Průjem
Z Multimediaexpo.cz
Průjem (diarea, diarrhoea) je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním řídké stolice. Obvykle se za průjem považuje stav, kdy se člověk zbavuje řídké stolice více než třikrát denně.
Obsah |
Fyziologie
Střevem proteče denně cca. 9 l tekutiny. 2l je normální per orální příjem, 7 l vzniká sekrecí slinných žláz, žaludku, pankreatu, jater, žluči a střevního sekretu. 90% této tekutiny je zpětně rezorbováno v tenkém a 8% v tlustém střevě, takže denní obsah vody ve stolici je pouze 100-200ml tekutin. Transport tekutiny ze střeva probíhá pasivně podél osmotického gradientu, který je stanoven obsahem střeva, elektrolyty a dalšími osmoticky aktivními látkami (cukry, aminokyseliny). Sodík (Na+)je aktivně zpětně resorbován a chloridy jsou naopak secernovány do střevního lumen.
Rozdělení
Dle etiologie
- Infekční
- Postantibiotický
- Navozený medikamenty (např.projímadla)
- Intoxikace (rtuť, arsen)*Alergie na potraviny
- Onemocnění vedoucí k maldigesci (resekce(odnětí) části nebo celého střeva)
- Nemoci vedoucí k malabsorbci
- Chronické zánětlivé střevní choroby (Morbus Crohn, Ulcerózní kolitida)
- Nádory střeva
- Hormonální příčiny
- Syndrom dráždivého tračníku
Dle patogeneze
- Osmotický
- Sekreční
- Zánětlivý (exsudativní)
- Poruchy motility (pohybů) střeva
Dle lokalizace
- v tlustém střevě
- v tenkém střevě
Dle průběhu
Příčiny průjmu
Průjem je příznakem mnoha infekčních onemocnění trávicí soustavy (např. tyfus, salmonelóza, cholera, úplavice, giardióza, kryptosporidióza atd.), některých otrav, případně poruch organismu (např. hormonálních – Addisonova choroba a další). V případě otrav či nemocí jde většinou o sebeléčení organismu, který se snaží jedy a patogeny naředit a odstranit z těla.
Následky průjmu
Příliš dlouhotrvající či silný průjem však může mít velice těžké následky na celý organismus. Jednak při něm organismus ztrácí značné množství vody a minerálů, což může rozvrátit homeostázu a vést až ke smrti, jednak omezuje přijímání živin, a trvá-li příliš dlouho, pacient je ohrožen podvýživou. V nevyhovujících hygienických podmínkách navíc u infekčních chorob silně zvyšuje nebezpečí jejich rozšíření.
Léčení
Průjem není onemocnění, ale příznak chorobného stavu a vlastně i sebeléčivá (očistná) reakce organismu. Primárním úkolem je zákrok proti jeho příčině – léčba chorobného stavu, který ho způsobuje. Je třeba i doplňovat tekutiny, zejména je-li průjem dlouhodobý či příliš silný. U silných průjmů nestačí voda a je třeba použít rehydratační roztok podávaný ústně, v těžkých případech i nitrožilně. Rehydratační roztok kromě vody doplňuje i potřebné ionty a energii (zejména díky obsahu glukózy). Při průjmu je dále třeba přizpůsobit stravu pacienta – vhodná je např. „suchá“ vařená rýže, naprosto nevhodné jsou naopak tučné pokrmy.
U krátkodobých nepříliš intenzívních průjmů, které jsou způsobeny pouze tím, že pacient „něco špatného snědl“ nebo slabou střevní infekcí, se obvykle postačí domácí samoléčba pomocí kloroxinu (Endiaron) a živočišného uhlí (je potřeba podávat odděleně od ostatních léků, neboť může rušit jejich účinek). V případě silného či chronického průjmu je třeba urychleně vyhledat lékaře.
Léky používané proti průjmu souhrnně nazýváme antidiarhoika.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |