Metr

Z Multimediaexpo.cz

Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m.

Definice metru (podle soustavy SI): Metr je délka, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s.^[1]

Obsah 1 Odvozené jednotky 1.1 Pikometr 1.2 Nanometr 1.3 Mikrometr 1.4 Milimetr 1.5 Centimetr 1.6 Decimetr 1.7 Kilometr 2 Historie 3 Vývoj definice v čase 4 Zajímavost 5 Reference 6 Externí odkazy

Odvozené jednotky

Pikometr

Pikometr (značka pm) je délková jednotka, 10^-12 neboli biliontina metru.

Např. poloměr atomu hélia je 31 pm.

Nanometr

Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10^-9 neboli 1 miliardtina metru.

Např. vzdálenosti atomů v pevných látkách jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina) nanometrů.

Mikrometr

Mikrometr (značka µm) je délková jednotka, 10^-6 neboli 1 milióntina metru.

Např. kapička mlhy má cca 10 µm.

Milimetr

Milimetr (značka mm) je délková jednotka, 10^-3 neboli 1 tisícina metru.

Udávání rozměrů v milimetrech je běžné například ve strojnictví. V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v meteorologii. Jeden milimetr srážek znamená, že na každý metr čtvereční napršel jeden litr srážek (neboť 1 mm ×1 m² = 1 dm³ = 1 l).

Centimetr

Centimetr (značka cm) je délková jednotka, 10^-2 neboli 1 setina metru.

Udávání rozměrů v centimetrech bývalo běžné například ve stavebnictví, zhruba v polovině 20. století se však při vyhotovování stavebních plánů přešlo na milimetry. V centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků.

Decimetr

Decimetr (značka dm) je délková jednotka, 10^-1 neboli 1 desetina metru.

Kilometr

Kilometr (značka km) je délková jednotka, 10³ neboli 1 tisíc metrů.

Udávání vzdáleností v kilometrech je běžné například v dopravě.

Historie

Původně byl metr odvozen od rozměrů Země a 1 metr byl definován jako délka jedné desetimilióntiny zemského kvadrantu (čtvrtiny délky poledníku). V této podobě se stal základem metrické soustavy (podrobnější historie určování viz tamtéž). Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí fyzikálních konstant. První taková definice byla schválena roku 1960 a zněla: Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p₁₀ a 5d₅ atomu kryptonu 86. Nejnovější definice z roku 1983 svázala délku metru s rychlostí světla ve vakuu. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru, hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta.

Vývoj definice v čase

(podrobně též v hesle metrická soustava)

• 8. května 1790 — francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako je délka kyvadla jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
• 30. března 1791 — francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k severnímu pólu.
• 1795 — zhotovena provizorní metrová tyč z mosazi.
• 10. prosince 1799 — francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jenž byla vyrobena dne 23. června 1799, bude uložena uložena v národním archivu jako finální podoba metru.
• 28. září 1889 — první jednání o váhách a mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma linkami na standardizované tyči ze slitiny platiny a desíti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu.
• 6. října 1927 — sedmý CGPM upřesnilo definici metru jeko délku měřenou při teplotě 0° C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z 90% a iridia 10%, za normálního atmosférického tlaku a podepřeném dvěma válci o průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a vzdálenosti 571 mm jeden od druhého
• 20. října 1960 — jedenáctý CGPM definovalo metr jako 1650763,73 násobku vlnové déílky radiace ve vákuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
• 21. října 1983 — sedmnáctý CGPM definoval délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299792458 sekundy.

Zajímavost

Kromě obvyklé značky m se lze např. v Itálii setkat se značením mt.

Reference

1. ↑ Bureau Internation des Poids et Mesures – Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre (anglicky)

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii