V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Vsetínská Bečva

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 9. 2014, 12:00; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Vsetínská Bečva nazývaná též Horní Bečva je řeka ve Zlínském kraji, jedna ze dvou zdrojnic řeky Bečvy. Délka toku je 58,8 km. Plocha povodí měří 734,1 km2.

Obsah

Průběh toku

Řeka pramení v pohoří Vsetínské vrchy - Beskydy pod vrchem Čarták (952 m) v nadmořské výšce 910 m. Její tok směřuje nejprve jihozápadním směrem. Protéká obcemi Velké Karlovice, Karolinka, kde přibírá stejnojmenný potok z vodní nádrže Stanovnice v nadmořské výšce 472 m n. m., Nový Hrozenkov a Halenkov. Od Huslenek teče na západ a protéká obcemi Hovězí, Janová a Ústí u Vsetína. Pod ústím říčky Senice (354 m n. m.) se její tok obrací k severu. Protéká územím města Vsetína, kde přijímá zprava Jasenici (343 m n. m.), zleva Rokytenku (341 m n. m.). Dále přibírá ještě zleva Semetínský potok (332 m n. m.) a Ratibořku u Jablůnky (324 m n. m.) a zprava v obci Bystřička stejnojmennou říčku (304 m n. m.). Severní směr si řeka udržuje až k soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí v nadmořské výšce 288 m, odkud jejich společný tok nese označení Bečva.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok Vsetínské Bečvy v obci Jarcová nedaleko jejího soutoku s Rožnovskou Bečvou činí 9,18 m³/s.

Hlásné profily:

místo říční km[1] plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Vsetín 80,25 505,60 km² 6,57 m³/s 420 m³/s
Jarcová 65,20 723,43 km² 9,18 m³/s 547 m³/s

Využití

Využívá se k zavlažování a k zisku vodní energie v malých vodních elektrárnách. Slouží jako zdroj pitné vody a k odvodu odpadních vod - projekt Čistá Bečva. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice. Jako prevence povodní slouží četné hráze. Nezanedbatelné je využití k rekreačnímu koupání a k vodáctví. K rybolovu slouží rybářské revíry.

Rybářské revíry Vsetínské Bečvy

Rybářské revíry jsou úseky řeky, které obhospodařuje Český rybářský svaz a jsou určené k vykonávání rybářského práva. Jsou uvedeny v Soupisu revírů a na řece jsou označovány a číslovány proti proudu řeky. Vsetínská Bečva má čtyři revíry uvedené v následujícím popisu.

Bečva Vsetínská 1

Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 003 s délkou toku 8 km má rozlohu 16 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Valašské Meziříčí. Začíná soutokem s Rožnovskou Bečvou – Dolní , která je samostatným pstruhovým revírem č. 473 001 a 473 002 a je z obou řek menší, s délkou povodí 37,6 km a plochou 35,4 ha. Přítok Brňovský, Křivský, Škaredka, Vápenný a Kotlinský jsou CHRO - lov ryb zakázán. Soutok se nachází na horním okraji města Valašské Meziříčí, níže pod silničním mostem ve směru na Poličnou a dále Bystřici pod Hostýnem, ve výšce 284 m n. m.. Pod soutokem nese řeka název jen Bečva a je již mimopstruhová. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko, které je rozloženo kolem řeky na úpatí Vsetínských a Hostýnských vrchů. V regionu se zachovaly významné kulturní a přírodní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 57 a po železniční trati z Hranic na Mor. do Vsetína. V těsné blízkosti vede stezka pro pěší i cyklisty.

Vsetínská Bečva na soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Val Meziříčí , začátek pstruhového rybářského revíru Bečva Vsetínská 1
Revír Bečva Vsetínská 1 je svým charakterem podhorskou řekou.
Pod lesem v Poličné

Pro revír je charakteristický přechod parmového pásma do pásma lipanového. Řečiště široké okolo 20 m má většinou upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé vrbím nebo nízkými i vysokými olšemi a jinými dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody. Řeka má poměrně malý spád, který nevyžadoval výstavbu splavů. Proudné úseky se střídají s většinou mělkými tůněmi a s vodními pláněmi . Dno je převážně štěrkové, místy i s většími kameny. V širokém korytě se následkem velkých vod po deštích a po tání sněhu vytvářejí mělčiny, díry a štěrkové pláže. Z rybí obsádky je nejvíce zastoupen ve pstruhovém revíru nežádoucí jelec tloušť , z dalších pak jelec proudník, parma obecná, ostroretka stěhovavá, plotice obecná, ouklejka pruhovaná a úhoř říční. Pstruh obecný, pstruh duhový a lipan podhorní se vyskytují jen v proudných úsecích a v kaskádách. Pozoruhodná místa pro rybolov jsou na následujících obrázcích.

Pozoruhodná místa pro rybolov

Silničním mostem silnice č I/57 Na Nové v obci Bystřička, ve výšce 306 m n. m. končí pstruhový rybářský revír Bečva Vsetínská 1.

Silniční most v obci Bystřička Na Nové - konec pstruhového rybářského revíru Bečva Vsetínská 1

Bečva Vsetínská 2

Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 004 s délkou toku 13 km má rozlohu 22 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad silničním mostem v obci Bystřička Na Nové, souřadnice GPS: , ve výšce 306 m n. m.. Přítoky jsou pstruhové, v potoku Jasénka a v náhonu od jezu na Vsetíně je lov ryb zakázán. Přítok Rokytenka je samostatným pstruhovým revírem Rokytenka 1 č. 473 081, s délkou povodí 15 km a plochou 4 ha. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko, které je rozloženo kolem řeky na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů. V regionu se zachovaly roubené dřevěné stavby a další významné kulturní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 57 a po železniční trati z Hranic na Mor. do Vsetína. V těsné blízkosti vede stezka pro pěší i cyklisty.

Nad mostem v obci Bystřička – Na Nové , začátek pstruhového rybářského revíru Bečva Vsetínská 2
Bečva Vsetínská 2 je svým charakterem revírem podhorské řeky.
Pod lanovou lávkou nad obcí Bystřička - GPS:

Charakteristikou revíru je přechod parmového pásma do pásma lipanového. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 1 má řeka větší spád a je zde více splávků, splavů a i jez. Široké řečiště má rovněž upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé pobřežními dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody. Proudné úseky se střídají s pláněmi nad splávky a s většinou mělkými tůněmi pod nimi. V poslední době jsou některé splávky zhotovovány jako skluzy záhozem z lomového kamene, dno je převážně štěrkové, v tůních i s většími kameny. Z rybí obsádky je nejvíce zastoupen ve pstruhovém revíru nežádoucí jelec tloušť, z dalších pak jelec proudník, parma obecná, ostroretka stěhovavá, plotice obecná, ouklejka pruhovaná a úhoř říční. Pstruh obecný, pstruh duhový a lipan podhorní se vyskytují hlavně v proudných úsecích a v kaskádách. Počty lososovitých ryb a lipanů jsou přímo závislé na plnění zarybňovací povinnosti. Pozoruhodná místa pro lov jsou na následujících obrázcích.

Pozoruhodná místa pro rybolov

Jezem ve Vsetíně pod Bečevnou, ve výšce 350 m n. m. končí pstruhový rybářský revír Bečva Vsetínská 2.

Jez ve Vsetíně pod Bečevnou – konec pstruhového rybářského revíru Bečva Vsetínská 2

Bečva Vsetínská 3

Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 005 s délkou toku 11 km má rozlohu 11 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad jezem ve Vsetíně pod Bečevnou, souřadnice GPS: , ve výšce 352 m n. m.. Přítoky jsou pstruhové, v Hořanském potoku a v náhonu od jezu nad obcí Hovězí je lov ryb zakázán. Přítok Senice je samostatným pstruhovým revírem Senice 1 č. 473 085, s délkou povodí 29 km a plochou 12 ha. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko – Horní Vsacko údolím, které je rozloženo na úpatí Vsetínských vrchů a pohoří Javorníky. Od obce Ústí řeka protéká CHKO Beskydy obcemi Ústí, Janová, Hovězí a Halenkov. K zajímavostem regionu patří roubené dřevěné stavby a další významné přírodní a kulturní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 487 a po železniční trati do Velkých Karlovic. V těsné blízkosti vede cyklostezka.

Nad jezem Na Vsetíně pod Bečevnou , začátek pstruhového rybářského revíru Bečva Vsetínská 3

Bečva Vsetínská 3 je revírem stále ještě podhorské řeky.

Nad silničním mostem v obci Ústí u Vsetína

Charakteristikou revíru je lipanové pásmo s přechodem do pásma pstruhového. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 2 má řeka téměř dvojnásobný spád a je zde ještě více splávků, splavů a i jez. Řečiště široké 10 až 20 m má rovněž upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé pobřežními dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody, nebránícími muškaření. Proudné úseky jsou delší, střídají se s pláněmi nad splávky a s většinou mělkými tůněmi pod nimi. V poslední době jsou rovněž některé splávky zhotovovány jako skluzy záhozem z lomového kamene, které v žádném případě počtem ani horším zadržováním vody nenahradily dřívější dřevěné hontové splávky. Dno je převážně štěrkové, místy se skalnatými šikmými prahy, a s většími kameny. V revíru se vyskytuje ve pstruhovém revíru nežádoucí jelec tloušť, z dalších pak jelec proudník, parma obecná a úhoř říční. Pstruh obecný, pstruh duhový a lipan podhorní se vyskytují hlavně v proudných úsecích a v kaskádách. Žije zde i ouklejka pruhovaná, střevle potoční, mřenka mramorovaná a vranka obecná. I zde všeobecně platí, že počty lososovitých ryb a lipanů jsou přímo závislé na plnění zarybňovací povinnosti a regulaci nežádoucích ryb jejích pravidelným slovováním a regulace výskytu volavek, kormoránů a vyder. Pozoruhodná místa pro lov jsou na následujících obrázcích.

Pozoruhodná místa pro rybolov

Jezem nad Halenkovem, souřadnice GPS:

, ve výšce 430 m n. m. končí rybářský pstruhový revír Bečva Vsetínská 3.
Jez nad Halenkovem – konec rybářského pstruhového revíru Bečva Vsetínská 3

Bečva Vsetínská 4P

Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 006 s délkou toku 21 km má rozlohu 14 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad jezem v Halenkově, souřadnice GPS: , ve výšce 431 m n. m.. Přítoky Brodská, Malá a Velká Stanovnice včetně přítoku Skaličí jsou CHRO - lov ryb zakázán, ostatní přítoky jsou pstruhové včetně jezera v Jezerném v k. o. Velké Karlovice. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko – Horní Vsacko údolím, které je rozloženo na úpatí Vsetínských vrchů a pohoří Javorníky obcemi Halenkov, Nový Hrozenkov, městem Karolinka a rekreačním a turistickým centrem a střediskem zimních sportů Velkými Karlovicemi. Pozoruhodný je se skanzen a přírodními památkami v okolí např. prales Razula. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 487 a po železniční trati do Velkých Karlovic. V těsné blízkosti vede cyklostezka.

Nad jezem v Halenkově, začátek pstruhového rybářského revíru Bečva Vsetínská 3

Bečva Vsetínská 4P je v horní polovině již revírem horské řeky.

V dolní části Nového Hrozenkova GPS:

Revír lze charakterizovat jako pstruhové pásmo s výskytem lipana. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 3 je řeka více proudná a spádná, s přiměřeným počtem skluzů záhozem z lomového kamene, splavů a je zde i jez. Řečiště je již užší, okolo 5 m, má rovněž upravené břehy z uskládaných kamenů, někde ještě z poloviny 20. století, které jsou porostlé vrbami a olšemi, většinou nebránícími muškaření. Proudné úseky jsou většinou krátké, často střídají se tišinami nad splávky a s mělkými tůněmi pod nimi. Původni dřevěné hontové splávky jsou zde bohužel ojedinělé. Dno je převážně štěrkové, častěji se skalnatými šikmými prahy nebo většími kameny.

V revíru se vyskytuje po jez Na Vranči v Novám Hrozenkově nežádoucíjelec tloušť, všude pak ouklejka pruhovaná, střevle potoční, mřenka mramorovaná a vranka obecná. Pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký a lipan podhorní se vyskytuje hlavně v proudných úsecích kde je dostatek vody a v kaskádách. Hlavně zde platí, že počty lososovitých ryb a lipanů jsou přímo závislé na plnění zarybňovací povinnosti a regulaci nežádoucích ryb jejích pravidelným slovováním a regulace výskytu predátorů. Pozoruhodná místa pro lov jsou na následujících obrázcích.

Pozoruhodná místa pro rybolov


Pramenem pod vrchem Čarták, ve výšce 910 m n. m. končí pstruhový rybářský revír Bečva Vsetínská 4P.
Pramen Vsetínské Bečvy pod Trojačkou – konec pstruhového rybářského revíru Bečva Vsetínská 4P

Literatura

Poznámky

  1. od ústí Bečvy do Moravy

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vsetínská Bečva
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vsetínská Bečva