V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Okres Klatovy

Z Multimediaexpo.cz


Okres Klatovy – poloha v rámci kraje a ČR

Okres Klatovy náleží do Plzeňského kraje. Jeho sídlem je město Klatovy.

Rozloha okresu je 1 945,69 km², čímž se řadí na 1. místo v rámci Plzeňského kraje i v rámci celé České republiky. Počtem obyvatel 87 629 osob mu patří 2. místo v Plzeňském kraji (po okresu Plzeň-město). Průměrná lidnatost okresu je velmi nízká, hluboko pod krajským i republikovým průměrem (45 obyvatel na 1 km²). Okres se skládá z 94 obcí. Status města má 15 obcí, 4 obce mají status městyse. Území okresu vyplňuje hlavně západ pohoří Šumava a západní Pošumaví.

Okres sousedí s plzeňskými okresy Plzeň-jih a Domažlice, s jihočeskými Prachatice a Strakonice a jeho jižní hranice je i státní hranicí s Německem.

Rabí, nejrozsáhlejší hradní komplex v ČR, najdeme ve stejnojmenné obci, 9 km SV od Sušice.
Oblíbenou turistickou atrakcí je kamenité koryto horské říčky Vydry na Šumavě v jihovýchodním cípu okresu.
Okresní město Klatovy, někdy nazývané také "branou Šumavy", oplývá četnými stavebními památkami z mnohých slohů.

Obsah

Změny od 1. 1. 2007

Podle vyhlášky MVČR č. 513/2006 Sb. přešly do okresu Klatovy ke dni 1. ledna 2007 obec Černíkov, do té doby Okres Domažlice. Naopak okresu ubyly obce Borovy a Nezdice, které se staly součástí Okresu Plzeň-jih. Rozloha okresu se tím pádem změnila z 1 939,54 km² na 1 945,69 km² a počet obyvatel okresu se snížil o 113.

Přírodní podmínky

Struktura povrchu

Povrch Okresu Klatovy je velmi členitý. Celou jeho jihozápadní oblast (podél hranice se Spolkovou republikou Německo) tvoří Šumava. V této oblasti najdeme také nejvyšší horu okresu i celých západních Čech – Velkou Mokrůvku (1 370 m n. m.). Směrem do vnitrozemí klesá horský charakter reliéfu a mění se na podhorské vrchoviny a pahorkatiny. Doslova rovinatá území ale v okrese nenajdeme.

Dalším turisticky hojně navštěvovaným hradem v Pošumaví jsou Velhartice nacházející se 18 km J od Klatov.

K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 939,6 km², z toho:

  • 46,32 % zemědělských pozemků, které z 55,46 % tvoří orná půda (25,69 % rozlohy okresu)
  • 53,68 % ostatní pozemky, z toho 80,4 % lesy (43,16 % rozlohy okresu)

Vodstvo

Nejvýznamnějšími řekami území klatovského regionu jsou řeky Úhlava a Otava. Řeka Úhlava pramení v horských oblastech Šumavy, nedaleko Železné Rudy, pod horou Pancíř. Protéká městy Nýrsko, Janovice nad Úhlavou a Švihov, její tok také tečuje některá klatovská předměstí. Podle pozměněných hranic okresů k roku 2007 bude řeka opouštět území okresu za obcí Červené Poříčí v nadmořské výšce asi 360 m. V Plzni řeka ústí do Radbuzy.

Typickým pošumavským městečkem je Strážov.

Řeka Otava vzniká na Šumavě nedaleko rekreačního střediska Čenkova Pila soutokem řek Vydra a Křemelná. Protéká městy Sušice a Horažďovice, za nimiž také opouští území okresu i kraje a teče směrem na Strakonice a Písek, za nímž ve vodní nádrži Orlík ústí do Vltavy. Podhorské oblasti klatovského okresu jsou bohaté na rybníky. Zejména se jedná o území vymezené přibližně městy Klatovy, Nepomuk, Horažďovice a Sušice. Největším rybníkem na okrese je Kozčínský rybník, u obce Kovčín, který má plochu 104 ha. Významné pro rekreaci jsou také rybníky Hnačovský nebo Myslívský. Na řece Úhlavě, nad městem Nýrsko, byla v roce 1966 vybudována Vodní nádrž Nýrsko o ploše 126 ha. Podhorská nádrž je zásobárnou pitné vody. Na Šumavě najdeme také větší množství jezer ledovcového původu. Jedná se zejména o jezera Černé (17,6 ha, největší jezero v ČR), Čertovo jezero (10 ha), Jezero Laka a Prášilské jezero. Všechna jezera jsou v nadmořské výšce kolem 1 000 m.

Hospodářství okresu

Okres Klatovy je převážně zemědělský, podíl průmyslu na celkovém hospodářství okresu se příliš nezvyšuje. Od pádu komunismu ale můžeme pozorovat nárůst zaměstnanců pracujících ve službách. Tento trend je způsoben především prudkým rozvojem turistiky na Šumavě.

Letecký pohled na druhé největší město okresu - Sušici.

Průmysl

Průmysl okresu se soustřeďuje hlavně do 3 středisek: Klatovy, Sušice a Horažďovice, což jsou také 3 největší města okresu. Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky patří Šumavské vápenice a omítkárny, Otavské strojírny, SOLO Sirkárna Sušice (tradiční výrobce sirek), KLIMO Klatovy (nápoje) nebo Drůbežářské závody Klatovy.

Zemědělství

Rostlinná výroba okresu je zaměřena na pěstování pšenice a ječmene, zvyšují se osevní plochy řepky. Vzhledem k podhorského charakteru území se pěstují také brambory (konzumní i průmyslové). Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu. Chovají se ale také kozy a ovce. Vysoko položené louky na Šumavě se opět začínají využívat jako pastviny.

Ve východní části okresu, na řece Otavě, najdeme historické město Horažďovice, které bylo dříve střediskem Prácheňského kraje.

Největší zemědělské podniky a družstva sídlí v Předslavi, v Bezděkově u Klatov, v Dlažově, v Lubech (součást Klatov) a ve Švihově.

Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 87 643 44 546
50,83 % 		43 097
49,17 %
průměrný věk 40,2 41,7 38,7
  • hustota zalidnění: 45 ob./km²
  • 64,4 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 19 315
Průměrný plat 14 239 Kč
Nezaměstnaných 3 697
Míra nezaměstnanosti 8,42 %

Školství

(2003)

Jezero Laka je jedním z ledovcových jezer na Šumavě, nacházející se východně od Železní Rudy.
Druh školy Počet škol
Mateřské školy 44
Základní školy 44
Gymnázia 2
Střední školy průmyslové školy 6
Střední odborná učiliště 5
Vyšší odborné školy 1

Zdravotnictví

(2003)

Jezerní slať u Horské Kvildy na Šumavě, na hranici okresů Klatovy a Prachatice.
Lékaři 280
Nemocnice 2
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 51
Lékárny 18

Zdroj

Doprava

Okres leží stranou hlavních dopravních tahů (tj. dálnice). Přesto jím však prochází dvě relativně významné silnice I. třídy, jedna přeshraniční železniční trať, a v periferní části ho protíná také hlavní trať 190.

Silnice

Jak bylo výše řečeno, okresem procházejí 2 silnice I. třídy. Jedná se o komunikace I/22 a I/27, které se protínají v okresním městě Klatovy. Silnice I/22 přichází z Jihočeského kraje, z měst Vodňany a Strakonice. Na území okresu vstupuje u Horažďovic, prochází obcemi Nalžovské Hory a Mochtín. Potom silnice vstupuje od JV do Klatov, kde se setkává se silnicí I/27. Z Klatov pokračuje západním směrem a území okresu opouští u obce Dlažov. Vlastní silnice končí u města Domažlice.

Vodní gotický hrad Švihov najdeme ve stejnojmenné obci na řece Úhlavě, 10 km S od Klatov.

Silnice I/27 je významnou komunikací spojující sever a západ Čech. Začíná v Dubí, přes sever Čech se dostane do Plzně. Za Plzní pokračuje přes Přeštice, a u Červeného Poříčí vstupuje na území okresu. Prochází Švihovem a Klatovy, které protíná severo-jižním směrem. Dále pokračuje přes Běšiny, za nimiž vstupuje do horských oblastí Šumavy, kde se vyskytují četné zatáčky a v zimě zde nastávají časté dopravní problémy. Po projetí obcemi Čachrov a jeho částí Javorná se silnice dostává do nadmořské výšky okolo 1000 m a začíná opět klesat do Železné Rudy. Za městem, v místní části Alžbětín, silnice končí na státní hranici, kde na ni navazuje bavorská komunikace podobného rázu. Ze silnic druhé třídy jmenujme například silnici II/171, která prochází městem Sušice nebo „šumavskou“ silnici II/190.

Železnice

Okresem prochází 3 železniční tratě. Největší význam má pro okres bezesporu rychlíková železniční trať 183 Plzeň-Železná Ruda. Tato trať byla v 90. letech elektrifikována v úseku Plzeň–Klatovy. V Železné Rudě na ni přímo navazuje německá železniční trať do Zwieselu. Úsek trati mezi Klatovy a Železnou Rudou je technicky velmi zajímavý. Překonává totiž horský terén s četnými mosty, vysokými náspy a tunely. Nad Železnou Rudou (Špičák) na ní najdeme Špičácký tunel, který byl až do dubna 2007 nejdelším železničním tunelem v České republice (byl o 11 metrů překonán Březenským tunelem u Chomutova). Stanice na území okresu: Švihov u Klatov, Klatovy, Janovice nad Úhlavou, Nýrsko, Špičák, Železná Ruda – město a Železná Ruda. Lokální železniční trať 185 má trasu Domažlice-Klatovy-Horažďovice předměstí. Jsou po ní vedeny výhradně motorové osobní vlaky. Stanice na území okresu: Janovice nad Úhlavou, Klatovy, Běšiny, Nemilkov, Kolinec, Sušice, Horažďovice a Horažďovice předměstí. Nejmenší význam pro obsluhu okresu má ale jinak velmi významná hlavní trať 190 Plzeň-České Budějovice. Území okresu se trať dotýká pouze v jeho severovýchodní části. Trať je v celé své délce elektrifikovaná. Stanice na území okresu: Pačejov a Horažďovice předměstí.

Cestovní ruch

Černé jezero nedaleko Železné Rudy je největším přírodním jezerem v ČR.

Klatovský okres je mezi okresy Plzeňského kraje turisticky nejvyhledávanější. Může za to zejména nádherná a čistá příroda v západní části Šumavy. Rozvoj turistického ruchu v této oblasti ale plně nastal až po roce 1991. Tehdy totiž zanikl rozsáhlý vojenský prostor Dobrá Voda, který zabral velkou část západní Šumavy (zejména okolí obce Prášily), a zároveň i kontroloval hranici se Západním Německem. Rozvoj turismu ale také velmi napomohlo otevření hranice po roce 1989, kdy se zároveň opět „propojily“ bavorská i česká část Šumavy a zároveň došlo k nárůstu návštěvníků z Německa. Středisky turistického ruchu na Šumavě jsou zejména města Železná Ruda a Kašperské Hory, a obce Prášily, Srní a Modrava. Šumava je vhodná pro rekreaci ve všech ročních obdobích – provozování zimních sportů umožňují upravené moderní lyžařské areály, turistice a cykloturistice slouží velké množství značených turistických cest a vyřešená sezónní autobusová doprava v oblasti. Klatovsko ale není jenom Šumava. Obdivovat můžeme zároveň i krásy okresního města Klatovy nebo měst Sušice a Horažďovice. Zážitkem je také návštěva romantických pošumavských hradů Velhartice, Klenová, Švihov, Kašperk a Rabí, který je nejrozsáhlejším hradem v Čechách. Půvabná je ale také oblast Pošumaví. Rekreační využití nabízejí četné rybníky mezi Horažďovicemi a Klatovy, vodácky splavná je zlatonosná řeka Otava.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Změna hranice okresu

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Klatovy také obce:

Řeky

Související články


          Plzeňský kraj
Okresy kraje:

Domažlice • Klatovy • Plzeň-jih • Plzeň-město • Plzeň-sever • Rokycany • Tachov

   Největší města:

Plzeň • Klatovy • Rokycany • Tachov • Sušice • Domažlice • Stříbro • Nýřany • Přeštice • Dobřany

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Okres_Klatovy“