České Budějovice

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox statutární město| název = České Budějovice | znak = Soubor:Coat of arms of České Budějovice.png | foto = Image:České Budějovice - centrum letecky.jpg | popisek.foto = Centrum Českých Budějovic | vlajka = Soubor:Flag of Ceske Budejovice.png | NUTS3 = CZ031 | NUTS4 = CZ0311 | NUTS5 = CZ0311 544256 | nad.výš = 381 | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] | okres = České Budějovice | země = [[Čechy]] | výměra = 55,56 | obyvatelé = 95 709 | obyv.datum = 11.12.2009 | zem.šíř = 48° 58' 29" | zem.dél = 14° 28' 29" | PSČ = 370 01 | početč = 7 | početk = 11 | zsj = 67 | počet.m.č = 0 | adresa = Magistrát&nbsp;města Č.&nbsp;Budějovic<br />Nám. Přemysla Otakara&nbsp;II.&nbsp;1,2 <br />370 92 České Budějovice | web = www.c-budejovice.cz | email = posta@c-budejovice.cz | primátor = Ivana Popelová ([[2010]]) | loc-map = {{LocMap|Česko|label=České Budějovice|lat_deg=48|lat_min=58|lat_sec=30|lon_deg=14|lon_min=28|lon_sec=30|float=center}} }} [[Soubor:Ceske Budejovice CB CZ.png|thumb|Poloha Českých Budějovic v rámci [[Okres České Budějovice|okresu]], tmavě šedá oblast uprostřed představuje jejich [[Obvod obce s rozšířenou působností České Budějovice|správní obvod]] coby [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]]] '''České Budějovice''' (německy: ''Budweis'', popřípadě ''Böhmisch Budweis'') jsou [[statutární město]] a správní a kulturní metropole [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Žije zde asi 96&nbsp;tisíc<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/c/ceske/index.html MV ČR]</ref> obyvatel. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek [[Vltava]] a [[Malše]] a nachází se v nich řada historických památek a muzeí. Pro ně a blízkost dalších historicky cenných míst ([[Hluboká nad Vltavou]], [[Český Krumlov]], [[Zlatá Koruna]], [[Vyšší Brod]] atd.) jsou častým cílem turistů. Ve městě sídlí [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích]] a [[biskup]] [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]]. == Jméno == Jméno města se odvíjí od staré osady ''Budivojovice''. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala (v jihočeském nářečí se říká ''Buděj(i)ce''), přídomek České se začal objevovat v průběhu husitských válek, původně stejnou měrou v [[čeština|češtině]] i [[němčina|němčině]] (''Böhmisch Budweis'') a v [[Čechy|čistě územním]] smyslu. Od poloviny 18. století, kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci: zatímco čeština dále používala České Budějovice, u Němců převážilo jméno bez přídomku<ref name="Encyklopedie">''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 206</ref> (záměna nehrozila, [[Moravské Budějovice]] jsou německy ''Budwitz''). Tento stav už přetrval navzdory tomu, že v roce 1920 československé úřady za oficiální jméno města vyhlásily České Budějovice a ''Böhmisch Budweis'' v němčině.<ref name="Encyklopedie">''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 206</ref><ref> Výnos ministerstva vnitra ČSR č.j. 10.454/20, Věstník ministerstva vnitra republiky československé, II. ročník, 1920</ref> Za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] bylo oficiální jméno naopak pouze ''Budweis'' v němčině a ''Budějovice'' v češtině.<ref name="Encyklopedie"/> Latinský název města je ''Budvicium''. == Historie == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Dějiny Českých Budějovic}} České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; [[lokátor|lokaci]] a projekci města provedl králův rytíř [[Hirzo]]. Nové [[královské město]] mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci [[Vítkovci|Vítkovců]] (resp. [[Rožmberkové|Rožmberků]]). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel – husité. Během husitských válek i po nich Budějovice upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či [[rybníkářství]]) v relativně klidném 16. století Budějovice opět čelily těžkým časům, za českého stavovského povstání stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí jí využili k likvidaci konkurenčního [[Rudolfov]]a. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci 1641 vypukl ve Budějovicích [[požár]] a popelem lehly 2/3 města. Budějovice zažily [[okupace|okupaci]] vojsky [[Bavorsko|bavorského]] kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi [[Habsburkové|habsburskými]] vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a [[Hluboká nad Vltavou|Hlubokou]] v roce 1742. Během druhé slezské války v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a [[Prusko|pruská]] armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Od té doby se mu boje vyhýbaly. Město nabylo na významu v roce 1785, kdy se stalo sídlem [[biskup]]a nově vzniklé [[diecéze českobudějovická|diecéze českobudějovické]]. Další výrazný vzestup Budějovic nastal na počátku [[20. století]], když sem přesídlila správa kraje z [[Písek (město)|Písku]] a [[Tábor]]a. Z málo významného devítitisícového města se díky tomu a [[železnice|železnici]] stalo důležité centrum. Ustavení [[Československo|Československa]] se v Budějovicích obešlo bez problémů, právě přes Budějovice se [[Tomáš Garrigue Masaryk]] [[17. prosinec|17. prosince]] [[1918]] vrátil do vlasti.<ref> [http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/od9809_3.htm Národ vítá presidenta Masaryka], dobová zpráva na stránkách Masarykovy společnosti</ref> Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do [[okupace]] města jednotkami ''[[Wehrmacht]]u'' [[15. březen|15. března]] [[1939]]. [[Okupace|Okupační správa]] poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost [[17. březen|17. března]]). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli [[Němci]]. Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] v březnu [[1945]] se Budějovice dvakrát staly cílem [[nálet]]ů [[Letectvo Spojených států amerických|amerického letectva]], které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu německá [[Wehrmacht|posádka]] město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Poválečné [[vysídlení Němců z Československa]] postihlo asi 7 500 lidí (přibližně 16% obyvatelstva). [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického kraje]], při další správní reformě se staly [[1. červenec|1. července]] [[1960]] centrem [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]]. V roce [[2000]] se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu [[2001]] přejmenován na [[Jihočeský kraj]]. V srpnu [[2002]] postihly Budějovicko [[Povodeň v Česku (2002)|mohutné povodně]], při nichž [[Malše]] a [[Vltava]] zaplavily velkou část města včetně historického centra a způsobily značné škody. == Geografie, klima a přírodní zajímavosti == [[Soubor:Pohled-Vrbenský-rybník-Domin.jpg|thumb|[[Vrbenské rybníky]] (Domin) v zimě ]] === Poloha === České Budějovice leží na [[soutok]]u řek [[Malše]] a [[Vltava]] v jihovýchodní části [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]]. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na [[rybník]]y. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: [[Lišovský práh]] ji na severovýchodě odděluje od [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]], na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří [[Novohradské hory|Novohradských hor]], na jihozápadě a západě pak podhůří [[Šumava|Šumavy]], konkrétně [[Chráněná krajinná oblast Blanský les|Blanský les]] s [[Kleť|Kletí]]. === Podnebí === Budějovické [[podnebí]] je mírně teplé, vlhké a s mírnou [[zima|zimou]]. Projevuje se efekt blízkých pohoří [[Šumava]], [[Novohradské hory]] a slabě i vliv [[Alpy|Alp]], což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních [[vítr|větrech]] ([[srážkový stín]] a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních. Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních [[Inverze teploty vzduchu|inverzí]]. Rybníky v okolí způsobují časté a husté [[mlha|mlhy]] zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům). Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 1886–[[2004]]) činí 8,1&nbsp;°C, nejnižší naměřená teplota vzduchu -42,2&nbsp;°C<ref>http://meteorologie.xf.cz/teplota.html</ref> ([[11. únor]] [[1929]] v [[Litvínovice|Litvínovicích]], asi 1 km od Budějovic), nejvyšší 37,8&nbsp;°C ([[27. červenec]] [[1983]]). Mrzne v průměru 111 dnů v roce, celodenní mrazy trvají v průměru 31 dní v roce. V průměru je 6 [[tropický den|tropických dnů]] ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623 mm, většina z nich spadne v [[léto|létě]]. Rekordní denní úhrn srážek pochází z [[25. srpen|25. srpna]] [[1925]] (127,7 mm), měsíční z povodňového srpna [[2002]] (403,5 mm). === Povodně === Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému riziku [[povodeň|povodní]]. Nejčastěji se rozvodňovaly [[Dobrovodský potok]] a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkách [[Stoková síť|kanalizace]] nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampus [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]]. Z kronik jsou známy četné případy velkých povodní, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na [[městské opevnění|městském opevnění]]. V první čtvrtině [[20. století]] byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu [[1920]], srpnu [[1925]], březnu [[1940]] a červenci [[1954]]. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let, kdy byla postavena [[vodní nádrž Lipno]]. Město tak postihly až [[Povodeň v Česku (2002)|pětisetletá povodeň]] v srpnu [[2002]], největší v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl deset až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o polovinu vyšší než při rozsahem následujících povodních z let 1888 a 1890). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (obzvlášť exponovaná je [[Havlíčkova kolonie]] podél Malše). === Přírodní zajímavosti ve městě a okolí === * [[Přírodní rezervace]] [[Vrbenské rybníky]] na severozápadním okraji města * [[Přírodní památka]] [[Tůně u Špačků]] na jižním okraji města na břehu [[Malše]] * [[Stromovka (České Budějovice)|Stromovka]] – park na západojihozápad od centra města (významný krajinný prvek) * [[Památný strom|Památné stromy]]: [[jinan dvoulaločný]] u piaristického kláštera, [[lípa malolistá]] u plaveckého stadionu, jinan dvoulaločný v areálu Lannovy loděnice, [[buk lesní]] červenolistý v Dukelské ulici. * park [[Na Sadech]] – parčík v centru města s kolonií [[havran polní|havranů polních]] * [[Chráněná krajinná oblast Blanský les]] – západně a jihozápadně od města == Obyvatelstvo == === Složení obyvatelstva === {| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em" !Rok !! Obyvatel |- |1900 || 45 778 |- |[[1910]] || 55 099 |- |[[1921]] || 57 869 |- |[[1930]] || 59 477 |- |[[1950]] || 56 132 |- |[[1961]] || 64 661 |- |[[1970]] || 76 699 |- |[[1980]] || 88 448 |- |[[1991]] || 97 243 |- |[[2001]] || 97 339 |} Drtivá většina budějovických obyvatel jsou [[Češi]] (94,9 % podle [[sčítání lidu 2001]]). Významnou [[menšina|etnickou menšinu]] tvoří [[Romové]], kteří se ovšem většinou hlásí k české [[národnost]]i (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů se k romské národnosti přihlásilo v roce [[2001]] jen 125 obyvatel). Počet obyvatel [[Slováci|slovenské]] národnosti (1,15 %) je pod celostátním průměrem. V minulosti byl významný podíl [[Němci|Němců]]. Poměr německého a českého obyvatelstva kolísal od založení Budějovic po asi 16. století, kdy Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak v řadách vedoucích představitelů města (nutno však dodat, že národnosti se až do 19. století obecně nepřikládal velký význam a asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého). K výrazné [[politika|politické]] a [[Společnost|společenské]] polarizaci došlo až v polovině 19. století. Tehdy také začal klesat podíl Němců v Budějovicích díky vyšší porodnosti Čechů a zejména příchodu nových obyvatel z českého [[venkov]]a. V roce 1880 se už poměr vyrovnal a v roce [[1930]] klesl podíl německého obyvatelstva na 14 %. Německá [[menšina]] přestala ve městě existovat po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy byla drtivá většina obyvatel německé národnosti vysídlena do Rakouska či Německa. Druhou výraznou etnickou menšinu v historii města představovali [[Židé]]. První židovské rodiny se v Budějovicích usídlily v roce 1341, na počátku 16. století však byly Židům odebrány děti a dospělí vyhnáni z města. Až v roce 1849 byly státní i městské protižidovské restrikce zrušeny. Na přelomu 19. a [[20. století]] činil podíl Židů mezi obyvateli města 4-6 %, pak výrazně klesl kvůli [[emigrace|emigraci]] a patrně i opouštění [[Judaismus|židovského náboženství]] a [[zvyk]]ů v rámci [[asimilace (sociologie)|asimilace]] s ostatním obyvatelstvem. Při [[sčítání lidu]] v roce [[1930]] se přihlásilo k židovské národnosti již jen 168 osob. Židovská menšina přestala ve městě existovat za druhé světové války, kdy se většina budějovických Židů stala obětí [[holokaust]]u a zbytek se rozprchl po světě. Na demografické složení Českých Budějovic má v akademickém roce výrazný vliv [[Jihočeská univerzita]] (v roce 2008 měla přes 11 000 posluchačů<ref> http://www.jcu.cz/data_fakta</ref>). Přespolní studenti bydlí na kolejích nebo si pronajímají byty především na blízkém [[sídliště Máj|sídlišti Máj]], často v ulici Václava Volfa a okolí, kde jsou vzhledem k vysoké koncentraci problematických obyvatel nižší nájemné i ceny bytů.<ref>[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6281255 Segregace sociálně slabých]</ref> === Náboženský život === [[Soubor:Budweis 016.JPG|thumb|Průčelí [[katedrála svatého Mikuláše|katedrály svatého Mikuláše]] a [[Černá věž (České Budějovice)|Černá věž]], která je zároveň [[zvonice|zvonicí]] [[katedrála|katedrály]].]] {{podrobně|Českobudějovické kostely a modlitebny}} Jako v celé republice je většina obyvatel Českých Budějovic [[bez vyznání]] (58,6 % z 97 339 v roce [[2001]]), dalších 12,6 % obyvatel při [[sčítání lidu]] v roku [[2001]] [[světový názor|vyznání]] neuvedlo.<ref name=CSU>[[Český statistický úřad|ČSÚ]]: [http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/544256?OpenDocument Sčítání lidu]</ref> Nejsilnějším [[náboženství]]m je [[římskokatolická církev]], k níž se hlásí 23,9 % obyvatel.<ref name=CSU/> Její pozici posiluje, že město je centrem [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]] a působí v něm několik katolických řádů a kongregací: [[Salesiáni Dona Bosca|salesiáni]], [[Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|petríni]], tzv. [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|petrinky]] a [[Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školské sestry Notre Dame]]. (V historii byly ve městě zastoupeny i řády [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]], [[Řád zbožných škol|piaristů]], [[Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptoristů]], [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]] a [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejek]].) Významnou roli hraje katolické školství, které v Českých Budějovicích tvoří 2 [[mateřská škola|mateřské]], 1 [[základní škola]] a [[Biskupské gymnázium J. N. Neumanna]]; důležitá je také [[Teologická fakulta Jihočeské univerzity]]. Mimoto v Budějovicích působí Salesiánské středisko mládeže. Následují [[církev československá husitská]] (1180 členů), [[českobratrská církev evangelická]] (505), [[pravoslaví|pravoslavná církev]] (146) a [[Svědkové Jehovovi]] (176).<ref name=CSU/> [[Církev bratrská]] sice není v Budějovicích příliš zastoupena, ale sídlí zde její samostatný sbor, jehož [[Modlitebna církve bratrské (České Budějovice)|hlavní modlitebna]] je centrem pro celou oblast jižních Čech. Aktivní vyhledávání nových věřících pomocí podomních pochůzek ve městě provádějí ve velkém rozsahu [[Svědkové Jehovovi]] a zejména [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]]. V historii hrála významnou roli i [[Judaismus|židovská]] komunita, ovšem ta zanikla během [[holokaust]]u, a monumentální [[synagoga]] byla okupačními úřady zbořena. Její velký model je k vidění ve vstupní hale společnosti E.ON přímo naproti místu, kde