Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Görlitz
Z Multimediaexpo.cz
Görlitz, česky Zhořelec, lužickosrbsky Zhorjelc[1], polsky Zgorzelec či zastarale Zgorzelice je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) ve Svobodném státě Sasko na historickém území Horní Lužice, v současnosti i nejvýchodnější město Německa na státní hranici s Polskem. V roce 2005 mělo 58 tisíc obyvatel. Německý Görlitz tvoří historická část Zhořelce; někdejší východní předměstí, které odděluje řeka Lužická Nisa, představuje dnes samostatné polské město Zgorzelec. Město je zakládajícím členem Euroregionu Nisa.
Obsah |
Poloha
Město leží na německo-polské hranici na Lužické Nise. Městem prochází základní poledník středoevropského času. Střed města leží 201 m n. m., nejvyšším bodem jeho území je Zemská koruna (420 m n. m.) a nejnižším řeka Nisa (185 m n. m.). Město má plochu přibližně 44 km².
Historie
Osada Görlitz vznikla na důležité křižovatce dvou důležitých obchodních cest: jedné vedoucí z Čech do severních hanzovních měst a královské cesty z Bresla do Durynska. První zmínka o osadě „villa Göerlitz“ se objevila roku 1071 v listině sestavené na popud německého císaře Jindřicha IV. v Goslaru. O pět let později (roku 1076) se osada stala českým územím, roku 1253 však byla českým králem postoupena markraběti Ottovi III. z Brandenburgu jako věno jeho manželky Boženy, dcery Václava I. Někdy před rokem 1220 začala mít původní osada městský charakter a díky výhodné poloze a rozvíjejícímu se obchodu narůstal prudce také počet obyvatel. Roku 1329 byl Görlitz opět přičleněn ke Království českému a za vlády Karla IV. se těšil jeho přízni. V letech 1346–1396 byl Görlitz samostatným vévodstvím, sdruženým společně s městy Žitava, Löbau, Budyšín, Kamenz a Lauban ve spolek známý pod jménem Šestiměstí.
Město bylo za třicetileté války obleženo a vydrancováno, po jejím skončení připadlo Pražským mírem k Sasku. V letech 1691, 1717 a 1724 bylo město zpustošeno požáry. Po napoleonské válce bylo roku 1815 město přičleněno k Prusku a stalo se částí provincie Slezsko. Během války město ztratilo své obchodní kontakty a význam, obojí získalo až za starosty Gottloba Ludvíka Demiania v letech 1833–1846. V této době prošlo město značnými změnami: byly zbořeny 600 let staré hradby a začala výstavba předměstí. Görlitz také získal spojení na saskou železnici, v letech 1845 až 1847 bylo postaveno Zhořelecké nádraží a jeden z prvních železničních viaduktů Německa – 375 metrů dlouhý most s 32 oblouky postavený místním zednickým mistrem Gustavem Kiesslerem. Roku 1848 měl Görlitz 18 354 obyvatel. Jeho poloha, rozsáhlé sady a mírná daňová politika tehdy přivedla do města mnoho rentiérů. Roku 1851 bylo postaveno městské divadlo, 1882 začala pracovat první linka pouliční dráhy. Do roku 1938 se počet obyvatel zvýšil až na 93 697 osob. Druhou světovou válkou město prošlo téměř nepoškozené a patrně proto se v něm usadilo mnoho Němců, uprchlých z východních území ztracených Postupimskou dohodou. Tato dohoda určila Lužickou Nisu za novou německo-polskou státní hranici, čímž rozdělila město na část německou a polskou. Německá část si ponechala název Görlitz, z jedné pětiny původního města pak vzniklo polské město Zgorzelec. Za NDR význam města postupně upadal, politická změna roku 1989 zahájila jeho revitalizaci.
Doprava
Město získalo připojení na saskou železniční síť roku 1847. Dnes má spojení jak s jižním (přes Budyšín, Drážďany a Hof/Saale), tak i severním (přes Chotěbuz, Berlín a Schwerin) Německem. Vede přes něj tranzitní trať směrem na Vratislav. Regionální trať vede také do Žitavy. Městem prochází tři spolkové silnice: směrem na Drážďany (B6), Chotěbuz (B15) a Žitavu (B99), ta vede až do Liberce v České republice. Město je napojeno také na spolkovou dálniční síť.
Reference
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |