovou]</ref> Dne 2. června 2001 bylo v&nbsp;prostorách hradu [[Tolštejn]]a vyhlášeno [[Tolštejnské panství]].<ref>[http://www.ceskolipsko.info/dr-cs/putovani-po-regionu/luzicke-hory-a-jestedsky-hrbet/vandrovani-po-tolstejnskem-panstvi.html Vandrování po Tolštejnském panství]</ref> == Politika == === Zastupitelstvo a starosta === [[Soubor:Budova radnice v Jiřetíně pod Jedlovou.JPG‎|thumb|220px|Budova radnice v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou]] Zastupitelstvo obce Jiřetín pod Jedlovou je sedmičlenné. V&nbsp;zastupitelstvu obce jsou ve volebním období 2006 až 2010 kandidáti tří stran, [[Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst]] má tři zástupce v&nbsp; zastupitelstvu, Sdružení nezávislých kandidátů za rozvoj Jiřetín má též tři zástupce a Hnutí za demokratizaci obecních zájmů jednoho zástupce.<ref>[http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=4201&xobec=562572 Český statistický úřad 2009 – Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006, Výsledky hlasování, Jiřetín pod Jedlovou]</ref> Starostou Jiřetína pod Jedlovou je od roku 1990 [[Josef Zoser]], který byl v&nbsp;letech 2002 až 2008 [[Senát|senátorem]] za Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst za [[okres Děčín]].<ref>[http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=30.11.2006&par_3=163 SENÁT PČR – Senát parlamentu České republiky, Josef Zoser]</ref> === Vlajka a znak === Jiřetín pod Jedlovou měl v&nbsp;minulosti prapor, jeho list tvořily dva pruhy, modrý a bílý. Shodoval se s&nbsp; mnoha historickými městskými prapory, a proto byl jiřetínský prapor doplněn rozlišující figurou. Nově upravený prapor má popis: ''List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a bílý s&nbsp; bílou lilií v&nbsp;žerďové polovině listu, a bílý.'' Podobu praporu schválil Podvýbor pro [[heraldika|heraldiku]] a [[vexilologie|vexilologii]] Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 12.&nbsp;února 2003. Předseda poslanecké sněmovny udělil prapor 6.&nbsp;června 2003 na základě svého rozhodnutí z&nbsp; dne 18.&nbsp;března 2003.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Kasík | jméno = Stanislav | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Prapor obce Jiřetín pod Jedlovou | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska | odkaz na periodikum = | rok = 2003 | měsíc = | ročník = XIII | číslo = 3 | strany = 39 | url = | issn = 1212-6918 }}</ref> Popis znaku Jiřetína pod Jedlovou zní: ''Na spodku štítu je zelená hora, pod níž leží bělavý a červeně skvrnitý drak. Na „hoře stojí hradní brána Tolštejna“ ze stříbrných kvádrů a po jejích obou stranách jsou nízké, rovněž stříbrné kvádrové věže, každá věž má okrouhlou střílnu a kupolovitou červenou střechu s&nbsp; makovicí. Brána je otevřená, uvnitř červeně malovaná, se zlatými vraty. Před branou jede na stříbrném koni sv. Jiří ve zbroji a kopím probodává krk draka. Na každé věži pod kulatou střílnou visí poštovská trubka, vpravo červená, vlevo modrá, zlatem kovaná, visící na červené šňůře. Nad branou mezi věžemi je zelení sítí a mezí ním dvě palice orobince. V&nbsp; něm stojí stříbrná labuť s&nbsp;rozloženými křídly. Na křídlech i&nbsp; prsou má modrý pruh, na kterém je vždy po jedné stříbrné lilii. Ve zlatém zobáku drží labuť zlatý šíp s&nbsp; červeným peřím a ocelovým hrotem, z&nbsp; pravé strany shora dolů k&nbsp; levé straně šikmo obrácený.''<ref name="vlast143">Vlastivěda, str. 143.</ref> === Členství ve sdruženích === Obec je členem [[Svaz měst a obcí|Svazu měst a obcí]], [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]], [[Spolek pro obnovu venkova|Spolku pro obnovu venkova]], [[Svaz historických sídel|Svazu historických sídel]], [[Sdružení pro rozvoj Šluknovska]] a [[Svazek obcí Tolštejn|Svazu obcí Tolštejn]]. Obec neudržuje pravidelné styky se zahraničím, styky jsou příležitostného charakteru.<ref name="vlast143">Smetana, str. 143.</ref> == Přírodní poměry == [[Soubor:Luftbild von Jiřetín pod Jedlovou.JPG|thumb|220px|Letecký snímek Jiřetína pod Jedlovou, v&nbsp; pozadí [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížová hora]] a [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]]]] Samotný Jiřetín pod Jedlovou se nachází na poměrně strmém svahu. Sportovní areál má nadmořskou výšku 435 metrů, náměstí leží v&nbsp;nadmořské výšce 445 metrů. Horní část obce má nadmořskou výšku 500 metrů, nad obcí se nachází [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížová hora]] o&nbsp; nadmořské výšce 563 metrů. Osadou Rozhled protéká Bílý potok, [[Lesné]]ho na východní straně lemuje [[Lesenský potok]]. Osadu [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlová]] odvodňuje Jedlovský potok. Katastrem obce probíhá hlavní evropské rozvodí mezi [[Baltské moře|Baltským mořem]] a [[Severní moře|Severním mořem]]. Obec leží v&nbsp;nadmořské výšce 458 metrů. Nejvyšším bodem obce je [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]], od zní k&nbsp; východu směřuje hřbet, ukončený zříceninou hradu [[Tolštejn]]a. Geologicky se území Jiřetína pod Jedlovou skládá z&nbsp; [[krystalinikum|krystalinika]], přestavované zde lužickým [[žula|žulovým]] masívem, zasahující na území Jiřetína z&nbsp; [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovské pahorkatiny]]. Přes katastr Jiřetína vede [[Lužický zlom|lužický přesmyk]]. Podnebí je odlišné od českého vnitrozemí. Krajina je vystavena oceánským vlivům, je otevřená k&nbsp;severu. Jsou zde mírnější zimy a chladnější léta. Jsou zde menší denní i&nbsp; roční výkyvy teplot a větší množství srážek. Nejslunečnějším měsícem je září. Katastr Jiřetína pod Jedlovou je z&nbsp; velké části zalesněn, především druhotnými [[smrk]]ovými lesy, které ve vyšších polohách vykazují známky poškození [[emise (ekologie)|exhalacemi]]. Ze zemědělské půdy jsou na území Jiřetína především louky, z&nbsp; části nekultivované. Již dle [[Tereziánský katastr|tereziánského katastru]] o&nbsp;bonitě z&nbsp;roku 1756 zde má půda 8. třídu, tj. nejnižší [[Půdní bonita|bonitu]].<ref name="smet15">Smetana, str. 15 až 16.</ref> == Území == [[Soubor:Mapa Jedlová.gif|thumb|left|Mapa Jiřetína pod Jedlovou a okolí]] Jiřetín pod Jedlovou se nachází na severní straně západní části [[Lužické hory|Lužických hor]]. Rozloha katastru obce je 11,36&nbsp;km², z&nbsp;toho 7,4&nbsp;km² představuje lesní půda, 2,56&nbsp;km² trvalé travní porosty, 2,85&nbsp;km² zemědělská půda, a zbytek připadá na zastavěnou plochu, ostatní a vodní plochy.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_3980560=562572#pozn2 | titul= Veřejná databáze ČSÚ, Vybraná údaje za obec Jiřetín pod Jedlovou | vydavatel = Český statistický úřad | datum přístupu=2009-02-23}}</ref> Jiřetín se skládá ze tří katastrů Jedlové, Rozhledu (na katastru Rozhledu leží samotná osada Rozhled a osada Lesné) a samotného Jiřetína. Jiřetín pod Jedlovou sousedí katastrálním územím na severu a východě s&nbsp; obcí [[Dolní Podluží]], východní hranici tvoří z&nbsp; velké části [[Silnice I/9|silnice číslo 9]], na jihu sousedí s&nbsp;obcí [[Svor (okres Česká Lípa)|Svor]], která leží v&nbsp;[[okres Česká Lípa|okrese Česká Lípa]], v&nbsp; [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]], dále na jihu a západě s&nbsp;obcí [[Kytlice]], dál s&nbsp; obcí [[Rybniště]] a [[Horní Podluží]]. == Demografie == {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" |- ! colspan="3" bgcolor="#ccccff" align="center"| '''<br />Jiřetín pod Jedlovou'''<br />'''Počet obyvatel''' |- | align="center" | '''Rok sčítání''' || align="center" | '''Počet obyvatel''' | colspan="2"<hr> | |- |1818 || 2&nbsp;142 |- |1830 || 2&nbsp;460 |- |1850 || 2&nbsp;729 |- |1869 || 3&nbsp;392 |- |1880 || 3&nbsp;415 |- |1890 || 3&nbsp;379 |- |1900 || 3&nbsp;275 |- |1910 || 3&nbsp;172 |- |1921 || 2&nbsp;654 |- |1930 || 2&nbsp;961 |- |1950 || 992 |- |1961 || 1&nbsp;039 |- |1970 || 888 |- |1980 || 773 |- |1990 || 614 |- |2000 || 575 |- |2008 || 591 |- | colspan="14" style="text-align:center;font-size:90%;"|<small>'''Zdroj: Vlastivěda Šluknovského výběžku'''<ref name="vlast189">Vlastivěda, str. 189</ref><small/> |} === Složení obyvatel === V&nbsp; roce 1880 žilo v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou 3 145 osob. V&nbsp;témže roce se k&nbsp; češtině na základě obcovacího jazyka přihlásilo 10 osob, o&nbsp;deset let později žádná osoba. Obcovací jazyk tehdy znamenal, že osoba používá k&nbsp; hovoru jako jazyk češtinu. V&nbsp;roce 1921 se k&nbsp;„československé“ národnosti přihlásilo 4,2 % osob, v&nbsp;roce 1930 činil jejich podíl 5,2&nbsp; %.<ref name="smet118">Smetana, str. 118.</ref> Dle [[sčítání lidu]] v&nbsp; k&nbsp; 1.&nbsp;listopadu 1980 žilo v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou trvale 773 osob, z&nbsp;toho 296 mužů a 477 žen. Neobvyklý poměr mužů a žen byl způsoben tím, že v&nbsp;Jiřetíně byl charitní domov pro řeholnice a dále zde byly ubytovány dělnice z&nbsp;Polska. Celkem 543 občanů se hlásilo k&nbsp;[[Češi|české]] národnosti, 140 [[Slováci|slovenské]], 72 [[Němci|německé]], 10 [[Poláci|polské]], 5 [[Maďaři|maďarské]] a 3 [[Ukrajinci|ukrajinské]].<ref name="smet152">Smetana, str. 152. </ref> Mezi zajímavosti uvedené v&nbsp;obecní kronice patří i&nbsp; to, že se v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou narodil 15miliontý občan Československé socialistické republiky dne 28. března 1977.<ref name="smet152">Smetana, str. 152.</ref> Dle sčítání lidu v&nbsp;2001 měl Jiřetín pod Jedlovou 570 obyvatel, z&nbsp;toho 484 bylo české národnosti, 30 německé, 25 slovenské a jeden občan se přihlásil k&nbsp;moravské národnosti.<ref>http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/562572?OpenDocument Český statistický úřad 2005 – Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, Jiřetín pod Jedlovou</ref> === Náboženský život === [[Soubor:Klášter Jiřetín.JPG|thumb|left|Budova kláštera v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou]] Jiřetín v&nbsp; 70. letech 19. století usiloval, aby se v&nbsp;něm usídlily řeholnice. Město jednalo s&nbsp; generální představenou [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského]] v&nbsp;roce 1872, ale bezvýsledně. Po založení ''[[Kongregace Dcer Božské Lásky]]'' v&nbsp; roce 1868 byly do Jiřetína povolány sestry nové [[řehole]], které zde zřídily ''[[Dům božské prozřetelnosti]]'' v&nbsp; roce 1874.<ref>[http://www.volny.cz/kdbl.jiretin/ Několik slov o naší Kongregaci]</ref> Byla postavena nová klášterní budova, č. p. 254. Její součástí byla kaple a sirotčinec. Původním posláním řádu byla péče o&nbsp;venkovské dívky přicházející za prací do měst, dále péče o&nbsp; přestárlé a sirotky. Po první světové válce vedly sestry vlastní školu, školu ručních prací, školku a pečovaly o&nbsp;sirotky. Byl vybudován další klášterní objekt s&nbsp;kaplí.<ref name="smet106">Smetana, str. 106.</ref> Po druhé světové válce i&nbsp; nadále v&nbsp; Jiřetíně existoval klášter. Sestry byly tehdejšímu režimu trnem v&nbsp;oku. Ještě v&nbsp; roce 1947 vedly útulek s&nbsp; převážně německými dětmi, dětský domov v&nbsp;klášteře byl zrušen v&nbsp;roce 1950. Představitelé obce i&nbsp;okresu se snažili o&nbsp;to, aby sestry odešly. K&nbsp;tomu ale nedošlo, v&nbsp; objektu kláštera byl v&nbsp; průběhu 50. let zřízen domov důchodců pro přestárlé řádové sestry. Byly zde soustředěny sestry z&nbsp;Kongregace Dcer Božské Lásky z&nbsp;celé republiky. V&nbsp;roce 1970 zde prožívalo sklonek života 250 řeholnic z&nbsp; celého [[Československo|Československa]] z&nbsp; osmi řádových kongregací. V&nbsp; 80. letech v&nbsp; Jiřetíně žily [[Řád karmelitánů|karmelitky]], [[vincentky]], [[těšitelky]], [[Uršulinky|voršilky]], [[rafaelky]], [[uršulinky]], [[sarmatky]] a další sestry. Sestry převzaly několik objektů v&nbsp; obci a postavily další budovu. Místnímu národnímu výboru působily starost tím, že se nezúčastňovaly voleb. Poprvé sestry volily v&nbsp;roce 1981.<ref name="smet173">Smetana, str. 173.</ref> Po roce 1989 postupně řádové sestry z&nbsp; Jiřetína odešly, zůstala jen Kongregace Dcer Božské Lásky. Na tradice založené řádovými sestrami v&nbsp;Jiřetíně navazuje „Domov svaté Máří Magdalény“, který má sloužit k&nbsp;ochraně ještě nenarozeného života. Domov zde nacházejí dívky, které se ocitnou v&nbsp; obtížné životní situaci.<ref>[http://www.dchltm.cz/sluzby.php?id=m Domovy pro matky v tísni]</ref> == Kultura a pamětihodnosti == === Muzeum === [[Soubor:Hornický vozík.JPG|thumb|220px|Hornický vozík v&nbsp;expozici muzea v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou]] Počátkem 90.&nbsp;let 20.&nbsp;století vznikla myšlenka na založení muzea. Zabývá se počátky obce v&nbsp; souvislosti s&nbsp;hradem Tolštejn a dolováním [[stříbro]]nosných rud. Muzeum bylo zřízeno v&nbsp; budově bývalé fary a jeho součástí je i&nbsp;[[Hornická naučná stezka Údolí Milířky]] a [[štola Jan Evangelista]]. === Stavební památky === Jiřetín pod Jedlovou byl v&nbsp;roce 1992 vyhlášen památkovou zónou. Město se totiž do dnešní doby zachovalo jako ''mimořádně kompaktní památkový celek, v&nbsp;jehož obraze dominují přízemní i&nbsp; patrové roubené domy s&nbsp;[[podstávkový dům|podstávkami]] a obvykle [[mansarda|mansardovými]] střechami a [[břidlice|břidlicí]] vykládanými štíty. Některé domy mají prvky s&nbsp;ozdobnými klasicistními portálky.'' Důvodem vyhlášení městské památkové zóny také bylo, že Jiřetín představuje jediné ''celistvě dochované šachovnicově uspořádané horní město v&nbsp;celých Čechách.''<ref name="smet175">Smetana, str. 175.</ref> V&nbsp; Jiřetíně jsou v&nbsp;seznamu památkové chráněných objektů farní kostel Nejsvětější Trojice, Kaple Ukřižování na Křížové hoře s&nbsp;přiléhajícím areálem, celkem 24 objektů včetně 11 obrazů křížové cesty, sloup se sochou svatého Vavřince, fara (č. p. 1) domy č. p. 4 (z&nbsp; roku 1788). Dále č. p. 121, 144 a 145, dále chalupy č. p. 162 a 164, zřícenina hradu [[Tolštejn]] a rozhledna na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]]. Chráněné je také sousoší [[Svatá Anna|svaté Anny]] na západním okraji obce a Třípanský sloup pod [[Jelení kameny|Jelením kamenem]].<ref name="smet176">Smetana, str. 176. </ref> [[Soubor:Budova fary v Jiřetíně pod Jedlovou.JPG|thumb|220px|Budova fary v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou]] Původně renesanční kostel [[Nejsvětější Trojice]], jehož výstavba byla zahájena v&nbsp; roce 1587 nebo 1590, byl vysvěcen v&nbsp;roce 1612.<ref name="smet46">Smetana, str. 46.</ref> Většina zařízení pochází z&nbsp; 18. století. Dva oltářní obrazy ([[Nejsvětější Trojice]] a [[Zmrtvýchvstání Páně]]) jsou dílem jiřetínského rodáka Josefa Birnbauma. Střecha kostela bývala až do roku 1846 [[šindel]]ová, poté byla nahrazena pálenou krytinou. Současně byly pořízeny čtyři ciferníky věžních hodin. Do té doby býval pouze jeden na severní straně.<ref name="smet78">Smetana, str. 78. </ref> [[Soubor:Jiřetín pod Jedlovou, calvary.jpg|thumb|220px|Křížová cesta u&nbsp;Jiřetína pod Jedlovou]] Dominantou Jiřetína je [[křížová cesta]], vedoucí na [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížovou horu]] nad obcí. Roku 1699 zde byl vztyčen dřevěný kříž. O&nbsp;založení křížové cesty se zasloužil jiřetínský farář Gottfried Ließner. V&nbsp;roce 1759 dal postavit jedenáct zděných [[rokoko]]vých výklenků a dřevěnou kapli nad 12. a 13. zastavením. Poslední čtrnácté tvořila kaple [[Bazilika Svatého hrobu|Božího hrobu]]. Dřevěná kaple [[Povýšení svatého Kříže]] byla 4.&nbsp;prosince 1779 zničena vichřicí. Základní kámen zděné kaple byl položen v&nbsp; roce 1783. V&nbsp;roce 1796 byla kaple dokončena a vysvěcena. V&nbsp;roce 1842 byla Křížová cesta upravena stupni a v&nbsp; roce 1847 vzniklo vstupní schodiště.<ref name="smet81">Smetana, str. 81 až 82.</ref> Budova fary pochází z&nbsp;roku 1755. Provedení této stavby patřilo v&nbsp;tehdejší době k&nbsp; nejhonosnějším objektům svého druhu v&nbsp; severních Čechách a její vzhled, preferující patrový ''vilový'' stavební typ s&nbsp;[[mansarda|mansardovou]] střechou, se nakonec v&nbsp;pobělohorské době stal závazný právě pro farní budovy.<ref name="kühn"/> Na středu jiřetínského náměstí stojí [[pískovec|pískovcový]] sloup [[svatý Vavřinec|svatého Vavřince]], křesťanského patrona proti požárům. Na přední straně je nápis, podle kterého byla plastika restaurována roku 1802, v&nbsp; upomínku na požár, který vypukl 11. srpna 1802. Na okraji obce, směrem na [[Rybniště]], stojí socha [[svatá Anna|svaté Anny]].<ref name="smet83">Smetana, str. 83.</ref> Na severním okraji obce je hřbitov. Byl založen před první polovinou 19. století místo hřbitova na náměstí. Nejstarší náhrobek na hřbitově nese letopočet 1635. [[Márnice]] byla postavena v&nbsp; roce 1748. V&nbsp;roce 1761 byla postavena na hřbitově kaple. Kaple byla v&nbsp; roce 1822 přestavěna a dnešní podobu získala v&nbsp;roce 1840, v&nbsp;témže roce byl hřbitov sadově upraven a obehnán zdí.<ref name="kühn"/> V&nbsp; ulici pod poštou je opuštěná budova bývalé šroubárny, v&nbsp;níž byla za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] pobočka koncentračního tábora [[Flossenbürg]], kde pracovaly francouzské židovské ženy.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Štika | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Příspěvek k historii koncentračních táborů v Jiřetíně pod Jedlovou | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska | odkaz na periodikum = | rok = 2001 | měsíc = | ročník = XI | číslo = 4 | strany = 32 až 42 | url = | issn = 1212-6918 }}</ref> Roku [[1982]] na ní byla umístěna malá pamětní tabulka,<ref name="kühn"/> která však byla později odstraněna. === Kulturní život a spolky === V&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou se každoročně od roku 1991 pořádá Svatojiřetínská pouť. Pouť se pořádá nejbližší neděli svátku [[povýšení svatého Kříže]], dne 14.&nbsp;září. Od roku 1998 existuje Spolek přátel Jiřetína, který pořádá [[Masopust|masopustní]] oslavy, [[drakiáda|drakiádu]] a další. Každoročně se pořádají „Hry legrace a smíchu“.<ref name="smet180">Smetana, str. 180.</ref> Mezi první spolky v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou patřila již od roku 1724 společnost střelců. Spolek vystavěl nad městem pod Křížovou horou budovu Střelnice. Za své aktivity v&nbsp; době slezských válek v&nbsp;polovině 18. století dostaly od vrchnosti děkovný dopis. Ve druhé polovině 19.&nbsp;století přibyl ke spolku střelců v&nbsp; roce 1862 Spolek veteránů a Spořitelní a záložní spolek, v&nbsp;roce 1863 Tělovýchovný spolek, v&nbsp; 1865 vznikl Spolek dobrovolných hasičů. Po vzniku Československa spolky fungovaly na stejném principu. V&nbsp;třicátých letech vznikl Dělnický tělocvičný a pěvecký spolek. Spolky se staraly i&nbsp; o&nbsp;divadelní představení.<ref name="smet104">Smetana, str. 104.</ref> Po roce 1948 vznikly v&nbsp; Jiřetíně seshora nařízené společenské organice jako ''Svaz přátel SSSR v&nbsp; Československu, odbočka Jiřetín'' v&nbsp;roce 1946 či ''ROH&nbsp;– svaz zaměstnanců sklářského průmyslu fa. A. Clar Svatý Jiřetín'' Svaz dobrovolných hasičů začal existovat 30.&nbsp;listopadu 1945. V&nbsp;roce 1961 vznikla Tělovýchovná jednota Slovan Jiřetín pod Jedlovou. V&nbsp; 80. letech 20.&nbsp;století se začal objevovat smysl pro místní tradice. V&nbsp;roce 1984 se objevil Spolek občanů německé národnosti. Při příležitosti oslav 400.&nbsp;výročí vyhlášení Jiřetína pod Jedlovou městem proběhly oslavy jubilea.<ref name="smet157">Smetana, str. 157.</ref> V&nbsp;Jiřetíně od roku 1998 pracuje Spolek přátel Jiřetína.<ref name="jire">[http://www.jiretin.cz/cz/vit_kultura.htm Jiřetín pod Jedlovou – kultura]</ref> === Sport === [[Soubor:Tour de Feminin Jiřetín.JPG|thumb|220px|Průjezd ženského cyklistického závodu [[Tour de Feminin]] Jiřetínem pod Jedlovou]] Během 60. až 80.&nbsp;let byl na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] a u&nbsp;osady Rozhled vybudován lyžařský areál, čímž se Jiřetín stal střediskem zimních sportů. V&nbsp;roce [[1983]] zahájila místní tělovýchovná jednota výstavbu letního sportovního areálu,<ref name="smet183">Smetana, str. 183.</ref> který nabízí mnoho možností sportovního vyžití. Ve východní části obce v&nbsp;bezprostřední blízkosti lesa se nachází letní sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná jednota Slovan Jiřetín pod Jedlovou. Areál nabízí travnaté hřiště na [[fotbal]], tři [[Antuka|antukové]] tenisové kurty, venkovní bazén, univerzální hřiště s&nbsp; umělým povrchem a osvětlením vhodné na [[tenis]], [[nohejbal]], [[košíková|košíkovou]], [[florbal]], tři [[beach volejbal|beach]] pískové kurty, [[atletika|atletickou]] dráhu 60&nbsp; m s&nbsp;doskočištěm do dálky, sektor na vrh koulí, osmnáctijamkové [[minigolf]]ové hřiště a dětské hřiště s&nbsp;relaxační zahradou. V&nbsp; katastru obce, na severním úpatí západní části Lužických hor mezi Jedlovou a zříceninou hradu [[Tolštejn]], se nachází zimní sportovní areál. V&nbsp;současné době jsou v&nbsp; areálu provozovány dva [[lyžařský vlek|lyžařské vleky]], a to od hotelu Slovan na vrchol Jedlové v&nbsp; délce 1200&nbsp;m a na „Mezích“ v&nbsp;délce 800&nbsp;m. Přes Jiřetín vedou etapy ženské cyklistického závodu [[Tour de Feminin]]. V&nbsp; místním sportovním areálu se pořádají cyklistické závody Samat tour,<ref>[http://www.bartys.cz/?strana=seznamprojektu&id=4 V. ROČNÍK CYKLISTICKÉHO ZÁVODU SAMAT TOUR 2008]</ref> dále se ve sportovním areálu pořádá celorepublikový turnaj v&nbsp; [[plážový volejbal|plážovém volejbalu]]<ref>[http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3334 2005 WebActive – Plážový volejbal]</ref> a další. == Hospodářství a infrastruktura == === Doprava === Obec leží na silnici druhé třídy číslo 264 z&nbsp;Rybniště do Varnsdorfu. Na východě obce se nachází [[Silnice I/9|silnice číslo 9]] vedoucí přes osadu [[Lesné]], spojující [[Šluknovský výběžek]] s&nbsp; vnitrozemím České republiky. [[Železniční stanice]] Jiřetín pod Jedlovou se nachází na katastru obce [[Dolní Podluží]], dále na katastru obce, asi 3&nbsp;km od centra směrem na jih se nachází lesní nádraží [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]]. Autobusové spojení se zbytkem Šluknovského výběžku zajišťuje [[ČSAD Semily]] a linku do Prahy zajišťuje především společnost Quick Bus, a.&nbsp;s. a ČSAD Semily.<ref>[http://www.csadsemily.cz/show.php?obs=jizdni_rady_CSAD_semily&sub=42#usti ČSAD Semily – Jízdní řády Ústecký kraj]</ref> Autobusová zastávka na autobusy do [[Praha|Prahy]] a [[Liberec|Liberce]] je na křižovatce ''Na Mýtě'', asi 800&nbsp;metrů od centra obce směrem na východ. === Turistika === [[Soubor:Informační středisko v Jiřetín.JPG|thumb|220px|Informační středisko na náměstí v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou]] Na katastru Jiřetína pod Jedlovou je křižovatka [[Evropská dálková trasa|evropských dálkových tras]] [[E3]] a [[E10]] u&nbsp;ranče Ranche 7D.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Varnsdorfsko 1:25&nbsp;000 | vydání = 1 | vydavatel = Geodézie On Line, spol. s&nbsp;r.&nbsp;o. Česká Lípa | místo = Česká Lípa | poznámka = | rok = 2008 | strany = | isbn = 978-80-86782-69-0 }}</ref> Na území Jiřetína jsou vedeny jako červená turistická trasa číslo 0332 z&nbsp;Lesného přes Jedlovou do [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]], dále jako zelená turistická trasa číslo 3951 z&nbsp;Varnsdorfu přes [[Jedlová (nádraží)|jedlovské nádraží]] do [[Cvikov]]a. Z&nbsp; jedlovského nádraží vede červená turistická trasa číslo 0317 do [[Jetřichovice|Jetřichovic]] přes [[Studenec (vrch)|Studenec]]. Z&nbsp;náměstí v&nbsp; Jiřetíně vede žlutá turistická trasa na hraniční přechod v&nbsp; Dolním Podluží, dále pokračuje na koupaliště na území [[Německo|Německa]] Trixi v&nbsp; [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]]. Slouží také jako spojka k&nbsp;[[Hornická naučná stezka Údolí Milířky|Hornické naučné stezce v&nbsp;údolí Milířky]].<ref name="české">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = České středohoří, České Švýcarsko | vydání = 1 | vydavatel = Kartografie Praha a.s. | místo = Praha | rok = 2005 | strany = | isbn = 80-7011-815-6 }}</ref> Přes Jiřetín vedou cyklotrasy číslo 3015 a 3052. Lyžařům slouží sjezdovky na Tolštejně a na Jedlové. [[Tolštejn]] je centrem [[Tolštejnské panství|Tolštejnského panství]].<ref name="české"/> V&nbsp;obci je bohatá síť restaurací sloužící turistům, ubytovacích zařízení cestovního ruchu. === Zdravotní péče === [[Soubor:Lékárna Jiřetín.JPG|thumb|left|Budova bývalé lékárny v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou]] První [[Lékařství|lékař]] se v&nbsp; Jiřetíně připomíná již v&nbsp;roce 1675. První člověk s&nbsp; [[MUDr.|lékařským titulem]] v&nbsp; Jiřetíně byl MUDr. Franz Langer, který v&nbsp; Jiřetíně žil od roku 1839. [[Lékárna]] v&nbsp; Jiřetíně vznikla v&nbsp; roce 1834 v&nbsp;č. p. 127.<ref name="smet134">Smetana, str. 134.</ref> Založil jí František Preissel. Ten zakoupil dům č.p. 120 a tam lékárnu přestěhoval. V&nbsp;tomto domě byla lékárna až do roku 1995. Posledním lékárníkem v&nbsp; ní byl Dr. Pharm. Nestor Houngbejdi z&nbsp;afrického [[Benin]]u. Specializoval se na [[homeopatie|homeopatii]]. V&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou je [[neurologie|neurologické]] doléčovací [[sanatorium]] Klára. Sanatorium se nachází v&nbsp;bývalém domově řeholních sester [[Sestry těšitelky|těšitelek]] v&nbsp; Křížové ulici číslo 233. Doléčují, případně se zde léčí trvalejší [[bolest]]i&nbsp;hlavy, kloubů, páteře, funkční zažívací poruchy. Penzion je součástí smluvní sítě [[zdravotní pojišťovna|zdravotních pojišťoven]].<ref>[http://www.firmy.cz/detail/377338-neurologie-jiretin-pod-jedlovou.html Neurologie, s.r.o. (pobočka Jiřetín pod Jedlovou)]</ref> Dále má v&nbsp;Jiřetíně ordinaci [[praktický lékař]] pro děti a dorost. Praktický lékař pro dospělé a [[dentista|zubní lékař]] je v&nbsp;Dolním Podluží. Od 1. června 1993 je v&nbsp;obci [[Dům pečovatelské služby]].<ref name="smet183">Smetana, str. 183.</ref> === Školství a média === Ve dvacátých letech 20.&nbsp;století byla v&nbsp;Jiřetíně čtyřtřídní německá chlapecká a dívčí [[základní škola|obecná škola]], umístěné ve dvou budovách č. p. 29 a č. p. 116. V&nbsp;obci vznikla iniciativou okresního úřadu také česká menšinová škola, umístěná ve školní budově čp. 116. Vyučování v&nbsp; ní začalo dne 11.&nbsp;listopadu 1919. V&nbsp; roce 1951 se začalo uvažovat o&nbsp;stavbě nové školy. Dne 11.&nbsp;listopadu 1955 byl položen základní kámen nové školy. Vyučování bylo zahájeno v&nbsp; roce 1958. Od školního roku 1962 až 1963 je provozována jako čtyřtřídní a od roku 1969 jako dvojtřídka a od pátého ročníku povinné školní docházky začínají děti dojíždět do Dolního Podluží.<ref name="smet121">Smetana, str. 121.</ref> Škola v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou ukončila svoji činnost po 38 letech. Od školního roku 1995 dochází děti do školy v&nbsp;Dolním Podluží. V&nbsp;objektu školy zůstala [[Mateřská škola|mateřská školka]], stala se součástí sportovního areálu.<ref name="smet178">Smetana, str. 178.</ref> Obec v&nbsp; roce 1993 založila místní noviny „Permoník“. Nulté číslo vyšlo v&nbsp;březnu 1993, poté začaly vycházet pravidelně. Od května 1997 nesou noviny podtitul „Noviny pro občany a chalupáře Jiřetína pod Jedlovou, Dolního Podluží a Horního Podluží“. [[Noviny]] jsou [[měsíčník]]em.<ref name="smet179">Smetana, str. 179. </ref><ref>[http://noviny.sluknovsko.cz/ ZŠ - Regionální periodika]</ref> === Průmysl === [[Soubor:Sídlo firmy Eurogreen.JPG|thumb|Sídlo firmy Eurogreen v&nbsp;bývalé požární zbrojnici v&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou]] V&nbsp; letech 1907 až 1909 založil [[Jablonec nad Nisou|jablonecký]] podnikatel Richard Hübner továrnu na broušení a leštění [[polodrahokam]]ů. Mezi světovými válkami zaměstnávala až 300 dělníků.<ref name="smet115">Smetana, str. 115.</ref> [[Konjunktura|Konjunktuře]] výroby polodrahokamů udělala konec hospodářská krize ve 30. letech 20. století. Po 2.&nbsp;světové válce se z&nbsp;továrny stal jeden ze závodů Preciosa n.&nbsp;p. Jablonec nad Nisou. Koncem roku 1997 závod ukončil svoji činnost a všichni zaměstnanci byly propuštěni.<ref name="smet168">Smetana, str. 168.</ref> V&nbsp; roce 1978 byla zahájena výstavba nové haly Rukova, výroba pozinkovaného [[plech]]u&nbsp; začala postupně přecházet výrobě elektrickým kamen a ohřívačů vody. V&nbsp;závodě se vyráběly teplovodní kotle Dakon. V&nbsp;80.&nbsp;letech 20.&nbsp;století v&nbsp; závodě pracovalo 120 zaměstnanců. V&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou je v&nbsp;současné době výrobce krbových kamen HAAS+SOHN v&nbsp;objektu bývalého Rukova,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.haassohn-rukov.cz/cz | titul= HAAS+SOHN úvod | vydavatel = 2008, HAAS+SOHN Rukov, s.r.o. | datum přístupu=2009-03-08}}</ref> dále výrobce plastových oken Samat,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.samat.cz/cz/index.php | titul= Samat, spol. s r.o. | vydavatel = 2006 WebActive s.r.o. | datum přístupu=2009-03-08}}</ref> firma EUROGREEN CZ s. r. o. která se zabývá celorepublikově profesionálním zakládáním sportovních trávníků. Zakládá a staví travnatá fotbalová hřiště prvoligových týmů.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.eurogreen.cz/reference/ | titul= Eurogreen, reference, odborná způsobilost | vydavatel = claim, 2008 | datum přístupu=2009-03-08}}</ref> [[Zemědělství]] v&nbsp;obci po zániku státního statku prakticky neexistuje, problémem je základní údržba zemědělských ploch. === Obchody a restaurace === V&nbsp; Jiřetíně pod Jedlovou je obchod v&nbsp;[[Potravina|potravinami]], obchod se [[zelenina|zeleninou]], [[pošta|poštovní úřad]], informační centrum a kolem 15 restaurací. Mezi věhlasnější patří na katastru obce Hradní restaurace na Tolštejně, restaurace na Jedlové, chata Zvoneček v&nbsp;osadě Jedlová, Penzion Setuza, Ave restaurant a další.