Běh na lyžích

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 2. 2011, 10:05; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Běžecký závod

Běh nebo chůze na lyžích je způsob dopravy použitelný v zasněženém terénu, zejména je-li chůze bez lyží nemožná nebo značně obtížná a pomalá. Používá se zejména v turistice a rekreačním sportu, ale také k praktické dopravě v horských oblastech mimo upravované silnice. Dnes se k chůzi a běhu na lyžích obvykle užívají speciální lyže, běžky, v minulosti se užívaly univerzální lyže pro chůzi i sjezd. Obdobnou praktickou funkci jako běžky zčásti plní i sněžnice, které však neumožňují skluz po sněhu, saně, sněžné skútry nebo rolby. Běh na lyžích je také sportovní závodní lyžařská disciplína, ve které je cílem zdolat danou trať na lyžích v co nejkratším čase. První závody se uskutečnily v Norsku již v 17. století. Ve střední Evropě se první závody uskutečnily roku 1893. Na programu olympijských her se běžecké lyžování poprvé objevuje v roce 1924 v Chamonix ve formě závodu na 18 a 50 km a závodu sdruženého (dnes severská kombinace). Roku 1936 byl na program olympijských her přidán štafetový běh 4×10 km.

Obsah

Techniky běhu

Klasický styl, v popředí střídavý běh, vzadu jízda soupaž.
Stoupání stromečkem do prudkého kopce.
Bruslení.

Technika běhu na lyžích (zejména závodní forma) se neustále vyvíjí. Nejvýraznějším pokrokem je ale vznik tzv. bruslení, které se v oficiální terminologii nazývá volný styl. Prvky bruslení se v běžeckém lyžování vyskytovaly od jeho počátků. Do obecného povědomí se však bruslení dostalo až v sedmdesátých letech, kdy bylo používáno při závodech na dlouhých rovinatých tratích v podobě jednostranného bruslení (jedna lyže jede ve stopě, druhá slouží k odrazu). Ve světovém poháru se technika bruslení poprvé objevila v sezóně 1980-1981, ale až v sezóně 1983-1984 první závodníci absolvovali závod světového poháru zcela bez stoupacích vosků. Na mistrovství světa 1984-1985 již všechna čelní umístění vybojovali závodníci používající bruslení. V následující sezóně (1985-1986) byly upraveny regule běžeckého lyžování a byly odděleny klasická technika a volná technika běhu na lyžích.

Klasický styl

Běží se v připravené stopě s využitím techniky střídavého běhu a jízdy soupaž. Kromě těchto prvků je povoleno odšlapování (odraz jednou lyží) v zatáčce, odšlapování při přejíždění ze stopy do stopy a tzv. stromeček (lyže do „V“ při překonávání prudkého stoupání), při kterém ale nesmí docházet ke skluzu.

Volný styl

Ač ve svém původním významu zahrnuje větší spektrum technik, je v současné době vžitým termínem pro označení jízdy technikou bruslení. Dnes se používá oboustranné bruslení, kdy se lyžař střídavě odráží z obou lyží. Podle četnosti odpichů hůlkami se rozlišuje:

Jednodobé bruslení 
Na jeden odraz lyží připadá jeden odpich hůlkami. Používá se v rovinatých a mírně stoupajících úsecích (slangově jedna-jedna, anglicky označováno V1).
Dvoudobé bruslení 
Na dva odrazy lyží připadá jeden odpich hůlkami. Používá se ve stoupání nebo obecně obtížnějších partiích (slangově dva-jedna, anglicky označováno V2).
Střídavé bruslení 
Odraz jednou lyží je doprovázen odpichem opačnou hůlkou. V podstatě se jedná o stoupání do prudkého kopce „stromečkem“, při kterém se lyže alespoň trochu kloužou; slangově „šumava“, „pavouk“.
Prosté bruslení 
Pohyb pouze odrazy lyží, bez odpichu hůlkami. Používá se zejména při sjezdech.

Vybavení pro běh na lyžích

Lyže

Dnes se rozlišuje několik typů lyží pro běh na lyžích (slangově běžky):

  • klasické lyže: lyže vhodné pro klasickou techniku běhu a pohyb ve stopě
  • skateové lyže: lyže s kratší spičkou vhodné pro volný styl
  • combi lyže: kompromisní řešení mezi klasickými a skateovými lyžemi
  • backcountry lyže: vhodné pro pohyb ve volné přírodě (v hlubokém sněhu apod.)

a další.

Vázání

Soubor:Fijación fondo.jpg
Vázání Salomon (SNS).

Vázání slouží k uchycení lyže na botu. Nejstarší vázání umožňovala použití běžných bot, dnes se však používají speciální boty pro běh na lyžích. V České republice byly ještě v devadesátých letech nejrozšířenějším typem vázání 75 mm (slangově pětasedmdesátka) a sportovní varianta 55 mm, které je konstrukčně stejná, pouze vázání je užší. Během devadesátých let byla tato vázání nahrazena celosvětově rozšířenými standardy:

  • SNS (z angl. Salomon Nordic System; jedna široká drážka)
  • NNN (z angl. New Nordic Norm, někdy též Rottefella podle významného výrobce; dvě úzké drážky)

Boty

Boty pro běh na lyžích se liší pro jednotlivé standardy vázání. Boty se dále výrazně liší podle účelu použítí (zateplené turistické boty, nízké ohebné boty pro klasickou techniku, boty pro volnou techniku s vyztuženým kotníkem, apod.).

Jiné sporty

Běh na lyžích je součástí dalších sportovních disciplin :

Čeští běžci na lyžích

Současní čeští reprezentanti

Bývalí čeští reprezentanti

Dálkoví běžci

Průkopníci českého lyžování

  • Jan Buchar
  • František Fišera - mistr republiky v běhu na 50km z roku 1929; přeborník Krkonošské župy SL RČS pro rok 1930; vítěz poháru Vysokých Tater 1932

Známé české závody

Historické sportovní události

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Běh na lyžích
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/B%C4%9Bh_na_ly%C5%BE%C3%ADch“