Fieseler Fi 103
Z Multimediaexpo.cz
(+ VIDEO) |
(+ Velká Galerie) |
||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
*'''nálož''': 830 kg [[amatol]]u | *'''nálož''': 830 kg [[amatol]]u | ||
| + | == Velká Galerie == | ||
| + | * '''[[:Kategorie:V-1 missiles|Mnoho fotografií střely V-1]]''' | ||
== YouTube == | == YouTube == | ||
{| border="4" width="442" align="left" | {| border="4" width="442" align="left" | ||
| Řádka 32: | Řádka 34: | ||
|} | |} | ||
<br style="clear: both;" /> | <br style="clear: both;" /> | ||
| - | |||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[V-2]] | * [[V-2]] | ||
* [[Fritz X]] | * [[Fritz X]] | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
{{Německé vojenské letouny druhé světové války}} | {{Německé vojenské letouny druhé světové války}} | ||
Aktuální verze z 20. 11. 2024, 13:08
Fieseler Fi 103, oficiálně označována německou propagandou jako Vergeltungswaffe (V-1) byla střela s plochou dráhou letu, řízená autopilotem, používaná během druhé světové války. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě (pokusné střely podobného typu existovaly už za 1. světové války). V květnu roku 1942 se začalo pracovat na projektu a 24. prosince 1942 již vzlétl první prototyp. Šlo o malý středoplošník s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn pulsačně reaktivní motor o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.
Střela startovala z 55 m dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou rychlost 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 m bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá vrtule na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.
Sériová výroba začala v březnu roku 1944, k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na Londýn. Do konce března 1945 bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na Anglii, cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na Antverpy, Brusel a Lutych.
V září roku 1944 vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost takovéto mise byla zcela jednoznačná. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená, kluzáková verze bez motoru se dvěma kabinami.
Obsah |
Technické údaje
- délka: 7,9 m
- rozpětí: 5,37 m
- výška: 1,42 m
- hmotnost: 2,15 tuny
- pohon: 1 x pulzační motor Argus As 14 o tahu 2,9 kN
- max. rychlost: 656 km/h
- dolet: 240 km
- dostup: 3 050 m
- nálož: 830 kg amatolu
Velká Galerie
YouTube
| V-1 Flying Bomb – Fieseler Fi 103 |
| 1944 V-1 Flying Bomb Technical film, 2. část |
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |