Liběchovka

Z Multimediaexpo.cz

Liběchovka je říčka na rozhraní Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Jedná se o pravostranný přítok Labe. Téměř celý jeho tok (78 %) leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a je mokřadní oblastí mezinárodního významu.

Obsah 1 Průběh toku 2 Geologie 3 Klima 4 Využití 5 Reference

Průběh toku

Pramení v Dokeské pahorkatině severovýchodně od města Dubá v nadmořské výšce 280 metrů. Hlavní směr toku je na jih. Od pramene až téměř k ústí teče potok Liběchovka výrazným, místy až 500 metrů širokým a 90 m hlubokým skalnatým údolím. Části údolí tvoří hranice okresů Mělník a Litoměřice, tedy Středočeského a Ústeckého kraje.

Geologie

Povodí je z geologického hlediska částí České křídové tabule a je součástí většího geomorfologického celku Polomených hor. Sedimentární pokryv je svrchnokřídového stáří. Zastoupeny jsou horniny spodního, středního a svrchního turonu, coniaku a místně tabuli pronikají vulkanity třetihorního stáří. Podrobné informace ohledně geologické stavby povodí Liběchovky lze najít v Malakovský ^[1].Údolní síť je výsledkem dlouhodobého rozpadu kvádrových pískovců, který probíhá podle hlavních tektonických linií. Nejdůležitější směr tektonických linií je jizerský, čili směr sever-jih.

Klima

Podle klimatického členění náleží povodí do oblasti mírně teplé (MT) a vyznačuje se dlouhým teplým, mírně suchým létem a krátkou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky ^[2].Dlouhodobý roční úhrn srážek na povodí vypočtený polygonovou metodou je 588 mm.Průměrná denní teplota podle nejbližší klimatické stanice Doksy dosahuje 7.23 °C.

Využití

Liběchovka (dříve nazývaná též Desná, Deštná a Liběchovský potok) vytváří výrazné skalnaté údolí v pískovcových horninách; s výjimkou prvních 3 km a posledních 4 km se celý její tok nachází v CHKO Kokořínsko. Téměř celým údolím (od Liběchova po Deštnou) prochází silnice I/9, spojující Prahu, Mělník, Českou Lípu a Rumburk. V údolí Liběchovky leží kromě města Dubá též obce a osady Deštná, Zakšín, Bukovec, Medonosy, Chudolazy, Tupadly, Želízy a při ústí potoka do Labe též město Liběchov (městem od 23.1.2007), po němž dostal potok své současné jméno. Ve všech obcích a osadách v údolí se dodnes zachovala řada hodnotných hrázděných a roubených lidových staveb. Tok není regulován; vytváří četné meandry a rozsáhlé mokřady. Na horním toku mezi městem Dubá a místní částí Deštná byla roku 1996 vyhlášena přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky; úsek potoka mezi obcemi Chudolazy a Želízy je od roku 2001 osou přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky. Obě rezervace jsou součástí území Mokřady Liběchovky a Pšovky, začleněného do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu.

Reference

1. ↑ MALAKOVSKÝ, M. Geologie České křídové pánve a jejího podloží. [s.l.] : ČSAV, 1974. S. 262. (česky) 
2. ↑ QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno : Studia Geographica, 1971. S. 73. (česky) 

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Liběchovka

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii