V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Klapzubova jedenáctka (kniha)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 19. 1. 2009, 09:44; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Klapzubova jedenáctka je kniha od Eduarda Basse. Hlavní postavy jsou členové rodiny Klapzubovic z Dolních Bukviček u Kouřimě: máma Klapzubová (zvaná Klapzubka), táta Klapzuba, který dobře zná své syny, odvrací od nich překážky a nečestné praktiky, dále jejich jedenáct synů: Honza (brankář, kapitán), Josífek a Tonda (spojka), Karlík (střed zálohy), Frantík a Jura (křídla), Slávek,...tvořící statečný fotbalový tým S. K. KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, kteří drželi vždy při sobě a navzájem se nezradili, a které nikdy nezmohla pýcha, i když byli slavní po celém světě.

Obsah

Kniha má dvacet kapitol, je ilustrovaná Josefem Čapkem a začíná tím, jak chalupník Klapzuba učí svých jedenáct synů fotbal. Díky přísným tréninkům se dostanou takřka hned do první třídy a stanou se mistry v Čechách s celkovým skóre 122:0. Poté jedou dobývat Evropu. Protože je španělský tým Barcelony chce zmrzačit, táta Klapzuba navlékne hochy do kaučukového krunýře, do něhož byl napumpován vzduch. V Anglii přivedou do týmu prince Waleského jako náhradníka,který měl úplně stejné podmínky jako Klapzubovi hoši. Poražením anglického týmu Huddersfield F. C. 4:0 se Klapzubova jedenáctka stane mistry Evropy. Osmá kapitola je pohádka o kouzelné píšťalce dědečka nynějších Klapzubů, kterou si vymyslil oregonský dědeček pro americké kluky, kteří už nevěří klasickým pohádkám. Na začátku další kapitoly je hymna Vincence Kabrny věnovaná Klapzubově jedenáctce. Jednoho dne jim pihovatý kluk řekne, že s nimi nemůže hrát, protože on hraje pro čest zatímco oni pro peníze. Poté se kluci i jejich hra úplně změní, ze hry se vytratí vášeň, kluci jsou zamlklí, neveselí, až si toho všimnou sportovní zpravodajové i oba rodiče. Táta si s nima promluví a rozhodne se, že se skončí s hraním. A tak s všelijakou slávou zaorají hřiště a zasejí. Přesto poté ještě jedou do Austrálie, aby se stali mistry světa. Během cesty tam se nestane nic zvláštního, jen otec Klapzuba se spřátelí s plukovníkem Wardem z indické armády. V Austrálii v první půli dostanou gól, ale pak se vzchopí a vyhrají 9:1. Při cestě domů je chytne tropická bouře naprosto nečekaná kolem rovníku a parník Timor s Klapzuby na palubě se rozlomí a potopí. Celá cesta domů je líčená z pohledu poštovního parníku Argo, který jede Timoru na pomoc, ale přijede pozdě, zachrání sice celou posádku, ale Klapzuby už nenajde. Klapzubové mezitím v bezpečí uniknou z potápějící se lodi jsouc oblečeni v pryžových oblecích plněných vzduchem, kterých užili jen jednou při zápasu s Barcelonou. Za pomoci své standarty doplují k ostrovu, kde je hned poté zajmou lidožrouti, kteří si s nimi dají zápas, který jestliže Klapzubové prohrají, tak budou sežráni, a jestliže vyhrají, tak budou propuštěni. Zápas je v kopání, jenže se kope do nohou, rukou, břicha, nosu, atd..A tak je táta naučí různým surovostem a oblékne zase do těch pryžových koulí, kterých se lidožrouti bojí, protože neznají kouli. Lidožroutští hráči kopané před bratry utečou, takže Klapzubové vyhrají. Poté pod záminkou slavnostního běhu utečou a ujedou na náčelníkově loďce, ze které je později zachrání parník Jellicoe, čím se velká historie Klapzubovy jedenáctky končí.

Styl

Jazyk je spisovný, částečně zastaralý, občas je užit slang. Kniha je psána v er-formě.

Vypravěč této humoristické povídky je pisatel knihy, který se o jedenáctce dozvěděl a píše její historii pouze za pomoci vyprávění zúčastněných, novinových článků, prostě všech jakýchkoliv údajů, které se mu podařilo sehnat. Ale v podstatě je vypravěč vševědoucí.

Příběh je občas prokládán úvahovými pasážemi pisatele, jako například v čem tkví tajemství jejich výchovy, jejich mistrovství apod. V nich se nám podle mě snaží vysvětlit hlavní poselství knihy, a to, že poctivou prací lze dosáhnout nejvyšších cílů, a zároveň oslavuje ryzí bratrství.

Tento příběh je natolik slavný, že byl už i zfilmován (1938, zmodernizovaná verze 1967) a stal se námětem několika divadelních her.