Amerika
Z Multimediaexpo.cz
Amerika je jedním z šesti zemských kontinentů a je jediným kontinentem, jehož celé území leží na západní polokouli. Tradičním datem objevení Ameriky Evropany je rok 1492, kdy k břehům světadílu pod španělskými vlajkami přirazila flotila vedená Kryštofem Kolumbem. Z Evropy však s velkou pravděpodobností vstoupili na americkou půdu jako první Vikingové, a to již o několik stovek let dříve.
Z fyzicko-geografického hlediska se rozlišuje Severní, Střední a Jižní Amerika, které od sebe dělí Tehuantepecká, resp. Panamská šíje. Západní pobřeží Ameriky omývá Tichý oceán, východní Atlantický oceán, na severu světadíl zasahuje též do Severního ledového oceánu. Amerika pokrývá 8,3 % povrchu Země (28,4 % pevniny) a žije v ní okolo 14 % lidské populace (900 milionů).
Obsah |
Název
Po objevení Ameriky Kolumbem se nově nalezenému světadílu začalo říkat Nový svět. Dnešní název je odvozen od jména italského obchodníka a mořeplavce Ameriga Vespucciho, který mezi lety 1499 a 1502 podnikl dvě plavby podél východního pobřeží Jižní Ameriky. Německý kartograf Martin Waldseemüller vydal roku 1507 mapu světa, v níž nově objevený kontinent nazval podle Vespucciho křestního jména – Amerika. Tento akt vyvolal protesty veřejnosti, že se Vespucci snaží uzurpovat Kolumbovi jeho prvenství. Vespucci však – jak se později ukázalo z dobové korespondence – označení Amerika nijak neprosazoval.
Dějiny Ameriky
- Hlavní článek: Dějiny Ameriky
Geografie
Rozsah
Nejsevernější bod Ameriky je Kaffeklubben Island, který je také nejsevernější bod na pevnině Země. Nejjižnější bod jsou ostrovy Southern Thule, ikdyž jsou někdy považovány za část Antarktidy. Nejvýchodnější bod je Nordostrundingen a nejzápadnější bod je ostrov Attu.
Topografie
Západní část Ameriky zabírají Kordillery, západní částí Jižní Ameriky se táhnou Andy a v západní částí Severní Ameriky se rozléhají Skalnaté hory. 2300 km dlouhé Appalačské pohoří se táhle na východním pobřeží Severní Ameriky od Alabamy k Newfoundlandu. Severně od Apalačského pohoří, na východním pobřeží Kanady, leží Arktické Kordillery.
Hydrologie
Amerika má mnoho řek s velkým povodím. Největší povodí v Jižní Americe má řeka Amazonka, která má také největší průtok z řek na Zemi. Největší povodí v Severní Americe a druhé největší na světě má řeka Mississippi. Druhé největší povodí v Jižní Americe, okolo 2,5 mil. km², má řeka Paraná.
Demografie
Populace
Celková populace Ameriky je 858 000 000 a je rozdělena následovně[1]:
- Severní Amerika: V roce 2001 495 milionů obyvatel a v roce 2002 501 milionů obyvatel (zahrnuje Střední Ameriku a Havaj)
- Jižní Amerika: V roce 2001 352 milionů obyvatel a v roce 2002 357 milionů obyvatel
Etnologie
Populace Ameriky se skládá z potomků osmi velkých etnik a jejich kombinováním.
- Indiáni, např. Inuité a Aleuté.
- Lidé s evropským původem, hlavně Španělé, Britové, Irové, Italové, Portugalci, Francouzi, Poláci, Němci, Nizozemci a Dáni.
- Mestici, kteří mají smíšený evropský a americký původ.
- Černoši, hlavně s původem v Západní Africe.
- Mulati, kteří mají smíšený černošský a evropský původ.
- Zambové (španělsky) a Cafuzové (portugalsky), kteří mají smíšený černošský a indiánský původ.
- Asiaté, kteří mají původ ve Východní, Jižní nebo Jihovýchodní Asii.
- Lidé z Blízkého východu.
- Američtí Asiaté, kteří mají smíšený asijský a americký původ.
Náboženství
Převažující náboženství v Americe jsou následující:
- Křesťanství (Severní Amerika: 85 %; Jižní Amerika: 93 %)
- Římské katolictví (vyznávané 85 % Mexickým obyvatelstvem, asi 24 % obyvatel USA a více než 40 % obyvatel Kanady).
- Protestantství (vyznávané nejvíce v USA, kde protestanti tvoří polovinu obyvatelstva, a v Kanadě, kde tvoří o trochu více než čtvrtinu populace).
- Pravoslaví (nejvíce se nachází v USA, kde ho vyznává asi 0,5 %, a Kanadě, kde je to nejrychleji se rozšiřující křesťanská skupina a vyznává ho tam zhruba 3 % populace).
- Ostatní křesťanství a necírkevní křesťanství (v USA se vyskytuje asi 1000 křesťanských vyznání a sekt).
- Ateismus (hlavně v Severní Americe — ateisté tvoří 16 % obyvatelstva Kanady, 12 % obyvatelstva USA a méně než 5 % obyvatelstva Mexika; v Jižní Americe jsou asi 4 % obyvatel ateisté)
- Judaismus (vyznávaný 2 % obyvatelstva severní Ameriky — asi 2,5 % obyvatel USA a 1,2 % Kanaďanů; v Latinské Americe 0,23 % — nejvíce v Argentině, kde 200 000 obyvatel jsou Židé)
- Islám (1,9 % (600 000) Kanaďanů, 0,6 % (1 820 000) obyvatel USA a 0,2 % (<250 000) Mexičanů. Dohromady islám vyznává asi 0,5 % populace Severní a 0,3 % populace Latinské Ameriky. Mezi města Severní Ameriky, kde se nachází mnoho muslimů, patří Toronto, Filadelfie, Detroit a New York.)
Mezi další víry patří sikhismus, buddhismus, hinduismus a v malých počtech bahá'í a animismus.
Kolokviální užití názvu
Pojem Amerika se v češtině (obdobně jako v jiných jazycích) v neformálním projevu obecně používá jako označení pro Spojené státy americké. Američan je běžné označení jak pro obyvatele kontinentu, tak pro občana Spojených států amerických.
Státy
Severní a Střední Amerika
Jižní Amerika
Regionální spolupráce
Na území amerického kontinentu působí hned několik mezistátních organizací, spolků apod. Jednotlivá uskupení států se zaměřují např. na politickou integraci, obchodní záležitosti, odstraňování chudoby, spolupráci v boji s terorismem apod.
- OAS - Organizace amerických států
- NAFTA - Severoamerická dohoda o volném obchodu
- DR-CAFTA - Smlouva o volném obchodu mezi Střední Amerikou, Dominikánskou republikou a Spojenými státy americkými
- SICA - Středoamerický integrační systém
- CARICOM - Karibské společenství
- OECS - Organizace východokaribských států
- MERCOSUR - Společný trh jihu
- CAN - Andské společenství národů
- UNASUR - Unie jihoamerických národů
- ALBA - Bolívarská alternativa pro Ameriku
Související články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.