stávala. == Kultura, umění a turistika == [[Soubor:Budweis Church 065.jpg|thumb|Část areálu bývalého dominikánského konventu. Klášterní kostel je zakryt ostatními budovami, vidět je jen špička věžičky a střecha jeho zadní části.]] České Budějovice jsou častým cílem turistů z [[Německo|Německa]], [[Rakousko|Rakouska]], ale též [[Asie]] a odjinud. Jednak samy mají mnoho cenných historických památek, jednak jsou přirozeným centrem turisticky atraktivního Jihočeského kraje a zastávkou po cestě do [[Český Krumlov|Krumlova]]. Největší turistické atrakce soustřeďuje [[městská památková rezervace]] v historickém centru ([[Piaristické náměstí]], přilehlý [[Kostel Obětování Panny Marie (České Budějovice)|dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie]], [[Náměstí Přemysla Otakara II.]] se [[Samsonova kašna|Samsonovou kašnou]] a radnicí, [[Černá věž (České Budějovice)|Černá věž]], [[katedrála svatého Mikuláše]] atd.). Městské divadlo se nazývá [[Jihočeské divadlo České Budějovice]]. Vedle [[činohra|činohry]] má i [[opera|operní]], [[loutkové divadlo|loutkoherecký]] a [[balet|baletní]] soubor. Ve městě se nachází [[Jihočeské muzeum]], [[Muzeum koněspřežky]], [[Jihočeské motocyklové muzeum]], [[Budvar muzeum České Budějovice]] a [[Muzeum energetiky]]. V blízkém okolí Budějovic leží [[Hluboká nad Vltavou]] s [[Zámek Hluboká|jedním z nejnavštěvovanějších českých zámků]] a ves [[Hosín]] se známým kostelem. Významné je též bývalé hornické městečko [[Rudolfov]] s [[naučná stezka|naučnou stezkou]] v okolí a obec [[Dobrá Voda u Českých Budějovic|Dobrá Voda]] s [[baroko|barokním]] [[Kostel Panny Marie Bolestné (Dobrá Voda u Českých Budějovic)|kostelem Panny Marie Bolestné]]. Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství [[hotel]]ů a [[penzion]]ů; známý [[Hotel Zvon (České Budějovice)|Grandhotel Zvon]] stojí přímo na náměstí. Severně od centra stojí [[Hotel Gomel]], výšková stavba z roku [[1982]] pojmenovaná podle [[ruština|ruského]] názvu družebního [[Bělorusko|běloruského]] městě [[Homel]]. V srpnu [[2008]] představil [[Jan Kaplický]] návrh koncertní síně.<ref>http://www.newstin.cz/cz/ceske-budejovice</ref> Jednalo by se o největší moderní stavbu ve městě. == Městská správa a politika == [[Soubor:CBud_sqr.jpg|thumb|[[Samsonova kašna]] s radnicí.]] České Budějovice jsou [[statutární město]] s [[magistrát]]em a [[primátor]]em. [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstvo]] města má 45 členů, rada dohromady 11. České Budějovice jsou baštou [[Občanská demokratická strana|ODS]]. Zvítězila ve všech [[komunální volby|komunálních volbách]] od r. [[1994]], kdy měla primátora. V letech 1998-2002 však byla v opozici, neboť se proti ní sjednotily [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[Unie svobody - Demokratická unie|US]] a [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], které tak ovládly vedení města (na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu [[1999]], vyvolané hromadnou rezignací 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách [[2002]] ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce [[2006]], kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. ODS dlouhodobě dominuje i ve volbách de Sněmovny a všechny [[Senát Parlamentu České republiky|senátní]] volby (obvod č. 14, zahrnuje i východní část budějovického okresu a západní cíp jindřichohradeckého, volby r. [[2000]] atd.) vyhrál [[Jiří Pospíšil (senátor)|Jiří Pospíšil]]. ODS v Budějovicích a přilehlých městech zvítězila dokonce i v jinak všeobecně neúspěšných [[Volby do zastupitelstev krajů 2008|volbách do krajských zastupitelstev]] v roce [[2008]], ani to ovšem nezabránilo její celkové porážce v rámci [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]].<ref>http://ceskobudejovicky.denik.cz/volby-2008/volby_modry_dum_cb20081020.html</ref> === Členění města === [[Soubor:CB_České_Budějovice.png|thumb|left|Katastrální území Českých Budějovic]] České Budějovice jsou [[statutární město]], ale nemají žádnou městskou část, přestože se objevují návrhy na vlastní samosprávu levého břehu Vltavy (Sídliště Vltava, Máj, Čtyři Dvory). K městu se v minulosti připojily některé okolní obce, které byly později administrativně sloučeny do sedmi místních částí. Z některých obcí zůstalo zachováno vlastní katastrální území. Město se v současnosti skládá z 11 katastrálních území. Dvě z nich, Kaliště a Třebotovice tvoří [[exkláva|exklávu]]. Na nich leží 7 místních částí. * [[České Budějovice 1]] (k. ú. České Budějovice 1) - vnitřní město – [[městská památková rezervace]] * [[České Budějovice 2]] (k. ú. České Budějovice 2, [[České Vrbné]] a [[Haklovy Dvory]]) - [[Čtyři Dvory]], [[sídliště Šumava]], [[sídliště Vltava]], [[sídliště Máj]] * [[České Budějovice 3]] (k. ú. České Budějovice 3) - [[Pražské Předměstí (České Budějovice)|Pražské předměstí]], [[Kněžské Dvory]], [[Nemanice (České Budějovice)|Nemanice]] * [[České Budějovice 4]] (k. ú. České Budějovice 4) - [[Husova kolonie]], [[Nové Vráto]] * [[České Budějovice 5]] (k. ú. České Budějovice 5, [[Kaliště u Českých Budějovic]], [[Třebotovice]]) - [[Suché Vrbné]], Pohůrka * [[České Budějovice 6]] (k. ú. České Budějovice 6) - [[Havlíčkova kolonie]], [[Mladé (České Budějovice)|Mladé]], [[Nové Hodějovice]] * [[České Budějovice 7]] (k. ú. České Budějovice 7) - Linecké předměstí, [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]] === Městem pohlcené obce === [[České Vrbné]] – [[Čtyři Dvory]] – [[Haklovy Dvory]] – [[Kněžské Dvory]] – [[Mladé (České Budějovice)|Mladé]] - [[Nemanice (České Budějovice)|Nemanice]] – [[Nové Hodějovice]] – [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]] – [[Suché Vrbné]] == Doprava == V roce 1827 se České Budějovice staly výchozím bodem [[koněspřežná dráha České Budějovice - Linec|koněspřežné dráhy]] do [[Linec|Lince]], první v Rakousku. Ta byla o 50 let později přebudována na standardní [[železnice|železniční trať]] o rozchodu 1435 mm. Jihozápadně od města v katastru obce [[Planá (okres České Budějovice)|Planá]] leží bývalé vojenské [[letiště Planá]], u nějž se plánuje se civilní využití po výstavbě terminálu v letech [[2009]]-10.<ref> http://e15.cz/byznys/obliba-regionalnich-letist-roste-jsou-dostupna-prehledna-a-levna-34832/ </ref> Městem prochází silnice I. třídy číslo [[Silnice I/3|3]], [[Silnice I/20|20]] a [[Silnice I/34|34]], II. třídy [[II/156|156]] a [[II/157|157]]. {{podrobně|Tramvajová doprava v Českých Budějovicích|Trolejbusová doprava v Českých Budějovicích}} [[Městská hromadná doprava]] vznikla v Budějovicích v roce [[1909]] zavedením [[tramvaj]]ové (k nádraží, první předváděcí jízda byla již [[2. prosinec|2. prosince]] [[1908]]) a [[trolejbus]]ové (ke hřbitovu) dopravy. První tramvajová trať byla označena P a vedla asi 3 kilometry od nádraží přes Pražské předměstí k dělostřeleckým kasárnám. V roce [[1910]] byla přidána druhá označená L na předměstí Linecké. Protože se do systému zvláště přes válku neinvestovalo, v roce [[1950]], ačkoliv existovaly plány na rozšíření sítě, tramvajová doprava zanikla. Trolejbusy ji začaly nahrazovat již od roku [[1946]], avšak provoz vydržel jen do roku [[1971]]. [[Městská autobusová doprava v Českých Budějovicích]] byla postupně rozšiřována a v roce [[1988]] měly tratě cca 200 km. V roce [[1991]] byla síť trolejbusů znovu obnovena a přes finanční obtíže postupně rozšiřována. Trolejbusy v roce 2008 zajišťují dopravu na 6 denních a 3 nočních linkách o celkové délce 70,2 [[kilometr]]u, autobusy na třinácti linkách o celkové délce 164,2 km<ref> http://www.dpmcb.cz/?content=soucasnost</ref> a zajíždějí i do některých vzdálenějších obcí, které jsou zařazeny do vnějších tarifních pásem. == Školství, věda a výzkum == [[Soubor:Budweis 049.jpg|thumb|Komplex [[Biskupské gymnázium J. N. Neumanna|Biskupského gymnázia]] a bývalý [[kostel Svaté rodiny (České Budějovice)|kostel Svaté rodiny]]]] {{podrobně |Školství v Českých Budějovicích}} Ve školním roce [[2004]]/[[2005]] působilo v Českých Budějovicích 27 [[mateřská škola|mateřských škol]] (24 [[stát]]ních, 2 [[římskokatolická církev|katolické]] a 1 soukromá; celkem 2465 dětí), 19 základních škol (18 státních a 1 katolická; 9458 žáků), 6 [[základní umělecká škola|základních uměleckých škol]] (4 státní a 2 soukromé; 2700 žáků), 19 středních odborných škol či [[střední odborné učiliště|učilišť]] (13 státních a 6 soukromých; 8 180 žáků), 7 gymnázií (4 státní, 2 soukromá a [[Biskupské gymnázium J. N. Neumanna|1 katolické]]; 2899 studentů), 6 vyšších odborných škol (1241 studentů) a 3 vysoké školy ([[Jihočeská univerzita]] s 8824 studenty a cca 700 pedagogy, [[Vysoká škola evropských a regionálních studií]] s 240 studenty a čerstvě vzniklá [[Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích]] s asi 300 studenty). Ve městě sídlí šest ústavů [[Akademie věd České republiky]]: [[Entomologický ústav]], [[Hydrobiologický ústav]], [[Parazitologický ústav Akademie věd České republiky|Parazitologický ústav]], [[Ústav systémové biologie a ekologie]] (bývalý Ústav ekologie krajiny), [[Ústav molekulární biologie rostlin]] a [[Ústav půdní biologie]]. == Vazební věznice České Budějovice == '''[[Vazební věznice České Budějovice]]''' je spolu s krajským soudem umístěna v budově bývalého justičního paláce, vybudovaného v roce [[1905]]. Celý stavební komplex, který se nachází v centru jihočeské metropole, prochází v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Ubytovací kapacita je 289 míst, z toho 117 pro obviněné ve vazbě a 172 pro odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody. Výkon vazby zajišťují jednak separované cely, jednak oddělení se zmírněným režimem. == Významné podniky == [[Soubor:Budvar UK.JPG|thumb|upright|Lahev piva Budvar pro vývoz do Británie s nápisem „[[Budweiser]]“]] * [[Budějovický Budvar]] – pivovar * [[Budějovický měšťanský pivovar]] – pivo Samson * [[Duropack Bupak Obaly]] – vývoj, výroba a prodej vlnité lepenky a obalů z vlnité lepenky * GAMA – vývoj, výroba a prodej spotřebního zdravotnického materiálu, laboratorních a veterinárních produktů z plastů * Gamex – výroba potravinářských obalů * Jihočeské tiskárny – výroba etiket a papírových obalů * [[Koh-i-noor Hardtmuth]] – výroba školních a kancelářských potřeb * [[Madeta]] – mlékárny * Motor Jikov - strojírenská výroba, tlaková slévárna, slévárna litiny, nástrojárna * [[Robert Bosch GmbH#Výrobní závody skupiny Bosch v České republice|Robert Bosch]] – vývoj a výroba komponent motorů pro osobní automobily * Slévárna České Budějovice == Lokální média == V Českých Budějovicích mají redakce všechna regionální média Jihočeského kraje. Vysílá zde několik rozhlasových stanic: ''[[Český rozhlas České Budějovice]], [[Hitrádio Faktor]]'' (dříve ''[[Rádio Podzemí]]''), ''[[Rádio Gold]]'', ''[[Eldorádio]]'', [[Rockrádio Gold]] a ''[[Kiss Jižní Čechy]]''. Nejvýznamnější noviny je ''[[Českobudějovický deník]]'' (do roku 2006 ''Českobudějovické listy''). V Budějovicích má oblastní redakci [[Česká televize]] a působí zde několik malých soukromých televizních společností, poskytujících služby větším soukromým televizím. == Sport == Nejoblíbenějším sportem v Českých Budějovicích je lední hokej, následuje volejbal. Za to pozice fotbalu ve městě v posledních letech upadá. Budějovické kluby těchto sportů soutěží na nejvyšší celostátní úrovni. Ve městě též existuje řada sportovních zařízení poskytujících služby veřejnosti (fotbalový stadion Střelecký ostrov, [[Budvar aréna]], [[Plavecký stadion (České Budějovice)|Plavecký stadion]]). Významné kluby: * [[SK Dynamo České Budějovice]] (fotbal) * [[HC Mountfield]] (lední hokej) * [[TJ karate České Budějovice]] ([[karate]]) * [[Fight Club České Budějovice]] (karate, [[taekwon-do]], [[kickboxing|kickbox]]) * Jihostroj České Budějovice (volejbal) * [[Slavia PF České Budějovice]] (volejbal) == Významné postavy Českých Budějovic == [[Soubor:Statue of Jan Valerian Jirsík in České Budějovice.JPG|thumb|Pomník [[Jan Valerián Jirsík|J. V. Jirsíka]] před Černou věží]] {{podrobně|Seznam významných postav Českých Budějovic|Primátor Českých Budějovic|Seznam českobudějovických biskupů}} * Hirzo z