Bartošovická vrchovina

Z Multimediaexpo.cz

Bartošovická vrchovina je podřazený geomorfologický celek Mladkovské vrchoviny potažmo Orlických hor nacházející se na jihovýchodním okraji Královéhradeckého kraje.

Obsah 1 Geomorfologie 2 Významné vrcholy 3 Vodstvo 4 Vegetace 5 Ochrana přírody 6 Komunikace 7 Stavby 8 Reference

Geomorfologie

Bartošovická vrchovina tvoří nejnižší část hlavního hřebenu Orlických hor. Nachází se v prostoru jihovýchodně od jeho pomyslného středu. Na severozápadě rozhraní vrchoviny a sousedního celku Orlických hor Deštenské hornatiny probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic a dále na východ podél Bartošovického potoka do místa jeho soutoku s Divokou Orlicí. Ta poté na východě tvoří hranici vrchoviny s Bystřickými horami a na jihovýchodě v prostoru Zemské brány s dalším návazným celkem Orlických hor Pastvinskou vrchovinou. Bartošovická a Pastvinská vrchovina tvoří dohromady vrchovinu Mladkovskou. Jihozápadní svahy Bartošovické vrchoviny spadají do Podorlické pahorkatiny^[1].

Prostor Bartošovické vrchoviny je spíše známější pod názvem zdejšího polesí jako Žamberské lesy^[2].

Významné vrcholy

Hlavní hřeben vrchoviny nevykazuje velká převýšení a proto jednotlivé vrcholy, jejichž nadmořská výška se pohybuje mezi 600 a 700 metry, nejsou pro své okolí příliš dominantní.

• Přední vrch (678 m) - nejvyšší vrchol
• Zadní vrch (657 m)

Vodstvo

Celý prostor Bartošovické vrchoviny patří do povodí Divoké Orlice, která ji z východu obtéká.

Vegetace

Hřeben vrchoviny je porostlý souvislým pásem hospodářského lesa, nižší partie svahů jsou pokryty loukami.

Ochrana přírody

Východní polovina vrchoviny je součástí CHKO Orlické hory^[3]. Prostor Zemské brány na jejím jihovýchodním okraji nese status přírodní rezervace.

Komunikace

Prostor vrchoviny je obsluhován sítí lesních cest různé kvality, přičemž ty vhodné pro běžnou silniční dopravu jsou uzavřeny závorami. Napříč hřebenem přibližně v jeho polovině prochází jediná silnice z Bartošovic do Kunvaldu. Východní okraj lemuje po dně údolí Divoké Orlice silnice II/311 rovněž z Bartošovic do Českých Petrovic. Celou délkou vrchoviny prochází červeně značená Jiráskova cesta, která tvoří hlavní hřebenovou cestu celým Orlickým horám.

Stavby

Celý prostor hlavního hřebenu vrchoviny je pokryt velkým množstvím těžkých i lehkých objektů československého předválečného opevnění. Další významnější stavby se nacházejí na jihovýchodním konci, jedná se o tzv. Horní hájovnu a turistickou Orlickou chatu^[4]. Na jihozápadním svahu leží osady Zaječiny a Kunačice.

Reference

1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
2. ↑ Žamberské lesy na Mapách.cz
3. ↑ CHKO Orlické hory
4. ↑ Orlická chata

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii