V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Uzbecká sovětská socialistická republika

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Masivní vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Flag-uzbek-ssr.png|thumb|Vlajka Uzbecké SSR]]
+
[[Soubor:Flag of the Uzbek SSR.png|thumb|230px|Vlajka Uzbecké SSR (1952–1991)<br />Poměr stran: 1:2]]
-
'''Uzbecká SSR''' vznikla 27. října [[1924]] v části Turkestánu,  Buchary a Chomézu s národnostní převahou Uzbeků. Nezávislost na [[Sovětský svaz|SSSR]] vyhlásil [[Uzbekistán]] 31. srpna [[1991]].
+
'''Uzbecká sovětská socialistická republika''', {{Vjazyce|uz}} ''Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi'', {{Vjazyce|ru}} ''Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika'', byla [[svazová republika]] [[Sovětský svaz|SSSR]] ve [[Střední Asie|střední Asii]].
 +
V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli [[Uzbekové]], dále [[Rusové]], [[Tataři]], [[Kazaši]], [[Tádžikové]], [[Karakalpaci]] a [[Kyrgyzové]]. Hlavní město byl [[Taškent]].
 +
 +
Uzbecká SSR vznikla 27. října [[1924]] v části Turkestánu, Buchary a Chorézmu s národnostní převahou Uzbeků. Nezávislost na [[Sovětský svaz|SSSR]] vyhlásil [[Uzbekistán]] 31. srpna [[1991]].
 +
 +
== Geografie ==
 +
Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašskou SSR]], na východě s [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzskou SSR]], na jihovýchodě s [[Tádžická sovětská socialistická republika|Tádžickou SSR]], na jihu a jihozápadě s [[Turkmenská sovětská socialistická republika|Turkmenskou SSR]] a na jihu s [[Afghánistán]]em.
 +
 +
== Ekonomika ==
 +
Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 mil. ks v r. 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 mil. ks v r. 1985), prasat (700 tis. ks v r. 1985), dále drůbež, koně, velbloudi.
 +
 +
Chov bource morušového.
 +
 +
== Administrativní členění Uzbecké SSR ==
 +
=== Autonomní republika ===
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! Název !! Rozloha v km<sup>2</sup> !! Počet obyvatel (1985) !! Administrativní středisko
 +
|-
 +
| Karakalpacká ASSR || 164.900 || 1.075.000 || Nukus
 +
|}
 +
 +
=== Oblasti ===
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! Název !! Rozloha v km² !! Počet obyvatel (1985) !! Administrativní středisko
 +
|-
 +
| Andižanská || 4.200 || 1.554.000 || Andižan
 +
|-
 +
| Bucharská || 39.400 || 1.017.000 || Buchara
 +
|-
 +
| Džizacká || 20.500 || 626.000 || Džizak
 +
|-
 +
| Ferganská || 7.100 || 1.944.000 || Fergana
 +
|-
 +
| Chorezemská || 6.300 || 891.000 || Chorezm
 +
|-
 +
| Kaškadarská || 28.400 || 1.387.000 || Karši
 +
|-
 +
| Namanganská || 7.900 || 1.303.000 || Namangan
 +
|-
 +
| Navoiská || 110.800 || 593.000 || Navoi
 +
|-
 +
| Samarkandská || 16.400 || 1.935.000 || Samarkand
 +
|-
 +
| Surchandarská || 20.800 || 1.092.000 || Termez
 +
|-
 +
| Syrdarská || 5.100 || 519.000 || Gulistan
 +
|-
 +
| Taškentská || 15.600 || 4.038.000 || Taškent
 +
|}
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{Republiky SSSR}}
+
{{Republiky SSSR}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Dějiny Uzbekistánu]]
[[Kategorie:Dějiny Uzbekistánu]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]]
[[Kategorie:Republiky Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Republiky Sovětského svazu]]

Aktuální verze z 4. 12. 2015, 20:00

Vlajka Uzbecké SSR (1952–1991)
Poměr stran: 1:2

Uzbecká sovětská socialistická republika, uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazová republika SSSR ve střední Asii.

V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové. Hlavní město byl Taškent.

Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 v části Turkestánu, Buchary a Chorézmu s národnostní převahou Uzbeků. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.

Obsah

Geografie

Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.

Ekonomika

Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 mil. ks v r. 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 mil. ks v r. 1985), prasat (700 tis. ks v r. 1985), dále drůbež, koně, velbloudi.

Chov bource morušového.

Administrativní členění Uzbecké SSR

Autonomní republika

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Karakalpacká ASSR 164.900 1.075.000 Nukus

Oblasti

Název Rozloha v km² Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Andižanská 4.200 1.554.000 Andižan
Bucharská 39.400 1.017.000 Buchara
Džizacká 20.500 626.000 Džizak
Ferganská 7.100 1.944.000 Fergana
Chorezemská 6.300 891.000 Chorezm
Kaškadarská 28.400 1.387.000 Karši
Namanganská 7.900 1.303.000 Namangan
Navoiská 110.800 593.000 Navoi
Samarkandská 16.400 1.935.000 Samarkand
Surchandarská 20.800 1.092.000 Termez
Syrdarská 5.100 519.000 Gulistan
Taškentská 15.600 4.038.000 Taškent

Externí odkazy