Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Knihtisk
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1458“ textem „1458“) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Buchdrucker-1568. | + | [[Soubor:Buchdrucker-1568.jpg|thumb|220px|Tisk v 16. století]] |
| - | '''Knihtisk''' je způsob [[Mechanika|mechanického]] rozmnožování [[text]]u nebo [[obraz]]u vytvářející identické [[kopie]] [[Grafické techniky|tiskem z výšky]]. Počátky jeho masového používání k tisku [[kniha|knih]] spadají na přelom let 1447/1448 a jsou spojeny s osobou | + | [[Soubor:European Output of Printed Books ca. 1450–1800.jpg|thumb|220px|Produkce tištěných knih<br />do roku 1800]] |
| + | '''Knihtisk''' je způsob [[Mechanika|mechanického]] rozmnožování [[text]]u nebo [[obraz]]u vytvářející identické [[kopie]] [[Grafické techniky|tiskem z výšky]]. Počátky jeho masového používání k tisku [[kniha|knih]] spadají na přelom let 1447/1448 a jsou spojeny s osobou Johanna Gutenberga. Vynález spočíval ve zdokonalení procesu [[sazba|sazby]] skládané ze sériově odlévaných tiskařských liter. Po polovině 15. století se knihtisk rychle rozšířil po [[Evropa|Evropě]] a následně do celého světa. Tisky do roku 1500 se nazývají [[inkunábule]]. | ||
== Historie vzniku == | == Historie vzniku == | ||
| - | Tisk z výšky se patrně poprvé objevil v Číně, kde první deskové tisky vznikly v 9. století. Od 11. století se údajně užívaly i pohyblivé litery, nejstarší dochovaný tisk ([[Kniha Jikji]]) vznikl v [[Korea|Koreji]] v období | + | Tisk z výšky se patrně poprvé objevil v Číně, kde první deskové tisky vznikly v 9. století. Od 11. století se údajně užívaly i pohyblivé litery, nejstarší dochovaný tisk ([[Kniha Jikji]]) vznikl v [[Korea|Koreji]] v období Dynastie Goryeo v červenci roku 1377<ref name=unesco>[http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=22954&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html Memory of the World], unesco.org, accessed November 2009</ref>. Kovové litery se však ryly jednotlivě a technika se příliš nerozšířila, možná proto, že po ní nebyla poptávka. Tisklo se dále z dřevěných desek a moderní knihtisk se tak i do východní Asie rozšířil až v 19. století z Evropy. |
Deskové či blokové tisky se v [[Evropa|Evropě]] rozšířily ve 14. a 15. století, zejména pro tisk obrázků a jednotlivých listů. Tisková forma pro celý list nebo stránku byla vyryta do zpravidla dřevěné desky. Tato metoda byla však kvůli jednorázovému využití drahých [[štoček|štočků]] velmi pracná a nákladná. | Deskové či blokové tisky se v [[Evropa|Evropě]] rozšířily ve 14. a 15. století, zejména pro tisk obrázků a jednotlivých listů. Tisková forma pro celý list nebo stránku byla vyryta do zpravidla dřevěné desky. Tato metoda byla však kvůli jednorázovému využití drahých [[štoček|štočků]] velmi pracná a nákladná. | ||
| - | + | Johannes Gutenberg nebyl jediným, kdo se zabýval myšlenkou [[tisk]]u ze [[sazba|sazby]] skládané z oddělených [[písmeno|písmen]]. Pokud se ale pro jejich výrobu používalo [[dřevo]], odolnost materiálu nebyla velká, kdežto rytí jednotlivých písmen z kovu bylo pracné a nákladné. Johannes Gutenberg byl vyučen ve [[zlatnictví]], kde se naučil jak rytí do kovu, tak také odlévání. | |
== Princip knihtisku vynalezeného Gutenbergem == | == Princip knihtisku vynalezeného Gutenbergem == | ||
| - | [[Soubor:Garamond_type_fi-ligature.jpg|thumb|[[Tiskové písmeno]] – [[Ligatura (typografie)|ligatura]] písmen '''ſ''' a '''i'''.]] | + | [[Soubor:Garamond_type_fi-ligature.jpg|thumb|220px|[[Tiskové písmeno]] – [[Ligatura (typografie)|ligatura]] písmen '''ſ''' a '''i'''.]] |
Nejdůležitější z Gutenbergových inovací byl vynález [[písmolijectví]]. Umožňoval [[Sériová výroba|sériovou výrobu]] tvarově shodných tiskařských [[Písmeno|liter]]. [[Písmorytec]] nejprve vyryl zrcadlově obrácený obraz písmene – [[patrice|patrici]], která byla následně použita jako razidlo. Otiskem do měkčího kovu vznikla forma – [[matrice]]. [[Matrice]] se vložila do [[licí strojek|licího strojku]] a zalila roztavenou liteřinou, slitinou [[cín]]u, [[olovo|olova]] a [[antimon]]u, což je patrně také vynález Gutenbergův. Odlité [[písmeno|litery]] byly zrcadlovým obrazem písmena. Základna (tělo) litery sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozestupy mezi písmeny v řádku. Stejná [[písmová výška]] umožňovala řazení různých písmen do jednotné [[sazba|sazby]]. Každá tisková strana byla sestavována do dřevěné [[sazebnice]], která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a [[ilustrace]]. Stránky se sestavily do archu a na sazbu se nanesla koženými [[Tampon|tampony]] tiskařská [[čerň]], Gutenbergem nově vyráběná na bázi [[fermež]]e. Pomocí upraveného [[lis]]u na víno se pak dal vytisknout celý arch najednou místo dřívějšího ručního přitlačování hladítky. Gutenbergem vynalezený postup se používal bez výrazných změn až do konce 18. století. | Nejdůležitější z Gutenbergových inovací byl vynález [[písmolijectví]]. Umožňoval [[Sériová výroba|sériovou výrobu]] tvarově shodných tiskařských [[Písmeno|liter]]. [[Písmorytec]] nejprve vyryl zrcadlově obrácený obraz písmene – [[patrice|patrici]], která byla následně použita jako razidlo. Otiskem do měkčího kovu vznikla forma – [[matrice]]. [[Matrice]] se vložila do [[licí strojek|licího strojku]] a zalila roztavenou liteřinou, slitinou [[cín]]u, [[olovo|olova]] a [[antimon]]u, což je patrně také vynález Gutenbergův. Odlité [[písmeno|litery]] byly zrcadlovým obrazem písmena. Základna (tělo) litery sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozestupy mezi písmeny v řádku. Stejná [[písmová výška]] umožňovala řazení různých písmen do jednotné [[sazba|sazby]]. Každá tisková strana byla sestavována do dřevěné [[sazebnice]], která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a [[ilustrace]]. Stránky se sestavily do archu a na sazbu se nanesla koženými [[Tampon|tampony]] tiskařská [[čerň]], Gutenbergem nově vyráběná na bázi [[fermež]]e. Pomocí upraveného [[lis]]u na víno se pak dal vytisknout celý arch najednou místo dřívějšího ručního přitlačování hladítky. Gutenbergem vynalezený postup se používal bez výrazných změn až do konce 18. století. | ||
== Význam knihtisku == | == Význam knihtisku == | ||
| Řádka 14: | Řádka 15: | ||
== Rozšíření knihtisku == | == Rozšíření knihtisku == | ||
Určení přesného data vzniku u nejstarších [[prvotisk]]ů bývá velice obtížné. Nakladatelské údaje u knih totiž zpočátku nebyly pravidlem, mnohdy se zachoval pouhý zlomek díla. Proto se na rozšiřování knihtisku usuzuje srovnávací studiem [[tiskové písmo|tiskového písma]], [[filigrán]]ů, obsahovou a jazykovou analýzou textu nebo na základě [[archiv]]ních pramenů. | Určení přesného data vzniku u nejstarších [[prvotisk]]ů bývá velice obtížné. Nakladatelské údaje u knih totiž zpočátku nebyly pravidlem, mnohdy se zachoval pouhý zlomek díla. Proto se na rozšiřování knihtisku usuzuje srovnávací studiem [[tiskové písmo|tiskového písma]], [[filigrán]]ů, obsahovou a jazykovou analýzou textu nebo na základě [[archiv]]ních pramenů. | ||
