V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Beerševa

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 4. 12. 2013, 10:18


Beerševa (hebrejsky: zvuk באר שבע, Be'er Ševa, arabsky: بئر السبع‎, zvuk Bér as-Sabija, v oficiálním přepisu do angličtiny: Be'er Sheva[1]) je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Rubik Danilovich. S populací přes 190 000 obyvatel jde o sedmé nejlidnatější město v Izraeli. Je administrativním centrem a domovem Ben Gurionovy univerzity v Negevu, lékařského centra Soroka a místního symfonického orchestru. V pobiblické době Beerševa získala na významu v 19. století, kde zde osmanští Turkové postavili oblastní policejní stanici. Beerševa se rychle rozrostla v malé město a během první světové války se stala strategickým bodem. V roce 1947 byla, tehdy jako převážně arabské město, přiřčena, podle plánu OSN na rozdělení Palestiny, arabskému státu. Po vyhlášení nezávislosti (14. května 1948), napadly armády sousedních arabských zemí Izrael a Beerševa se stala významným strategickým a logistickým bodem egyptské armády. Město bylo dobyto Izraelskými obrannými silami 21. října 1948 ve válce za nezávislost při operaci Joav a od té doby zůstalo v izraelských rukách. Po roce 1948 došlo k významnému rozvoji města. Velkou část jeho populace tvoří Židé, kteří utekli z arabských zemí po roce 1948, a v 90. letech město zaznamenalo velký příliv Židů z Etiopie a zemí bývalého Sovětského svazu. Město obklopuje množství satelitních městeček (suburbií), včetně převážně židovských, jako jsou Omer, Lehavim a Mejtar, a beduínských, jako jsou Rahat, Tel as-Sabi a Lakija.

Obsah

Geografie

Park podél vádí Nachal Ašan v Beerševě

Jde o největší město Negevské pouště v jižním Izraeli. Často označované jako „hlavní město Negevu“. Nachází se v nadmořské výšce 260 metrů v severní části Negevu, zhruba 90 kilometrů jižně od Tel Avivu a 70 kilometrů jihozápadně od Jeruzalému. Leží v mírně zvlněné krajině, členěné četnými vádí, zejména Nachal Be'erševa, Nachal Kovšim, Nachal Katef nebo Nachal Ašan. Na jih od města začíná zcela aridní oblast centrálního Negevu, na severní a západní straně naopak začíná krajina, která díky intenzivnímu zavlažování a obdělávání ztratila částečně pouštní charakter. Díky své poloze na severu Negevské pouště má Beerševa velmi horké suché podnebí (podle definice leží v polopouštní oblasti). Dny jsou v zimě mírné, v noci však může teplota klesnout i pod bod mrazu. Roční průměr srážek je cca 220 mm, prší zvláště v zimních měsících. Na jaře se často vyskytují písečné bouře. Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky převážně židovská. V okolí ovšem leží četná rozptýlená sídla arabských Beduínů včetně beduínských měst jako Rahat nebo Tel Ševa. Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 40. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 25. K severovýchodu směřuje dálnice číslo 60. Město je napojeno rovněž na železniční trať.

Etymologie

Existuje několik hypotéz o etymologii slova Beerševa:

  • jako památka na přísahu mezi Abrahám a Abímelekem (filištínský král): studna přísahy
  • jako památka na přísahu mezi Izákem a Abímelekem: studna přísahy
  • jako památka sedmi studen, které vykopal Izák: sedm studní
  • jako památka na sedm bahnic (ovcí), které svědčily u přísahy mezi Abrahámem a Abímelekem: studna sedmi

V midraši, který se obecně negativně vymezuje vůči Filištínům, jsou tyto ovce interpretovány jako sedm potomků Abrahámových, kteří byli zabiti potomky Abímelekovými. V Bibli je Beerševa celkově popisována jako důležité svaté místo.

Dějiny

Archeologické naleziště v blízkosti města dokládá prastarou minulost města: tato oblast byla obydlena již 4 000 let př. n. l., zdejší sídliště bylo mnohokrát zničeno a znovu vystavěno. Ve Starém zákoně v knize Genesis byla Beerševa popsána jako místo, kde byla složena přísaha o míru mezi Abrahámem, respektive Izákem, a Pelištejci. Poslední obyvatelé Beerševy byli Byzantinci, kteří město opustili v 7. století, po dobytí města Araby Beerševa velice rychle zpustla. V 19. století ji evropští cestovatelé popisovali jako zničenou, pouze s jedinou studnou a několika beduínskými obyvateli žijícími v blízkém okolí. O rozvoj města se začali starat až osmanští Turci na přelomu 19. a 20. století. Kvůli kontrole Beduínů postavili na konci 19. století policejní stanici a později i železniční stanici se spojením do Gazy a Aškelonu. V průběhu britského mandátu nad Palestinou zůstala Beerševa malým administrativním centrem.

Turecká železniční stanice, v pozadí moderní výstavba

Podle plánu OSN z roku 1947 měla Beerševa připadnout budoucímu arabskému státu; během války za nezávislost však Izraelci v říjnu 1948 Beerševu dobyli, když vytlačili egyptskou armádu, která ji obsadila v květnu 1948. V 50. letech Izrael vybudoval nové moderní město, v roce 1970 zde byla založena Ben Gurionova univerzita v Negevu. Od roku 1990 Beerševa zažívá výrazný nárůst obyvatel díky židovským imigrantům z bývalého SSSR. Po dlouhou dobu zde nebyly žádné teroristické útoky, 31. srpna 2004 bylo však ve dvou autobusech zabito 16 lidí, k útokům se přihlásilo hnutí Hamas. 28. srpna 2005 byli sebevražedným atentátníkem na autobusovém nádraží vážně zraněni dva příslušníci ochranky.

Budova soudu ve čtvrti Merkaz Ezrachi

Současnost

Ze starého města se do dnešních dnů zachovalo jen několik staveb z osmanského období, dnes je snaha co nejvíce tyto památky restaurovat. Významnou turistickou atrakcí je každotýdenní beduínský trh. V bývalém domě osmanského guvernéra je umístěno Negevské muzeum, ve starém městě jsou také známé Abrahámovy studny. Ve městě se také nachází mnoho moderních budov – Židovské kulturní centrum, nová koncertní hala, synagoga ve tvaru pyramidy, kulturní centrum etiopských Židů aj. V blízkosti města se nachází Památník Negevské brigády a archeologické naleziště Tel Be'er Ševa.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 172 900 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 190 800 osob).[1] Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 30. červnu 2010 zde žilo 194 800 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel Beerševa 1961-2000[3]
Rok 1961 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 43 516 85 294 110 813 149 404 172 900
Vývoj počtu obyvatel Beerševa 2001-2010[4][1][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet obyvatel 177 900 183 018 184 500 185 068 185 443 186 119 187 195 194 260 194 800

* údaje za roky 2001 a 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města

Beerševa má následující partnerská města:

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. ↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené CBS2010 není určen žádný text
  3. ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Bibliografie

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.  
  • IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s.  
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.  

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Beerševa


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Beer%C5%A1eva“