Klingenbergu († 1275), významný dvořan Přemysla Otakara II., [[lokátor]] města * Vojtěch Jírovec ([[20. únor]]a 1763 – [[19. březen|19. března]] 1850 [[Vídeň]]), hudební skladatel * Jan Valerián Jirsík ([[19. červen|19. června]] 1798 – [[23. únor]]a 1883), [[biskup českobudějovický]] a zakladatel českobudějovického českého školství - [[Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka]] * Vojtěch Lanna ([[23. duben|23. dubna]] 1805 [[Čtyři Dvory]] – [[15. leden|15. ledna]] 1866 [[Praha]]), průmyslník a podnikatel * sv. Jan Nepomuk Neumann ([[28. březen|28. března]] 1811 – [[5. leden|5. ledna]] 1860), [[biskup philadelphský]] * Václav Klement Petr ([[16. leden|16. ledna]] 1856 – [[17. únor]]a [[1901]]), [[kněz]] a [[řeholník]], zakladatel [[Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|řádu petrínů]] * [[Norbert Frýd]] ([[21. duben|21. dubna]] [[1913]] – [[18. březen|18. března]] 1976 v Praze), spisovatel * [[Vladimír Remek]] (* [[26. září]] [[1948]]), kosmonaut * [[Zdeněk Tůma]] (* [[19. říjen|19. října]] [[1960]]), guvernér [[Česká národní banka|ČNB]] * [[Karel Roden]] (* [[18. květen|18. května]] [[1962]]), herec * [[Radek Bělohlav]] (* [[11. duben|11. dubna]] [[1970]]), hokejista, mistr světa * [[Václav Prospal]] (* [[17. únor]]a [[1975]]), hokejista, dvojnásobný mistr světa * [[Pavel Šporcl]] (* [[25. duben|25. dubna]] [[1973]]), houslista * [[Stanislav Neckář]] (* [[22. prosinec|22. prosince]] [[1975]]), hokejista, mistr světa a vítěz [[Stanley Cup|Stanleyova poháru]] * [[Petr Kolář]] (* [[1967]]), zpěvák * [[Jiří Mádl]] (* [[23. říjen]] [[1986]]), herec * [[Petr Muk]] (* [[4. únor]]a [[1965]]- 24.5.2010), zpěvák * [[Radek Dvořák]] (* [[1977]] [[Tábor]]), hokejista, mistr světa * [[Juraj Thoma]] (* [[1969]]), primátor od r. 2006 (ODS) * [[Tomáš Krejčíř]] (* [[1971]]), herec * [[Jan Rejžek]] ([[21. červen|21. června]] [[1954]]), kritik, publicista a básník Roman Turek (* 21. května 1970)profesionální hokejový brankář mistr světa a víťez Stanley Cupu držitel Jennings Trophy v letech 1999 a 2000. == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Belarus.png|24px]] [[Homel]], [[Bělorusko]]<ref>http://www.budweb.cz/cesky/budejovice/partner.htm</ref> * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Linec]], [[Rakousko]] * [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Lorient]], [[Francie]] * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Nitra]], [[Slovensko]] * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Pasov]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Suhl]], [[Německo]] == Literatura == * ''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1) * WINTER, Zikmund. Ze starodávných radnic. Svazek 11. Praha : Otto, [asi 1917]. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra.) [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/178452 Dostupné online]. - kapitola [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=5972&author=Winter_Zikmund O budějovickém hospodářství]. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.c-budejovice.cz/ České Budějovice - oficiální stránka města] * [http://www.budnews.cz BudNews – zpravodajství] * [http://www.rozhlas.cz/cb Český rozhlas – zprávy z regionu] * [http://www.geo-cz.com/mikulas05/index.htm Informace o archeologických průzkumech v centru města] * [http://www.jihoceskedivadlo.cz Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích] * [http://www.bazilika.cz Bazilika o.p.s České Budějovice, kulturní epicentrum] * [http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/dalsi-pozoruhodna-mesta/ceske-budejovice/ České Budějovice na oficiálním portálu České republiky] {{Commonscat|České Budějovice}} {{Článek z Wikipedie}} {{Město České Budějovice}} {{Okres České Budějovice}} {{Česko}} {{Statutární města}} {{Dobrý článek}} [[Kategorie:České Budějovice]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Okres České Budějovice]] [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce v okrese České Budějovice]]

Návrat na stránku „České Budějovice“.