V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Futurismus

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 1. 2021, 09:48; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Futuristická architektura: Antonio Sant'elia (1914)

Futurismus byl avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu. Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého). Tento směr byl populární především v Itálii a Rusku. Futurismus měl velký vliv na konstruktivismus a imažinismus, méně patrný je jeho vliv i na surrealismus a celou řadu dalších uměleckých směrů.

Obsah

Historie

Umberto Boccioni: Jednotné tvary kontinuity v prostoru

Ačkoli lze některé trendy vedoucí ke vzniku futurismu sledovat v literatuře dříve za vznik futurismu bývá považován rok 1909, kdy v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. V roce 1910 vydali podobný manifest i malíři a v roce 1912 architekti. Velmi brzy se futurismus dostal do Ruska, kde se stal velice populární, zde se toto hnutí rozpadlo na dvě odnože - kubofuturismus a egofuturismus, zatímco egofuturismus neměl velký význam, kubofuturismus značně ovlivnil tehdejší ruské umění. Ideologicky byl futurismus nejednotný a postupně se k němu připojovaly prakticky všechny politické (především levicové - anarchisté, komunisté, …) skupiny. Za první světové války byla velmi aktivní skupina kolem časopisu Roma Futurista, vystupující proti Rakousku - Uhersku. Kolem roku 1921 se Marinetti spřátelil s B. Mussolinim a roku 1924 se na kongresu futuristů přihlásil k fašismu, spolupráce s fašismem byla dovršena po Italském obsazení Habeše (Etiopie - 1934), které futuristé nejen schvalovali, ale i básnicky oslavili.

Literatura

Aby bylo možno ještě více zdůraznit rychlost vytvořili futuristé teorii osvobozených slov tzn., že slova (nebo jen hlásky) ve větě, nebo verši byla vytržena z kontextu a skládala bez ohledu na jejich logické vazby a pravidla syntaxe. V literatuře se občas prosadil i experimentální futurismus ovlivněný kubismem tzv. kubofuturismus. Takovým extrémním pokusem je např. Poesia Pentagrammata, kterou napsal Francesca Canguilla - kde zasazoval osvobozená slova a slabiky do notové osnovy a místo interpunkce používal hudební znaménka. O futurismu lze říci, že jeho myšlenky (především dynamika a důraz na mládí) přežívají v literatuře dodnes ve sci-fi literatuře (cyberpunk).

Světoví spisovatelé

Čeští spisovatelé

Výtvarné umění

Umberto Boccini: Vzestup města, futuristický obraz

Futurismus byl v této oblasti velmi podobný kubismu, cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci.

Čeští představitelé

Světoví představitelé

Architektura

Architektonicky se klonili k jednoduchosti, snažili se využívat nové materiály (beton) a nové kombinace sklo - kov, beton - sklo, atp.

Hudba

V hudbě nedošlo k výraznému prosazení futurismu, každopádně hlavní cíle hudebního futurismu, nebyly odlišné od cílů celého hnutí. Někteří odborníci se domnívají, že futuristická víra v techniku a mládí předznamenala směry typu techno.

Film

U filmového umění lze říci, že futurismus ovlivnil pohled naší západní civilizace na reklamu, ve které vystupují mladí, krásní perspektivní lidé. Jako první usiloval o komerčnost a o prosazení témat z nových prostředí (továrny), snažil se ukázat nový svět, který byl reprezentován technikou. V japonské kultuře se ovlivnění projevilo především v manga/anime filmech, kde je ukazována o svým způsobem i oslavována dnešní a budoucí technika (Shinya Tsukamoto).

Odkazy