Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Synagoga
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Synagogue Plzen 087.JPG|thumb|240px|[[Velká synagoga (Plzeň)|Velká synagoga]] v [[Plzeň|Plzni]] je jednou z největších na světě]] |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Prague Praha 2014 Holmstad Den gammelnye synagogen.JPG|thumb|240px|[[Praha|Pražská]] [[Staronová synagoga]] z konce 13. století je nejstarší fungující synagogou v [[Evropa|Evropě]]]] |
'''Synagoga''' (z [[řečtina|řeckého]] {{cizojazyčně|el|συναγωγη}}, ''synagógé'', „shromáždění“; {{Vjazyce|he}} {{cizojazyčně|he|בית הכנסת}}, ''bejt ha-kneset'', „dům shromáždění“ nebo בית תפילה, ''bejt tfila'', „dům modlitby“), je [[Judaismus|židovská]] [[modlitebna]], sloužící kromě místa pro bohoslužebná setkání i jako místo setkání společenských nebo náboženského studia. V [[jidiš]] se synagoga nazývá {{cizojazyčně|yi|שול}} „šul“ (škola), v [[ladino]] „esnoga“. | '''Synagoga''' (z [[řečtina|řeckého]] {{cizojazyčně|el|συναγωγη}}, ''synagógé'', „shromáždění“; {{Vjazyce|he}} {{cizojazyčně|he|בית הכנסת}}, ''bejt ha-kneset'', „dům shromáždění“ nebo בית תפילה, ''bejt tfila'', „dům modlitby“), je [[Judaismus|židovská]] [[modlitebna]], sloužící kromě místa pro bohoslužebná setkání i jako místo setkání společenských nebo náboženského studia. V [[jidiš]] se synagoga nazývá {{cizojazyčně|yi|שול}} „šul“ (škola), v [[ladino]] „esnoga“. | ||
Komplex synagogy dnes často zahrnuje další zařízení, sloužící židovské obci. Součástí synagogy někdy bývá i byt [[rabín]]a nebo [[šámes]]e (z [[jidiš]]: „sluha“, správce objektu). Někdy modlitební místnosti plní i funkci [[bejt midraš|studovny]] (jedná se především o tzv. „zimní modlitebny“, které byly v Evropě stavěny uvnitř domů nebo v rámci synagogy, ale na menším prostoru, aby se usnadnilo vytápění v zimních měsících), v hlavním sále se konají bohoslužby. | Komplex synagogy dnes často zahrnuje další zařízení, sloužící židovské obci. Součástí synagogy někdy bývá i byt [[rabín]]a nebo [[šámes]]e (z [[jidiš]]: „sluha“, správce objektu). Někdy modlitební místnosti plní i funkci [[bejt midraš|studovny]] (jedná se především o tzv. „zimní modlitebny“, které byly v Evropě stavěny uvnitř domů nebo v rámci synagogy, ale na menším prostoru, aby se usnadnilo vytápění v zimních měsících), v hlavním sále se konají bohoslužby. | ||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
Instituce synagogy vznikla v [[babylonské zajetí|babylonském zajetí]] po zboření [[Šalamounův chrám|prvního jeruzalémského chrámu]]. V době [[druhý chrám|druhého Chrámu]] již synagogy představovaly náboženská i společenská centra života obce, význam synagog výrazně stoupl ještě více po zboření druhého Chrámu roku [[70]]. Synagoga sloužila jako [[modlitebna]] (''bejt tefila''), škola (''bejt midraš'') i jako dějiště veřejných jednání (''bejt kneset''). V pozdějším vývoji převážila modlitební funkce synagogy, zatímco ostatní funkce přebíraly zvláštní budovy: [[bejt midraš|midraš]] a [[radnice|židovská radnice]].<ref>{{Citace sborníku|příjmení=Šedinová|jméno=Jiřina|odkaz na autora=Jiřina Šedinová|titul=Synagóga|příjmení sestavitele=Putík|jméno sestavitele=Alexandr|odkaz na sestavitele=Alexandr Putík|spolusestavitelé=a kol.|sborník=Židovské tradice a zvyky|místo=Praha|vydavatel=Židovské muzeum|rok vydání=1995|isbn=80-85608-14-6|url=|poznámka=Dále jen Šedinová (1995)|strany=21|jazyk=}}</ref> | Instituce synagogy vznikla v [[babylonské zajetí|babylonském zajetí]] po zboření [[Šalamounův chrám|prvního jeruzalémského chrámu]]. V době [[druhý chrám|druhého Chrámu]] již synagogy představovaly náboženská i společenská centra života obce, význam synagog výrazně stoupl ještě více po zboření druhého Chrámu roku [[70]]. Synagoga sloužila jako [[modlitebna]] (''bejt tefila''), škola (''bejt midraš'') i jako dějiště veřejných jednání (''bejt kneset''). V pozdějším vývoji převážila modlitební funkce synagogy, zatímco ostatní funkce přebíraly zvláštní budovy: [[bejt midraš|midraš]] a [[radnice|židovská radnice]].<ref>{{Citace sborníku|příjmení=Šedinová|jméno=Jiřina|odkaz na autora=Jiřina Šedinová|titul=Synagóga|příjmení sestavitele=Putík|jméno sestavitele=Alexandr|odkaz na sestavitele=Alexandr Putík|spolusestavitelé=a kol.|sborník=Židovské tradice a zvyky|místo=Praha|vydavatel=Židovské muzeum|rok vydání=1995|isbn=80-85608-14-6|url=|poznámka=Dále jen Šedinová (1995)|strany=21|jazyk=}}</ref> | ||
== Uspořádání == | == Uspořádání == | ||
+ | [[Soubor:Budapest, Dohány utca, kilátás, 11.jpg|thumb|240px|Velká synagoga v Budapešti]] | ||
+ | [[Soubor:Dohány Street Synagogue, interior, 2016 Budapest (169708069).jpg|thumb|240px|Interiér Velké synagogy v Budapešti]] | ||
Synagogy vycházejí konstrukčně z blízkovýchodních chrámů, stejně jako [[mešita|mešity]], nicméně neexistuje zde žádný závazný vzor. V [[ortodoxní judaismus|ortodoxních]] synagogách je ženám tradičně vyhrazen oddělený prostor za stěnou hlavního sálu či galerie v patře. Mnohé [[reformní judaismus|reformní]] synagogy se vnitřním uspořádáním blíží křesťanským [[kostel]]ům. Výzdoba se zpravidla omezuje na ornamentální malby, [[mozaika|mozaiky]], závěsy, [[vitráž]]e apod. Zpodobnění lidí, zvláště pak v podobě [[socha|soch]], se v synagogách nevyskytují, neboť by mohla být vykládána jako [[modloslužba]]. | Synagogy vycházejí konstrukčně z blízkovýchodních chrámů, stejně jako [[mešita|mešity]], nicméně neexistuje zde žádný závazný vzor. V [[ortodoxní judaismus|ortodoxních]] synagogách je ženám tradičně vyhrazen oddělený prostor za stěnou hlavního sálu či galerie v patře. Mnohé [[reformní judaismus|reformní]] synagogy se vnitřním uspořádáním blíží křesťanským [[kostel]]ům. Výzdoba se zpravidla omezuje na ornamentální malby, [[mozaika|mozaiky]], závěsy, [[vitráž]]e apod. Zpodobnění lidí, zvláště pak v podobě [[socha|soch]], se v synagogách nevyskytují, neboť by mohla být vykládána jako [[modloslužba]]. | ||
Synagoga je orientovaná na východ, respektive směrem k [[Izrael]]i. V Izraeli jsou synagogy orientovány směrem k [[Jeruzalém]]u a v Jeruzalémě směrem k [[Chrámová hora|Chrámové hoře]]. Často bývá její podlaha pod úrovní okolního terénu nebo alespoň místo pro [[chazan]]a (kantora, zpěváka, který vede modlitbu) je pod úrovní podlahy v duchu naplnění verše Žalmu 130,1 „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine“. Na východní (nebo k Jeruzalému orientované) stěně je [[aron ha-Kodeš]] - svatostánek. V něm jsou uloženy svitky Tóry, které má synagoga k dispozici. Někdy má synagoga svitek jeden, jindy několik. Podle tradičního uspořádání bývá uprostřed synagogy vyvýšené místo, které se nazývá buď ''[[bima]]'' nebo ''almemor''. Obojí znamená ''pódium''. Na tomto pódiu je pult, který používá chazan k čtení modliteb a ke čtení z Tóry. V synagogách postavených na přelomu 19. a 20. století je bima často součástí vyvýšené plošiny u Aronu. | Synagoga je orientovaná na východ, respektive směrem k [[Izrael]]i. V Izraeli jsou synagogy orientovány směrem k [[Jeruzalém]]u a v Jeruzalémě směrem k [[Chrámová hora|Chrámové hoře]]. Často bývá její podlaha pod úrovní okolního terénu nebo alespoň místo pro [[chazan]]a (kantora, zpěváka, který vede modlitbu) je pod úrovní podlahy v duchu naplnění verše Žalmu 130,1 „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine“. Na východní (nebo k Jeruzalému orientované) stěně je [[aron ha-Kodeš]] - svatostánek. V něm jsou uloženy svitky Tóry, které má synagoga k dispozici. Někdy má synagoga svitek jeden, jindy několik. Podle tradičního uspořádání bývá uprostřed synagogy vyvýšené místo, které se nazývá buď ''[[bima]]'' nebo ''almemor''. Obojí znamená ''pódium''. Na tomto pódiu je pult, který používá chazan k čtení modliteb a ke čtení z Tóry. V synagogách postavených na přelomu 19. a 20. století je bima často součástí vyvýšené plošiny u Aronu. | ||
- | + | ||
Svitky Tóry jsou tedy uchovávány ve svatostánku. Aron je připomínkou [[Archa úmluvy|schrány (archy) úmluvy]], která bývala uložena ve vnitřní svatyni Jeruzalémského chrámu. Bývá zakryt [[parochet|oponou (''parochet'')]], která rovněž symbolizuje chrámovou oponu, která oddělovala svatyni od velesvatyně. V synagoze také bývá [[věčné světlo]] ([[ner tamid]]), symbolizující nepřetržitě hořící [[menora|menoru]] [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémského chrámu]] a přítomnost Boží. | Svitky Tóry jsou tedy uchovávány ve svatostánku. Aron je připomínkou [[Archa úmluvy|schrány (archy) úmluvy]], která bývala uložena ve vnitřní svatyni Jeruzalémského chrámu. Bývá zakryt [[parochet|oponou (''parochet'')]], která rovněž symbolizuje chrámovou oponu, která oddělovala svatyni od velesvatyně. V synagoze také bývá [[věčné světlo]] ([[ner tamid]]), symbolizující nepřetržitě hořící [[menora|menoru]] [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémského chrámu]] a přítomnost Boží. | ||
- | + | ||
== Největší a nejvýznamnější synagogy == | == Největší a nejvýznamnější synagogy == | ||
* Největší synagogou na světě je v současnosti [[Ger (chasidská dynastie)|Bejt ha-midraš Ger]] náležící gerským [[chasidismus|chasidům]] v [[Jeruzalém]]ě s kapacitou více než 8 500 míst. Podle jiných údajů je největší [[Belz Beis ha-midraš ha-gadol]] v [[Kirjat Belz]] v Jeruzalémě náležící [[Belz (chasidská dynastie)|belzským chasidům]] s kapacitou <br />6 000 míst. | * Největší synagogou na světě je v současnosti [[Ger (chasidská dynastie)|Bejt ha-midraš Ger]] náležící gerským [[chasidismus|chasidům]] v [[Jeruzalém]]ě s kapacitou více než 8 500 míst. Podle jiných údajů je největší [[Belz Beis ha-midraš ha-gadol]] v [[Kirjat Belz]] v Jeruzalémě náležící [[Belz (chasidská dynastie)|belzským chasidům]] s kapacitou <br />6 000 míst. | ||
Řádka 16: | Řádka 18: | ||
* Největší synagogou v [[Evropa|Evropě]] a čtvrtou největší na světě je [[Velká synagoga v Budapešti]] v ulici Dohány. Druhou největší synagogou v Evropě je [[Velká synagoga (Plzeň)|Velká synagoga v Plzni]]. | * Největší synagogou v [[Evropa|Evropě]] a čtvrtou největší na světě je [[Velká synagoga v Budapešti]] v ulici Dohány. Druhou největší synagogou v Evropě je [[Velká synagoga (Plzeň)|Velká synagoga v Plzni]]. | ||
* Nejstarší stále sloužící synagogou na světě je [[Praha|pražská]] [[Staronová synagoga]]. | * Nejstarší stále sloužící synagogou na světě je [[Praha|pražská]] [[Staronová synagoga]]. | ||
- | + | ||
- | + | == Související články == | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
* [[Minjan]] | * [[Minjan]] | ||
* [[Sidur]] | * [[Sidur]] | ||
Řádka 50: | Řádka 49: | ||
| počet stran = 285 | | počet stran = 285 | ||
}} | }} | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | {{Flickr|Synagogues}}{{Commonscat|Synagogues}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Synagogy| ]] | [[Kategorie:Synagogy| ]] | ||
[[Kategorie:Instituce židovských obcí]] | [[Kategorie:Instituce židovských obcí]] | ||
- | |||
- |
Aktuální verze z 28. 6. 2024, 09:25
Synagoga (z řeckého συναγωγη, synagógé, „shromáždění“; hebrejsky בית הכנסת, bejt ha-kneset, „dům shromáždění“ nebo בית תפילה, bejt tfila, „dům modlitby“), je židovská modlitebna, sloužící kromě místa pro bohoslužebná setkání i jako místo setkání společenských nebo náboženského studia. V jidiš se synagoga nazývá שול „šul“ (škola), v ladino „esnoga“. Komplex synagogy dnes často zahrnuje další zařízení, sloužící židovské obci. Součástí synagogy někdy bývá i byt rabína nebo šámese (z jidiš: „sluha“, správce objektu). Někdy modlitební místnosti plní i funkci studovny (jedná se především o tzv. „zimní modlitebny“, které byly v Evropě stavěny uvnitř domů nebo v rámci synagogy, ale na menším prostoru, aby se usnadnilo vytápění v zimních měsících), v hlavním sále se konají bohoslužby.
Obsah |
Vývoj instituce synagogy
Instituce synagogy vznikla v babylonském zajetí po zboření prvního jeruzalémského chrámu. V době druhého Chrámu již synagogy představovaly náboženská i společenská centra života obce, význam synagog výrazně stoupl ještě více po zboření druhého Chrámu roku 70. Synagoga sloužila jako modlitebna (bejt tefila), škola (bejt midraš) i jako dějiště veřejných jednání (bejt kneset). V pozdějším vývoji převážila modlitební funkce synagogy, zatímco ostatní funkce přebíraly zvláštní budovy: midraš a židovská radnice.[1]
Uspořádání
Synagogy vycházejí konstrukčně z blízkovýchodních chrámů, stejně jako mešity, nicméně neexistuje zde žádný závazný vzor. V ortodoxních synagogách je ženám tradičně vyhrazen oddělený prostor za stěnou hlavního sálu či galerie v patře. Mnohé reformní synagogy se vnitřním uspořádáním blíží křesťanským kostelům. Výzdoba se zpravidla omezuje na ornamentální malby, mozaiky, závěsy, vitráže apod. Zpodobnění lidí, zvláště pak v podobě soch, se v synagogách nevyskytují, neboť by mohla být vykládána jako modloslužba. Synagoga je orientovaná na východ, respektive směrem k Izraeli. V Izraeli jsou synagogy orientovány směrem k Jeruzalému a v Jeruzalémě směrem k Chrámové hoře. Často bývá její podlaha pod úrovní okolního terénu nebo alespoň místo pro chazana (kantora, zpěváka, který vede modlitbu) je pod úrovní podlahy v duchu naplnění verše Žalmu 130,1 „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine“. Na východní (nebo k Jeruzalému orientované) stěně je aron ha-Kodeš - svatostánek. V něm jsou uloženy svitky Tóry, které má synagoga k dispozici. Někdy má synagoga svitek jeden, jindy několik. Podle tradičního uspořádání bývá uprostřed synagogy vyvýšené místo, které se nazývá buď bima nebo almemor. Obojí znamená pódium. Na tomto pódiu je pult, který používá chazan k čtení modliteb a ke čtení z Tóry. V synagogách postavených na přelomu 19. a 20. století je bima často součástí vyvýšené plošiny u Aronu.
Svitky Tóry jsou tedy uchovávány ve svatostánku. Aron je připomínkou schrány (archy) úmluvy, která bývala uložena ve vnitřní svatyni Jeruzalémského chrámu. Bývá zakryt oponou (parochet), která rovněž symbolizuje chrámovou oponu, která oddělovala svatyni od velesvatyně. V synagoze také bývá věčné světlo (ner tamid), symbolizující nepřetržitě hořící menoru jeruzalémského chrámu a přítomnost Boží.
Největší a nejvýznamnější synagogy
- Největší synagogou na světě je v současnosti Bejt ha-midraš Ger náležící gerským chasidům v Jeruzalémě s kapacitou více než 8 500 míst. Podle jiných údajů je největší Belz Beis ha-midraš ha-gadol v Kirjat Belz v Jeruzalémě náležící belzským chasidům s kapacitou
6 000 míst. - Největší synagogou mimo Izrael je synagoga Temple Emanu-El v New Yorku.
- Největší synagogou v Evropě a čtvrtou největší na světě je Velká synagoga v Budapešti v ulici Dohány. Druhou největší synagogou v Evropě je Velká synagoga v Plzni.
- Nejstarší stále sloužící synagogou na světě je pražská Staronová synagoga.
Související články
Literatura
- KRINSKY, Carol Herselle. Synagogues of Europe: Architecture, History, Meaning. New York : Dover Publications, 1996. 480 s. Dostupné online. ISBN 0-486-29078-6. (anglicky)
- NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
Reference
- ↑ ŠEDINOVÁ, Jiřina. Synagóga. In PUTÍK, Alexandr, a kol. Židovské tradice a zvyky. Praha : Židovské muzeum, 1995. Dále jen Šedinová (1995). ISBN 80-85608-14-6. s. 21.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |