Krymští Tataři

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Kok Bayraq.PNG|thumb|Národní vlajka Krymských Tatarů]] '''Krymští Tataři''' ({{vjazyce2|crh|Qırımtatarlar}}, v [[ruština|ruštině]] a [[ukrajinština|ukrajinštině]] označovaní těž jako ''Krymci'') jsou [[národ]] [[Turkické národy|turkického původu]], obývající především [[Krym|Krymský poloostrov]]. Hovoří [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]]. Mají společný původ s [[Tataři|Tatary]] (někdy bývají pokládáni za [[subetnikum]] Tatarů), v jejich [[etnogeneze|etnogenezi]] však hrála důležitou roli další etnika, zejména [[Polovci]], [[Pečeněhové]], [[Skythové]] či [[Krymští Gótové]]. Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však bývá uváděno až 2 milióny. == Dějiny == Krymští Tataři osídlili [[Krym]] ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát (1441–1783), jenž se již v roce 1475 stal [[Osmanská říše|osmanským]] [[vazal]]em. Chanát, ovládaný z [[Bachčisaraj]]e dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Při dalším nájezdu roku 1571 byla [[Moskva]] krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatel odvlečeno do [[otroctví]]. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy, při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní [[Ukrajina]]. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. V roce 1663 podnikli krymští Tataři společně s Turky krutý nájezd na [[Morava|Moravu]].[http://www.ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html] Teprve po porážce [[Osmani|Osmanů]] v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. [[Krymská válka]] v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka. Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě [[1917]]. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v [[Simferopol]]u (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu [[Rudá armáda|Rudou armádou]] Stalin prohlásil Tatary za [[kolaborant]]y a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do [[Uzbekistán]]u, na [[Sibiř]] a na [[Ural]]. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988. == Současnost == Dnes, kdy je poloostrov autonomní republikou v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]], žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova. Navrácení svého majetku se nedočkali a problematická je také jejich integrace do společnosti, kterou jim neusnadňuje ani ruská většina, ani ukrajinská vláda. Dalších 150 000 Krymských Tatarů zůstává v [[uzbekistán]]ské [[diaspora|diaspoře]], menšinu tvoří i v [[Rumunsko|Rumunsku]] a [[Turecko|Turecku]]. == Externí odkazy == * [http://www.milli-firka.org/?lg=en Official web-site of National Party of Crimean Tatars "Milli Firka"] * [http://www.navychod.cz/index?req=article&id=487 Krymský uzel, článek v časopisu Navýchod] * [http://www.tatar.net/ Krymskotatarský internetový rozcestník] {{commonscat|Tatar people}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Turkické národy]] [[Kategorie:Krym]] [[Kategorie:Krymský chanát]]

Návrat na stránku „Krymští Tataři“.