Mexiko
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 27. 10. 2011, 16:49
| Mexiko | ||
| Spojené státy mexické | ||
| Estados Unidos Mexicanos | ||
 
| ||
| Mexická vlajka Mexický znak | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Mexická hymna – Himno Nacional Mexicano | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png)
| ||
| Hlavní město: | Ciudad de México | |
| Rozloha: | 1 964 375 (13. na světě) z toho 2,5 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Citlaltépetl (5636 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | −6 až −8 h | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 106 202 903 (11. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 54,3 (117. na světě) | |
| HDI: | 0,842 (vysoký) | |
| Jazyk: | španělština | |
| Náboženství: | katolické 89 %, protestantské 6 % | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | federativní republika | |
| Měna: | Mexické peso (MXN) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | MEX | |
| Telefonní předvolba: | +52 | |
| Národní TLD: | .mx | |
Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika ve Střední Americe.
Přírodní poměry
Spojené státy mexické je severoamerická země. Na severu hraničí s USA a na jihu s Guatemalou a Belize. K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v Tichém oceánu, a na východě okolo pobřeží v Mexickém zálivu, či Karibském moři. Nejnižším bodem je proláklina nedaleko Mexicali (–10 m).
Povrch
Mexiko leží na západní polokouli, v jižní části Severní Ameriky. Na severu sousedí s USA. Hranici v délce 2597 km, tvoří částečně řeka Rio Grande. Na jihu hraničí Mexiko s Guatemalou (962 km) a Belize (176 km).
Celková délka mexického pobřeží je 9219 km. Na západě je to tichomořské pobřeží, na východě atlantské pobřeží, část východního pobřeží oblévá Mexický záliv a část Karibské moře. Na jihu se při pobřeží táhne úzký Středoamerický příkop dosahující hloubek přes 6000 m. Rozloha mexického území je téměř 2 milióny kilometrů čtverečních, po Brazílii a Argentině je Mexiko třetí největší zemí Latinské Ameriky.
Mexické území se horopisně z největší části přimyká k severoamerické kordillerské soustavě, která na něm vytváří rozsáhlou vysočinu, jež se zdvihá postupně k jihu. Jejím jádrem je náhorní plošina „Mesa central“, kterou prostupují horské hřbety a kotliny. Mexická vysočina je při obou oceánech ohraničena horskými pásmy pohoří Sierra Madre Oriental a Sierra Madre Occidental. Na jihu se mexická vysočina nazývá Anahuácká vysočina a zvedá se do výše 2000 m. Nejdůležitější částí jsou dvě kotliny, v nichž je velká koncentrace obyvatelstva – Mexické a Tolucké údolí. Obě jsou velmi úrodné.
Na jihu Mexické vysočiny vystupuje významné pásmo s několika menšími pohořími, která tvoří jihomexické vulkanické pásmo Cordillera Neovolcánica. Nejvyššími horami jsou: Pico de Orizaba (nebo též Citlaltépec) (5636 m), Popocatépetl (5452 m), Iztaccíhuatl (5280 m) a Colima (4340 m). Tato část území bývá postihována zemětřeseními tektonického původu. I sopky se často projevují.
Na východ od Tehuantepecké šíje se zvedá pohoří Sierra Madre de Chiapas, které přechází do Tabaské nížiny a ta navazuje na rozsáhlou suchou a zkrasovělou vápencovou tabuli Yucatánského poloostrova.
Na severozápadě tvoří část Mexika Kalifornský poloostrov dlouhý 1250 km a Kalifornský záliv. Největší horou poloostrova je El Picacho del Diablo – 3095 m n. m. 500 km od pobřeží na západ leží vulkanické ostrovy Revillagigedo.
Vodstvo
Mexiko má poměrně málo řek. Největší řekou je pohraniční Río Bravo del Norte, dlouhá 3023 km. Z přítoků, které přijímá, je významnější jen řeka Conchos. Několik větších řek je na atlantském pobřeží, které je bohatší na srážky. Nejdůležitější z nich je Panuco, která ústí do Mexického zálivu. Západní pobřeží má četné kratší řeky, které prudce spadají s pobřežních horských pásem, a mají proto značný energetický význam. Jsou to Yaqui, Fuerte, Río Grande de Santiago (800 km), která protéká největším mexickým jezerem Lago de Chapala (1057 km²), a na severu řeka Balsas. Největšími řekami mexického jihu jsou Usumacinta (1000 km) a Grijalva (velké přehrady). Usumacinta tvoří část hranice s Guatemalou.
Podnebí
Mexiko leží v subtropickém pásu. Země se dělí na čtyři výšková podnební pásma. Horká země (tierra caliente) do výšky 800 m n. m. má průměrnou roční teplotu přes 23 °C. Mírná země (tierra templada) do 1700 m n. m. má průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C. Chladnou zemi (tierra fría) do 2500 m n. m. s teplotou méně než 17 °C střídá pásmo věčného sněhu (tierra helada).
Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících. Na východním pobřeží závisí srážková činnost v létě na pasátu vanoucím z Atlantiku, v zimě na větru ze severu. Pacifické pobřeží je sušší. Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo.
Flóra
Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém deštném lese. Různé druhy palem propletených liánami, oživeny pestře zbarvenými orchidejemi. Pěstuje se zde palma olejná, cukrová třtina, sisal, kokosovník, kakaovník, káva a kukuřice. Pod hranicí věčného ledu na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou holoarktickou flóru. Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn, druhů stromů zde roste celá řada. Zvlášť četně se vyskytují cedr, dub a borovice, ve vyšších polohách jedle. Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů, užívané v nábytkářském průmyslu (mahagon) nebo k barvení kampešek. Charakteristickou rostlinou celého Mexika je kaktus, vyskytující se ve stovkách druhů. V horských oblastech Mexika se pěstuje cukrová třtina, káva, pšenice a proso. Severněji se nacházejí pastviny a louky. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména chilli a rajčata. Zcela na severu země se daří bavlníku, zejména při ústí řek Colorado a Rio Grande.
Fauna
Zvířena čítá tisíce druhů, z nichž většinu tvoří hmyz. Velice nepříjemní jsou moskyti, přenášející malárii a žlutou zimnici. V Mexiku nacházíme zvířata, žijící v obou částech amerického kontinentu. Ze Severní Ameriky pocházejí medvědi, vydry, jeleni a srnci, z Jižní pak jaguár, pásovec, mravenečník a množství opic. Žijí zde i dikobrazové, různí hlodavci a mnoho dalších savců jako například tapír. Ze zvířat, která dovezli do Ameriky až Evropané, najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských koní. Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho obojživelníků a plazů. Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí chřestýši. Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů, od maličkých kolibříků až po supy a orly. Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně krocan, divoký předek dnes po celém světě rozšířeného krocana domácího.
Střed země se vyznačuje zejména chovem skotu, prasat, koní, koz a ovcí. Při pobřeží s Mexickým zálivem se loví zejména krabi a langusty, ve vodách Tichého oceánu krabi a ústřice.
Jazyky
Úřední jazyk Mexika je španělština s totožnou gramatikou jako ve Španělsku. Latinskoamerické španělštiny ovšem mají svá specifika, kde mezi nejvýraznější patří nepoužívání 2.osoby množného čísla.
Mexická španělština má slovník obohacen o řadu slov převzatých z indiánských jazyků, kterých je v Mexiku celkem 62 viz [1]. Nejrozšířenější je aztéčtina - nahuatl, po ní pak májština, mixtéčtina a zapotečtina. Aztécký nahuatl, který se používá v hlavním městě a okolí je snadno rozeznatelný příponami -tl (známá sopka Popokatepetl).
Některá slova z aztéčtiny byla převzata i do češtiny, např. „šokolatl“, je u nás naše známá čokoláda, "chilli" papričky se řeknou také tak, ovšem sousloví "tomatová" omáčka (z aztéckého "tomatl" pro rajče) již Češi používají méně častěji než Němci nebo Angličané.
Členství v mezinárodních organizacích
Mexiko je členem několika mezinárodních organizací jako OSN, OAS (Organizace amerických států), LIZ (Latinskoamerické integrační sdružení) či NAFTA (North American Free Trade Agreement – Severoamerická zóna volného obchodu).
Politický systém
Mexiko je republika s ústavou z roku 1917, ve které je zakotveno, že volební právo mají všichni dospělí starší 18 let. Hlavou státu i vlády je prezident (tzv. prezidentský systém), volí se na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a 1/4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky. 64 senátorů je voleno na 6 let, po dvou z každého státu. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje prezident.
Státní symboly
Vlajka země je tvořena třemi svislými pruhy. Zleva zeleným (nezávislost), bílým (čistota náboženství) a červeným (jednota spojení míšenecké, indiánské a španělské krve). Uprostřed je státní znak z roku 1823. Znak tvoří hnědě zbarvený orel stojící na nopálovém kaktusu, který roste z vody jezera; orel drží v zobáku zeleného hada, pod ním jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a vavřínu svázané stužkou v národních barvách. Znak ilustruje starou aztéckou legendu, podle níž putující indiánský lid měl nalézt nový domov na ostrově uprostřed jezera, kde uvidí tuto scénu. V místě na jezeře Texcoco byl roku 1325 založen Tenochtitlán, dnešní hlavní město Mexika.
Územní rozdělení
- Hlavní článek: Spolkové státy Mexika
Stát je rozdělen na 31 spolkových států a distrikt hlavního města. Některé názvy států a měst nesou jména historických osobností Mexika, jiné jsou indiánského původu.
|
|
Nerostné bohatství a průmysl
Mexiko oplývá značným přírodním bohatstvím. V koloniální době bylo ceněno zvlášť stříbro a zlato, těžilo se i olovo, zinek, měď a železo. Stříbrné rudy našli geologové na celém území Mexika, bohatými doly vynikají zejména státy Zacatecas, Durango, Hidalgo, Guanajuato a Chihuahua. Dnes tvoří mexický podíl na světové produkci víc než 20 % a Mexiko je stále největším producentem tohoto kovu. Menší význam má těžba zlata, jeho naleziště jsou už částečně vyčerpána. Nacházejí se hlavně ve státech Durango, Sonora, Chihuahua a Querétaro.
Z ostatních kovových rud má značnou důležitost ruda zinková, jejíž největší pánve můžeme najít ve stejných státech jako doly na stříbro a zlato. Totéž platí pro olovnaté a měděné rudy, známé vysokým obsahem kovů. V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji těžby železných rud v nově objevených ložiscích na západě země (Cerro del Mercado, El Mamen, La Perla a El Joven). Ruda tu v některých případech obsahuje až 60 % železa.
V roce 1959 objevili v Mexiku i bohatá naleziště uranu, významná je i těžba síry, tuhy, rtuti, cínu a antimonu. Dále se těží uhlí, molybden, wolfram, kadmium a řada dalších nerostů a rud.
Největší nerostné bohatství představuje z dnešního pohledu ropa a zemní plyn, zejména při východním pobřeží, na jejichž těžbě závisí příjem deviz i rychle se rozvíjející chemický průmysl. Od roku 1938 kontroluje všechny vrty, soustředěné zejména na atlantském pobřeží včetně pobřežního šelfu, státní společnost PEMEX. Podíl Mexika na světovém obchodu s ropou představuje asi 6 %. Stále větší význam má zemní plyn, přičemž téměř celou produkci odebírají Spojené státy a Kanada. Nejvíc plynu se těží kolem měst Reynosa a Poza Rica ve státě Tabasco.
Převažuje průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a textilní. Chemický průmysl sídlí zejména ve městech Coatzacoalcos a Tampico na východě, Salina Cruz na jihu a Salamanca ve středozemí. Strojírenským průmyslem se vyznačují Veracruz na východě a Puebla ve středozemí. Města jako Mexicali, Ciudad Juárez, Chihuahua, Torreón, León se vyznačují potravinářstvím, textilním průmyslem a hutnictvím. Monclova na severu a Veracruz jsou typická hutní města. Takovým textilním městem je Mérida na severu poloostrova Yucatán.
Dějiny Mexika
- Hlavní článek: Dějiny Mexika
V předkolumbovském období se na území dnešního středního a jižního Mexika rozvíjely mezoamerické civilizace. Po příchodu Evropanů do „Nového světa“ dobyl mezi roku 1519 a 1521 conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši. V roce 1535 založili Španělé svoji kolonii Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě hlavního aztéckého města Tenochtitlán přímo na území vysušeného jezera. V první třetině 19. století sice získalo Mexiko nezávislost na Španělsku, ale po prohrané Mexicko-americké válce (1846-1848) ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu (Horní Kalifornie a další příhraniční oblasti). Vlády nad zemí se také na čas zmocnili Francouzi (1864-1867). Zakladatelem moderního mexického státu je Benito Juárez, první prezident v Americe indiánského původu. Díky objevu ropy v Mexickém zálivu je životní úroveň v zemi relativně vyšší, než v ostatních latinskoamerických zemích. Mexiko má činné sopky a je ohrožováno zemětřeseními. Roku 1985 jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě.
