V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Klášter Chotěšov

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 12. 2015, 07:59; Ivan Drago (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Konvent a věže kláštera

Klášter Chotěšov je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově v okrese Plzeň-jih, který byl ve 13. století založen na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou. Tento překrásný komplex, jenž je jednou z řady dominant plzeňského kraje, se nachází 15 km od Plzně a je dobře dostupný z dálnice D5 na Rozvadov.

Obsah

Historie

Ženský klášter byl založen mezi lety 1202–1210 blahoslaveným Hroznatou na žádost jeho sestry a přesunula se sem část sester premonstrátek z kláštera v Doksanech. Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl klášter i s kostelem v témž roce vypleněn. Po opravě byl kostel roku 1282 znovu vysvěcen.[1]

Freska znázorňující legendu o založení

Za vlády Karla IV. byl opraven konvent a klášter zažíval rozkvět – v jeho držení bylo například 56 vesnic a města Stod, Holýšov a Dobřany.
Na počátku husitských válek došlo k dalšímu poboření a vypálení kláštera. Následná obnova trvala až do roku 1490.
V období vrcholného baroka byla roku 1756 dokončena čtyřkřídlá budova konventu, zřejmě podle projektu Jakuba Augustona.[1]
22. března 1782 císař Josef II. klášter zrušil. Řádové sestry dostaly rentu a musely se vystěhovat. Klášter i se svými majetky byl poté předán do správy náboženského fondu.
V roce 1822 koupil Chotěšov i s panstvím od náboženského fondu kníže Karel Alexander von Thurn und Taxis z Řezna.
Roku 1878 byla budova konventu pronajata sestrám salesiánkám vypovězeným z Porýní. Sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely penzionát pro výchovu dívek.
V roce 1925 byl v rámci zákonů o pozemkové reformě majetek Thurn-Taxisům zkonfiskován a zůstaly jim jen klášterní budovy.
Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost.
V roce 1950 připadl klášter armádě, která jej užívala až do roku 1973. V té době došlo k naprosté devastaci celého areálu kláštera. Část své základní vojenské služby si zde od roku 1961 odsloužil i písničkář Karel Kryl.

Kronika událostí z let 1782 – 2010

  • 22. 3. 1782 – na základě patentu Josefa II. ze 7. 12. 1781 byl ženský kláštera v Chotěšově zrušen. 18. 3. 1782 se dostavil plzeňský hejtman von Widersperg, aby oznámil zrušení kláštera. Musel však skoro týden čekat, než dostal biskupské zrušení klausury.[2] Jeptišky (celkem 44 řádových sester) setrvaly v konventu až do 22. 7. 1782, kdy obdržely odstupné 200 zlatých. Poté si našly různá zaměstnání. Probošt páter Pavel Joseph Nowak dostal odstupné 4500 zlatých, zakoupil dům v Dobřanech, kde žil do roku 1797. Téhož roku bylo do správy Náboženského fondu předáno: 3 města, 39 obcí, 8 statků se všemi polnostmi, 5 mlýnů, 32 000 měřic lesa a 14 rybníků.[2]
  • 1788 – číslování domů podle dekretu Marie Terezie z roku 1770. Klášter obdržel číslo popisné 1. V Chotěšově bylo zapsáno 82 domů.
  • 1802 – byl zbořen poutní kostel sv. Kříže na Křížovém vrchu.[3]
  • 1. 1. 1822 Chotěšovské panství zakoupil kníže Karel Alexander Thurn-Taxis z Regensburgu za 1 080 000 zlatých stříbrné měny.[2]
  • 3. 9. 1837 – v klášterním dvoře vznikl požár, shořely 3 stodoly, sýpka, kolna na vozy, obydlí pro správce a dvě přilehlé věže k prelatuře. Požár se přenesl i na kostel sv.Václava, jenž byl od roku 1782 uzavřen a chátral. Vyhořela věž s krásnými hodinami a následně i druhá. Věže byly opatřeny měděnými plechovými střechami a pěknými zvony. Špička hořící věže nespadla naštěstí na budovu konventu, ale do dvora a zabořila se do země do hloubky jednoho sáhu.[4] Lomový kámen ze zříceného kostela byl téhož roku použit na stavbu velkého ovčína.[5]
  • 1859 – na Křížové hoře byla zahájena stavba nového poutního kostelíka Tří sv. Janů. Dodatečně přistavěn hostinec.[3]
  • 12. 6. 1878 – budova konventu byla pronajata sestrám salesiánkám vypovězeným z Porýní, z německého Moselweissu (dnes předměstí Koblenze). Sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely pensionát pro výchovu dívek. Tuto rodinnou školu navštěvovaly dívky z bohatých rodin, které se zde vzdělávaly v cizích jazycích a dalších středoškolských předmětech.[4]
  • 1900 – na Křížovém vrchu byla postavena Křížová cesta.[3]
  • 24. 10. 1901 – byl vysvěcen kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který byl přistavěn ke konventu podle plánů chebského architekta Adama Haberzettla.[4]
  • 17. 10. 1911 – v zahradě pod klášterem vysvěcena socha Krista z bílého mramoru ke třísetletému výročí založení řádu Navštívení Panny Marie francouzským biskupem sv. Františkem Saleským.[3]
  • 2. 2. 1919 – slavnostní otevření české soukromé matiční školy v Chotěšově. Přihlásilo se 195 českých dětí. Dvě třídy a byty učitelů byly umístěny v severovýchodní části konventu, dvě třídy v německé škole.[4]
  • 1925 – na základě zákonů o první pozemkové reformě byl majetek Thurn-Taxisů zkonfiskován. Dvory byly dílem prodány městu Plzni, dílem pachtýřům. Pouze historicky cenné klášterní budovy byly ponechány dosavadnímu majiteli.[4]
  • 1927 – ke kostelíku na Křížové hoře přistavěna sakristie[3]
  • 1. 9. 1928 – začalo vyučování v nově postavené české škole čp. 388. Původní matiční škola v klášteře byla zrušena.[4]
  • 1931 – ke kostelíku na Křížové hoře přistavěna věž[3]
  • 1937 – sestry od Thurn-Taxise za symbolickou cenu odkoupily konvent s přilehlými budovami a zahradami.[6]
  • Říjen 1938 – činnost řádové školy a penzionátu byla v důsledku válečných událostí ukončena. Chotěšov byl jako součást Sudet přivtělen k Říši.[4]
  • 1941 – během války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. Kromě toho bylo v jednom křídle ubytováno 200 totálně nasazených dívek, které pracovaly v okolních muničních továrnách.[4]
  • 1945 – 24. 5. vydal Zemský národní výbor v Praze výnos č.105ú45, jímž pověřuje Charitu převzít německé sociální ústavy do své správy a dosadit do nich české vedení.[4] 28. 5. se stala představenou kláštera Sr. Marie Josefa Štruncová. Pod vedením Státní památkové správy v Plzni došlo k výměně oken na prelatuře, oplechování báně nad kaplí v prelatuře a dalších bání.[4]
  • 1946 – bylo vysídleno neboli odsunuto německé obyvatelstvo. Asi 23 řádových sester německé národnosti odvezli američtí vojáci již v roce 1945. O provoz starobince pečovalo asi 22 zbylých českých řádových sester.[4]
  • 31. 7. 1950 – sestry a starobinec byly vystěhovány do Litoměřic a do celého kláštera se nastěhovala Československá armáda.[4]
  • 1956 – v konventu dokončena stavba kotelny na ohřev teplé vody
  • 1957 – provedena výměna tašek na konventu
  • 1958 až 1959 provedeno oplechování obou věží nad kostelem a obou kalichů nad konventem.[4]
  • 1967 – vrchol Křížové hory obsadila armáda a využívala jej k protiletecké obraně.[3]
  • 1973 – když 22. 3. armáda objekt opustila, vyzněl její pobyt přiznáním 10milionové škody, která nebyla nikdy uhrazena.[7] V červnu hodlal Výpočetní a kontrolní ústředna spojů zřídit v přízemí konventu výpočetní stanici, proto do sálů začali stěhovat děrnoštítkové stroje. Jelikož však neobdrželi příděl pracovních sil, bylo stěhování zastaveno.[8] Činnost se omezila jen na skladování poštovních platebních ústřižků. Definitivně se VAKUS vystěhoval 31. 12. 1994.
  • 1976 – v obytné budově vedle barokního pavilonu byl zřízen pobočný sklad knih pro Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni. Bylo zde uskladněno asi 1700 m knih. Sklad se vystěhoval v roce 1990.[9]
  • 1977 – závod Obráběcí stroje Škoda Plzeň měl pronajaty sklady v hospodářských budovách u silnice na skladování nadnormativních zásob. (Škodovka se vystěhovala 1994)
  • 1990 – k 1. 1. přešel klášter do správy podniku Restaurace a jídelny Liberec, který začal opravovat střechu konventu.[4] 4. 11. vypukl na střeše konventu požár. Způsobili ho zřejmě pokrývači, kteří ten den pracovali na střeše.[4] V témže roce došlo i k sejmutí fresky.[10]
Nástropní freska nad hlavním schodištěm od Františka Julia Luxe
  • 1991 – k 1. 1. přešel celý klášter na základě zákona o obcích č.172/1991 Sb. do majetku obce Chotěšov.[4] 1. 8. byla na základě zákona o navrácení majetku řádům a kongregacím č.338/1991 Sb. vrácena sestrám řádu Navštívení Panny Marie ta část kláštera, kterou v roce 1937 od Thurn–Taxise odkoupily.[11][4] Sestry žijící v Chlumci u Ústí nad Labem pověřily správou svého majetku akciovou společnost Christiana Praha[4] 28. 5.: Odborným sejmutím nástropní fresky nad hlavním schodištěm zahájily Státní restaurátorské ateliery Praha desetiletou práci na záchranu cenné fresky od Františka Julia Luxe.[4]
  • 1992 22. 10.– skutečnost, že o objektu v Chotěšově rozhoduje akciová společnost v Praze, vedlo 17 občanů z Chotěšova k rozhodnutí, založit jako protiváhu „Dobrovolný aktiv na záchranu kláštera Chotěšov“.[3] Probíhala demontáž starého stropu fresky a oprava střechy nad prelaturou[10][3]
  • 1993 – dvě boční věže prelatury bez bání byly překryty rovnou plechovou střechou[3]
  • 1994 – dobrovolníci založili v klášteře muzeum. Zanikla a. s. Christiana Praha a správu řádového majetku bezplatně převzala obec Chotěšov. Došlo též k volbě nového vedení nadace a k jejímu přesídlení do Chotěšova. V květnu byla dokončena oprava vstupní brány do kláštera a brána byla osazena kovovými vraty se znakem kláštera.[3] Probíhala též oprava krovu konventu nad freskou.[10] 31. 12. byla ukončena nezdařená jednání prodat klášter různým zájemcům za symbolicku cenu 1 Kč.[3]
  • 1995 – „Dobrovolný aktiv“, který byl organizací bez právní subjektivity, začal z rozhodnutí obecní rady od 1. 1. pracovat pod názvem „Komise péče o kulturní památky a věci církevní“. 1. března opustila armáda Křížovou horu[4] V tomto roce probíhala oprava střešní krytiny nad freskou.[10] Dvě ozdobné báně z konventu, sejmuté v roce 1991, byly nahrazeny novými měděnými. Do opravené báně bylo vloženo pouzdro s důležitými dobovými dokumenty. Na obecním hřbitově byl zbudován památník chotěšovskému rodákovi architektu Františku Xaveru Margoldovi. Obec také odkoupila pozemek se sochou Panny Marie a v následujícím roce ji akademický sochař Jaroslav Šindelář z Plzně restauroval.[4]
  • 1996 – kromě opravy sochy Panny Marie probíhaly práce na novém stropě pro fresku, rozkreslení fresky, oprava schodišťové haly pod freskou[10]
  • 1997 – dokončení nového stropu pro fresku, oprava schodišťové haly, tepelná izolace fresky, zahájeno restaurování fresky[10]
  • 17. 4. 1998 – uskutečnila se schůze Nadace kláštera Chotěšov, jež se na základě nového zákona transformovala do občanského sdružení. Občanské sdružení „Klášter Chotěšov“ bylo registrováno k 12. 5. V říjnu našli dělníci při opravě střechy nad kapitulní síní v římse zazděnou mramorovou náhrobní desku s datem 1601[4]
  • 1999 – dokončeno osazení fresky[10]
  • 2000 – tmelení spár a fixáž fresky, instalace osvětlení, oprava omítek schodiště.[10]
  • 2001 – oprava střechy nad freskou, osazení kovaného zábradlí, čistění a konzervace fresky, demontáž lešení, vymalování schodišťové haly[10] 22. 6. byla slavnostně odhalena restaurovaná freska.[12]
  • 2002 – oprava krovů, střech a komínů na jihu, východu a nad kostelem, umělecko-historický pasport, dokončení výmalby schodiště, prosklené dveře k fresce.[10] V letních měsících byla restaurována socha Krista v klášterní zahradě.[4] 4. 9. došlo darovacími smlouvami k výměně nemovitostí mezi řádem a obcí. Konvent s atriem přešel na obec, bývalý lesní úřad se zahradou přešel na řád. Řádové sestry se vzdaly svého majetku a darovaly plzeňskému biskupství bývalé zahradnictví pod klášterem a bývalý lesní úřad se zahradou.[13]
  • 2003 – v období od roku 2003 do 2008 probíhala oprava krovů, střech a komínů.[10] V srpnu byla dokončena rekonstrukce hřbitova jeptišek[3]
  • 2004 – uskutečnila se oprava sociálního zařízení,[10] klášter byl zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa[3]
  • 2005 – dokončena oprava sociálního zařízení, sponzoři Pivovar Prazdroj a Spolek právovárečníků financovali opravu hlavního vstupního schodiště do konventu.[10]
  • 2006 – 4 nová okna do kapitulní síně, oprava historické kanalizace štola[10]
  • 2007 – 2 nová okna do kapitulní síně, oprava vstupního kamenného portálu, restaurování vchodových dveří, oprava chodby u vchodu, oprava prosklených dveří s lunetou[10]
  • 2008 – 17. 9. prodalo Biskupství plzeňské bývalý lesní úřad se zahradou.[14] 14. 10. pak prodalo i bývalé zahradnictví s domem.[15] Bylo osazeno 23 nových oken do chodby v 1. patře konventu, oprava historické kanalizace, restaurování dveří do kapitulního sálu[10]
  • 2010 – 1. 6. byl klášter zařazen mezi národní kulturní památky. 12. 6. Slavnostní koncert k jubileu 800 let založení kláštera, 400 let založení řádu Navštívení P. Marie, 100 let postavení sochy Krista

Jména a doba působení jednotlivých proboštů

1 Zdislav 1227 - 1249
2 Gothard 1249 - 1266
3 Mirek 1266 - 1271
4 Miroslav 1271 - 1298
5 Konrád 1298 - 1303
6 Vyšemír 1303 - 1310
7 Žibřid (Siegfried)1310 - 1312
8 Pernold 1312 - 1326
9 Petr I. 1326 - 1354
10 Jan I. 1354 - 1363
11 Ješek 1363 - 1368
12 Oldřich 1368 - 1380
13 Hartmann 1380 - 1384
14 Sulek 1384 - 1412
15 Hynek 1412 - 1423
16 Petr II. 1423 - 1431
17 Václav 1431 - 1453
18 Jiří I. Plotner 1453 - 1481
19 Tristram 1481 - 1492
20 Erhard Mügler 1492 - 1504
21 Klement 1504 - 1519
22 Zikmund Gürl 1519 - 1521
23 Matěj I. 1521 - 1549
24 Havel 1549 - 1552
25 Jan II.Muth 1552 - 1558
26 Adam I. Hasler 1558 - 1585
27 Matěj II. Herold 1585 - 1588
28 Vavřinec Kastl 1588 - 1593
29 Jiří II. Scheitler 1593 - 1598
30 Adam II. Rudrisch 1598 - 1633
31 Pavel I. Herold 1633 - 1639
32 Zachariáš Bandhauer 1639 - 1657
33 Vojtěch Pelletz 1657 - 1666
34 Michael Kastl 1666 - 1698
35 Ondřej Fabricius 1698 - 1706
36 Dominik Peterka 1706 - 1736
37 Kryštof Schmidl 1736 - 1761
38 Siard Pfeifer 1761 - 1779
39 Pavel II. Novák 1779 - 1782

Lesovna

Budova lesovny je postavena na obvodu klášterního dvora, v jeho jižní části. Je to obdélná patrová stavba s podélnou osou ve směru jihovýchod – severozápad, jež kdysi sloužila jako hospodářská budova. Na severozápadní štítové průčelí navazuje užší přístavek, v němž bývala brána, jíž se kdysi vstupovalo do kláštera. Kolmo na něj je napojen přístavek schodiště do patra a vně přístavků navazují sklepy.[1] Lesovnu nechal spolu s klášterní bránou, věží a stodolou postavit u severozápadní zdi někdy kolem roku 1660 probošt Vojtěch Pelletius (1657–1666). V té době se klášter těšil plnému rozkvětu a blahobytu. Jedná se o stavbu zděnou převážně z kamenného zdiva, která je částečně podsklepena a zastřešena sedlovou střechou. Jihovýchodní průčelí má strmou valbu, střešní krytinu tvoří tašky bobrovky. Lesovna prošla v 19. století stavebními úpravami. Objekt původně sloužil jako hospodářská a správní budova, po roce 1782 v něm sídlil lesní úřad panství, dále zde byl šenk a byty. Dnes je Lesovna prázdná, od roku 2009 probíhá její celková rekonstrukce. S objektem souvisí i rozlehlá klášterní zahrada. Vstupuje se do ní v západní části branou z veřejné komunikace. Podle veduty z roku 1734, jež zachycuje renesanční, či spíše raně barokní podobu kláštera, bývala tomto prostoru vinice. Po zrušení kláštera koncem 18. století byla plocha zahrady oddělena. Dnes v ní rostou staré ovocné stromy.

Spolky

Spolky, jež se podílejí na obnově památky a kláštera Chotěšov:

  • Občanské sdužení: Klášter Chotěšov – Lesovna (založeno: 2009)
  • Občanské sdružení: Klášter Chotěšov
  • Občanské sdružení: Klášterní zahrada
  • Občanské sdružení: Chotěšovská vlna (pořadatel benefiční akce Večer pro klášter Chotěšov)

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. bez ISBN
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Köpl, Norbert: Das ehemalige Prämonstratenser – Chorfrauen – Stift Chotieschau. Praha 1840. s. 70-71
  3. ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 Archiv občanského sdružení Klášter Chotěšov.
  4. ↑ 4,00 4,01 4,02 4,03 4,04 4,05 4,06 4,07 4,08 4,09 4,10 4,11 4,12 4,13 4,14 4,15 4,16 4,17 4,18 4,19 4,20 4,21 4,22 Kolektiv autorů. Chotěšov a jeho dominanta. Chotěšov. 2002.
  5. ↑ Volk Friedebert: Kirchsprengel und Kloster Chotieschau. s. 30
  6. ↑ Výpis z pozemkové knihy – vložka 941
  7. ↑ Hospodářská smlouva 174/73 z 1. 7. 1973
  8. ↑ Předávací protokol z 20. 6. 1973 se soupisem stavu kláštera po odchodu armády
  9. ↑ Evidence Studijní a vědecké knihovny v Plzni
  10. ↑ 10,00 10,01 10,02 10,03 10,04 10,05 10,06 10,07 10,08 10,09 10,10 10,11 10,12 10,13 10,14 10,15 Finanční prostředky vložené do záchrany objektu kláštera
  11. ↑ List vlastnictví 945 a 949 k.ú.Chotěšov
  12. ↑ Pamětní kniha občanského sdružení Klášter Chotěšov
  13. ↑ List vlastnictví 10001 k.ú.Chotěšov
  14. ↑ List vlastnictví 1136 k.ú.Chotěšov
  15. ↑ List vlastnictví 945 k.ú.Chotěšov

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Klášter Chotěšov
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Chot%C4%9B%C5%A1ov“