Genetické výzkumy o Etruscích

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 10. 2010, 00:13; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Podle výsledků genetické studie zveřejněné 15. května 2006 pravděpodobně nelze starověké Etrusky považovat za předky dnešních Toskánců.

Obsah

Metodika

Vědci na Stanfordské univerzitě jako první využili statistické počítačové modelování k simulaci demografických procesů, které ovlivnily populaci dnešního Toskánska za období zhruba 2500 let. Výzkumníci použili nově vyvinutý software „Serial SimCoal“ pro simulaci dat založených na různých populačních scénářích, jako je konstantní malý (25 000 žen) či konstantní velký (300 000 žen) populační rozsah, při uvážení rozpínající se populace a populace zahrnující migraci a selekci. I přes široký záběr těchto scénářů nebyli schopni najít souvislost mezi pozorovanými archelogickými daty a simulacemi. Bývalá studentka Standfordské Univerzity Christiana Anderson vyvinula tento software ve spolupráci s Elizabeth Hadly, profesorkou biologie. Jedná se o výpočetně náročnou techniku, která zároveň vyžaduje data DNA získaná od mnoha jedinců. Použila tento postup původně pro analyzování DNA nalezené v pozůstatcích malých savců pocházejících ze starověku. Nyní byla tato metoda použita vůbec poprvé pro analyzování DNA starověkých lidí. Etruskové jsou jedinými předklasickými obyvateli Evropy, kteří byli do dnešního dne v tomto rozsahu geneticky analyzováni. V roce 2004 italští genetikové extrahovali mitochondriální DNA z kostních pozůstatků 27 lidí považovaných za Etrusky, nalezených v šesti různých nekropolích v Toskánsku. Předmětem výzkumu byly ženy, protože na rozdíl od mužského chromozomu Y je možno najít v každé buňce mnoho kopií mitochondriální DNA a tudíž je snadnější ji extrahovat. Tato data dosud představují jednu z nejlepších kolekcí DNA starověkých lidí, která v současnosti existuje. Předmětem sběru dat bylo také 49 lidí, obývajících region v dnešní době.

Zjištění

Přestože údaje získané z obou skupin vykazovaly několik podobností, nemohli je výzkumníci charakterizovat jako významné. Po provedení simulační studie se nepodařilo prokázat vztah mezi moderním obyvatelstvem a Etrusky coby jeho předky. Nebylo možné najít odpovídající vazby v modelu přímé linie příbuznosti. Důsledné testování potom v podstatě vyloučilo genetické pouto mezi Etrusky, starověkými obyvateli centrální Itálie, a současnou populací žijící v tomto regionu.

Dopad

Tato zjištění jsou významná, protože zpochybňují v současnosti běžnou domněnku, že obyvatelé určitého regionu jsou potomky jeho dřívější populace. Zároveň na základě těchto výsledků vyvstávají četné další otázky, jako co se stalo s Etrusky? Je to stimulující problém pro archeology a sociální výzkumníky, najít možnou příčinu geneticky prokázaného zeslábnutí etruské populace. Výsledky experimentu totiž naznačují, že se mohlo jednat o poměrně prudký skok.

Hypotéza

Zjištěné nálezy naznačují, že nějaká významná událost buďto náhle vymýtila Etrusky, nebo úzkou elitní skupinu jejich populace, která měla jen málo společného s lidmi, kteří se později stali skutečnými předky moderních Toskánců.

Zdroj

Výsledky testování jsou popsány v dokumentu „Serial Coalescent Simulations Suggest a Weak Genealogical Relationship Between Etruscans and Modern Tuscans“ (řadová koalescentní simulace odhaluje slabou genetickou příbuznost mezi Etrusky a dnešními Toskánci) publikovaném 15. 05. 2006 v on-line verzi PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America). Na tomto dokumentu spolu s docentkou antropologie Joannou Mountain spolupracoval bývalý postgraduální student Standfordské Univerzity Uma Ramakrishnan a dále M. S. Belle a Guido Barbujani z Ferrarské Univerzity v Itálii.