Permafrost

Z Multimediaexpo.cz

Věčně zmrzlá půda, známá také pod anglickým termínem permafrost (slovo vzniklé sloučením „permanent“ a „frost(y)“, neboli stále zmrzlý) nebo pergelisol je půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Je to nejsvrchnější část litosféry, která má po dobu dvou let teplotu 0 °C a nižší. Mocnost permafrostu je od několika cm až po 1 450 m (promrzá nejen vlastní půda, ale i podloží) a značně kolísá od místa k místu. Na permafrostu neroste žádná vegetace, nebo je pouze sporadicky rozšířena. I když přes krátké léto povolí povrchový led a na tenké vrstvě zeminy třeba i odkvetou byliny, podloží zůstává zmrzlé trvale. Jde o biotopy např. asijských sobů, losů nebo severoamerických karibu. Permafrost se může vyskytovat i pod mořskou hladinou: Vznikl v poslední době ledové, na jejímž konci byl zatopen díky zvýšení hladiny oceánů. Teplota moře v současné době nestačí k roztavení, a tak permafrost stále přetrvává. Permafrost je znám jak ze Země, tak i z dalších vesmírných těles jako například z Marsu^[1] či Měsíce.^[2] S permafrostem jsou spojeny specifické geomorfologické formy jako kamenné věnce, bajdžarachy, kryoplanační terasy nebo pingo.

Obsah 1 Rozšíření permafrostu 2 Přírodní rizika spojená s permafrostem 3 Odkazy 3.1 Reference 3.2 Externí odkazy

Rozšíření permafrostu

Podle plochy, kterou zabírá, rozlišujeme permafrost:

• souvislý - tam, kde zabírá více než 80 % plochy; průměrná roční teplota (MAAT) je zde nižší než 0 °C
• nesouvislý - tam, kde zabírá 30-80 % plochy
• sporadický (ostrovní)– zabírá méně než 30 % plochy

Na rozšíření permafrostu má vliv:

• orientace svahů - více se tvoří v extrémně zastíněných oblastech severních nebo východních svahů
• bloková pole, kamenná moře (snižují teplotu okolí o 4-7 °C)
• svahy se sklonem menším než 30°
• místa s výskytem sněžníků (akumulací sněhu)

Přírodní rizika spojená s permafrostem

Existence věčně zmrzlé půdy komplikuje zakládání staveb a těžbu surovin, jelikož v letním období dochází k rozmrzání svrchní části permafrostu, který se stává pohyblivým. Následný půdotok (soliflukce) je stavební pohromou, jelikož činí podloží staveb nestabilním (tzv. termokras). Konstrukčním řešením staveb v permafrostu je pevné zakotvení staveb do oblastí, kam nedosahuje letní rozmrzání. Je také nutno dům kvalitně odizolovat od země, jinak se může důsledkem vytápění stavby roztavit voda v permafrostu, následně náhle dojde k jejímu průniku do budovy, vytopení a zhroucení budovy. Obyvatelé domu tak mají velice malé šance na záchranu, protože kromě utopení jim hrozí i umrznutí.

Odkazy

Reference

1. ↑ Permafrost on Mars [online]. [cit. 2007-10-19]. Dostupné online.  
2. ↑ Planets - Moons [online]. [cit. 2007-10-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Problém: Sibiř taje a uvolňuje miliardy tun skleníkových plynů, aktuálně.cz/Reuters
• [1] [2] o souvislosti permafrostu, metanu a globálního oteplování (Britské listy)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii