Oheň

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 3. 2015, 07:45

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Plameny

Oheň je forma hoření. Většinou toto slovo označuje kombinaci svítivé záře a velkého množství tepla, které se uvolňuje při rychlé a samoudržující se exotermické oxidaci hořlavých plynů, které se uvolňují z paliva — hoření. Teplo a světlo je vytvářeno plameny, které se pohybují nad palivem. Oheň se zažehne, pokud je hořlavá látka vystavena teplu nebo jinému zdroji energie. Později se sám udržuje díky teplu, které produkuje. Uhasíná, pokud vyhoří všechno palivo, výrazně poklesne teplota paliva nebo se k ohni již nedostane kyslík. Při srovnání s požárem je oheň definován jako lidmi řízené, předem plánované a kontrolované hoření, ohraničené určitým prostorem.

Plamen

Plamen je prostor s hořícími plyny.

• žlutý plamen - je svítivý, ale obvykle má nižší teplotu
• modrý plamen - je méně svítivý a teplejší

Barvu plamene mohou také ovlivnit látky, které jsou v něm přítomny. Například po vložení kuchyňské soli (chlorid sodný, NaCl) se plamen zbarví do sytě žluta (tzv. sodíkový plamen). Toho se využívá ve spektroskopii. Plamen bývá nejteplejší ve špičce (na konci).

Oheň v literatuře, kultuře a filosofii

Využití ohně

Způsob rozdělávání ohně třením

Ohniště

Člověk je jediné zvíře, které je cítit kouřem (Ernest Thompson Seton). Je s lidmi odpradávna a spolu s nástroji je počátkem lidské civilizace. S ohněm se člověku dostala do ruky první obrovská síla, s jejíž pomocí začal měnit tvář země. Oheň poskytoval a poskytuje člověku rozmanité služby:

• chrání před chladem (kupř. v kamnech či v krbech a jinde)
• používá se pro osvětlování tmou (jednoduchá osvětlovací tělesa používající otevřený oheň: pochodeň, louče, olejová lampa, svíčka, petrolejová lampa, plynová lampa)
• chrání před šelmami
• pomáhá připravit pokrm (vaření, pečení, smažení, dušení, zapékání atd.)
• ohněm a kouřem lze předávat jednoduché zprávy
• oheň vyrábí vodní páru, kterou lze použít pro pohon strojů (kupř. parní stroj či parní turbína)
• vypalování porostů přináší rozmanitý užitek (opečený hmyz, prostor pro lovné druhy a plodonosné či léčivé rostliny, zničení úkrytů šelem a nepřátel, vytvoření cest)
• pomocí ohně lze zpracovávat a přeměňovat různé materiály (tavení vosku, škvaření tuků, vypalování hlíny, tavení kovů, vypalování dřeva atd.)
• oheň (totiž spalování organického materiálu) vytváří různé produkty (kouř, saze, popel, dehet, dřevěné uhlí atd.).
• oheň může vytvářet lidem příjemný vonný kouř (dýmka, doutník, cigareta, vonné tyčinky, vonné svíčky)
• teplo ohně a jeho produkty lze využít při léčení (vypalování ran a nástrojů, vyvařování obvazů, nahřívání a vykuřování, horké lázně vodní i parní, příprava léků)
• spalování a vykuřování slouží k očištění
• oheň je využíván v obřadech
• společenské funkce (kupř. narozeninové svíčky, vzpomínka na zemřelé, táborové a besední ohně apod.)

Oheň v kultuře

O ohni se vypráví mnoho příběhů, jak přišel k lidem. Řecký básník Hésiodos vypráví, že bohové lidem oheň vzali za trest, aby si nemohli vařit maso. Ale přítel lidí, mazaný Prométheus, bohům ukradl uhlík v noci z krbu a donesl ho lidem ve fenyklovém stonku. Čirokézové zase vyprávějí, že uhodil blesk do stromu a všechna zvířata koukala na ten div a chtěla oheň přinést, aby s jeho pomocí mohla vykonávat obřady. Snažila se o to zvířata silná i rychlá, ale všechna se jen popálila a umazala. Až nejchytřejší z nich, pavouk, přinesl uhlík v ranečku z pavučiny. Pro staré kultury je oheň jedním z nejdůležitějších prvků lidského světa. Výrazem nejvyšší potupy ve staré Spartě bylo odepření ohně. Provinilec, zcela vyloučený ze společnosti, byl odsouzen k zimě, noční tmě a syrovému jídlu. (Hérodotos, Historie 7.231) Starověké a středověké národy jej považovaly za jeden ze čtyř základních živlů, kam patří ještě voda, země a vzduch. Tvůrci teorie živlů byli v Evropě staří Řekové. Tradičně je za jejího původce označován svérázný mudrc Empedoklés z Akragantu. Ve své písni zpívá o tom, že svět je složen ze čtyř božských „kořenů“ (rhizómata), které lze ztotožnit se živly a které se spolu mísí vlivem Lásky (Filié) a rozlučují se vlivem Sváru (Neikos). O vzniku živlů z čiré nerozlišenosti prostoru (chóra) skládáním ideálních trojúhelníků do čtyř z pěti tzv. „dokonalých těles“ (čtyřstěn - oheň, krychle - země, osmistěn - vzduch, dvacetistěn - voda) a o složení viditelného světa a bytostí z živlů pojednává Platónův dialog Timaios. Aristotelés určuje každý ze živlů podle dvou taktilních kvalit (hmatových vlastností): Oheň (PÝR) je teplý a suchý, vzduch (AÉR) je teplý a vlhký, voda (HYDÓR) je studená a vlhká, země (GÉ) je studená a suchá. Výhodou aristotelského modelu je možnost změny jedné nebo obou kvalit – tedy možnosti proměny každého živlu v ostatní tři bez mezistupně. Tak může Aristotelés vysvětlit např. sublimaci. Aristotelův žák, Theofrastos napsal o ohni celý spis, z něhož se zachovaly zlomky. V něm například popisuje, z jakého dřeva ze vyrábějí zápalná dřívka (vrtidlo je nejlepší z vavřínu nebo břečťanu a lůžko třeba z lípy). Nutno podotknout, že staří předpokládali oheň všude tam, kde se vyskytovalo světlo nebo teplo. Z ohně jsou hvězdy, slunce, oheň je záhadně přítomen v pazourku a křemeni, blesk je úžasným případem ohně stejně jako činné sopky.

Oheň dnes

Fascinace ohněm přetrvala dodnes, nejen u domorodých kmenů, ale v hojné míře se objevuje i v moderní společnosti. Mnoho lidí po celém světě se zabývá nejen jeho praktickým využitím, ale také jako formou uměleckého vyjádření. S tímto fenoménem se setkáváme napříč kulturami po celé Zemi. S ohněm často tančí břišní tanečnice, ohnivé efekty jsou k vidění na mnoha hudebních koncertech a v neposlední řadě se vždy potěšíme pohledem na vzdušnou ohnivé představení v podobě ohňostroje. Mnoho lidí nalézá potěšení v hrátkách s ohněm a nemusí to být zrovna žháři. V mnoha zemích existují amatérské i profesionální spolky představující své umění na veřejnosti zabývající se Ohnivým představením (fireshow). Nejinak je tomu i u nás. Příkladem mohou být orientálně laděná vystoupení skupiny Pa-li-tchi, nebo naopak akční a akrobatická představení skupiny Pyroterra.

Související články

• Požár
• Vypalování porostů