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.jiretin.cz/cz/pod_cestovni_ruch.htm | titul= Jiřetín, služby v cestovním ruchu | vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou | datum přístupu=2009-04-29}}</ref> == Osobnosti == I&nbsp; když Jiřetín pod Jedlovou nikdy nebyl velkým městem, přesto se v&nbsp; něm narodilo dost osobností přesahující význam Jiřetína. Franz Anton Ernst (1745–1805) byl hudebním skladatelem a houslovým koncertním mistrem, Johann Alois Miksch (1765–1845) byl operní zpěvák a hudební pedagog, Johann Birnbaum (1793–1872) byl malířem převážně církevního umění, Josef Johann Münzberg (1838 – 1907) cestovatel a zakladatel restaurace na Tolštejně, [[Wenzel Salomon]] (1874 – 1953) byl malířem místních motivů, namaloval též obraz ''Pochod smrti'', který do 1987 byl v&nbsp; interiéru OV KSČ v&nbsp; Děčíně, roku 1987 byl předán [[Terezín|Památníku Terezín]], [[Fišer František]] (1926 – 1983) žil po roce 1970 trvale na Jedlové čp. 1, kde se podílel na ekumenickém překladu [[bible]], jeho hlavní podíl spočíval v&nbsp;překladu [[žalm|starozákonních žalmů]].<ref>[http://www.jiretin.cz/cz/historie2.htm Obec Jiřetín pod Jedlovou – Historie (do r. 1989), biografie osobností]</ref><ref name="smet159">Smetana, str. 159.</ref> == Pověsti == O&nbsp; Jiřetínu vypráví mnoho [[pověst]]í, např. o&nbsp;[[Italové|Vlachovi]], který každé tři roky do Jiřetína přijížděl na kozlovi, o&nbsp; modrých kamenech, na kterých Jiřetín leží a které jej chrání před katastrofami, o&nbsp;sedmi bratrech Donátových, kteří v&nbsp; rámci rekatolizace museli opustit [[Čechy]], o&nbsp;zázračném uzdravení nejmladšího na Křížové hoře, o&nbsp;zázračné pumpě u&nbsp; [[Maria (matka Ježíšova)|Panenky Marie]] na Křížové hoře, o&nbsp; hodináři Grohmanovi, o&nbsp;loupežníkovi [[Jan Karásek|Karáskovi]]. Z&nbsp;novodobějších pověstí se vypráví jak sovětští vojáci stříleli v&nbsp; lesích okolí Jiřetína [[Zvěřina (maso)|zvěřinu]], vypravěč jako malé dítě jedl se šestiletou sestrou zvěřinu s&nbsp; nimi a jak nim přišel ruský důstojník a plynou [[němčina|němčinou]] jim vyprávěl, že má také malou holčičku, je jí dva a půl roku a že ji ještě neviděl, a možná ani nikdy neuvidí. Že ví, že skončila válka, všichni se radují, že je konec války, je to dobře a nakonec řekl: ''„Nepřejte si ten režim, co máme v&nbsp;[[Rusko|Rusku]]. Já vůbec nevím, co s&nbsp;námi bude.“'', jak odešli Němci z&nbsp;Jiřetína, jak v&nbsp;Jiřetíně stály domy, kde byli zajatci, [[Rusové]], [[Francouzi]]. Jak měli lidé strach z&nbsp;Adolfa Hitlera, pak z&nbsp;vlastních lidí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Votruba | jméno = Adam | odkaz na autora = | titul = Poklad na Tolštejně, Pověsti z Jiřetína a Lužických hor | vydání = 1 | vydavatel = Ateliér Stejskal | místo = Jiřetín pod Jedlovou | poznámka = | rok = 2003 | strany = | isbn = 80-239-0257-1 }}</ref> === Literatura === * SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou, 450 let města v Lužických horách. Jiřetín pod Jedlovou : Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998. ISBN 80-238-2811-8. * Vlastivěda Šluknovské výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.jiretin.cz/ Oficiální stránky obce] * [http://www.tolstejn.cz/ Stránky mikroregionu Tolštejn] * [http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=objirec Podrobný popis Jiřetína a okolí] * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:562572 Podrobné statistické údaje z&nbsp; roku 2003 na stránce ČSÚ] * [http://www.luzicke-hory.cz/galerie/index.php?pg=hpjirec Historické fotografie Jiřetína] {{Flickr|Jiřetín+pod+Jedlovou}}{{Commonscat|Jiřetín pod Jedlovou}}{{Obec Jiřetín pod Jedlovou}}{{Okres Děčín}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou| ]] [[Kategorie:Vesnice okresu Děčín]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Vesnice roku]] [[Kategorie:Okres Děčín]] [[Kategorie:Lužické hory]] [[Kategorie:Bývalá města v Česku]]

Návrat na stránku „Jiřetín pod Jedlovou“.