Zakarpatská oblast

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 17. 6. 2015, 00:43

Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, maďarsky Kárpátalja) je nejzápadnější oblast Ukrajiny. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však pokládáni za Ukrajince. V politice se objevují stále silnější požadavky autonomie. Hlavním městem je Užhorod. Kraj je poměrně turisticky přitažlivý, především pro milovníky horských túr.

Dějiny

Související informace naleznete také v článku: Podkarpatská Rus.

V letech 1919–1938 patřila usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. města Čop a Velykyj Bereznyj.

Geografie

Oblast hraničí na západě s SR, na jihu s Maďarskem a Rumunskem a na severu s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí. Oblast se zvedá od Panonské nížiny na jihu k vrcholkům Karpat na severu; na východní hranici oblasti stojí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a místy tvoří hranici s Rumunskem a Maďarskem. Další důležitější řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Tereblja a Teresva – patří vesměs do jejího povodí.

Administrativní členění

Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) dělí na 13 rajónů. 5 měst oblastního významu (viz níže) je spravováno městskou radou podléhající přímo oblastní radě.

Města a obce

V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, byť některé mají více než 5000 obyvatel (např. Ilnycja či Koločava, jež byly v minulosti sídly městského typu).

Jezero Synevyr

Pohled na město Rachiv

Doprava

Doprava na hlavní trati v okolí Volovce

Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem země, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě stavěny tak, aby se sbíhaly v Budapešti. Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná trať (Lvov) – Volovec – Mukačevo – Čop, která je současti 5. panevropského dopravního koridoru; v Čopu jsou frekventované hraniční přechody se Slovenskem (Čierna nad Tisou) a Maďarskem (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých koutů Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst^[2] a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu dále vychází trať do Užhorodu, Perečyna a dále směrem na Lvov. Třetí významnou osou je jednokolejová neelektrifikovaná trať Baťovo – Chust – Teresva – Solotvyno – Veliký Byčkov (poslední neni v provozu od r. 1995); úsek Teresva (město) – Dilove vede peáží přes rumunské Sighetu Marmaţiei, přičemž osobní i většinou nakladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena, a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvyně, na druhé v Rachově; úsek Rachiv – Jasiňa – Ivanofrankivská oblast je tak izolovanější. Dále jsou v provozu odbočky z Koroleva do Ďakova s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťoviec (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach), a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy. Síť hlavních silnic je podobná železniční síti, napojuje však i Mižhirský rajón, který železnici nemá. Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českou republikou přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvyně).^[3] V Užhorodě funguje také menší letiště. Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městské dopravy se v posledních letech zhostily hlavně maršrutky.

Turistické zajímavosti

Poznámky a reference

1. ↑ Odhad k roku 2006.
2. ↑ Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.
3. ↑ BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa

Externí odkazy

• Zakarpatská oblast – informace + fotografie přírody i místních obyvatel
• Zakarpatská Ukrajina v zimě – fotogalerie a informace
• Zakarpatská Ukrajina – horská turistika – fotogalerie
• Ukrajinské Karpaty na www.karpaty.net
• Půl čtvrté – filmový dokument o životě v Rachovském rajónu
• Karpatia – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování