Opava (řeka)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 21. 9. 2020, 11:54

Řeka Opava v Krnově (září 2020)

Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa, německy:Oppa, polsky: Opawa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká v okresech Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji. Řeka vzniká soutokem Střední a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem. Jako další zdrojnice bývá někdy uváděna i Bílá Opava, která se vlévá zprava do Střední Opavy zhruba na jejím 0,9 říčním kilometru. Černá Opava pramení při severozápadních svazích Orlíku a Střední Opava (někdy též Zlatá Opava) pramení na severovýchodních svazích Pradědu. Délka toku činí 110,7 km.^[1] Plocha povodí měří 2089,0 km².^[2] Od ústí Opavice až do Opavy-Vávrovic tvoří státní hranici s Polskem (Opolské vojvodství) v délce cca 25 km. Největším přítokem je řeka Moravice.

Obsah

1 Průběh toku
- 1.1 Města
- 1.2 Větší přítoky
2 Vodní režim
3 Využití
4 Externí odkazy

Průběh toku

Z Vrbna teče řeka k jihovýchodu korytem, které po povodni roku 1997 dostalo přírodě blízký ráz - je tvořeno četnými meandry, štěrkovými terasami a ostrůvky. V Nových Heřminovech se obrací k severovýchodu, kterýžto směr si udržuje až ke Krnovu. Celý úsek od Vrbna až do Krnova má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné peřeje. Pod Krnovem se údolí otevírá a řeka již teče nížinou zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do Odry v Ostravě-Svinově. Mezi Opavou a Ostravou řeka vytváří několik meadrovitých úseků se štěrkovými lavicemi, vysokými hlinitými břehy s hnízdy břehulí, vyskytuje se i volavka šedivá a ledňáček říční. Časté padlé stromy, slepá ramena. Mezi Jilešovicemi a Děhylovem byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku - jejímž důsledkem je vznik tzv. Hlučínského jezera. Řeka se tak dnes městu Hlučín úplně vyhýbá. Mezi Opavou a Kravařemi je část vody odváděna Mlýnskou strouhou, mezi Hájem ve Slezsku a Dolním Benešovem napájí levostranná ramena Opavy spolu s říčkou Štěpánkou dolnobenešovské rybníky.

Města

Největším městem na Opavě je Ostrava. Od počátku toku protéká řeka městy: Vrbno pod Pradědem, Krnov, Opava, Kravaře, Dolní Benešov, Hlučín a Ostrava.

Větší přítoky

levé – Opavice, Trmantický potok ("Thirmický potok"^[3], Potok Ciermięcicki), Pilšťský potok (Ostra), Štěpánka
pravé – Uhlířský potok, Skrbovický potok, Popel, Hájnický potok, Černý potok, Čižina, Velká, Lipinka, Heraltický potok, Moravice, Strouha, Sedlinka, Ohrozima, Hrabyňka, Děhylovský potok.

Vodní režim

Protože odvodňuje nejvyšší polohy Jeseníků, mívá Opava dostatek vody téměř po celý rok. Nejvyšších průtoků dosahuje koncem jara a nejnižších koncem léta. Průměrný průtok u obce Děhylov na 7,4 říčním kilometru činí 17,6 m³/s. Povodně v roce 1997 na mnoha místech změnily průběh toku řeky a některé úseky byly ponechány v přírodě blízkém stavu.

Hlásné profily:^[4]

místo	říční km	velikost povodí	průměrný průtok	stoletá voda
Karlovice	107,60	151,37 km²	2,51 m³/s	160 m³/s
Krnov	72,60	370,68 km²	4,33 m³/s	225 m³/s
Opava	37,60	929,69 km²	7,59 m³/s	388 m³/s
Děhylov	7,40	2038,80 km²	17,6 m³/s	576 m³/s

Využití

Vodáctví

Řeka patří mezi vodácky využívané toky. Úsek Vrbno-Krnov dosahuje obtížnosti WWII-WWIII, pod Krnovem již jen ZWC-WWI-.

Vodní díla

V oblasti Nových Heřminov se uvažuje o stavbě přehradní nádrže, která by měla zmírnit průběh povodní. 21. dubna 2008 vláda rozhodla o výstavbě přehrady, kvůli níž má být zaplavena část Nových Heřminov, postižené domy mají být vyvlastněny. V obci platí dlouhodobá stavební uzávěra.^[5]

Reference

↑ Základní charakteristiky toku Opava a jeho povodí [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.
↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.
↑ Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html
↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.
↑ Petr Broulík: Doufám, že umřu, než mi zaplaví dům, MF Dnes, 22. 4. 2008, str. A2

Literatura

Geografický místopisný slovník světa. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
Kilometráž českých a moravských řek. Zlín: SHOCart, 1998. ISBN 80-7224-065-X.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Opava (řeka)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Základní charakteristiky toku Opava a jeho povodí [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.

[1] Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.

[2] Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html

[3] Hlásné profily [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.

[prehrada-4] Petr Broulík: Doufám, že umřu, než mi zaplaví dům, MF Dnes, 22. 4. 2008, str. A2

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
 |povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Odra]]
 |hčp=2-02-01-001
-}}
+}}[[Soubor:Krnov-September-2020-060.JPG|thumb|250px|Řeka Opava v Krnově (září&nbsp;2020)]]
-'''Opava''' (lidově ''Opavice'', ''Černá Opavice'', ''Opa'', německy:''Oppa''}}, polsky: ''Opawa''}}) je levostranný [[přítok]] [[řeka|řeky]] [[Odra|Odry]], který protéká v [[okres Bruntál|okresech Bruntál]], [[okres Opava|Opava]] a [[okres Ostrava-město|Ostrava-město]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. Řeka vzniká [[soutok]]em [[Střední Opava|Střední]] a [[Černá Opava|Černé Opavy]] ve [[Vrbno pod Pradědem|Vrbně pod Pradědem]]. Jako další [[zdrojnice]] bývá někdy uváděna i [[Bílá Opava]], která se vlévá zprava do Střední Opavy zhruba na jejím 0,9 říčním kilometru. '''Černá Opava''' pramení při severozápadních svazích [[Orlík (Hrubý Jeseník)|Orlíku]] a '''Střední Opava''' (někdy též ''Zlatá Opava'') pramení na severovýchodních svazích [[Praděd]]u. Délka toku činí 110,7 km.<ref>{{Citace webu
+[[Soubor:Krnov-September-2020-061.JPG|thumb|250px|Řeka Opava v Krnově (září&nbsp;2020)]]
+'''Opava''' (lidově ''Opavice'', ''Černá Opavice'', ''Opa'', německy:''Oppa'', polsky: ''Opawa'') je levostranný [[přítok]] [[řeka|řeky]] [[Odra|Odry]], který protéká v [[okres Bruntál|okresech Bruntál]], [[okres Opava|Opava]] a [[okres Ostrava-město|Ostrava-město]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. Řeka vzniká [[soutok]]em [[Střední Opava|Střední]] a [[Černá Opava|Černé Opavy]] ve [[Vrbno pod Pradědem|Vrbně pod Pradědem]]. Jako další [[zdrojnice]] bývá někdy uváděna i [[Bílá Opava]], která se vlévá zprava do Střední Opavy zhruba na jejím 0,9 říčním kilometru. '''Černá Opava''' pramení při severozápadních svazích [[Orlík (Hrubý Jeseník)|Orlíku]] a '''Střední Opava''' (někdy též ''Zlatá Opava'') pramení na severovýchodních svazích [[Praděd]]u. Délka toku činí 110,7 km.<ref>{{Citace webu
 | url = http://www.dibavod.cz/data/download/char_068_opava_1.tif
 | datum přístupu = 2010-02-07
 | titul = Základní charakteristiky toku Opava a jeho povodí
-}}</ref> Plocha [[povodí]] měří 2089,0&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]].<ref>
+}}</ref> Plocha [[povodí]] měří 2089,0&nbsp;[[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]].<ref>
 {{Citace webu
 | url = ftp://chmugis:voda22,@ftp.chmi.cz/hydrologicky_seznam_povodi.pdf
 | datum přístupu = 2010-02-07
 | titul = Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR
-}}</ref> Od ústí [[Opavice]] až do [[Opava|Opavy]]-Vávrovic tvoří státní hranici s [[Polsko|Polskem]] ([[Opolské vojvodství]]) v délce cca 25 km. Největším přítokem je řeka [[Moravice (řeka)|Moravice]].
+}}</ref> Od ústí [[Opavice]] až do [[Opava|Opavy]]-Vávrovic tvoří státní hranici s [[Polsko|Polskem]] ([[Opolské vojvodství]]) v&nbsp;délce cca 25 km. Největším přítokem je řeka [[Moravice (řeka)|Moravice]].
 == Průběh toku ==
-Z [[Vrbno pod Pradědem|Vrbna]] teče řeka k jihovýchodu korytem, které po povodni roku 1997 dostalo přírodě blízký ráz - je tvořeno četnými [[meandr]]y, štěrkovými terasami a ostrůvky. V [[Nové Heřminovy|Nových Heřminovech]] se obrací k severovýchodu, kterýžto směr si udržuje až ke [[Krnov]]u. Celý úsek od [[Vrbno pod Pradědem|Vrbna]] až do [[Krnov]]a má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné [[peřej]]e. Pod [[Krnov]]em se údolí otevírá a řeka již teče nížinou zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do [[Odra|Odry]] v [[Ostrava|Ostravě]]-[[Svinov (Ostrava)|Svinově]]. Mezi [[Opava|Opavou]] a [[Ostrava|Ostravou]] řeka vytváří několik [[meandr|meadrovitých]] úseků se štěrkovými lavicemi, vysokými hlinitými břehy s hnízdy [[břehule|břehulí]], vyskytuje se i [[volavka šedivá]] a [[ledňáček říční]]. Časté padlé stromy, slepá ramena. Mezi [[Jilešovice]]mi a [[Děhylov]]em byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku - jejímž důsledkem je vznik tzv. [[Hlučínské jezero|Hlučínského jezera]]. Řeka se tak dnes městu [[Hlučín]] úplně vyhýbá. Mezi [[Opava|Opavou]] a [[Kravaře]]mi je část vody odváděna Mlýnskou strouhou, mezi [[Háj ve Slezsku|Hájem ve Slezsku]] a [[Dolní Benešov|Dolním Benešovem]] napájí levostranná ramena Opavy spolu s říčkou [[Štěpánka (potok)|Štěpánkou]] dolnobenešovské [[rybník]]y.
+Z [[Vrbno pod Pradědem|Vrbna]] teče řeka k jihovýchodu korytem, které po povodni roku 1997 dostalo přírodě blízký ráz - je tvořeno četnými [[meandr]]y, štěrkovými terasami a ostrůvky. V [[Nové Heřminovy|Nových Heřminovech]] se obrací k severovýchodu, kterýžto směr si udržuje až ke [[Krnov]]u. Celý úsek od [[Vrbno pod Pradědem|Vrbna]] až do [[Krnov]]a má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné [[peřej]]e. Pod [[Krnov]]em se údolí otevírá a řeka již teče nížinou zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do [[Odra|Odry]] v&nbsp;[[Ostrava|Ostravě]]-[[Svinov (Ostrava)|Svinově]]. Mezi [[Opava|Opavou]] a [[Ostrava|Ostravou]] řeka vytváří několik [[meandr|meadrovitých]] úseků se štěrkovými lavicemi, vysokými hlinitými břehy s hnízdy [[břehule|břehulí]], vyskytuje se i [[volavka šedivá]] a [[ledňáček říční]]. Časté padlé stromy, slepá ramena. Mezi [[Jilešovice]]mi a [[Děhylov]]em byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku - jejímž důsledkem je vznik tzv. [[Hlučínské jezero|Hlučínského jezera]]. Řeka se tak dnes městu [[Hlučín]] úplně vyhýbá. Mezi [[Opava|Opavou]] a [[Kravaře]]mi je část vody odváděna Mlýnskou strouhou, mezi [[Háj ve Slezsku|Hájem ve Slezsku]] a [[Dolní Benešov|Dolním Benešovem]] napájí levostranná ramena Opavy spolu s říčkou [[Štěpánka (potok)|Štěpánkou]] dolnobenešovské [[rybník]]y.
 === Města ===
@@ Řádka 102: / Řádka 103: @@
 * [http://hydro.chmi.cz/hpps/ Hlásné profily]
-{{commonscat|Opava (river)}}
+{{Commonscat|Opava (river)}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]]
 [[Kategorie:Řeky v Moravskoslezském kraji]]
-{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Bruntál]]
+[[Kategorie:Okres Bruntál]]
 [[Kategorie:Okres Opava]]
 [[Kategorie:Okres Ostrava-město]]