Během Mexické revoluce se v chudých částech Mexika (především Chiapasu) zformovalo hnutí EZLN, vedené Emilianem Zapatou, které nakonec vytvořilo na jihu země vlastní autonomní oblast a dodnes je v konfliktu s mexickou vládou.
Kultura 19. a 20. století
Film
Počátkem 30. let 20. století se začíná točit v Mexiku i zvukový film. V této době byl natočen film „Que viva México” (Ať žije Mexiko), který ukazuje povahu Mexičanů. Ze 40. a 50. let jsou významnými režiséry zejména E. Fernandez a kameraman G. Figneroa. V pozdější době je to M. Alzraki. Filmy z posledních let se stávají kvalitnějšími a získávají i různá ocenění na mezinárodních soutěžích. Nejdůležitějším režisérem současnosti je Arturo Ripstein (Mentiras piadosas, 1988; La mujer del puerto, 1991; Principio y fin, 1993; Profundo carmesí, 1996). Dalšími, kteří slavili úspěch v devadesátých letech jsou Alfonso Arau (Como agua para chocolate, 1990; Un paseo por las nubes, 1994), Robert Rodríguez (El mariachi, 1993), Alberto Isaac (Mujeres insumisas, 1995), Jorge Fons (El callejón de los milagros, 1995), María Novaro (Lola, 1989; Danzón, 1990; El jardín del Edén, 1994), Guillermo del Toro (Cronos, 1993) y Nicolás Echevarría (Cabeza de Vaca, 1990).
Lidová řemesla
Významné je především hrnčířství. Také textilní výroba je velmi rozšířena. Používá se zejména vlna a bavlna. Z henequenu a ixtle (agáve) se vyrábí brašny. Z rákosí se vyrábějí různé krytiny, ale také charros (klobouky).
Výtvarné umění
Orozco, Jose Clemente,1883-1949;Rivera, Diego, 1886-1957; Siqueiros, David Alfaro, 1896-1974; Kahlo, Frida, 1907-1954.
Lidové slavnosti
Mezi běžné lidové slavnosti patří býčí a kohoutí zápasy, ale i udržení se na nezkrocených koních tzv. charros. Dále převažují různé indiánské a křesťanské slavnosti. Mexičané rádi oslavují. Oslava se nazývá fiesta. Sejde se nejméně dvacet lidí, příbuzných, přátel nebo známých. Vzhledem k počtu lidí se fiesty odehrávají často venku, na dvorku nebo v zahradě domu, večer pak při světle lampiónů. Pro děti je připravena piňata, keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a papírovými třásněmi. Uvnitř jsou bonbóny, drobné ovoce, ořechy, malé hračky a papírové vločky. Piňata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak, aby piňata byla na dosah, ale ve stálém pohybu. Děti, dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnou. Všichni přítomní sledují s povyražením marné i úspěšné pokusy a bouřlivě povzbuzují tradičním popěvkem. Když přijdou na řadu dospělí, musí mít převázané oči a jejich snaha zasáhnout piňatu je doprovázena všeobecným veselím. K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec.
Je-li fiesta oslavou v kruhu příbuzných, pak feria bývá výroční slavností, která zasahuje celé město a okolí. Je to vlastně výroční trh a výstava té výrobní činnosti, která v dané oblasti převažuje. Takže v městě Taxco, známém výrobou stříbrných předmětů, se koná feria stříbra. Jinde je feria výrobků z kůže, jinde feria květin. Můžete navštívit dílny zručných řemeslníků a pozorovat jejich práci. Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci. Zvuky mariachis, lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky, kteří podupávají a přizvukují do taktu.
V poledních hodinách začíná být velké vedro, které se odpoledne stává úmorným. A tak Mexičané, podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské Ameriky tráví siestu. Siesta vznikla již v době těžkých ručních prací na polích nebo stavbách, protože práce pod žhavým sluncem je velmi vyčerpávající. A tak odpolední spánek a odpočinek, tedy siesta, není znakem lenosti nebo přejedení, ale téměř nevyhnutelností.
Demografie
Poměr venkovského a městského obyvatelstva činí 30 : 70. Obvyklá hustota obyvatel je 25 obyvatel na 1 km², největší hustota je v hlavním městě, nejmenší pak v teritoriu Quintana Roo. Mesticové, tedy míšenci Indiánů a bělochů, jsou zastoupeni 60 %, indiáni 30 % a běloši (potomci Španělů zvaní kreolové) 9 %. Z Indiánů je nejvíce: Aztéků, Mayů a Zapoteců. Nejméně: Ixcateců a Kiliwaů, kteří jsou na pokraji vymření. Je zde 89 % římských katolíků a 6 % protestantů.
Do země přicházejí lidé především z Guatemaly a Hondurasu, především za prací a lepšími životními podmínkami. Mexičané a vůbec obyvatelé celé Latinské Ameriky v poslední době mohutně migrují do USA.
Města
Přehled 20 největších měst v Mexiku:
| # | město | stát | obyv. | # | město | stát | obyv. | Cd. de México Guadalajara  Monterrey | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Ciudad de México | DF | 19 231 829 | 11 | Querétaro | Qro | 918 100 | |||
| 2 | Guadalajara | Jal | 4 095 853 | 12 | Mérida | Yuc | 897 740 | |||
| 3 | Monterrey | NL | 3 664 331 | 13 | Mexicali | BC | 855 962 | |||
| 4 | Puebla | Puebla | 2 109 049 | 14 | Aguascalientes | Ags | 805 666 | |||
| 5 | Toluca | Méx | 1 610 786 | 15 | Tampico | Tamps | 803 196 | |||
| 6 | Tijuana | BC | 1 483 992 | 16 | Culiacán | Sin | 793 730 | |||
| 7 | León | Gto | 1 425 210 | 17 | Cuernavaca | Mor | 787 556 | |||
| 8 | Ciudad Juárez | Chih | 1 313 338 | 18 | Acapulco | Gro | 786 830 | |||
| 9 | Torreón | Coah | 1 110 890 | 19 | Chihuahua | Chih | 784 882 | |||
| 10 | San Luis Potosí | SLP | 957 753 | 20 | Morelia | Mich | 735 624 | |||
| Zdroj:[1] | ||||||||||
Náboženství
Život indiánských obyvatel Mexika v předkolumbovském období byl prostoupen uctíváním obrovského panteonu bohů. Na jejich počest se budovaly rozsáhlé stavby a kultovní centra, obyvatelstvo vydržovalo početnou vrstvu kněží, kteří byli prostředníky mezi prostým lidem a bohy, putovalo do vzdálených posvátných míst a pořádalo náboženské slavnosti, jejichž součástí bývaly i lidské oběti na usmíření bohů.
Za conquisty a v koloniálním období dobyvatelé násilím obraceli Indiány na katolickou víru. Za tímto účelem sem ze Španělska a později z dalších evropských zemí přicházeli kněží a mniši z různých náboženských řádů – františkáni, dominikáni, augustiniáni a nakonec jezuité – kteří měli Indiány vzdělat v základech víry.
Každoročně se koná kult Panny Marie Guadalupské, patronky Mexika, který vrcholí 12. prosince, v den jejího prvního údajného zjevení v Mexiku.
V současnosti je Mexiko zemí křesťanskou – převažují římští katolíci. Setkáme se i s komunitami jiných náboženství jako jsou protestanté, Židé. Většina domorodého obyvatelstva praktikuje kombinaci svého původního náboženství s křesťanstvím.
Mexiko několikrát navštívil i zesnulý římskokatolický papež Jan Pavel II.
Vzdělání
Školní vzdělání se uskutečňuje v základním, středním (nižším a vyšším) a vysokém stupni. Základní šestileté vzdělání je povinné a bezplatné. Nižší střední vzdělání představují tříleté školy 2. stupně. Po ukončení tohoto vzdělání je možno získat vyšší střední vzdělání na tříletých nebo čtyřletých školách. Nejvyšší formou vzdělání jsou vysoké školy univerzitního nebo technického směru.
Mexiko patří k zemím s vysokou gramotností a vyspělým školským systémem. Mexické školství má širokou síť základních škol a světově uznávané vysoké školství. Na Národní autonomní univerzitě (UNAM) studuje přes 400 000 studentů, po celých spojených státech.
Chybí učitelé se znalostí indiánských jazyků. Asi 2 milióny indiánů ovládá jen svoji tradiční řeč, další 2 milióny k tomu hovoří částečně španělsky. Šanci studovat na nějaké z vysokých škol v zemi má ročně asi 1,5 miliónů mladých Mexičanů.
Literatura
- KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Mexika. [s.l.] : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-269-3. S. 389.
- HINGAROVÁ - KVĚTINOVÁ - EICHLOVÁ, (Eds.). Mexiko-200 let nezávislosti.. Červený Kostelec : P.Mervart, 2010. ISBN 978-80-87378-48-9. S. 485.
Související články
Reference
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |