V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Nové Strašecí

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
 
Řádka 31: Řádka 31:
| NUTS3 = CZ020
| NUTS3 = CZ020
| nad.výš = 470
| nad.výš = 470
-
}}
+
}}Město '''Nové Strašecí''' ([[Němčina|německy]]: ''Neustraschitz'' nebo ''Neu Straschitz'') se nachází v okrese [[Okres Rakovník|Rakovník]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]].
-
Město '''Nové Strašecí''' ([[Němčina|německy]]: ''Neustraschitz'' nebo ''Neu Straschitz'') se nachází v okrese [[Okres Rakovník|Rakovník]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]].
+
* Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 5 203 obyvatel.
-
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 5 203 obyvatel.
+
* Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''5 517''' obyvatel.
 +
 
== Geografie ==
== Geografie ==
Nové Strašecí leží v nadmořské výšce 470 m na jihovýchodní straně [[Přírodní park Džbán|Přírodního parku Džbán]], který dále přechází do [[Křivoklátsko|Křivoklátských lesů]], po levé straně údolí [[Klíčava|Klíčavy]] (samotná říčka je od města vzdálená cca 4 km). Ve městě pramení [[Strašecký potok]], na jehož výtoku z města najdeme městskou [[Čistička odpadních vod|čističku odpadních vod]] a dále po proudu několik rybníků. Město plánuje revitalizaci Strašeckého potoka, kde hrozí sesuvy půdy, obnovu rybníka Na Konopasu, stejně jako ČOV.
Nové Strašecí leží v nadmořské výšce 470 m na jihovýchodní straně [[Přírodní park Džbán|Přírodního parku Džbán]], který dále přechází do [[Křivoklátsko|Křivoklátských lesů]], po levé straně údolí [[Klíčava|Klíčavy]] (samotná říčka je od města vzdálená cca 4 km). Ve městě pramení [[Strašecký potok]], na jehož výtoku z města najdeme městskou [[Čistička odpadních vod|čističku odpadních vod]] a dále po proudu několik rybníků. Město plánuje revitalizaci Strašeckého potoka, kde hrozí sesuvy půdy, obnovu rybníka Na Konopasu, stejně jako ČOV.
Řádka 39: Řádka 40:
Na severu města končí dálnice (Exit 32) od [[Praha|Prahy]] [[Rychlostní silnice 6|R6]] / [[E 48]] a odtud pokračuje jako státní silnice I/6 ve směru [[Karlovy Vary]]. Na jižní straně města vede [[železniční trať Praha–Chomutov]], kde se nachází železniční nádraží.
Na severu města končí dálnice (Exit 32) od [[Praha|Prahy]] [[Rychlostní silnice 6|R6]] / [[E 48]] a odtud pokračuje jako státní silnice I/6 ve směru [[Karlovy Vary]]. Na jižní straně města vede [[železniční trať Praha–Chomutov]], kde se nachází železniční nádraží.
== Dějiny města ==
== Dějiny města ==
-
Archeologické nálezy na území města poukazjí na osídlení v mladší době kamenné. Obec byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska [[Emfyteuze|emfyteutickými]] sídlišti. První písemná zmínka o osadě ''Strašice'' pochází z roku 1334, coby o obci náležící ke královskému [[Hrad Křivoklát|panství Křivoklát]], pochází z let 1334 až 1343. Vznik názvu obce (původně ''Strašice'') není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména ''Strašata''.  
+
Archeologické nálezy na území města poukazjí na osídlení v mladší době kamenné. Obec byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska [[Emfyteuze|emfyteutickými]] sídlišti. První písemná zmínka o osadě ''Strašice'' pochází z roku 1334, coby o obci náležící ke královskému panství Křivoklát, pochází z let 1334 až 1343. Vznik názvu obce (původně ''Strašice'') není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména ''Strašata''.  
 +
 
V 15. století získávají Strašice některá privilegia a roku 1480 jsou povýšeny na městečko. V roce 1503 propůjčil král Vladislav II. Strašicím [[Privilegia|městská práva]] a městský znak. Ten který je tvořen královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název '''''Nové''' Strašecí''.
V 15. století získávají Strašice některá privilegia a roku 1480 jsou povýšeny na městečko. V roce 1503 propůjčil král Vladislav II. Strašicím [[Privilegia|městská práva]] a městský znak. Ten který je tvořen královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název '''''Nové''' Strašecí''.
V roce 1610 byla založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání, došlo ke sporům s [[Arcibiskup pražský|pražským arcibiskupem]]. Během třicetileté války bylo město z asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými vojáky. Následkem zakoupením se roku 1685 novými správci panství Křivoklát a tím i města Nového Strašecí stali hrabata [[Valdštejnové|z Valdštejna]] a po nich [[Fürstenberkové]]. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry.
V roce 1610 byla založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání, došlo ke sporům s [[Arcibiskup pražský|pražským arcibiskupem]]. Během třicetileté války bylo město z asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými vojáky. Následkem zakoupením se roku 1685 novými správci panství Křivoklát a tím i města Nového Strašecí stali hrabata [[Valdštejnové|z Valdštejna]] a po nich [[Fürstenberkové]]. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry.
 +
Po zrušení patrimoniálního panství se Nové Strašecí / Neu Straschitz roku 1848 stalo sídlem [[Okresní soud|okresního soudu]] a v roce 1850 součástí správního [[Slaný (okres)|okresu Slaný]]. Ve městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200 lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu [[Buštěhradská železnice]] tratě [[Železniční trať Praha–Chomutov|Praha–Chomutov]]. Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době bylo poblíž Pecínova započato s těžbou [[Lupek|lupku]] a někdejší ves sestávající ze dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována zůstala jen osada [[Vobíralka]] (něm. ''Ober Petzinov''). Roku 1960 byl okres Nové Strašecí opět zrušen a město bylo přiřazeno k [[Okres Rakovník|rakovnickému okresu]].
Po zrušení patrimoniálního panství se Nové Strašecí / Neu Straschitz roku 1848 stalo sídlem [[Okresní soud|okresního soudu]] a v roce 1850 součástí správního [[Slaný (okres)|okresu Slaný]]. Ve městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200 lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu [[Buštěhradská železnice]] tratě [[Železniční trať Praha–Chomutov|Praha–Chomutov]]. Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době bylo poblíž Pecínova započato s těžbou [[Lupek|lupku]] a někdejší ves sestávající ze dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována zůstala jen osada [[Vobíralka]] (něm. ''Ober Petzinov''). Roku 1960 byl okres Nové Strašecí opět zrušen a město bylo přiřazeno k [[Okres Rakovník|rakovnickému okresu]].
== Části města ==
== Části města ==
Řádka 54: Řádka 57:
* v západní části obce je zemědělské letiště
* v západní části obce je zemědělské letiště
=== Školy ===
=== Školy ===
-
[[Soubor:N.S. gymnázium 2.JPG|thumb|[[Gymnázium J. A. Komenského]]]]
+
[[Soubor:N.S. gymnázium 2.JPG|thumb|230px|[[Gymnázium J. A. Komenského]]]]
* 4 Mateřské školy
* 4 Mateřské školy
* 1 Základní a 1 zvláštní škola
* 1 Základní a 1 zvláštní škola
Řádka 64: Řádka 67:
* veterinární klnika
* veterinární klnika
=== Kulturní zařízení ===
=== Kulturní zařízení ===
-
[[Soubor:N.S. muzeum.JPG|thumb|[[Muzeum v Novém Strašecí]]]]
+
[[Soubor:N.S. muzeum.JPG|thumb|230px|[[Muzeum v Novém Strašecí]]]]
* Kulturní dům s koncertním sálem
* Kulturní dům s koncertním sálem
* Kino
* Kino
Řádka 79: Řádka 82:
* [[Atletika|atletické]] spotoviště
* [[Atletika|atletické]] spotoviště
== Architektura, pamětihodnosti ==
== Architektura, pamětihodnosti ==
-
[[Soubor:N.S Kostel.JPG|thumb|[[Kostel Narození Panny Marie v Novém Strašecí|Kostel Narození Panny Marie]]]]
+
[[Soubor:N.S Kostel.JPG|thumb|230px|[[Kostel Narození Panny Marie v Novém Strašecí|Kostel Narození Panny Marie]]]]
Geografickým i společenským a kulturním středem města je ''Komenského náměstí'', kde se nachází [[městský úřad]], budova někdejší [[Radnice v Novém Strašecí|radnice]] s věží a hodinami, která je dominantou celého náměstí. Je zde množství obchodů, restaurací apod.