| - | Zpočátku byl vynález výrobním tajemstvím dílny vynálezce knihtisku | + | Zpočátku byl vynález výrobním tajemstvím dílny vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga. Poté co Gutenberg prohrál soudní spor s Johannem Fustem a byla mu v exekuci zabavena dílna, rozešla se část jeho učňů do světa. V letech 1458/1459 se usadili v [[Bamberk]]u, v roce 1460 ve [[Štrasburk]]u. Z [[Německo|Německa]] se potom knihtisk rozšířil do [[Rakousko|Rakouska]] (1461?), [[Itálie]] (1465), [[Francie]] (1470), [[Švýcarsko|Švýcarska]] (1468?), [[Španělsko|Španělska]] (1472), [[Maďarsko|Maďarska]] (1473), [[Polsko|Polska]] (1473), [[Dánsko|Dánska]] (1482), na [[Morava|Moravu]] (1486). Do [[Čechy|Čech]] se v polovině 70. let 15. století rozšířil knihtisk pravděpodobně přímo z Bamberku. Před rokem 1500 se dále tisklo na území [[Švédsko|Švědska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Černá Hora|Černé Hory]], ale i v [[Afrika|Africe]]. |
| - | Roku 1500 existovalo už | + | Roku 1500 existovalo už 1 100 dílen ve více než 250 městech, převážně v [[Itálie|Itálii]] (80), [[Německo|Německu]] (50), [[Francie|Francii]] (40) a [[Španělsko|Španělsku]] (30). Šíření knihtisku záviselo na ekonomické vyspělosti jednotlivých lokalit, dostupnosti surovin a existenci movitých objednavatelů (panovnické dvory, univerzity, kapituly). |
| - | V 16. století byl knihtisk zaveden v [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Řecko|Řecku]], [[Bosna a Hercegovina|Bosně]], [[Litva|Litvě]], [[Island]]u, [[Srbsko|Srbsku]], [[Rusko|Rusku]], ze [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]] se knihtisk rozšířil do [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika|Střední Ameriky]], do [[Čína|Číny]], [[Indie]] a [[Japonsko|Japonska]]. [[Židé]] začali tisnout [[Hebrejské písmo|hebrejskými]] typy ve [[Španělsko|Španělsku]], [[Řecko|Řecku]] a [[Turecko|Turecku]], na sever od Alp potom poprvé 1525 v [[Praha|Praze]]. Tisk slovanskými literami (hlaholicí a cyrilicí) vznikl koncem 15. století na Balkáně | + | V 16. století byl knihtisk zaveden v [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Řecko|Řecku]], [[Bosna a Hercegovina|Bosně]], [[Litva|Litvě]], [[Island]]u, [[Srbsko|Srbsku]], [[Rusko|Rusku]], ze [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]] se knihtisk rozšířil do [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika|Střední Ameriky]], do [[Čína|Číny]], [[Indie]] a [[Japonsko|Japonska]]. [[Židé]] začali tisnout [[Hebrejské písmo|hebrejskými]] typy ve [[Španělsko|Španělsku]], [[Řecko|Řecku]] a [[Turecko|Turecku]], na sever od Alp potom poprvé 1525 v [[Praha|Praze]]. Tisk slovanskými literami (hlaholicí a cyrilicí) vznikl koncem 15. století na Balkáně. Od roku 1517 tiskl František Skaryna cyrilskými literami v Praze. |
V 17. století se knihtisk rozšířil například do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Finsko|Finska]] nebo [[Norsko|Norska]]. [[Bulharsko]] či [[Austrálie]] datují první tištěné knihy až do 19. století. | V 17. století se knihtisk rozšířil například do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Finsko|Finska]] nebo [[Norsko|Norska]]. [[Bulharsko]] či [[Austrálie]] datují první tištěné knihy až do 19. století. | ||
== Rozvoj tiskařských technik v 19. a 20. století == | == Rozvoj tiskařských technik v 19. a 20. století == | ||
| Řádka 26: | Řádka 27: | ||
| jméno = Zikmund | | jméno = Zikmund | ||
| příjmení = Winter | | příjmení = Winter | ||
| - | |||
| titul = Český průmysl a obchod v 16. věku | | titul = Český průmysl a obchod v 16. věku | ||
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/148415 | | url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/148415 | ||
Aktuální verze z 18. 6. 2015, 09:16
do roku 1800
Knihtisk je způsob mechanického rozmnožování textu nebo obrazu vytvářející identické kopie tiskem z výšky. Počátky jeho masového používání k tisku knih spadají na přelom let 1447/1448 a jsou spojeny s osobou Johanna Gutenberga. Vynález spočíval ve zdokonalení procesu sazby skládané ze sériově odlévaných tiskařských liter. Po polovině 15. století se knihtisk rychle rozšířil po Evropě a následně do celého světa. Tisky do roku 1500 se nazývají inkunábule.
Obsah |
Historie vzniku
Tisk z výšky se patrně poprvé objevil v Číně, kde první deskové tisky vznikly v 9. století. Od 11. století se údajně užívaly i pohyblivé litery, nejstarší dochovaný tisk (Kniha Jikji) vznikl v Koreji v období Dynastie Goryeo v červenci roku 1377[1]. Kovové litery se však ryly jednotlivě a technika se příliš nerozšířila, možná proto, že po ní nebyla poptávka. Tisklo se dále z dřevěných desek a moderní knihtisk se tak i do východní Asie rozšířil až v 19. století z Evropy. Deskové či blokové tisky se v Evropě rozšířily ve 14. a 15. století, zejména pro tisk obrázků a jednotlivých listů. Tisková forma pro celý list nebo stránku byla vyryta do zpravidla dřevěné desky. Tato metoda byla však kvůli jednorázovému využití drahých štočků velmi pracná a nákladná. Johannes Gutenberg nebyl jediným, kdo se zabýval myšlenkou tisku ze sazby skládané z oddělených písmen. Pokud se ale pro jejich výrobu používalo dřevo, odolnost materiálu nebyla velká, kdežto rytí jednotlivých písmen z kovu bylo pracné a nákladné. Johannes Gutenberg byl vyučen ve zlatnictví, kde se naučil jak rytí do kovu, tak také odlévání.
Princip knihtisku vynalezeného Gutenbergem
Nejdůležitější z Gutenbergových inovací byl vynález písmolijectví. Umožňoval sériovou výrobu tvarově shodných tiskařských liter. Písmorytec nejprve vyryl zrcadlově obrácený obraz písmene – patrici, která byla následně použita jako razidlo. Otiskem do měkčího kovu vznikla forma – matrice. Matrice se vložila do licího strojku a zalila roztavenou liteřinou, slitinou cínu, olova a antimonu, což je patrně také vynález Gutenbergův. Odlité litery byly zrcadlovým obrazem písmena. Základna (tělo) litery sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozestupy mezi písmeny v řádku. Stejná písmová výška umožňovala řazení různých písmen do jednotné sazby. Každá tisková strana byla sestavována do dřevěné sazebnice, která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a ilustrace. Stránky se sestavily do archu a na sazbu se nanesla koženými tampony tiskařská čerň, Gutenbergem nově vyráběná na bázi fermeže. Pomocí upraveného lisu na víno se pak dal vytisknout celý arch najednou místo dřívějšího ručního přitlačování hladítky. Gutenbergem vynalezený postup se používal bez výrazných změn až do konce 18. století.
Význam knihtisku
Hlavní význam knihtisku spočívá v rozšíření písemné kultury mezi širší vrstvy obyvatelstva. Knihy vydané v mnoha tištěných exemplářích byly daleko dostupnější a lépe odolaly hrozbě úplného zániku než unikátní rukopisy. Vytváření identických kopií mělo i velký normotvorný význam. Díky knihtisku například došlo ke sjednocení liturgických textů, zásadní roli hrál knihtisk i při utváření závazných jazykových pravidel. Nové překlady Bible Martina Luthera nebo Kralických se staly základem spisovného německého a českého jazyka. V 1. polovině 16. století se knihtisk stal zásadním médiem, které ovlivnilo rozmach reformačního hnutí. Nakladatelsko-autorské vazby vytvářené kolem tiskařských dílen významně působily při utváření individuálně chápaného moderního autorství. Množství tiskáren způsobilo také pokles ceny knih a obnovení knižního trhu.
Rozšíření knihtisku
Určení přesného data vzniku u nejstarších prvotisků bývá velice obtížné. Nakladatelské údaje u knih totiž zpočátku nebyly pravidlem, mnohdy se zachoval pouhý zlomek díla. Proto se na rozšiřování knihtisku usuzuje srovnávací studiem tiskového písma, filigránů, obsahovou a jazykovou analýzou textu nebo na základě archivních pramenů. Zpočátku byl vynález výrobním tajemstvím dílny vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga. Poté co Gutenberg prohrál soudní spor s Johannem Fustem a byla mu v exekuci zabavena dílna, rozešla se část jeho učňů do světa. V letech 1458/1459 se usadili v Bamberku, v roce 1460 ve Štrasburku. Z Německa se potom knihtisk rozšířil do Rakouska (1461?), Itálie (1465), Francie (1470), Švýcarska (1468?), Španělska (1472), Maďarska (1473), Polska (1473), Dánska (1482), na Moravu (1486). Do Čech se v polovině 70. let 15. století rozšířil knihtisk pravděpodobně přímo z Bamberku. Před rokem 1500 se dále tisklo na území Švědska, Chorvatska, Černé Hory, ale i v Africe. Roku 1500 existovalo už 1 100 dílen ve více než 250 městech, převážně v Itálii (80), Německu (50), Francii (40) a Španělsku (30). Šíření knihtisku záviselo na ekonomické vyspělosti jednotlivých lokalit, dostupnosti surovin a existenci movitých objednavatelů (panovnické dvory, univerzity, kapituly). V 16. století byl knihtisk zaveden v Rumunsku, Řecku, Bosně, Litvě, Islandu, Srbsku, Rusku, ze Španělska a Portugalska se knihtisk rozšířil do Jižní a Střední Ameriky, do Číny, Indie a Japonska. Židé začali tisnout hebrejskými typy ve Španělsku, Řecku a Turecku, na sever od Alp potom poprvé 1525 v Praze. Tisk slovanskými literami (hlaholicí a cyrilicí) vznikl koncem 15. století na Balkáně. Od roku 1517 tiskl František Skaryna cyrilskými literami v Praze. V 17. století se knihtisk rozšířil například do Severní Ameriky, Finska nebo Norska. Bulharsko či Austrálie datují první tištěné knihy až do 19. století.
Rozvoj tiskařských technik v 19. a 20. století
Se šířením gramotnosti vznikla v 19. století nová poptávka po levnějších knihách a tiskovinách. Důležitým pokrokem bylo zavedení strojní výroby papíru v "nekonečném" pásu, od poloviny 19. století ze dřeva, vynálezy lepších tiskařských lisů (rychlolisy, rotační tisk) a postupně i nových technik tisku z hloubky (hlubotisk) a z plochy (litografie, ofset). Ve druhé polovině 19. století začal masový tisk novin na rotačních strojích a od poloviny 20. století začal ofset vytlačovat tisk z výšky i v tisku knih, časopisů a novin. Koncem 20. století se masově rozšířila fotosazba a barevný ofsetový tisk, který je dnes nejběžnější tiskovou technikou.
Reference
- ↑ Memory of the World, unesco.org, accessed November 2009
Literatura
WINTER, Zikmund. Český průmysl a obchod v 16. věku. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Grafika a knihtisk, s. 538 - 603.
Související články
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |