Kuvajt

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 2. 2014, 11:14

Kuvajt
Stát Kuvajt
دولة الكويت (Dawlat al Kuwayt)
Kuvajtská vlajka   Státní znak Kuvajtu
Kuvajtská hymna
Geografie
Hlavní město:	Kuvajt
Rozloha:	17 820 (157. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	bezejmenné místo (306 m n.m.)
Časové pásmo:	+ 3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	2 335 648 (139. na světě)
Hustota zalidnění:	131 (80. na světě)
HDI:	0,912 (vysoký)
Jazyk:	arabština (úřední), angličtina
Náboženství:	muslimové 85 % (sunnité 70 %, šíité 30 %), křesťané, hinduisté, pársové, a jiní 15 %
Státní útvar
Státní zřízení:	konstituční monarchie
Měna:	kuvajtský dinár (KWD)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	KWT
Telefonní předvolba:	+ 965
Národní TLD:	.kw

Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny.

Historie

Pohled na Kuvajt z vesmíru. Dobře patrná je aglomerace hlavního města a jižně ležící ropná těžební oblast v provincii Al-Ahmadí.

Území dnešního Kuvajtu bylo lidmi osídleno již tisíce let př.n.l. V 18.století začínají přicházet osadníci z Arabského poloostrova a vlády se ujímá jedna z přišedších rodin – Sabahové. Hospodářství té doby bylo založeno na lovu perel a obchodu s dalekými zeměmi.

Koncem 19. století začali Sabahové navazovat úzké vztahy s Velkou Británií, od čehož si slibovali prosazení nezávislosti na Otomanské říši. Roku 1899 podepsal Mubarak Sabah smlouvu s Británií, Kuvajt se stal britským protektorátem s tím, že Britové se postarají o obranu a zahraniční věci, zatímco přenechají Sabahům vládu nad vnitřními záležitostmi. Ropa objevená roku 1930, ve velkém vyvážená od 1945, znamenala naprostou změnu společnosti. Po vyhlášení nezávislosti Kuvajtu roku 1961 prohlásili iráčtí představitelé Kuvajt nedílnou součástí Iráku, pod tlakem ostatních arabských států a Velké Británie se však svých nároků vzdali. V témže roce se uskutečnily první volby. Moc sice zůstala pevně v rukou Sabahů, lid však získal ve vládě také svou roli. Během 60. a 70.let se stal Kuvajt vedoucím, ale ne radikálním, hlasem podporujícím arabský nacionalismus a právo Palestinců na svoji zemi.

V Irácko-íránské válce 1980-88 podporoval Kuvajt Irák, ale po skončení války se vzájemné vztahy obou zemí zhoršily. Irák požadoval smazání svého dluhu, který měl u Kuvajtu za pomoc poskytnutou během Irácko-íránské války a obvinil Kuvajt, že překračuje kvóty OPECu a krade tak ropu ze zásob ležících pod oběma zeměmi. Roku 1990 došlo k obsazení Kuvajtu iráckými jednotkami. Koaliční ofenziva vedená ze Saúdské Arábie následujícího roku vytlačila Iráčany ze země, naprostá většina průmyslu, infrastruktury a budov však byla zničena a sbírky muzeí, knihoven a laboratoří byly odvezeny do Iráku. Od té doby byla země znovu vybudována a je pod ochranou USA.

Přírodní podmínky

Většinu země pokrývá plochá pouštní krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při severovýchodním pobřeží se prostírají solné bažiny. Ostrovy představují významné útočiště tažného ptactva; těžké škody na životním prostředí však napáchalo zapálení 749 ropných vrtů ustupující iráckou armádou v lednu 1991. Podnebí je suché, roční srážky dosahují sotva 75 až 150 mm, z čehož většina spadne v zimě a na jaře. Průměrné denní teploty se pohybují od 13 °C v lednu po 35 °C v červenci (odpolední maxima v létě vystupují ke 45 °C). Nedostatek sladké vody znemožňuje rozvoj zemědělství. Dodávku vody menším dílem zajišťují omezené podzemní zdroje (zčásti brakické), hlavním způsobem jejího získávání je však odsolování vody mořské nebo dovoz. Ne náhodou jsou vodárenské věže dominantou kuvajtské metropole.

Obyvatelstvo

budova kuvajstkého parlamentu

Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, z toho ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. Bidunové, přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce Egypta), kteří nemají kuvajtské občanství. Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z Pákistánu, Indie, Bangladéše (dohromady 9 %), Íránu (4 %), Sýrie či Filipín. Kuvajtská vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na obyvatelstvu země (55 % v roce 2005). Úředním jazykem je arabština, široce užívána je i angličtina, lze se setkat i s perštinou. Míra gramotnosti dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají.

Ekonomika

Dominanta Kuvajtu - Kuvajtské věže

V 70. a 80. letech 20. století byl Kuvajt centrem, obchodu, překládky a distribuce zboží do zemí Perského zálivu. Až do irácké okupace byl nejbohatší zemí v oblasti. Kuvajtská ekonomika však dodnes trpí následky onoho brutálního přepadení a také současné situace v sousedním Iráku. Zahraniční obchodníci se velmi rozmýšlejí, než tu něco začnou - investice váznou, nejezdí sem turisté. Ani nejbohatší rodinné klany neinvestují peníze do své země, ale ukládají je v zahraničí. Ekonomický úpadek nelze přehlédnout - šetří se např. v péči o zeleň. HDP na obyvatele je v současnosti 19 200 USD (v roce 2005, zdroj: CIA - The World Factbook), což Kuvajt řadí až na 4. místo v oblasti (za Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn).

Ropný průmysl

Těžba, zpracování a vývoz ropy a zemního plynu je základem kuvajtské ekonomiky.

• 1934 - udělena koncese na těžbu ropy
• 1938 - první ropný vrt
• 1946 - první komerční vývoz ropy
• 1975 - znárodnění ropného průmyslu

Kuvajtský ropný průmysl ovládá státní firma Kuwait Petroleum (5. největší v muslimském světě), která investuje i v jiných oborech - je největším akcionářem francouzského farmaceutického koncernu Aventis.

Z ostatních odvětví jen stavebnictví tvoří důležitou položku průmyslové produkce.

Zemědělství je silně limitováno nedostatkem vody. Proto se uplatňuje jen chov dobytka, pěstování obilnin, datlí a zeleniny.

Sídla a správní členění

Země se člení na šest provincií (guvernorátů, arabsky muhafazat). Hlavní město Kuvajt se rozkládá na poloostrově, vybíhajícím od jihu do Kuvajtské zátoky. Přestože samo má jen asi 60 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci žije přes 2 miliony lidí, tj. 94 % obyvatel země.

Související články

• Válka v Zálivu
• OPEC

Externí odkazy

• Kuwaiti-Slovak Archaeological Mission (KSAM)