Geografickým i společenským a kulturním středem města je ''Komenského náměstí'', kde se nachází [[městský úřad]], budova někdejší [[Radnice v Novém Strašecí|radnice]] s věží a hodinami, která je dominantou celého náměstí. Je zde množství obchodů, restaurací apod.
* '''[[Radnice (Nové Strašecí)|Radnice]]''' (č.p. 189) je původně renesanční patrová budova s hranolovou věží. V horních místnostech zasedala městská rada, v přízemí byl hostinec a šatlava. V současnosti zde sídlí [[Umělecká škola Nové Strašecí|umělecká škola]].
* '''[[Radnice (Nové Strašecí)|Radnice]]''' (č.p. 189) je původně renesanční patrová budova s hranolovou věží. V horních místnostech zasedala městská rada, v přízemí byl hostinec a šatlava. V současnosti zde sídlí [[Umělecká škola Nové Strašecí|umělecká škola]].
Řádka 85: Řádka 88:
* '''[[Gymnázium J. A. Komenského (Nové Strašecí)|gymnázium J. A. Komenského]]''' (č.p. 209) postaveno roku 1879.
* '''[[Gymnázium J. A. Komenského (Nové Strašecí)|gymnázium J. A. Komenského]]''' (č.p. 209) postaveno roku 1879.
* '''[[Kostel Narození Panny Marie v Novém Strašecí|Kostel Narození Panny Marie]]''' postavený v [[Gotika|gotickém slohu]], roku 1553 [[Renesance|renesančně]] přestavěn a  v roce 1707 [[Baroko|zbarokizován]]. Dnešní podoby je z rekonstrukce v letech 1837 – 1840.
* '''[[Kostel Narození Panny Marie v Novém Strašecí|Kostel Narození Panny Marie]]''' postavený v [[Gotika|gotickém slohu]], roku 1553 [[Renesance|renesančně]] přestavěn a  v roce 1707 [[Baroko|zbarokizován]]. Dnešní podoby je z rekonstrukce v letech 1837 – 1840.
-
* '''[[Kaple svatého Isidora (Nové Strašecí)|Kaple sv. Isidora]]''' postavená roku 1711. Byla zrušena výnosem [[Josef II.|císaře Josefa II.]] a obnovena roku 1830.
+
* '''[[Kaple svatého Isidora (Nové Strašecí)|Kaple sv. Isidora]]''' postavená roku 1711. Byla zrušena výnosem císaře Josefa II. a obnovena roku 1830.
* '''[[Husův sbor]]''', kostel [[Církev československá|církve československé]] vznikl zrestaurováním židovské [[Synagoga v Novém Strašecí|synagogy]] roku [[1953]].
* '''[[Husův sbor]]''', kostel [[Církev československá|církve československé]] vznikl zrestaurováním židovské [[Synagoga v Novém Strašecí|synagogy]] roku [[1953]].
* [[Fara (Nové Strašecí)|Fara]]
* [[Fara (Nové Strašecí)|Fara]]
Řádka 100: Řádka 103:
* Každoročně v srpnu se v Novém Strašecí koná mezinárodní soutěž ve hře na [[lesní roh]] "[[Hornclass]]"
* Každoročně v srpnu se v Novém Strašecí koná mezinárodní soutěž ve hře na [[lesní roh]] "[[Hornclass]]"
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
* [[Tönning]], [[Německo]]
+
* {{Flagicon|Německo}} [[Tönning]], [[Německo]]
-
* [[Sierning]], [[Rakousko]]
+
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Sierning]], [[Rakousko]]
-
* [[Bolaños de Calatrava]], [[Španělsko]]
+
* {{Flagicon|Španělsko}} [[Bolaños de Calatrava]], [[Španělsko]]
== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
Řádka 109: Řádka 112:
File:Budova gymnázia.JPG|Budova gymnázia J. A. Komenského
File:Budova gymnázia.JPG|Budova gymnázia J. A. Komenského
File:1PC206507.JPG|[[Kaple sv. Isidora v Novém Strašecí|Kaple sv. Isidora]] z roku 1711
File:1PC206507.JPG|[[Kaple sv. Isidora v Novém Strašecí|Kaple sv. Isidora]] z roku 1711
-
File:Synagoga N.S.JPG|Někdejší synagoga, dnešní modlitebna církve husitské
+
Soubor:Nové Strašecí-2015-Flickr.jpg|Budova nádraží
File:Hřbitov 1.JPG|Novostrašecký hřbitov
File:Hřbitov 1.JPG|Novostrašecký hřbitov
File:Hořkovec.JPG|Vrch [[Hořkovec]] mezi Novým Strašecím a [[Ruda (okres Rakovník)|Rudou]]
File:Hořkovec.JPG|Vrch [[Hořkovec]] mezi Novým Strašecím a [[Ruda (okres Rakovník)|Rudou]]
File:Mackova hora detail.JPG|Detail rozhledny na Mackově hoře
File:Mackova hora detail.JPG|Detail rozhledny na Mackově hoře
</gallery>
</gallery>
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
== Externí odkazy ==
-
'''Nové Strašecí'''&nbsp;|
+
-
[[Pecínov (Nové Strašecí)|Pecínov]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
-
{{Commonscat|Nové Strašecí}}{{Okres Rakovník}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Nové+Strašecí}}{{Commonscat|Nové Strašecí}}{{Město Nové Strašecí}}{{Okres Rakovník}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Nové Strašecí| ]]
[[Kategorie:Nové Strašecí| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]

Aktuální verze z 31. 12. 2019, 13:02

Město Nové Strašecí (německy: Neustraschitz nebo Neu Straschitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský.

  • Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 5 203 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 5 517 obyvatel.

Obsah

Geografie

Nové Strašecí leží v nadmořské výšce 470 m na jihovýchodní straně Přírodního parku Džbán, který dále přechází do Křivoklátských lesů, po levé straně údolí Klíčavy (samotná říčka je od města vzdálená cca 4 km). Ve městě pramení Strašecký potok, na jehož výtoku z města najdeme městskou čističku odpadních vod a dále po proudu několik rybníků. Město plánuje revitalizaci Strašeckého potoka, kde hrozí sesuvy půdy, obnovu rybníka Na Konopasu, stejně jako ČOV. Na severovýchodě se zvedá Mackova hora (488 m) a Žalý (506 m), na západě Louštín (537 m). Na severu města končí dálnice (Exit 32) od Prahy R6 / E 48 a odtud pokračuje jako státní silnice I/6 ve směru Karlovy Vary. Na jižní straně města vede železniční trať Praha–Chomutov, kde se nachází železniční nádraží.

Dějiny města

Archeologické nálezy na území města poukazjí na osídlení v mladší době kamenné. Obec byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti. První písemná zmínka o osadě Strašice pochází z roku 1334, coby o obci náležící ke královskému panství Křivoklát, pochází z let 1334 až 1343. Vznik názvu obce (původně Strašice) není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména Strašata.

V 15. století získávají Strašice některá privilegia a roku 1480 jsou povýšeny na městečko. V roce 1503 propůjčil král Vladislav II. Strašicím městská práva a městský znak. Ten který je tvořen královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název Nové Strašecí. V roce 1610 byla založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání, došlo ke sporům s pražským arcibiskupem. Během třicetileté války bylo město z asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými vojáky. Následkem zakoupením se roku 1685 novými správci panství Křivoklát a tím i města Nového Strašecí stali hrabata z Valdštejna a po nich Fürstenberkové. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry.

Po zrušení patrimoniálního panství se Nové Strašecí / Neu Straschitz roku 1848 stalo sídlem okresního soudu a v roce 1850 součástí správního okresu Slaný. Ve městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200 lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu Buštěhradská železnice tratě Praha–Chomutov. Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době bylo poblíž Pecínova započato s těžbou lupku a někdejší ves sestávající ze dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována zůstala jen osada Vobíralka (něm. Ober Petzinov). Roku 1960 byl okres Nové Strašecí opět zrušen a město bylo přiřazeno k rakovnickému okresu.

Části města

Sousední obce

S Novým Strašecím sousedí, na severu Mšec, Mšecké Žehrovice a na severovýchodě Čelechovice, na východě Stochov, na jihovýchodě Vašírov a Rynholec, na jihu Pecínov (součást Nového Strašecí), na jihozápadě Ruda, na západě "U Nádraží" a na severozápadě Řevničov a Třtice.

Infrastruktura

Doprava

Školy

  • 4 Mateřské školy
  • 1 Základní a 1 zvláštní škola
  • Střední odborné učiliště, nabízející obory automechanik a opravář zemědělských strojů
  • Gymnázium J. A. Komenského
  • Základní umělecká škola

Zdravotnická zařízení

  • poliklinika
  • veterinární klnika

Kulturní zařízení

Sport

Architektura, pamětihodnosti

Geografickým i společenským a kulturním středem města je Komenského náměstí, kde se nachází městský úřad, budova někdejší radnice s věží a hodinami, která je dominantou celého náměstí. Je zde množství obchodů, restaurací apod.

V jižní části obce (Pecínov) se nachází plošně rozsáhlé důlní dílo na zpracování a výrobu lupku (firma ČLUZ - České lupkové závody).

Zajímavosti

Partnerská města

Galerie

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nové Strašecí
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nové Strašecí
Město Nové Strašecí

Nové StrašecíPecínov

  Města a obce okresu Rakovník  

Bdín • Branov • Břežany • Čistá • Děkov • Drahouš • Hořesedly • Hořovičky • Hracholusky • Hřebečníky • Hředle • Hvozd • Chrášťany • Janov • Jesenice • Kalivody • Karlova Ves • Kněževes • Kolešov • Kolešovice • Kounov • Kozojedy • Krakov • Krakovec • Kroučová • Krty • Krupá • Krušovice • Křivoklát • Lašovice • Lišany • Lubná • Lužná • Malinová • Městečko • Milostín • Milý • Mšec • Mšecké Žehrovice • Mutějovice • Nesuchyně • Nezabudice • Nové Strašecí • Nový Dům • Olešná • Oráčov • Panoší Újezd • Pavlíkov • Petrovice • Pochvalov • Přerubenice • Příčina • Přílepy • Pšovlky • Pustověty • Račice • Rakovník • Roztoky • Ruda • Rynholec • Řeřichy • Řevničov • Senec • Senomaty • Skryje • Slabce • Smilovice • Srbeč • Svojetín • Sýkořice • Šanov • Šípy • Švihov • Třeboc • Třtice • Václavy • Velká Buková • Velká Chmelištná • Všesulov • Všetaty • Zavidov • Zbečno • Žďár